Protesty proti vládě prezidenta Bashara al-Assada trvají v Sýrii již sedm měsíců. Podle OSN je mezi obětmi i necelá dvoustovka dětí a samozřejmě je nutné brát v potaz i stovky zatčených obyvatel. Vláda v Damašku naopak uvádí, že bylo povstaleckými „teroristickými“ hnutími zabito přes 1100 příslušníků bezpečnostních složek. Spojené národy i nadále varují tamní režim před násilnými represemi, které by mohly vést k úplnému vypuknutí občanské války.
Archiv rubriky: Bezpečnost
V Tunisku byla napadena univerzita ortodoxními muslimy
Univerzita v Sousse se stala cílem útoku asi 200 lidí poté, co univerzita odmítla zapsat ke studiu ženy, které měly z náboženských důvodů zakrytou tvář burkou. Muslimové nejprve protestovali před univerzitou a poté vtrhli dovnitř s transparenty. Byl dokonce zraněn i děkan jedné z fakult, Abdul Jalil Moncef, který upozorňuje na to, že razantně vzrostla nálada strachu a obav mezi studenty i učiteli. Po incidentu byl okolo univerzity rozmístěny bezpečnostní složky. V reakci na událost v Sousse se několik stovek žen shromáždilo na severním předměstí hlavního města, El-Menzah, kde protestovalo proti náboženskému násilí.
Nepokoje na východě Saúdské Arábie
V provincii Quatif na východě Saúdské Arábie, kde žije převážná část šíítské menšiny, vypukly střety mezi místními a bezpečnostními složkami. Celkem došlo ke zranění 14 osob, přičemž bylo zraněno i osm policistů. Ministerstvo vnitra Saúdské Arábie prohlásilo, že se jednalo pouze o „skupinu psanců a výtržníků, kteří budou nyní hnáni k zodpovědnosti za činy vedoucí k nejistotě.“ Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že za nepokoji stojí cizí země, která podněcuje místní s cílem podkopat národní bezpečnost Saúdské Arábie. s podněcováním z cizí země, jejímž cílem je podkopat národní bezpečnosti a stability. Saúdská Arábie tradičně označuje za viníka vnitřních nepokojů Írán, ve kterém dominují šííté.
V Afghánistánu bylo obviněno šest lidí z přípravy atentátu na prezidenta Hamida Karzáího
Podle mluvčího indického Národního bezpečnostního úřadu se jednalo o skupinu šesti vysoce nebezpečných a velmi vzdělaných lidí, která zahrnovala učitele i studenty a byla napojena na síť ozbrojenců zvanou Haqqani údajně podporovanou Pákistánem. Ta nedávno přišla o jednoho ze svých vůdců, kvůli čemuž se v nejbližší době očekávaly odvetné útoky. Právě kvůli údajnému propojení ozbrojenců s Pákistánem jsou nyní afghánsko-pákistánské vztahy velmi napjaté. Prezident Karzáí je v současnosti na oficiální návštěvě Indie.
Ruské úřady obviňují čínského muže ze špionáže na raketovém systému později dodávaném do Číny
Číňan Tun Sheniyun byl v Rusku obviněn z toho, že se pomocí uplácení snažil zjistit detaily o ruském raketovém systému S300, který již Rusové do Číny dodávají. Případ byl uveřejněn až rok poté, co byl muž z tohoto činu obviněn. Podle ruské státní bezpečnostní agentury FSB jednal Tun Sheniyun podle pokynů čínského ministerstva obrany. Čínské úřady se ke kauze zatím nevyjádřily.
Afghánský prezident je na strategické návštěvě Indie
Prezident Afghánistánu Hamid Karzáí se v Indii sešel s tamním premiérem, aby spolu projednali otázky vzájemné kooperace, rozvojové pomoci pro Afghánistán a bezpečnosti. Indie je klíčovým strategickým partnerem Afghánistánu a již dříve přislíbila 2 miliardy dolarů na rozvoj tamního hospodářství a společnosti. Indický premiér Manmohan Singh zároveň vyjádřil hluboké znepokojení nad bezpečnostní situací v Afghánistánu a Pákistánu, která úzce souvisí s plánovaným stažením mírových jednotek z regionu.
Izrael přijal výzvu kvartetu (USA, EU, RF, OSN) k mírovým rozhovorům
Podle prohlášení Úřadu předsedy vlády Benjamina Netanjahua Izrael vítá výzvu mezinárodních zprostředkovatelů k obnovení přímých mírových jednání s Palestinci v rámci mezinárodního kvartetu – USA, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci ve své rychlé reakci již oznámili, že jednání odmítají, dokud se nezastaví budování izraelských osad na území, které náleží jejich budoucímu státu. Abu Rdainah, mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy také řekl, že Izrael musí uznat hranice z roku 1967, které existovaly před okupací Západního břehu. Tento návrh podpořil i prezident USA Barack Obama, když doporučil Izraeli, aby tuto podmínku použil jako základní pilíř jednání, ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu z bezpečnostních důvodů toto odmítá. Dle Izraelců jsou území zabraná v roce 1967 nedělitelnou součástí Izraele.
Egyptská policie se střetla s demonstranty v Káhiře – vyklízí se Tahrir
Egyptská policie zahájila vyklízení hlavního káhirského náměstí Tahrir, které se již stalo symbolem egyptských nepokojů. Při zásahu bezpečnostních složek ale demonstranti házeli na pořádkové síly kameny. Egyptská vládnoucí vojenská rada již varovala před útočením na veřejné zřízení. Důvodem egyptských nepokojů, které způsobily i plánovaný bojkot voleb 60 politickými stranami, jsou nouzové zákony, které vojenská rada slíbila zrušit. Díky nim dochází i vojenským soudům s civilisty. Demonstranti také požadují rychlé předání moci do rukou civilní vlády a kontrolní prověrky všech úředníků, kteří působili za prezidenta Mubaraka.
Srbsko zakázalo Pride Parade kvůli bezpečnostním obavám
Srbské úřady zakázaly v Bělehradě průvod za homosexuální práva kvůli obavám z opakování násilí, k němuž došlo při posledním ročníku, kdy bylo zraněno více než 100 policistů a zatčeny desítky radikálů. Srbský ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že zákaz byl vydán v souladu se zákonem o veřejných shromážděních, který povoluje zákaz v případě narušení veřejné dopravy,ohrožení veřejného zdraví nebo bezpečnosti osob a majetku. Nejmenovaný vládní úředník řekl, že tajné služby zaznamenaly plány hooligans zaútočit na homosexuálních aktivisty, policii, média, úřady politických stran, zahraniční podniky i velvyslanectví. Proto srbská Národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí prezident Boris Tadić nařídila policii, aby akci zrušila, neboť existuje riziko „velmi vážného ohrožení bezpečnosti“.
KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů
Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.
V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují
Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.
Na Západní Sahaře vzrůstá napětí vůči Maroku
Marocké bezpečnostní síly jsou rozmístěny ve městě Dachla, kde minulý týden došlo po fotbalovém zápase ke střetům mezi Maročany a obyvateli Západní Sahary. Ačkoliv marocké úřady tvrdí, že situace je pod kontrolou a nemůže dojít k narušení veřejného pořádku, pozorovatelé varují před podceněním problému. Západní Sahara, bývalá španělská kolonie, byla roku 1975 anektována Marokem a zatímco Maročané tvrdí, že patří pod jejich svrchovanost, Fronata Polisario, povstalecké hnutí, považuje Západní Saharu za samostatný stát.
V New Yorku byla vyhlášena pohotovost kvůli smrti Anwara al-Awlaki
Bezpečnostní složky v New Yorku mají zvýšenou pohotovost v očekávání odvetných útoků po zabití jednoho z šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, kterého dnes zabilo bezpilotní letadlo CIA v Jemenu, byl podle amerických úřadů šéfem zahraničních operací Al-Kaidy a tvůrcem její propagandy. Důvodem zvýšené pohotovosti je fakt, že al-Awlaki se narodil v USA a v New Yorku má podle amerických zpravodajských služeb velké množství následovníků, kteří by mohli chtít pomstít jeho smrt.
Egyptská policie provedla razii v sídle televizní stanice Al Jazeera
V Káhiře proběhla již druhá razie v sídle televize Al Jazeera, kdy došlo k zabavení veškerého vybavení. Al Jazeera, která vysílá v přímém přenosu o veškerém mezinárodním dění podle bezpečnostních služeb, které sídlo televize v Káhiře již jednou na začátku tohoto měsíce navštívily, tvrdí, že Al Jazeera nemá řádnou licenci k vysílání. Skupiny na ochranu lidských práv ale bijí na poplach a hovoří o širším vládním zákroku proti médiím, ke kterému se podle nich v Egyptě schyluje. Egyptský ministr informací Osama Heikal tato obvinění popírá a tvrdí, že jediným důvodem uzavření kanálu jsou nedostatečná oprávnění. Televize Al Jazeera, která je nejsledovanějším arabským kanálem na Blízkém východě se s problémy s místními vládami potýká dlouhodobě a je pod velmi ostrým dohledem.
NATO: „bezpečnostní situace v Afghánistánu se zlepšuje“ – přímý rozpor se zprávou OSN
Spojenecké síly v Afghánistánu předložily zprávu, ve které uvádí, že se snížil počet bezpečnostních incidentů zaznamenaných ISAF a situace se zlepšuje. Podle zprávy sil ISAF se od ledna do srpna roku 2011 snížil o 2 % oproti stejnému období v minulém roce. Zpráva je v přímém rozporu se zprávou OSN, ve které se uvádí, že v roce 2011 vzrostla míra násilí o 39%. Podle sil ISAF je rozdílnost zpráv způsobena různými definicemi „bezpečnostních incidentů“. NATO totiž počítá pouze s útoky vedenými povstalci a nezahrnuje vraždy, tzv. „přátelskou střelbu“, nastražené bomby apod.
Amnesty International obviňuje povstalce v Thajsku ze záměrného cílení útoků na civilisty
Amnesty International obviňuje skupinu tzv. Malajských bojovníků, která je složena především z muslimů, ze záměrného útočení na civilní občany. Malajští bojovníci obnovili boje proti buddhistickému Thajsku v roce 2004 a od té doby zemřelo již 4 500 obyvatel. Amnesty International tvrdí, že se ozbrojenci na jihu země schválně zaměřují na učitele, úředníky a zemědělce. Z nesprávného postupování při řešení těchto konfliktů byly obviněny i thajské bezpečnostní složky.
Filipíny zasáhl ničivý tajfun Nesat
Bouře s sebou přinesla rozsáhlé záplavy a četné výpadky elektrické energie v hlavním městě Manila, kde musela být z bezpečnostních důvodů vyklizena státní burza cenných papírů i například ambasáda USA. Tajfun se prohnal napříč celým hlavním filipínským ostrovem Luzon.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.
Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí
Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.
Pohřeb bývalého afghánského prezidenta přiostřil atmosféru v Kábulu
Bývalý prezident a dosavadní předseda afghánské Nejvyšší mírové rady Burhanuddin Rabbani byl pohřben v Kábulu za emočně vypjatých podmínek a zvýšených bezpečnostních opatření. Pohřbu se zúčastnil i nynější afghánský prezident Hamid Karzai. Burhanuddin Rabbani byl zabit náloží ukrytou v turbanu na hlavě údajného vyslance Talibanu.
Malajsie ruší část přísného bezpečnostního zákoníku z koloniální éry
Tento zákon kdysi umožňoval vládě zadržet občana bez procesu na dobu neurčitou, což však bylo zneužíváno k uvězňování představitelů opozice. Premiér Najib Razak prosadil jeho zrušení z důvodu zajištění moderní a funkční demokracie ve státě. Později by měl být nahrazen celý tzv. vnitřní bezpečnostní akt, který byl vytvořen britskou koloniální vládou. Na jeho místo by měly přijít dva modernější zákony, které by se měly zaměřit především proti militantním skupinám.
Amnesty International: „obě strany libyjského konfliktu mají na svědomí válečné zločiny“
Organizace Amnesty International přišla s prohlášením, ve kterém varuje před nekonečnou zvětšující se spirálou násilí, odvet a zločinů. Podle zprávy Amnesty International se vláda Muammara Kaddafiho dopustila zločinů proti lidskosti při potlačování povstání, svévolném zatýkání při protestech a následnému mučení, na druhé straně ale stejně tak odsuzuje rebely, kteří způsobili v Libyi mocenské a bezpečnostní vakuum, které využívají k vyřizování vlastních účtů. Rebelové se podle zprávy dopouštěli válečných zločinů na libyjských vojácích a stejně tak stojí za násilím v rámci odvetných opatření mezi sebou a mučením. Amnesty International dále vyzvalo prozatímní libyjskou vládu, aby se soustředila na potrestání viníků a zločinců na obou stranách a aby lidská práva byly jedním z prvních bodů v novém vládním programu.
Šéf vládnoucí egyptské vojenské rady bude svědčit v procesu s bývalým prezidentem Mubarakem
Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi, současná hlava Nejvyšší vojenské rady, který byl 20 let za prezidenta Husniho Mubaraka ministrem obrany, má svědčit u soudu při projednávání případu bývalého egyptského prezidenta. Svědectví se mají týkat obvinění ze zodpovědnosti za smrt demonstrantů, které zabily ozbrojené bezpečnostní složky. Podle obžaloby je za smrt těchto lidí zodpovědný právě Mubarak, který měl vydat příkaz k ostré střelbě do davu. Ovšem ve své nedávné výpovědi tehdejší policejní šéf Hussein Saeed Mohamed Mursi uvedl, že takový příkaz nikdy nepadl.