V Sýrii probíhají otevřené boje mezi armádou povstalců a vládními silami

Podle britských pozorovatelů probíhají boje v provincii Deraa a při posledních střetech vojenští dezertéři, kteří se podle neoficiálních informací rekrutují v Turecku, zabili nejméně 27 vojáků a zaměstnanců bezpečnostních složek, kteří zachovávají věrnost syrské vládě. Podle syrských úřadů od počátku povstání existují ozbrojené povstalecké skupiny zaměřené na civilisty a bezpečnostní složky, kteří mají na svědomí více než 1100 vojáků a příslušníků policie.

EU schválilo vstup ruského konvoje do severního Kosova

Ruská humanitární pomoc určená pro Srby může vstoupit do Kosova, rozhodla tak EU po dohodě s Ruskem. O rozhodnutí Bruselu informovala Maja Kocijancic, mluvčí vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Cateherine Ashton. Kosovo vstup ruského humanitárního konvoje již schválilo, ovšem podle EU musí konvoj dorazit přesně na místo určení, přičemž bude pod dohledem vojáků EULEX.

EU: „Zrušení víz mezi EU a Ruskem je spojeno s otázkou lidských práv.“

Jak uvedla vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení, učiněném v souvislosti s blížícím se summitem Rusko – EU (15.12), bude na tomto setkání stvrzen seznam společných kroků, jejichž realizace je předpokladem k zahájení jednání o bezvízovém styku. Tento proces podle jejích slov zahrnuje modernizaci a významné vylepšení situace v oblastech jako je imigrační politika, správa hranic a zejména zajištění základních lidských práv. Zásadní vliv na tento proces by podle pozorovatelů mohl mít postoj ruských představitelů vůči protestům proti výsledkům voleb do Státní dumy.

V Libyi se stále více množí bezpečnostní problémy a chaos – propukly další boje

Došlo k závažnému ohrožení letového provozu na mezinárodním letišti v Tripolisu, kde zaměstnanci opustili řídící věž poté, co nesouhlasili s vedením. Podle Reuters bylo jedno letadlo dokonce přesměrováno na poslední chvíli před přistáním. Stejně tak ale propukly po uzavřeném příměří nové boje mezi městem Zintan a sousedním kmenem El-Mashasha, mezi kterými je tradiční rivalita. Podle svědků je město ničeno raketami a dělostřeleckou palbou, zatímco milice města vede boje s kmenovými bojovníky. Místní vůdce Ibrahim Masood ovšem opět oznámil další vyhlášení příměří.

OSN vyslalo svoji delegaci do Hondurasu

Mise OSN má Hondurasu pomoci zdokonalit bezpečnostní složky, justici a vyšetřování. Vyslanci Spojených národů se v zemi zdrží 4 dny. Dnes se mají setkat s prezidentkou země Cristinou Lobo. Ta OSN o pomoc požádala. Delegace se setká i se zástupci policejních složek v zemi. Výsledky svých pozorování pak zveřejní na tiskové konferenci. Podle prohlášení by měla mise posílit státní autority při vyšetřování a vykonávání justice.

Podle OSN přesáhl počet mrtvých v Sýrii 5000, mrtví na straně vlády se nepočítají

Vysoká představitelka OSN pro lidská práva Navi Pillay informovala Radu bezpečnosti OSN, že za 9 měsíců nepokojů a nyní již povstání proti prezidentu Basharu al-Assadovi v Sýrii bylo zabito přes 5000 lidí. Číslo zahrnuje civilisty, vojenské povstalce a popravené za odmítání střelby do civilistů, neobsahuje ovšem počet zabitých vládních vojáků a mužů bezpečnostních sil.

V Pobřeží slonoviny začaly parlamentní volby

Volby přicházejí rok poté, co země upadla kvůli prezidentským volbám na pokraj občanské války a střety stály přes 3000 životů. Po zhruba týdenní volební kampani je ovšem hlášeno již 5 mrtvých. K zajištění voleb bude nasazeno 25 000 mužů bezpečnostních sil a 7000 vojáků mise OSN. Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro ve čtvrtek vydal „naléhavou výzvu“ pro všechny politické strany, aby se vyvarovaly násilí kvůli volbám, a upozornil na politickou angažovanost některých vojáků, kteří by podle něj měli být potrestáni. Jedná se tak o další volební pokus po více než 10 letech politických a vojenských krizí. Volby bude sledovat 150 mezinárodních pozorovatelů a 3000 domácích pozorovatelů. Z 21 milionů obyvatel jich k urnám půjde necelých 6 milionů, přičemž volební výsledky se očekávají v polovině týdne. Lidová fronta Pobřeží slonoviny, která podporuje zadrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obžalobě před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC), již vyzvala své stoupence k bojkotu voleb.

V Demokratické republice Kongo se ozývá první střelba – země se přibližuje krizi

V hlavním městě D. R. Kongo Kinshase a i v dalších částech země propukají potyčky opozičních podporovatelů s bezpečnostními složkami. Agentura Reuters přinesla svědectví obyvatel Kinshasy, kteří tvrdí, že ve městě vzrůstá napětí a lidé se bojí ulehnout k spánku. Jen hlavní město D. R. Kongo má 10 milionů obyvatel. První konžské volby od konce občanské války z let 1998 – 2003, která připravila o život více než 5 milionů lidí, tak začínají vypadat velmi špatně. Protesty proti situaci v D. R. Kongo propukly také v Belgii, bývalé koloniální mocnosti v Kongu.

Situace v Sýrii se vyhrocuje – USA, Velká Británie a Francie varují syrskou vládu před útokem na povstalecké město

Francie se dnes připojila k Velké Británii a USA a vyzvala k „zachránění syrského lidu“. Podle tvrzení těchto zemí syrská vláda připravuje vojenský útok na město Homs, které se stalo centrem odporu proti Damašku. Mluvčí francouzského ministerstva Bernard Valero prohlásil, že se připravuje masivní operace syrských bezpečnostních složek na obsazení města Homs. Rusko a Čína naopak tvrdě vystoupily proti vyzbrojování rebelů a ujistily Sýrii, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o zasahování do jejích vnitřních záležitostí.

Volební nepokoje v Demokratické republice Kongo pokračují – opoziční kandidát se prohlásil prezidentem

Hlavní vyzývatel současného prezidenta D. R. Kongo Etienne Tshisekedi sám sebe prohlásil novým prezidentem poté, co opozice zpochybnila volební výsledky. Podle výsledků volební komise současný prezident D.R. Kongo Joseph Kabila získal 49% hlasů, zatímco druhý Etienne Tshisekedi pouze 32%. V hlavním městě propukají srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami, zatímco v ulicích dav pálí pneumatiky. Prezident Kabila již oznámil, že bude-li současný stav pokračovat, bude nucen nasadit do hlavního města Kinshasy armádu. Analytici se již shodují, že volební spor pravděpodobně povede k další občanské válce, potvrzují se tak předpovědi organizace International Crisis Group.

 

Kolumbie- hnutí FARC propustí po četných protestech rukojmí

Po protestech proti FARC, největší kolumbijské guerrilové organizaci, které se odehrály po celé Kolumbii, je FARC ochotná propustit svá rukojmí. Mluvčí organizace ovšem neuvedli, kolik vězňů osvobodí ani kdy tak učiní. Protesty se uskutečnily 10 dní po zabití 4 příslušníků bezpečnostních sil v kolumbijské džungli. Farc stále drží 10 členů bezpečnostních sil a tucty civilistů. V Kolumbii nepanoval mír již od 60. let minulého století. Nyní se ke kolumbijcům připojil i prezident Santos, který již několikrát prohlásil, že začne s rebely vyjednávat, pokud přestanou útočit a složí zbraně. Santosova vláda nedávno podnikla řadu výpadů proti FARC, mezi nejzdařilejší patří zabití velitele skupiny Alfonse Cany minulý měsíc.

V Demokratické republice Kongo propukly naplno nepokoje – rozhlas a televize jsou mimo provoz

Propukly mohutné srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami kvůli předběžným výsledkům voleb, které již zpochybnila opozice. Současný prezident Joseph Kabila podle výsledků získal 46%, zatímco nejsilnější opoziční kandidát Etienne Thisekedi 36%. Nepokoje probíhají především v hlavním městě Kinhasa a provincii Západní Kasai, baště opozice. Policie zatím používá slzný plyn, ovšem došlo již i na střelbu. Vláda mezitím vypnula televizní i rozhlasové vysílání. Velké obavy mezinárodních organizací se tak přes počáteční nadšení naplňují.

Násilí na severu Sýrie zintenzivňuje

Při včerejších bojích mezi rebelujícími opozičními silami a syrskou armádou zahynulo nejméně 23 lidí. Podle místních aktivistů se násilí a boje zintenzivňují přičemž počet obětí údajně již přesáhl 4600 lidí. Arabská liga daly Sýrii do do konce dneška další ultimátum k okamžitému ukončení násilí. Mimo jiné proběhla noční bitva v severozápadním městě Idlib poblíž tureckých hranic, při které bylo podle syrských pozorovatelů lidských práv (SOHR) zabito 7 příslušníků bezpečnostních sil, 5 rebelů a 3 civilisté.

Austrálie odmítá navrhování bezpečnostního paktu s USA a Indií

Mluvčí australské vlády uvedl, že ministr zahraničí Kevin Rudd byl v deníku Australian Financial Review špatně interpretován. Australský ministr se prý vyjádřil ke změně „uranové“ politiky země a nijak nenavrhoval jakýkoliv bezpečnostní pakt. Touto zprávou byl prý zaskočen i samotný indický ministr obrany. Existence podobného návrhu by podle expertů pobouřila hlavně Čínu.

Norsko uzavřelo svou ambasádu v Íránu

Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.

EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda

Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě  okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii. 

 

Bahrajn hodlá zahájit dialog o reformách

Ministr zahraničí Ahmed Khalid bin al-Khalifa oznámil, že Bahrajn hodlá zahájit nové kolo jednání o politických reformách a změnách ve své bezpečnostní politice. Stejně tak bahrajnský ministr přislíbil prošetření vládních zákroků a informací, podle kterých docházelo při bahrajnských nepokojích na začátku tohoto roku, které byly potlačeny zahraniční intervencí, k systematickému mučení zadržených. Bahrajn dále nadále trvá na tom, že Írán podněcuje nepokoje v této zemi.

Austrálie odsouhlasila přítomnost americké armády na své půdě

USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.

Rusko informovalo o íránském zájmu o další reaktory, Írán pak o připravenosti odpovědět na otázky

Předseda ruské Federální agentury pro atomovou energii, Sergej Kirijenko, oznámil, že Írán má zájem o více jaderných reaktorů ruské výroby, stejných, jako je již první funkční reaktor v elektrárně Bushehr. Ve stejné chvíli prohlášení zároveň probíhá angažmá Západu v OSN, kde se bude snažit prosadit další sankce proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán podle slov náměstka íránské Nejvyšší bezpečnostní rady, Aliho Bageri, Írán poslal MAAE dopis, ve kterém uvádí, že je připraven na zodpovězení veškerých otázek ze strany MAAE, přičemž o reakci MAAE se již Ali Bageri nezmínil.

Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí

Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.

USA pošlou do Palestiny 198 milionů dolarů

Spojené státy uvolní zhruba 200 milionů dolarů finanční pomoci pro Palestinskou národní autonomii. Informovala o tom republikánská předsedkyně sněmovního výboru pro zahraniční věci, Ileana Ros-Lehtinen. USA tak pošlou 50 milionů na podporu palestinských bezpečnostních sil a 148 milionů dolarů na další podpůrné projekty. Podle vyjádření Ileny Ros-Lehtinen, která citovala prezidenta USA, je podpora v bezpečnostním zájmu USA a Izraele taktéž – ten proti pomoci údajně nic nenamítá. Finanční prostředky byly zmrazeny v srpnu před žádostí Palestiny o uznání své státnosti v OSN. Spojené státy každoročně rozdělí 500 milionů dolarů na pomoc Palestině přičemž většina finančních prostředků je vynakládána na bezpečnostní složky.

USA obvinily Ugandu z porušování lidských práv

USA obvinily svého afrického spojence, Ugandu, z omezování lidských práv, a to po nedávné dohodě, ve které se Washington zavázal pomoci ugandské armádě v boji proti rebelům z Armády odporu Páně. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí, že ugandský prezident Yoweri Museveni a jeho vláda by se měla zaměřit na pokojné protesty a odpor, stejně jako aktivisté, kteří se snaží oživit pouliční demonstrace proti stoupající inflaci ve třetí největší ekonomice východní Afriky a rostoucím cenám potravin. Ugandská vláda již rozdrtila vlnu protestů v dubnu a květnu a podle USA zneužila bezpečnostních sil.

 

Generální tajemník OSN na neočekávané návštěvě Libye

Do Libye dorazil neočekávaně a zcela překvapivě generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Během neohlášené návštěvy hodlá generální tajemník OSN jednat s představiteli libyjského prozatímní národní rady (NTC) a se zástupci občanských skupin. Podle mluvčího OSN, Martina Nesirky, nebyla návštěva ohlášena z bezpečnostních důvodů a generální tajemník poté odcestuje na summit G20 ve francouzském Cannes.