Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že jeho strana podá návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Rozhodl tak poté, co byla prezidentem Václavem Klausem vyhlášena amnestie, kterou podepsal premiér Petr Nečas. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat nejméně 50 poslanců a pro konec vlády premiéra Petra Nečase pak musí hlasovat 101 z 200 poslanců. Strany vládní koalice TOP 09, LIDEM oznámily, že návrh sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry nepodpoří. Svůj hlas naopak poskytnou dva zástupci strany NS-LEV 21 v čele s předsedou Jiřím Paroubkem. V úterý se na jednání sněmovního klubu ČSSD rozhodne, zda je strana schopna nasbírat požadovaných 50 podpisů. Za dobu trvání vlády premiéra Nečase půjde o páté hlasování o nedůvěře.
Archiv rubriky: Osoby
Barma potvrdila vojenské operace ve státě Kachin
Barmská vláda tak reagovala na prohlášení amerického ministerstva zahraničí a generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, kteří vyjádřili znepokojení nad bezpečností civilního obyvatelstva ve státě Kachin na severu Barmy poté, co barmská vláda nejprve zvýšenou vojenskou aktivitu v oblasti dementovala. Podle vyjádření mluvčího barmského ministerstva informací jsou operace barmské armády zaměřeny na skupiny rebelů, které narušují vojenské zásobovací cesty. Američtí představitelé i generální tajemník Ban Ki-moon však varovali barmskou vládu před rozšiřováním konfliktu v regionu, ve kterém se v roce 2011 rozhořely boje po sedmnáctileté přestávce.
Venezuelská opozice žádá pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta Huga Cháveze
Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova
Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
Slovensko by mohlo s Českou republikou spolupracovat na společné vzdušné obraně
Český premiér Petr Nečas a jeho slovenský protějšek Robert Fica v neděli hovořili o možném vzniku projektu společné letecké obrany, který by měl být efektivnější a levnější. Premiér Petr Nečas uvedl, že konkrétní projekt je ve fázi příprav a jeho spuštění by se Slovensko a Česká republika mohly dočkat v roce 2016 nebo 2017. Slovenský premiér Robert Fico zmínil také možnost spolupráce tykající se velvyslanectví a zastupitelských úřadů, naopak předseda vlády Petr Nečas zase hovořil o možné spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti, propojování energetických sítí, či provozování jaderných elektráren. Oba premiéři se shodli na korektních a velmi dobrých vztahů mezi oběma zeměmi.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un přednesl nečekaný televizní novoroční projev
V překvapivém televizním vystoupení, ve kterém Kim Jong-un navázal na tradiční novoroční vystoupení svého děda Kim Il-sunga a nahradil tak formát novoročních novinových editorialů sdělující budoucí směřování severokorejské státní politiky, který zavedl jeho otec Kim Jong-il, severokorejský lídr vyzval k ukončení konfrontační politiky mezi KLDR a Jižní Koreou. Podle analytiků však změna formátu a rétoriky nemusí nutně znamenat změnu v severokorejské zahraniční politice. Pravděpodobněji vystoupení prezidenta Kim Jong-una ve státní televizi a jeho apelování na zmírnění napětí mezi oběma Korejemi naznačuje potřebu KLDR získat od Jižní Koreje další humanitární pomoc, jejíž poskytování bylo zastaveno poté, co KLDR oznámila, že hodlá uskutečnit další test rakety dlouhého dosahu.
Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu
Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.
OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii
Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.
Novým ministrem obrany mohl se stát Vlastimil Picek
Poté, co premiér Petr Nečas ve čtvrtek 20. prosince odvolal z postu ministryně obrany Karolinu Peake, je stále ministerské křeslo prázdné a není jasné, kdo bude v čele resortu obrany. Podle ČTK by se ministrem mohl stát bývalý náčelník generálního štábu a nynější první náměstek Vlastimil Picek, o němž se v souvislosti s postem ministra mluvilo již při výměně resortů dopravy a obrany mezi ODS a LIDEM. ODS tehdy nicméně nechtěla v čele ministerstva obrany nestraníka.
Egyptský prezident Mursí navštíví Německo
Egyptský prezident Mohammed Mursí přijede 30. ledna na svou zahraniční návštěvu do Německa. Pozvání dostal od německé kancléřky Angely Merkelové. Tématem rozhovorů budou možné investice do zpomalující se egyptské ekonomiky. Nepůjde o první cestu prezidenta Mursiho do Evropy, v září navštívil Belgii a Itálii. Oznámení státní návštěvy přichází jen dva dny poté, co byla oficiálně schválena nová egyptská ústava, proti níž protestovaly tisíce lidí.
Středoafrická republika žádá Francii a USA o pomoc, USA evakuuje ze země své občany
Již na začátku týdne francouzský prezident Francios Hollande odmítl vojenskou pomoc do Středoafrické republiky, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. USA vyzvaly své občany, aby opustily zemi, i OSN stáhla část svých členů. Poté, co rebelové v tzv. Selekově koalici pohrozili vstupem do hlavního města Bangui, USA ve čtvrtek evakuovaly svou ambasádu. Stovky lidí ve středu protestovaly před francouzskou ambasádou za pomoc v boji proti rebelům, Francie to i nadále odmítá, přestože v zemi má na 200 vojáků.
Íránská ministryně zdravotnictví byla odvolána
Jediná žena ve vládě současného íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda byla ve čtvrtek sesazena z funkce ministryně zdravotnictví. Sesazena z postu byla poté, co veřejně kritizovala své spolupracovníky z neprůhledného a špatného financování léků pro léčbu závažných onemocnění, například rakoviny či roztroušené sklerózy. Peníze určené pro dovoz léčiv měly podle exministryně Merzieh Wahid Dastjerdi sloužit na nákup luxusního zboží. Bývalá ministryně zdravotnictví byla první aktivní političkou od Íránské islámské revoluce započaté v roce 1979.
Francie vojensky nepomůže vládě Středoafrické republiky proti rebelům
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek odmítl francouzskou vojenskou přítomnost ve Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozizeho bojují skupiny rebelů. „V žádném případě nebudeme zasahovat do vnitřních záležitostí zemí, ani v případě Středoafrické republiky. Takové dny jsou dávno pryč,“ uvedl prezident Hollande. Dnes se mají v hlavním městě Bangui sejít zástupci vlády a rebelských skupin k mírovému jednání. V roce 2006 Francie letecky podpořila v bojích vládu prezidenta Bozize proti rebelům. Ve Středoafrické republice, která je bývalou kolonií evropské země, žije na 1 200 francouzských občanů, přesto prezident Hollande řekl, že zabezpečení jejich ochrany je záležitostí pouze středoafrické vlády.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Stíhačky za 2,5 miliard USD dodá do Ománu společnost BAE Systems
Britská společnost BAE Systems poskytne Ománu 12 stíhaček Typhoon a 8 Hawk Advanced Jet Trainer. Podpis dohody přichází pouze 2 dny poté, co společnost oznámila zpoždění dodávky 72 stíhaček do Saudské Arábie důsledkem neshod ohledně konečné ceny. Britský premiér David Cameron, který navštívil Omán v sobotu, uvítal dohodu, která poskytne na 6 000 pracovních míst v oblasti Lancashire.
Egypt schválil novou ústavu, prezident Mursi vyzývá k jednotě země
Volební komise v úterý potvrdila výsledky referenda o nové ústavě, která byla přijata 63 % hlasů s pouze třetinovou účastí. Po oznámení výsledků propukla demonstrace desítek Egypťanů, které zablokovaly jeden z hlavních mostů v Káhiře. Parlamentní volby se po schválení ústavy musí konat do dvou měsíců. Prezident Mursi vyzval občany k jednotě Egypta, kritici tvrdí, že se ústava zpronevěřuje revoluci, která svrhla exprezidenta Mubaraka.
Indie a Rusko podepsaly novou dohodu o obraně
Během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii obě země podepsaly novou dohodu o obraně v hodnotě 2,9 miliard USD, na základě níž Indii koupí 42 stíhaček a 71 helikoptér. Ročně Indie s Ruskem uskuteční obchodní dohody za 10 miliard USD, na pondělním setkání s indickým premiérem Manmohan Singh prezident Putin uvedl, že do roku 2015 by se celkový objem transakcí měl zvýšit na 20 miliard USD. Nedávno přitom Indie podepsala kontrakty o obraně s USA, Francií či Izraelem, podle BBC se Rusko obává své dominantní postavení v dodávání zbraní do Indie.