Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Archiv rubriky: Barack Obama
Starosta New Yorku Bloomberg podpořil plán prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní
Starosta města New York Michael Bloomberg vyjádřil svoji podporu návrhu prezidenta Baracka Obamy na regulaci střelných zbraní, který obsahuje i úplný zákaz prodeje útočných zbraní. Téměř okamžitě po vystoupení prezidenta Obamy návrh odmítli republikáni, kteří zákaz prodeje zbraní považují za porušení ústavního práva nosit zbraň. Starosta Bloomberg prohlásil, že přesvědčit Kongres, aby zákaz prodeje útočných zbraní schválil, bude těžké, ale je odhodlaný za toto opatření bojovat. Podle posledního průzkumu veřejného mínění Američané obecně podporují přísnější kontrolu střelných zbraní, i když podpora prezidentského návrhu o něco klesla.
Prezident Barack Obama představil návrh na regulaci střelných zbraní
Americký prezident Barack Obama dnes představil rozsáhlý balíček opatření, který by měl upravit prodej střelných zbraní. Mezi navrhované body patří úplný zákaz tzv. útočných zbraní, nebo zákaz prodeje zásobníků s kapacitou větší než 10 nábojů. Prezident Obama také doporučil důslednou kontrolu minulosti všech lidí, kteří si chtějí pořídit zbraň. Prezident Barack Obama vyzval Kongres, aby učinil potřebné kroky k regulaci střelných zbraní a zároveň představil svůj plán obsahující 23 bodů, které může učinit bez schválení Kongresu. Prezident Obama ve svém návrhu vychází z doporučující zprávy od viceprezidenta Josepha Bidena a reaguje tak na útok Adama Lanzy, který v Newtownu zastřelil 26 lidí.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
Prezident Obama nominoval svého dosavadního šéfa kanceláře Jacka Lewa ministrem financí
Prezident Barack Obama ve čtvrtek potvrdí svoji nominaci na post nového ministra financí Spojených států amerických, stát by se jím měl současný šéf prezidentské kanceláře Jack Lew, který na postu vystřídá Tima Geithnera. Jack Lew je oblíbeným spolupracovníkem prezidenta Obamy především pro svou hlubokou znalost amerického federálního rozpočtu, kterou uplatní během stále probíhajících debat o rozpočtu.
Viceprezident Joseph Biden se sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní
Americký viceprezident Joseph Biden, jež stojí v čele pracovní skupiny zabývající se problematikou stále četnějších případů ozbrojeného násilí, se v pátek sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). NRA, která patří k nejvlivnějším lobbistickým organizacím, navrhuje zavést ozbrojené hlídky do škol, které by dalším útokům zamezily. Prezident Barack Obama se k návrhu NRA vyjádřil skepticky. Postup pracovní skupiny zahrnuje diskuze se zástupci dalších občanských sdružení a organizací, stejně jako s lidmi, kteří během ozbrojených útoků přišli o své blízké. Pracovní skupina vydá doporučující zprávu ohledně kroků, které by v této problematice měl prezident Obama učinit.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Prezident Obama si za nového ministra obrany vybral republikána Chucka Hagela
Bílý dům dnes oficiálně potvrdil rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy, který si na post nového ministra obrany vybral veterána z vietnamské války a bývalého republikánského senátora Nebrasky Chucka Hagela. Rozhodnutí prezidenta Obamy musí ještě schválit Senát. Předpokládá se, že navzdory určitým výhradám Senát nominaci Chucka Hagela na post ministra obrany podpoří.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se po nemoci vrátila do úřadu
Po nucené měsíční pauze kvůli zdravotním problémům se dnes ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová vrátila do úřadu, kde má před sebou poslední dny. V nové administrativě prezidenta Obamy její post převezme pravděpodobně senátor John Kerry, jehož nominace by měla být potvrzena do konce týdne. Ministryně byla hospitalizována po otřesu mozku, načež jí lékaři v hlavě objevili mozkovou sraženinu.
Novým šéfem CIA by se mohl stát John Brennan
Prezident Barack Obama pravděpodobně nominuje Johna Brennana na post nového šéfa CIA. Brennan je současným poradcem prezidenta Obamy na boj proti terorismu a v CIA pracuje 25 let. John Brennan se aktivně podílel na vytváření strategie zásahu, při kterém byl v roce 2011 zabit Osama bin Ladin. Rozhodnutí prezidenta Obamy musí ještě schválit Senát. Pokud bude Brennan jmenován, vystřídá tak bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse, který v loňském listopadu rezignoval.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
Sýrie se snaží zabezpečit svůj chemický arzenál
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že syrská vláda dělá vše možné, aby zajistila bezpečnost svého arzenálu chemických zbraní. „Syrská vláda koncentrovala arzenál těchto zbraní do jednoho či dvou míst, na rozdíl od minulosti, kdy chemické zbraně rozptýleny po celé zemi,“ uvedl ministr Lavrov. Podle něj by největší nebezpečí použití chemických zbraní hrozilo, pokud by se jich zmocnili militaristé. USA se naopak obávají, že zbraně by mohl použít samotný syrský režim, pokud by se jeho situace stala „zoufalou“. Americký prezident Obama již dříve varoval syrského prezidenta Assada, že použití chemických zbraní proti syrskému lidu by bylo zcela neakceptovatelné a mohlo by vyústit i ve vojenskou intervenci.
Amerika žádá přísnější zákony na zbraně, prezident Obama vyzval Kongres k přijetí regulí
Důsledkem střelby ve městě Newtown ve státě Connecticut, po níž minulý týden zůstalo 20 mrtvých dětí a 6 dospělých, podepsali tisíci Američanů petici za přísnější zákony na držení zbraní. Prezident Barack Obama v pátek vyzval Kongres ke schválení zákonů, které by nastavily přísnější pravidla. Zakázat by se podle prezidenta Obamy měl prodej vojenských útočných zbraní a vysokokapacitních zásobníků. Debata o zpřísnění zákonů v USA probíhá již několik let, podle agentury Reuters ale incident v Newtown přiblížil zemi k novým zákonům na držení zbraní. Nicméně ve čtvrtek podepsal guvernér státu Ohio Johns Kasich zákon, který kontrolu zbraní opět snižuje, naopak guvernér Michiganu Rick Snyder v úterý vetoval zákon, jenž dovoloval nosit skryté zbraně na veřejná místa, například jako jsou školy. Guvernér Snyder uvedl, že střelba v Newtown jeho rozhodnutí ovlivnila.
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Předběžné výsledky: Získal Ohio a vítězí, Barack Obama zůstává nejmocnějším mužem planety
Přestože konečné výsledky budou známy až pozdě večer, americké televize oznámily vítězství prezidenta Baracka Obamy. Jeho republikánský soupeř Mitt Romney tak zůstal před branami Bílého domu, zatím ale odmítá uznat porážku. Prezident Obama měl podle předběžných výsledků získat 18 klíčových volitelských hlasů z Ohia a překročit hranici 270 volitelů potřebných k vítězství. Americká ústavu zaručuje každému americkému států určitý počet hlasů podle velikosti populace, rozhodujícími státy bývají Colorado, Iowa, Pennsylvania, Michigan, Minnesota, Wisconsin a právě Ohio. Volba amerického prezidenta neprobíhá přímo ale prostřednictvím 538 volitelů. Výsledky jsou zatím předběžné, v roce 2000 měl demokrat Al Gore získat většinu, nakonec se prezidentem stal George Bush mladší. V dolní komoře amerického Kongresu Sněmovně reprezentantů podle odhadů mají většinu i nadále republikáni, Senát zůstává demokratům.