12. – 13. listopadu se v americkém Honolulu uskuteční summit nejvyšších představitelů 21 členských států Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC). Tématem jednání budou zejména opatření proti šíření dluhové krize z Evropy do dalších částí světa a rozšíření tzv. Trans-pacifického partnerství (TPP). Rámcové dohody o připojení k této integrační iniciativě by měly být během summitu uzavřeny s USA, Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Singapurem a Peru, záměr přistoupit vyjádřilo včera také Japonsko.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Rusko informovalo o íránském zájmu o další reaktory, Írán pak o připravenosti odpovědět na otázky
Předseda ruské Federální agentury pro atomovou energii, Sergej Kirijenko, oznámil, že Írán má zájem o více jaderných reaktorů ruské výroby, stejných, jako je již první funkční reaktor v elektrárně Bushehr. Ve stejné chvíli prohlášení zároveň probíhá angažmá Západu v OSN, kde se bude snažit prosadit další sankce proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán podle slov náměstka íránské Nejvyšší bezpečnostní rady, Aliho Bageri, Írán poslal MAAE dopis, ve kterém uvádí, že je připraven na zodpovězení veškerých otázek ze strany MAAE, přičemž o reakci MAAE se již Ali Bageri nezmínil.
Humanitární organizace varují před nedostatkem finančních prostředků na pomoc lidem postiženým záplavami v Pákistánu
Podle cíle stanoveného OSN by se na pomoc pěti milionům lidí zasaženým povodněmi v pákistánské provincii Sindh mělo shromáždit 357 milionů amerických dolarů, přičemž bylo dosaženo zatím jen třetiny této částky. V celé provincii je zaplaveno okolo 70% zemědělské půdy, což vystavuje téměř devět milionů Pákistánců rizikům podvýživy a šíření nemocí.
Šanci k zastavení nevratných klimatických změn budeme mít ještě 5 let
To vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii (MAE). Proti hrozbě nevratných klimatických změn má prý lidstvo bojovat vládními politikami na podporu obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Zvyšující se energetická náročnost světové populace se navíc v budoucnu výrazně prodraží, a podle odborníků s sebou nese i velká ekologická rizika. MAE již dříve zveřejnilo zprávu hovořící o stále se zvyšující poptávce po elektrické energii každoročně v průměru o 3,1%.
Bosna a Hercegovina zavádí opatření proti terorismu dle rezolucí Rady bezpečnosti OSN
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodla o zavedení omezujících opatření proti terorismu, která jsou stanovená v sérii 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tyto rezoluce Rada bezpečnosti OSN vydala v letech 1999-2009 proti teroristické síti Al-Kaida a afghánskému Talibanu. Tato opatření zahrnují zmrazení finančních prostředků a veškerých dalších ekonomických aktiv ve vlastnictví osob uvedených v seznamech zmíněných rezolucí. Dále sem patří zákaz vstupu na území Bosny a Hercegobiny stejně jako zákaz prodeje či přepravy zbraní a vojenského materiálu pro všechny označené jednotlivce, skupiny, sdružení a organizace. Rozhodnutí bylo přijato v reakci na útok člena srbské wahábitské organizace na velvyslanectví USA v Sarajevu.
Generální tajemník NATO v Gruzii přivítal reformní pokroky na cestě do NATO
Generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, při příletu do Tbilisi prohlásil, že Gruzie se od summitu v Bukurešti NATO-Gruzie v roce 2008 velmi přiblížila ke vstupu do NATO a vyzval tuto kavkazskou zemi k pokračování v reformách. Právě na summitu v Bukurešti se podle názorů expertů USA podpolily tlaku svých významných spojenců, jako je Německo a Francie, které se obávají reakce Ruska na případný vstup Gruzie do NATO.
MMF varuje před ekonomickou „ztracenou dekádou“
Hlava Mezinárodního měnového fondu, Christine Lagarde, varovala, že globální ekonomika je v nebezpečí „ztracení celé dekády“. „Pokud nebudeme jednat odvážně a pokud nebudeme jednat společně, ekonomice celého světa hrozí pád do klesající spirály nejistoty, finanční nestability a potenciálního zhroucení globální poptávky,“ řekla šéfka MMF na návštěvě v Číně. Podle MMF je probíhající dluhová krize Evropy také důkazem nejisté vyhlídky celé světové ekonomiky, přesto ale Christine Lagarde dodala, že kroky, které jsou podnikány k vyřešení krize, míří správným směrem. To řekla v reakci na obavy, že by dluhová krize zmítající periferiemi eurozóny mohla přeskočit i na největší ekonomiky EU.
Rusko podepsalo dohodu s Gruzií, cesta do WTO je volná
Rusko dnes dle očekávání podepsalo dohodu s Gruzií o vnější kontrole obchodních informací Abcházie a Jižní Osetie, které se proti tomu již dříve ohradily. Kompromisní dohodu zprostředkoval švýcarský prezident Micheline Calmy-Rey den před vypršením lhůty dané Rusku na splnění všech podmínek ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Náměstek gruzínského ministra zahraničí, Sergi Kapanadze, který vedl vyjednávání za Gruzii, oznámil, že Gruzie nyní již nebude v žádném ohledu stát v cestě ke vstupu Ruska do WTO. Gruzie jako každý člen WTO totiž má právo veta na vstup nových členů, přičemž na ni dle některých diplomatů byl vyvíjen velký tlak ze strany USA a WTO, aby Rusko vpustila do této organizace, ve které je například Čína již 10 let. Pro ruského vyjednavače, Maxima Medvedkova, je to velký úspěch, neboť pro Rusko se jedná o jeden z největších posledních úspěchů na mezinárodním poli – o vstup do WTO Rusko stojí již dlouhou dobu.
Velká Británie se zdrží při hlasování o Palestině v Radě bezpečnosti OSN
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že po dohodě s evropskými partnery a Francií, která je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN, že se spolu s Francií zdrží hlasování o přijmutí Palestiny za plného člena OSN. Velká Británie si dle ministrových slov vyhrazuje právo hlasovat o palestinské otázce až ve chvíli, kdy to bude považovat za vhodné a přínosné pro mír v oblasti.
KFOR odstranilo další barikády, opět bez úspěchu
Síly KFOR za pomoci slzného plynu obsadily barikádu u hraničního přechodu Jarinje v severním Kosovu, ovšem ihned po dokončení dvouhodinové operace Srbové z Leposavqit a Leshakut za pomoci kamionů a štěrku vystavěli nové barikády. Opakovala se tak zcela situace z hraničního přechodu Brnjak.
NATO řeší otázku Kosova s velkým zklamáním
Rada Severoatlantické aliance (NATO) za účasti velvyslanců všech zemí, které jsou součástí sil KFOR řeší situaci v severním Kosovu, kde stále nebylo dosaženo řešení. Diplomaté z několika členských zemí NATO podle kosovských médií neskrývají své zklamání a frustraci z neřešitelnosti. V NATO se nyní řeší to, že srbská menšina si je vědoma toho, že vojáci NATO nemohou zasáhnout kvůli obavám z napadení takového kroku, který by pak byl považován za stranící Kosovu, což by v Srbsku vedlo k podkopání autority prezidenta Borise Tadice a vzestupu nacionalistů. Stejně tak ale NATO přestává důvěřovat i srbskému prezidentovi, který podle názorů jednotlivých velvyslanců nepřichází s dostatečným množstvím možností řešení, o kterých by se mezi Prištinou a Bělehradem mělo konstruktivně jednat.
Rada bezpečnosti OSN se bude zabývat Kosovem na popud generálního tajemníka
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon je podle člena jeho úřadu, Eri Kaneka, znepokojen nejnovějšími zprávami o vývoji v Kosovu, které podle jeho názoru oživují nevyřešené problémy a představují hrozbu pro stabilitu a mír v regionu. Podle Eri Kaneka byla zpráva o Kosovu předložena i členům Rady bezpečnosti OSN, kteří by se jí měly zabývat 29. listopadu. Ve zprávě předložené členům Rady bezpečnosti OSN generální tajemník informuje, že došlo ke zhoršení mezietnických vztahů v celém Kosovu a zdůrazňuje potřebu rychlého vyřešení problému na hraničních přechodech se Srbskem. Zpráva je prakticky chronologickým popisem vývoje v Kosovu za poslední 3 měsíce přičemž upozorňuje na to, že vývoj na severu této země nebezpečně zastiňuje situaci v celé zemi. Při projednávání situace 29. listopadu budou pod předsednictvím Portugalska vyjadřovat své postoje všechny členské státy Rady a jednání se zúčastní i zástupci Srbska a Kosova.
Mezinárodní trestní tribunál možná obviní bývalého šéfa libyjské rozvědky ze znásilňování
Žalobce mezinárodního trestního tribunálu, Luis Moreno-Ocampo, oznámil, že uvažuje o obvinění bývalého šéfe libyjských tajných služeb, Abdullaha al-Senussi, z účasti na stovkách znásilnění během povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Abdullah al-Senussi byl již v Haagu u Mezinárodního trestního tribunálu obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.
Francie volá po zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli íránskému jadernému programu
Francie požaduje, aby zasedla Rada bezpečnosti OSN v reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se uvádí, že Írán nyní může pracovat na vývoji jaderných zbraní.Mezinárodní agentura pro atomovou energiizprávu řekl, že Írán může pracovat na vývoji jaderných zbraní. Írán mezitím ústy svého prezidenta Mahmouda Ahmadinejada oznámil, že neodstoupí od svého jaderného programu, neboť jeho účel je mírový. Dále Írán již po několikáté upozornil na nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE.
Palestina přiznává, že nemá dostatečnou podporu v Radě bezpečnosti OSN
Palestinský ministr zahraničí, Riad Malki, přiznal, že není dostatek podpory na půdě Rady bezpečnosti OSN k získání statutu členského státu OSN pro Palestinu. Oznámení přichází ve stejné chvíli, kdy Rada bezpečnosti OSN obdržela zprávu, která jasně říká, že neexistuje společný konsensus na toto téma. Palestina by pro získání plného členství potřebovala 9 hlasů přičemž žádný z 9 členů by nesměl toto rozhodnutí vetovat. USA ale již dříve jasně deklarovaly, že tak učiní.
Abcházie nevpustí na své území mezinárodní pozorovatele
Republika Abcházie, která vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii, odmítá kontrolování svých financí, oznámila to agentura Itar-Tass s odvoláním na tiskovou službu prezidenta Abcházie. V prohlášení se uvádí, že Abcházie není účastníkem jednání mezi Ruskem a Gruzií ve Světové obchodní organizaci (WTO). Přesto Abcházie přiznává, že s Ruskem, které nezávislost Abcházie uznává od roku 2008, o tomto problému jednala a nepovažuje ho za zpochybnění své suverenity. Abcházie tak reaguje na podobný problém kontroly obchodu, jako nedávno řešila Jižní Osetie, druhá z jednostranně vyhlášených republik.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
EULEX: „násilí v Kosovu je nepřijatelné“
Šéf mise EULEX, která byla zřízena EU v Kosovu za účelem prosazování práva a zajišťováním naplňování rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, Xavier de Marnhac, prohlásil, že násilí v severním Kosovu je nepřijatelné a upozornil na silnou přítomnost policejních jednotek mise EULEX v oblasti. Dále podle jeho slov, ve zprávě, kterou EULEX předkládá Radě bezpečnosti OSN.
Srbsko a Německo se staly členy Výboru UNESCO
Srbsko bylo zvoleno za člena Výboru světového dědictví UNESCO na 36. generální konferenci, která se koná v Paříži. Srbsko se členem tohoto orgánu stává poprvé v historii. Srbský ministr kultury, Predrag Markovič, oznámil, že Srbsko bylo zvoleno spolu s Německem hned v prvním kole hlasování.
Zpráva MAAE: „Írán pracuje na výrobě jaderné bomby“
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), hlídací pes OSN pro jadernou energetiku, ve své dlouho očekávané a podrobné zprávě uvedl, že Írán je podezřelý z provádění tajných pokusů za ůčelem vývoje jaderné zbraně. Očekává se, že zprávu využijí USA a jejich spojenci k zesílení a uvalení dalších sankcí proti Íránu v OSN. Írán, jak už oznámil dříve, popírá obvinění ze zprávy jako falešné a nepodložené
Jižní Korea obnoví dodávky zdravotnické pomoci do KLDR
Veškerá pomoc by měla probíhat prostřednictvím Organizace spojených národů. Její součást- Světová zdravotnická organizace prý již dostala od jihokorejské vlády povolení na uvolnění 6,94 milionu dolarů, které by měly sloužit k vybavení severokorejských nemocničních zařízení. Pomoc ze strany Jižní Korei přestala do KLDR proudit v roce 2010 po incidentu, při kterém severokorejské torpédo potopilo jihokorejskou válečnou loď.
Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře
Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.