Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.
Archiv rubriky: OSN
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Angola by měla snížit rozdíl mezi chudými a bohatými, varoval Ban Ki-moon
Generální tajemník OSN vyzval tamní vládu, aby reagovala na rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými v zemi. Snížení rozdílu mezi oběma vrstvami by podle OSN mohlo přinést větší stabilitu a sjednocení země. Angola je druhým největším vývozcem ropy po Nigérii, přesto dvě třetiny jejích obyvatel musí vyjít s méně než 2 dolary za den. „Vláda by měla posílit sociální strukturu a zajistit lepší rozdělení příjmů,“ dále uvedl.
Rada OSN pro lidská práva vede diskusi o Sýrii
Dnes bude v Ženevě v rámci zasedání Rady OSN pro lidská práva zahájena mimořádná debata o situaci v Sýrii, která se má zabývat zvláště zásahy syrské armády proti lidovým povstáním.
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Ve švýcarské Ženevě zasedá Rada OSN pro lidská práva
V Ženevě se koná 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, která sdružuje 47 států a byla založena v roce 2006 Valným shromážděním OSN. V Ženevě se také koná konference o odzbrojení poprvé od roku 1979, které se zúčastní zástupci 65 států.
Stovky lidí demonstrují na Srí Lance kvůli plánovanému vyšetřování OSN
Obyvatelům se nelíbí jednání Rady pro lidská práva (HRC), která zvažuje vydání rezoluce o prošetření údajných válečných zločinů, ke kterým mělo dojít ke konci tamní občanské války. Vláda na Srí Lance veškerá obvinění odmítá a v hlavním městě Colombo se již uskutečnilo několik pochodů na podporu současného vedení země. OSN z porušování lidských práv obviňuje jak stranu dnešní vlády, tak stranu poražených Tamilských tygrů.
Katarský emír vyzval OSN k vyšetřování izraelské expanze na palestinská území a projevil obavu o arabskou identitu Jeruzaléma
Vládce Kataru Hamad bin Khalifa Al Thani v neděli v rámci konference v Jeruzalémě prohlásil, že arabská identita v Jeruzalémě je ohrožena izraelskou expanzí a vyzval OSN, aby zahájila vyšetřování budování izraelských osad stejně jako zabrání převážně arabských oblastí v roce 1967. Katarský emír dále přislíbil podporu usmíření mezi palestinskými frakcemi Hamas a Fatah v rámci Palestinské samosprávy. Právě Katar na počátku února hostil jednání, která vedla k dohodě mezi Hamasem a Fatehm o jednotné vládě.
Generální ředitelka UNESCO vyzvala k dodržování práv a zajištění bezpečnosti novinářů v Sýrii
Generální ředitelka UNESCO a bývalá bulharská politička Irina Bokova vyzvala ve čtvrtek syrské úřady k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Irina Bokova vydala prohlášení den poté, co americká reportérka Sunday Times Marie Colvin a francouzský fotograf Remi Ochlik zemřeli při bombovém útoku v syrském městě Homs. „Mám obavy o další zraněné reportéry a vyzývám orgány a ozbrojené síly k tomu, aby respektovali civilní postavení novinářů v konfliktních oblastech. Útoky na novináře jsou porušením Ženevských konvencí, které Sýrie ratifikovala, a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o ochraně novinářů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla Irina Bokova.
Vláda na Srí Lance zveřejnila oficiální statistiky obětí občanské války
Konflikt mezi vládou a rebely z řad tzv. Tamilských Tygrů skončil v květnu roku 2009 poražením tohoto hnutí. Konflikt trval 26 let a v jeho závěrečné fázi prý mělo být zabito okolo 9 tisíc lidí, což je o mnoho méně než 40 tisíc, které odhadoval generální tajemník OSN Ban Ki-Moon minulý rok. Celkový počet obětí konfliktu je pak odhadován na 80 – 100 tisíc obyvatel.
OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“
Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.
OSN a Liga arabských států jmenovaly společného vyslance pro Sýrii – je jím bývalý generální tajemník OSN
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan byl včera jmenován generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby společným zvláštním vyslancem OSN a Arabské ligy pro Sýrii. Kofi Annan již vyzval všechny strany, aby spolupracovaly při ukončení násilí a nalezení mírového řešení krize.
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Evropská unie je nespokojená s dosavadním pokrokem ve věci sporného pojmenování Makedonie
Makedonská média informovala, že Brusel je zklamán jednáními, které vede zvláštní zástupce OSN Matthew Nimetzem ve Skopji. Dle informací zdejších médii je unie „pesimistická ohledně výsledků těchto jednání, neboť rozhovory s představiteli Makedonie byly zklamáním“. Anonymní zdroj z Evropské unie uvedl, že „Řecký premiér Lucas Papademos a makedonský premiér Nikola Gruevski se ohledně sporu sejdou, jen stěží se však dá předpokládat jakýkoliv pokrok v této věci.“
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Rusko se nezúčastní zasedání „skupiny přátel Sýrie“ v Tunisku
Rusko nemá v plánu zúčastnit se zasedání „skupiny přátel Sýrie“, které proběhne 24. února v Tunisku. Oznámil o tom v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich. Podle jeho slov nemá Rusko k dispozici oficiální seznam účastníků ani program jednání. „Zejména není jasný skutečný záměr této iniciativy. Podle nám dostupných informací byli do Tuniska pozváni zástupci syrské opozice, přičemž představitelé syrské vlády na konferenci pozváni nejsou. Vznikají také závažné pochybnosti ohledně textu závěrečného dokumentu. Dle našich informací na jeho znění již pracuje úzká skupina zemí bez vědomí ostatních účastníků, kteří budou pouze požádáni o stvrzení tohoto loutkového dokumentu,“ uvedl A. Lukashevich.
Zástupce OSN se setkal s makedonským premiérem
Zvláštní zástupce OSN ve věci sporu o pojmenování mezi Makedonii Řeckem Matthew Nimetz se setkal s makedonským premiérem, jímž je Nikola Gruevski. Zástupce OSN uvedl, že „nenabídl řešení sporu, neboť ještě nepřišel správný čas“. Dříve Řecko vyzvalo Makedonii k dalším rozhovorům o tomto sporu.
Kosovo rozhodlo o účasti na regionálních fórech
Na zasedání Výboru pro integraci premiér Kosova Hashim Thaci uvedl den poté, co rozhodl o účasti Kosova na regionálních fórech, že tento krok v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 z roku 1999 neporuší integritu a suverenitu Kosova jako státu. Dle jeho názoru budou všechny kroky podniknuty v úzké spolupráci s Evropskou unii (EU) a USA.
Litva trvá na tom, aby Srbsko splnilo všechny podmínky pro získání statutu kandidátské země EU
Srbští politici komentovali litevské požadavky jako „politické rozhořčení“. Dle jejich názoru je stanovisko Litvy odůvodněno soutěží kandidátů obou zemí o zisk postu předsedy Valného shromáždění OSN. Dle vyjádření Litvy by ovšem Srbsko mělo nadále pokračovat v normalizaci vztahů s Kosovem. Jednání mezi oběma balkánskými státy bude pokračovat již toto úterý.
OSN: „Počet uprchlíků z Mali se zvyšuje“
Boje mezi vládou a etnikem Tuaregů na severu Mali již přinutily k odchodu na 44 000 tisíc obyvatel. Většina uprchlíků míří do sousední Mauretánie, Nigérie a Burkina Faso. Podle Amnesty International se jedná o nejhorší krizi na severu Mali za posledních dvacet let. OSN navýšila pomoc pro uprchlíky na hranicích státu. „Humanitární pomoc je nezbytná. Oblast Sahelu čelí vážné potravinové krizi, kterou způsobují extrémní sucha,“ uvedla mluvčí Úřadu nejvyššího komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Fleming.
OSN kritizuje podmínky v latinskoamerických věznicích
OSN zahájila vyšetřování podmínek pro život v latinskoamerických věznicích nezávisle na výbuchu věznice v Hondurasu, který si vyžádal přes 350 mrtvých. Podle dosavadních výsledků dochází ve věznicích k příliš velkému počtu násilných činů, který zvyšují i nedostatečné životní podmínky a nadměrný hluk. OSN dále bude samostatně prověřovat úterní incident v Hondurasu. Zaměří se hlavně na otázku, jestli ztráty na životech odpovídají podmínkám věznice. Podle svědků se totiž dozorci nesnažili pomoct těm, kteří zůstali v plamenech.
Turecký premiér vyzývá k solidaritě se syrskými občany
„Je důležité dodržet solidaritu se syrskými občany, i přes fakt, že rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN skončilo neúspěchem,“ poznamenal včera v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Davidem Cameronem turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Představitel Turecka dále uvedl názor, že mezinárodní společenství by nemělo stát stranou a dívat se na stoupající počet obětí násilí, které se nyní pohybuje na asi 7 tisících. V Turecku se dle jeho slov nyní nachází asi 10 tisíc syrských uprchlíků. Pan Erdogan také zmínil setkání „skupiny přátel Sýrie“, kde by měla být prioritou „podpora iniciativy Arabské ligy“ v této věci. Konzultace mezi Tureckem a Spojeným královstvím budou dle slov obou premiéru nadále pokračovat.