Velká Británie prosazuje novou strategii v Somálsku

Velká Británie se snaží podnítit mezinárodní podporu pro novou vojenskou a politickou strategii v Somálsku, tak aby byl zesílen tlak na bojovníky Al-Shabab a podařilo se vymanit tuto část Afriky z nadvlády pirátů a teroristů. Britský velvyslanec OSN Mark Lyall Grant uvedl, že odborníci Bezpečnostní rady v současné době projednávají novou rezoluci OSN, která by zvýšila počet vojenských sil Africké unie v Somálsku na asi 17,7 tisíc, z nynějších 12 tisíc.

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o Sýrii, Rusko a Čína hlasovaly proti

Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek většinou hlasů rezoluci, která odsuzuje vojenské operace syrské vlády proti opozici a smrt civilistů, a zároveň také podporuje výzvu Ligy arabských států k rezignaci syrského vůdce Bashara Al-Assada. Pro text rezoluce sestavený Egyptem a dalšími arabskými státy hlasovalo 137 z celkových 193 států zastoupených ve Valném shromáždění. Proti bylo 12 zemí včetně Ruska, Číny, Venezuely, KLDR a Íránu, ostatní země se zdržely hlasování. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin po hlasování uvedl: „Ve velké míře je návrh rezoluce odrazem tendencí, které nás znepokojují – snaha izolovat syrské vedení, odmítnutí jakéhokoliv kontaktu s ním, vnucení vzorce politického urovnání zevně.“

OSN rozhoduje o rezoluci vůči Sýrii

Valné shromáždění Organizace spojených národů se pravděpodobně ve čtvrtek usnese na rezoluci, která odsoudí počínání syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Prezident Assad používá vojenské síly proti povstalcům a civilnímu obyvatelstvu. OSN pravděpodobně odsoudí násilí Assadova režimu a porušování lidských práv ze strany Sýrie. Rezoluce bude mít pouze deklaratorní charakter, kvůli odporu ze strany Ruska a Číny, jakožto stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Skončilo referendum kosovských Srbů na severu Kosova

Referenda kosovských Srbů o tom, zda uznají kosovské státní instituce, se zúčastnilo 75% Srbů z 35 500 lidí. Podle předběžných výsledků hlasovalo pouze 69 Srbů pro to, aby byla uznána svrchovanost kosovských orgánů. Konečné výsledky referenda budou vyhlášeny 19. února. Referendum se konalo bez přítomnosti mezinárodních monitorovacích týmů, přičemž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mise OSN v Kosovu UNMIK označily referendum za bezcenné a bez jakéhokoliv právního účinku. Kosovský parlament ho již dříve označil za nelegální.

„Vláda maďarského premiéra Orbána porušuje práva lidí bez domova“, tvrdí OSN

Maďarsko musí přehodnotit nedávno přijaté nařízení, kterým kriminalizuje občany bez domova a vyhrožuje jim vězením. Podle maďarské tiskové agentury MTI k tomu dnes vyzvaly dvě příslušné expertky OSN. Dle jejich názoru označuje maďarská vláda lidi žijící v chudobě za kriminálníky, čímž je diskriminuje. Podle odhadů dnes žije v Maďarsku až 35 tisíc lidí bez domova.

Švýcarsko uzavřelo svou ambasádu v Sýrii

Země se rozhodla uzavřít svou ambasádu v Damašku a vyzvala všechny švýcarské občany, aby urychleně opustili zemi. Zprávu oznámil švýcarský ministr zahraničních věcí Didier Burkhalter. Země již v srpnu 2011 odvolala svého velvyslance ke konzultacím, do Sýrie se od tohoto okamžiku již nevrátil. Krizovou situací v Sýrii se intenzivně zabývá OSN a Liga arabských států. 

OSN: „Bulharsko by mělo uvažovat o zavedení makedonštiny v oblastech s výraznou makedonskou menšinou“

Expertka OSN Rita Isaak, která minulý rok v Bulharsku zkoumala situaci bulharských menšin, uvedla, že by bulharská vláda měla uznat Makedonce v Bulharsku za etnickou menšinu a respektovat její právo na sebeurčení. Rita Isaak dále ve své zprávě uvádí, že by Bulharsko mělo uvažovat o zavedení dvojjazyčného systému v oblastech s výraznou makedonskou menšinou.

Turecko chce vytvořit humanitární koridor do Sýrie

Turecko, ve spolupráci s Ligou arabských států pracuje na akčním plánu pro Sýrii, který bude prezentovat na konferenci v Tunisku 24. února. Plán mimo jiné založení humanitárního koridoru do Sýrie, informoval o tom turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu. Turecko hodlá poté humanitární návrhy předložit i v OSN, kde bude mít dle dřívějších vyjádření podporu Francie.

Argentina odsuzuje návštěvu Falkland britskými poslanci

Podle Argentiny se jedná o další znak britské militarizace ostrovů. Kvůli údajné militarizaci Falkland Velkou Británii podala tato jihoamerická země oficiální stížnost k OSN. Podle argentinského ministra zahraničí ,, se Velká Británie snaží přeměnit ostrovy v základní kámen systému vojenských opevnění, které jsou od Londýna vzdáleny tisíce kilometrů. Díky nim by tak Velká Británie měla kontrolu nad jižním Atlantikem, mezioceánskými cestami a měla by přístup k Antarktidě“. O návštěva poslanců britského parlamentu se v Londýně jednalo v úterý. Pokud se návštěva uskuteční, bude první od roku 1999, kdy Falklandské ostrovy naposledy navštívila poslední delegace členů britského parlamentu.

Francie jedná s Ruskem o novém znění rezoluce o Sýrii

Oznámil o tom dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Info. Ministr zde mimo jiné znovu předložil myšlenku vytvořit v Sýrii tzv. humanitární koridory pro působení nevládních humanitárních organizací a zdůraznil, že počítá s podporou této myšlenky v Radě bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti OSN vyzývá k umožnění okamžitého přístupu pro humanitární pracovníky do jižního Súdánu

Rada bezpečnosti OSN vyzvala Súdán a rebely v oblastech hraničících s Jižním Súdánem, aby zaručili okamžitý a bezpečný přístup pro humanitární pracovníky kvůli rostoucím obavám z humanitární situace v této oblasti. Na jihu Súdánu zuří nadále boje mezi súdánskou armádou a rebely, konkrétně ve státech Jižní Kardofan a Modrý Nil.

Kosovo zcela odmítá srbskou žádost u OSN o zablokování 400 milionů eur

Kosovská vicepremiérka Mimoza Kusari Lila označila kroky srbského ministra zahraničí Vuk Jeremiće, který požádal OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu, za „směšné“. „Otázka privatizace je jasná, určuje se podle nejnovějších pravidel. Fond, který má být zablokován, je zcela nepochybně kosovský a neexistuje zde žádný důvod k jinému tvrzení,“ prohlásila vicepremiérka Mimoza Kusari Lila s tím, že „je směšné tvrdit, že finanční prostředky Kosova patří do Srbska“. Srbská žádost je podle Kosova pouze politizováním.

Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zamítl žádost 12 západních vojenských a právních expertů o status „amicus curiae“

Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl o neudělení statusu „amicus curiae“ 12 západních vojenských a právních expertů, kteří chtěli vstoupit se svými posudky a důkazy do procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markacem s tím, že žadatelé o status „amicus curiae“ hodlají spíše než řešit právní okolnosti procesu přinést nové důkazy. „Odvolací senát není přesvědčen, že tvrzení žalobců budou pomáhat při určování problémů v odvolacím řízení,“ uvedl předseda senátu Theodor Meron. 12 předních expertů chtělo skrze žádalo soud, aby znovu zvážil rozhodnutí na základě jejich znaleckých posudků. Soud rozhodl, že oba generálové jsou vinni z válečných zločinů při řízení ostřelování uprchlíků chorvatskými silami v průběhu 1995 při ofenzivě známé jako operace bouře, při níže Chorvaté obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Odvolací soud dále uvedl, že 12 žadatelů neprokázalo vztah k obviněným generálům, ačkoliv tak mělo učinit, přičemž soud vyjádřil pochybnosti nad skutečnou motivací žádosti o status „amicus curiae“.

Arabské země jsou připraveny začít vyzbrojovat syrskou opozici, neskončí-li „krveprolití“

V Sýrii podle zpráv světových agentur a opozičních aktivistů probíhají boje již ve více městech a stejně tak mimo ně, zatímco město Homs údajně čelí ostřelování již 11. den v řadě. Arabské země v regionu nyní oznámily, že jsou v případě pokračování násilí připraveny začít dodávat zbraně syrské opozici a stejně tak v čele se Saúdskou Arábií chystají předložení návrhu nové rezoluce OSN, která by podpořila arabský mírový plán.

Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu

Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN  Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila:  „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.

Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta

Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání  Michaela von der Schulenburg.

Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga

Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.

Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu

Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.

Liga arabských států se chystá vyzvat Radu bezpečnosti OSN k vyslání mírových jednotek do Sýrie

Liga arabských států po dnešním zasedání v Káhiře oznámila, že hodlá požádat Radu bezpečnosti OSN o vytvoření arabských mírových sil OSN pro Sýrii, které by dohlížely na „naplňování příměří“. Arabská liga dále oznámila, že končí svoji pozorovatelskou misi v Sýrii, vzhledem k její kritice a neúčinnosti, přičemž šéf této mise súdánský generál Mohammed Ahmed Mustafa al-Dabi již rezignoval. Liga arabských států dále vyzvala k otevření „základních komunikačních kanálů“ se syrskou opozicí a k poskytování všech forem politické a materiální podpory pro ni. Dále Arabská liga vyzvala i syrskou opozici k jednotě a uvedla, že syrská vláda je odpovědná za ochranu civilního obyvatelstva a že „zabíjení, které nyní vede, je zločin, který musí být potrestán“.

Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami

To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.

Haitský senát žádá zrušení imunity pro členy MINUSTAH

Senát žádá zrušení z důvodu obvinění několika vojáků z údajného sexuálního zneužívání. Skupina pákistánských vojáků je vyšetřována ze zneužití mladého muže na severu Haiti. OSN poskytuje celkovou imunitu více, jak 11 000 členům Mise OSN pro stabilizaci Haiti ( MINUSTAH). Vojáci MINUSTAH mohou být souzeni jen příslušným soudem ve své vlasti.

Argentina tvrdí, že Velká Británie poslala jadernou ponorku k Falklandám

To oznámila agentura Associated Press. Podle její prohlášení argentinský ministr zahraničí Hector Timerman řekl, že Argentina má informace o vyslání nukleární ponorky HMS Vanguard, jakožto o součásti nasazení svých sil v okolí Falkland. Argentina se dále zeptala Velké Británie na přítomnost jaderných zbraní v jižní části Atlantického oceánu. Ambasador Velké Británie oznámil, že jeho země nebude komentovat prezenci nukleárních zbraní nebo ponorek na území jižního Atlantiku.