Nikaragua představila projekt mezioceánské vodní cesty konkurující Panamskému průplavu

Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.

Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba

Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.

USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům

Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“

Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky

Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.

Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko

Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.

V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům

Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.

Výkonný ředitel společnosti JPMorgan vypovídal před bankovní komisí Senátu USA kvůli dvoumiliardové ztrátě společnosti

Slyšení výkonného ředitele Jamieho Dimona bylo několikrát preřušeno protestujícími, kteří byli nakonec vyvedeni policií. Podle jeho slov před komisí byla tato ztráta zcela ojedinělým incidentem a stabilita společnosti zůstává nedotčena. Společnost očekává za dva týdny oznámení výsledků za toto čtvrtletí, které by podle J. Dimona měly být i přes dvoumiliardovou ztrátu velmi dobré. Velká část americké společnosti má po finanční krizi z roku 2008 stále obavy z vlivu velkých bank na stabilitu ekonomiky.

Britský premiér přislíbil případnou pomoc Falklandských ostrovů

Reaguje tak na nedávno oznámené falklandské referendum, ve kterém budou mít ostrované šanci vyjádřit svůj názor ohledně oficiálního politického statutu ostrovů. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner zatím odcestovala do New Yorku, kde by se měla setkat s Dekolonizační komisí OSN. K té by měla vznést žádost o oficiální zahájení jednání s Velkou Británií ohledně nadvlády nad ostrovy.

Chilský ministr zahraničí uvedl, že Bolívie žádá jeho zemi o darování kusu svého území

Tak se vyjádřil chilský ministr zahraničních věcí Alfredo Moreno k žádosti Bolívie o znovupřístupnění svého území k Tichému oceánu. Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese chilská vláda nedodržela podmínky plynoucí ze smlouvy o hranicích, která byla podepsána v roce 1904. Prezident Moráles dodal, že by se Chile mělo inspirovat USA, které v 70. letech minulého století vrátilo Panamě území transoceánského průplavu.

Průzkum veřejného mínění největší světové odborové organizace ukázal na obavy ohledně vývoje světové ekonomiky

Průzkum Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) byl proveden v několika státech světa včetně Velké Británie, Japonska, USA či Mexika, kde se bude příští týden konat summit skupiny G20. Dvě třetiny respondentů v něm uvedly, že mezinárodní banky mají příliš veliký vliv na rozhodování vlády. Z průzkumu dále vyplynulo, že až 58% respondentů se domnívá, že stav ekonomiky země není ideální a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že se ekonomická situace bude i nadále zhoršovat. Výsledky průzkumu veřejného mínění budou jedním z témat jednání summitu skupiny G20.

Nigerský prezident předpokládá 15% ekonomický růst

Díky zvýšené produkci uranových dolů a ropného průmyslu bude podle prezidenta Nigeru Mahamadou Issoufou ekonomika země růst v roce 2012 o 15 %. Niger je předním světovým vývozcem uranu, od konce loňského roku se Niger připojil ke státům produkujícím ropu.  Přes své nerostní bohatství patří obyvatelé země mezi nejchudší v Africe, Niger sužují častá sucha, s čímž souvisí i nedostatek potravin.

Mali bude chybět o 1,14 miliard USD v rozpočtu

Na základě vojenského převratu přijde západoafrická země pro finanční rok 2012 o 1,14 miliard USD. Mezinárodní společenství kvůli vnitrostátní krizi zastavilo svou finanční podporu Mali, která v minulém roce činila 17 % rozpočtu země.  Ekonomika země navíc zpomalila, na místo očekávaného 6% růstu může ekonomika Mali stagnovat do záporných čísel.

Boje v libyjském městě Zintan si vyžádaly přítomnost armády

V konfliktu na západě Libye se střetli bojovníci z města Zintan, podporující povstání proti Muammaru Kaddafimu, a členové skupiny El-Mashashii, kteří se odmítli k povstání přidat. Mluvčí vlády Nasser El-Manei uvedl, že v třídenních bojích bylo zabito 14 lidí a 89 zraněno. Do oblasti byla vyslána armáda, jež se má pokusit o znovuobnovení míru. Prozatímní národní rada a západní spojenci doufají, že konflikt neohrozí červencové volby, kdy by mělo dojít ke zvolení Národního shromáždění.

Exprezident Ben Ali byl odsouzen k dalším 20 letům vězení za podněcování k násilí a vraždě

Středeční rozsudek je spojen s incidentem v Ouardanine z ledna 2011. Na rozkaz bývalého prezidenta byli zastřeleni čtyři muži při snaze zastavit exprezidentova synovce, prchajícího z Tuniska. Bývalý prezident Zine El Abidine Ben Ali byl jako v předchozích soudních procesech souzen v nepřítomnosti, v současnosti se nachází v Saudské Arábii, která ho odmítá vydat. Dohromady by měl exprezident pobýt ve vězení 66 let, kromě podněcování k násilí byl shledán vinným z korupce, zpronevěry, zdržení drog a zbraní. Spolu s ním odsoudil vojenský soud i sedm vysoce postavených politiků, včetně bývalého ministra vnitra Rafik Belhaj Kacem, který si odnesl 12letý trest vězení. 14 dalších představitelů vlády exprezidenta Ben Aliho bylo propuštěno.

Agentury OSN vyzvaly Izrael k ukončení blokády pásma Gazy

Agentury OSN dnes spolu s dalšími charitativními organizacemi vyzvaly Izrael k ukončení blokády pásma Gazy. Více než 50 organizací ve společném memorandu zdůraznilo, že Izrael porušuje svojí blokádou mezinárodní právo. Izrael blokuje v pásmu Gazy 1,6 milionu lidí. Podle údajů OSN je 80% lidí v této oblasti závislých na dodávkách humanitární pomoci.

Generální tajemník NATO navštívil Austrálii a vyzval k těsnější spolupráci mezi NATO a Austrálií

Generální tajemník NATO během své třídenní návštěvy Austrálie prohlásil, že ačkoli je Austrálie vzdálená tradičním zemím NATO, tak sdílí se zeměmi Aliance společné hodnoty. Vyzval australskou vládu k těsnější spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Navzdory této výzvě zdůraznil, že hlavním důvodem jeho návštěvy je poděkovat Austrálii za její přínos pro misi ISAF v Afghánistánu.

Americká ministryně zahraničí vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně syrské vládě

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně a další vojenský materiál syrské vládě Bashara Al-Assada. Hillary Clinton podezřívá Rusko, že poslalo bojové helikoptéry do Sýrie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Spojené státy americké podporují dodávkami zbraní syrskou opozici. Americká ministryně zahraničí to rezolutně odmítla a prohlásila, že Spojené státy americké žádným způsobem vojensky nepomáhají syrské opozici a tak očekává, že Rusko učiní totéž s podporou vládních jednotek.

Nokia propustí dalších 10 000 zaměstnanců

Toto číslo je nejvyšší v historii společnosti. Ta nyní prochází krizí.  Vedení Nokie argumentuje potřebou snižování nákladů za účelem vrácení hospodaření do zisku. K masivnímu propouštění ve všech světových pobočkách má dojít do konce roku 2013. Nový ředitel Nokie Stephen Elop navíc přiznal, že od roku 2007, kdy se na trhu s mobilními telefony objevil Iphone od společnosti Apple, se Nokii ještě nepodařilo vytvořit konkurenceschopný produkt.

Stahování francouzských vojsk z Afghánistánu začne během několika týdnů

Toto ve čtvrtek prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Dodal, že stahovaní vojsk bude probíhat bezpečně. S jeho plánem nesouhlasí většina členských států NATO, které se dohodly na stažení svých vojsk ze země v roce 2014. Celkem v Afghánistánu zemřelo od začátku operací pod vedením NATO proti Talibanu v roce 2001 osmdesát sedm francouzských vojáků , včetně devíti od počátku roku 2012.

Německo a Francie propojí zbrojní projekty

Dle agentury Reuters obě země v nynější době zvažují spolupráci na vývoji bezpilotního letounu, je zde i možnost, že k projektu by přistoupila i Velká Británie. Mělo by také dojít ke spojení projektů vojenských vrtulníků Eurocopter Tiger a NHIndustries NH90. V budoucnu chtějí Francie a Německo také sjednotit nákup vojenské techniky, zvláště pak tanků.

Francie chce, aby Rada bezpečnosti OSN učinila mírový plán pro Sýrii závazným

Dle nového francouzského ministra zahraničních věcí Laurenta Fabiuse by měl být mírový plán zvláštního velvyslance OSN a Ligy arabských států Koffiho Annana zařazen do kapitoly č. 7 Charty OSN, tedy „Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných“. V případě nedodržování Annanova plánu by tak Rada bezpečnosti OSN mohla přijmout vůči Sýrii řadu sankcí včetně použití vojenské síly. Jednou z možností je dle Fabiuse i zřízení bezletové zóny, která by se podobala té, která vznikla loni v Libyi. Rusko a Čína se však dlouhodobě staví proti jakékoli intervenci v zemi.

V Egyptě budou obnoveny pravomoci bezpečnostních sil téměř stejné, jako za výjimečného stavu

Egyptské ministerstvo spravedlnosti vydalo vyhlášku, kterou se rozšiřují pravomoci vojenské policie a zpravodajských sil k zadržování civilistů podezřelých ze stanovené škály trestných činů. Ta v praxi obnovuje pravomoci, které měly bezpečnostní složky za výjimečného stavu, který byl v Egyptě po 31 letech zrušen před dvěma týdny. Mezi možné činy, proti kterým můžou bezpečností složky zasáhnout patří odporování veřejným orgánům, zastavení dopravy, poškození budov a narušování státní bezpečnosti, a to jak v Egyptě, tak mimo jeho území. Nová vyhláška má podle vyjádření ministerstva zůstat v platnosti minimálně do nové ústavy.