Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Archiv rubriky: Kontinenty
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Kubánská policie propustila 32 členek protestního hnutí Dámy v bílém
Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
V Číně úspěšně odstartovala kosmická pilotovaná loď Shenzhou-9, mezi členy posádky je také žena
Osm minut po startu, který proběhl v čínském kosmodromu v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su, vstoupila kosmická loď Shenzhou-9 na oběžnou dráhu. Během několika dní by se měla spojit s orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Součástí celkem tříčlenné posádky je také první čínská kosmonautka. Pobyt posádky ve vesmíru by neměl trvat déle než 12 dní, během kterých by měla být provedena řada experimentů. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.
Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů
Rozhodnutí oznámil japonský premiér Yoshihiko Noda. Znovuotevřeny budou reaktory v prefektuře Fukui a k obnovení provozu by mělo dojít v časovém horizontu tří týdnů. K rozhodnutí došlo z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie, které japonský premiér označil za klíčovou pro stabilitu společnosti i hospodářství země. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů, podle průzkumu veřejného mínění provedeného zpravodajskou agenturou Jiji se 46% japonské populace staví k otázce znovuotevření jaderných reaktorů negativně.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Podle studie organizace Human Rights Watch nejsou v indickém těžebním průmyslu dodržovány zákony na ochranu lidských práv a životního prostředí
Studie uvádí, že způsob těžby poškozuje zdraví, životní prostředí a zejména potom kvalitu vodních zdrojů. Klíčový problém spočívá v nedostatečné kontrole dodržování pravidel těžby, navzdory tomu, že země disponuje jejich dostatečným množstvím. Výzkum byl vytvořen na základě průzkumu veřejného mínění v indických státech Goa a Karnataka, kde se nachází bohatá naleziště zásob nerostných surovin. Indie je největším světovým producentem slídy, třetím největším producentem železné rudy a pátým největším producentem hliníku. Hodnota indického těžebního průmyslu je odhadována na více než 100 miliard USD.
Společnost Lockheed Martin získala od armády Spojených států kontrakt v hodnotě 1,91 miliardy amerických dolarů
Společnost Lockheed Martin je dlouhodobě největším dodavatelem americké armády. Současný kontrakt se týká každodenního provozování Globální informační sítě Spojených států (Global Information Grid, GIG) po dobu následujících tří let.
Rebelové v Demokratické republice Kongo získali další území
Vzbouřenci na východě Demokratické republiky Kongo vybojovali další území poblíž rwandské hranice. Jde o první zisk území v posledních týdnech, co konžská armáda zahájila proti rebelům ofenzivu. Oblast Severní Kivu zachvátily boje na konci března poté, co se stovka vojáků přidala k rebelské skupině generála Bosco Ntaganda. Podle OSN muselo důsledkem bojů na 200 000 lidí opustit své domovy.
Prezidentka Malawi se odmítla zúčastnit summitu Africké unie
Červencový summit Africké unie (AU), který se měl konat v Malawi, byl tento týden přesunut do Etiopie. Prezidentka Malawi Joyce Banda oznámila, že se summitu nezúčastní. Důvodem je ohlášená přítomnost súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru.
OSN požaduje zlepšení lidských práv v Súdánu
Odborník OSN pro lidská práva Mashood Adebayo Baderin vyzval Súdán ke zlepšení lidských práv v zemi. Súdán sice založil Národní komisi pro lidská práva, nicméně je podle Baderina stále nutné vybudovat například kapacity pro školení soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, zákonodárců, policie a nevládních organizací. Bederin vyjádřil znepokojení nad zákony, vztahujícími se k bezpečnosti země, které mohou ohrozit nezávislosti tisku.
Egypťané chystají bojkot druhého kola prezidentských voleb
Část Egypťanů pravděpodobně nedorazí k druhému a rozhodujícímu kolu prezidentských voleb či učiní svůj hlasovací lístek neplatným. Důvodem bojkotu voleb je nespokojenost s vítězi z prvního kola Ahmed Shafiq a Muhamed Mursi. Nespokojenost obyvatel navíc podpořil fakt, že Nejvyšší ústavní soud Egypta zrušil zákon Poslanecké sněmovny, kterou z velké části zastupují islamisté, čímž soud potvrdil kandidaturu Ahmed Shafiqa. Podle zákona se voleb nemohli účastnit bývalí členové Mubarakovy vlády.
Tuniská vláda zakázala plánované protesty islamistů
Tuniské úřady zakázaly protesty islámských skupin, které byly plánované na pátek. V Tunisko byl zaveden zákaz vycházení v některých oblastech, včetně samotného hlavního města Tunis. Páteční protest se měl konat především proti sporné umělecké výstavě, která zahrnovala zobrazování nahé ženy. Salafisté, požadující zavedení práva šaría, považují umění za urážlivé. V odezvě na Salafisty zorganizovali svůj protest i umělci.
V Libyi byl zrušen zákon zakazující glorifikaci bývalého vůdce Muammara Kaddafi
Květnový zákon zakazující glorifikaci Muammara Kaddafi, režimu, názorů či jeho synů byl zrušen. Lybijská Rada pro lidská práva a občanská sdružení se odvolaly proti zákonu, známého jako zákon 37, který byl odsouzen mezinárodními organizacemi pro lidská práva. Podle původního zákona bylo trestem odnětí svobody v rozmezí od tří do 15 let. Podle Rady pro lidská práva v Libyi by rozhodnutí mohlo vzbudit větší důvěru v místní soudnictví.
Ústavní soud rozpustil egyptskou sněmovnu, dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb
Farouk Soltan, hlava egyptského ústavního soudu, ve čtvrtek řekl, že poslanecká sněmovna bude rozpuštěna, jelikož se volby nekonaly v souladu s ústavou. Volební zákon vyhradil třetinu dolní komory parlamentu pro nezávislé kandidáty, soud shledal zákon za protiústavní. Farouk Soltan dodal, že rozhodnutí je závazné pro veškeré orgány státu. Výkonná moc bude nucena uspořádat nové volby. Ústavní soud zkoumal i zákon, na jehož základě probíhají prezidentské volby a který zakazuje ve volbách účast bývalým členům Mubarakovy vlády. Veřejnost očekávala vyřazení kandidáta Ahmed Shafiq, který byl premiérem, ústavní soud jeho kandidaturu potvrdil. Dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utká Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi.
Austrálie vytvoří největší mořskou rezervaci světa
Rozhodnutí oznámila pouze pár dní před summitem skupiny Rio+20, kde se lídři více než 130 zemí budou zabývat otázkami životního prostředí. Vytvořením rezervace chce země ochránit vzácný mořský život, který se v pobřežních vodách Austrálie vyskytuje. Zároveň se tím také snaží o regulaci rybolovu a zabránění tak úplnému vylovení některých druhů ryb. Pro rybáře, kterých se tento zákaz dotkne, má Austrálie připravenou finanční kompenzaci. Rezervace by měly pokrýt více než jednu třetinu všech okolních vod, což znamená přibližně 3 miliony km čtverečných. Bude do nich zahrnut mimo jiné také Korálový a Velký bariérový útes, které jsou na seznamu památek UNESCO. Do této doby byla největší sítí mořských parků britská rezervace okolo Čagoských ostrovů v Indickém oceánu.
Dluh Španělska vzrostl na 72,1% HDP
Dluh zaznamenaný v první čtvrtině tohoto roku je o téměř 9% vyšší, než v prvním čtvrtletí roku 2011. Údaje dnes zveřejnila Španělská banka. Vláda předpokládá, že se dluh zvýší až na 79,8% HDP do konce roku. V tomto podílu není zahrnuta 100 milionová finanční pomoc eurozóny španělským bankám.
Carlos Slim koupil 8% podíl argentinské YPF
Informaci přinesl deník BBC Mundo. Podle něj Carlos Slim koupil 8% podíl nedávno znárodněné ropné společnosti YPF Ta byla až do dubna z 51% kontrolována španělským Repsolem.
Carlos Slim koupil 21% akcií společnost Telekom Austria
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.