Na Ukrajině a v Arménii vzniknou kanceláře obchodních zástupců, neboť arménský náměstek ministra zahraničních věcí Shavarsh Kocharyan uvedl v průběhu čtvrtečního jednání vlády, že Arménie a Ukrajina podepíší dohodu o vzájemném zavedení obchodního zastoupení. Dohoda je zaměřena na prohloubení obchodních a hospodářských vztahů mezi státy, aktivaci obchodních iniciativ a rozšiřování hospodářské spolupráce. Arménské ministerstvo hospodářství uvedlo, že dohoda bude prospěšná pro celou zemi.
Archiv rubriky: Východní Evropa
OSN poskytne Moldavsku finanční pomoc o objemu 200 milionů dolarů
Moldavsko bude z této finanční pomoci Organizace spojených národů (OSN) těžit do roku 2017. Informace byla zveřejněná na akci zorganizované u příležitosti 20. výročí vstupu Moldavska do OSN. Koordinátorka OSN pro Moldavsko Kaarina Immonen zde zopakovala, že organizace podporuje proces evropské integrace a v příštích letech zvýší finanční pomoc této zemi.
Podle sociologů pouze 44% Rusů považuje prezidentské volby za důvěryhodné
Ruští sociologové zaznamenali významnou ztrátu důvěry voličů k výsledkům prezidentských voleb v Rusku. Jestliže dříve uznávala výsledky voleb více než polovina respondentů, důvěru v pravdivost prezidentských voleb 4. března vyjádřilo pouze 44% občanů. Výsledky jsou nižší ve srovnání s výsledky podobného studia, které proběhlo po volbách v roce 2004, kdy byl Vladimir Putin zvolen na druhé funkční období. Ruské prezidentské volby označily za netransparentní také mezinárodní pozorovatelské mise, podle nichž se vyskytly narušení zejména v otázkách osvětlení činnosti jednoho z kandidátů, nadměrných požadavků při registraci kandidátů, zneužití vládních zdrojů a nedostatku skutečné konkurence. Závažná porušení se podle nich vyskytla rovněž během sčítání hlasů.
USA zvažují poskytnutí tajných dat Rusku
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje poskytnutí tajných dat k vzdušným raketám Ruské federaci. Výměnou požadují zahrnutí ruských radarových základen do protivzdušné obrany Evropy. Pentagon zatím nesdělil, zdali se bude jednat o důležitá data známá jako VBO („Velocity at burnout“), která slouží ke zjištění rychlosti rakety ve chvíli, kdy jejímu motoru dojde palivo a vznítí se. Právě tato data požaduje Moskva jako výměnu za její začlenění do systému protivzdušné obrany. Tato data jsou klíčová k pochopení celého systému a k jeho překonání. Politici z republikánské strany s poskytnutím citlivých dat nesouhlasí.
Ruský velvyslanec v Srbsku: „Evropská integrace má alternativu“
Ruský velvyslanec v Srbsku Aleksandr Konuzin řekl, že perspektiva členství v Evropské unii (EU) by zeměmi Balkánu neměla být vnímána jako možnost bez alternativy. „Důraz je kladen na evidentní výhody tohoto směru vývoje evropských vztahů, zatímco menší pozornost je věnována známým rizikům. Účast balkánských zemí v EU bude mít nepochybně specifickou kvalitu,“ řekl pan Konuzin u kulatého stolu „Rusko a Balkán: minulost a perspektivy“ v Bělehradě. Velvyslanec, hovoříc o rizicích těchto kroků, poukázal na země, které se ocitly ve finanční krizi a zaznamenaly sociálně-politické nepokoje v posledních několika měsících. Připomněl také prohlášení ruského ministra zahraničích věcí Sergeje Lavrova, že svět prochází zrychlenými historickými procesy, které Balkán velmi ovlivňují.
Ukrajina je zklamaná odložením podpisu smlouvy o přidružení k EU
Oznámil to v interview pro německý deník Die Welt ukrajinský premiér Mykola Azarov. Dle jeho názoru Evropská unie (EU) oddaluje podpis smlouvy o přidružení z „uměle vytvořených důvodů“. Uvedl také, že není důležité zabývat se otázkou, kdo je za opoždění zodpovědný, ale tím, zda-li bude smlouva oboustranně výhodná. „Pokud tomu tak je, má být podepsána. My tento krok neoddalujeme,“ uvedl premiér. Dementoval také názor, že důvodem pro oddálení bylo odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko. „V obecné rovině na Ukrajině nic demokracii neohrožuje.“ V úterý mluvčí Evropské komise (EK) Maja Kocijanczicz uvedla, že k parafování smlouvy by mohlo dojít již 30. března.
Příliv přímých zahraničních investicí do Ruska se za rok 2011 zvýšil o 21%
Přímé zahraniční investice v Rusku činily v roce 2011 52 miliard amerických dolarů, čímž jejichž výše dosáhla úrovně z roku 2007. V roce 2010 se jednalo o částku 43 miliard dolarů. Oznámila o tom ruská ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullina, podle jejíchž slov se očekává, že růstový trend bude pokračovat. Rekordního množství dosáhly v Rusku přímé zahraniční investice v roce 2008, kdy se jednalo o částku 75 miliard dolarů, a to zejména vlivem vysokých cen ropy.
Rusko může přijmout návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran již v březnu
Ruská Státní duma a Rada federace mohou ještě do konce března schválit návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran, řekl novinářům v pondělí předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Podle něj již Ministerstvu spravedlnosti podalo žádost o registraci 68 politických stran. Návrh zákona zjednodušuje řadu podmínek pro jejich vytvoření, mimo jiné například snižuje minimální počet členů strany ze 40 000 na 500. V prvním čtení 28. února byl dokument Státní dumou přijat společně s dalšími dvěma prezidentskými iniciativami zaměřenými na reformaci politického systému – konkrétně se jedná o návrh zákona o přímé volbě gubernátorů a zákona zmírňujícího požadavky na sběr podpisů ve volbách. Jednání Státní dumy se zúčastnili také zástupci neregistrovaných a mimoparlamentních stran.
Minská policie na několik hodin zadržela švédské žurnalisty
Štáb švédské televize SVT (Sveriges Television) byl v noci na dnešek zadržen běloruskou policií v centru Minsku na náměstí Nezávislosti, kde plánoval natočit rozhovor s jedním z účastníků loňských protestních akcí nazvaných „tichý protest“. Podle informací poskytnutých agenturou „Interfax“ strávili švédští novináři a reportérka Ruské zpravodajské agentury na policii asi tři hodiny a byli propuštěni poté, co policie zkopírovala natočený videomateriál.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Zasedá Rada bezpečnosti OSN kvůli „arabským nepokojům“ zatímco velvyslanec OSN a LAS opustil Sýrii
Vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan ukončil jednání se syrským prezidentem Basharem al-Assadem v Damašku a opustil Sýrii. Ačkoliv vyslanec Annan uvedl, že je „optimistický“, podle analytiků již skončila jednání bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku, neboť nedošlo na „konkrétní návrhy“ pro příměří, dialog ani humanitární pomoc. V New Yorku se zatím sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Rada bezpečnosti OSN zasedá v otázce „arabských revolt“. Situace na mezinárodní scéně však zůstává nadále stejná – čínský náměstek ministra zahraničí Zhang Ming v neděli v Rijádu uvedl, že obě strany musí zastavit boje a že je třeba do postižených oblastí dopravit humanitární pomoc, ovšem varoval před jakýmkoliv zásahem zahraničí do syrské situace. Naopak Katar a Saúdská Arábie stále vyzývají k zahájení vyzbrojování rebelů, Katar pak dokonce již dříve vyzval i k intervenci arabských sil. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Saud al-Feisal v neděli uvedl, že vyzbrojení syrské opozice je jedinou cestou jak ukončit konflikt v Sýrii a zabránit zahraniční intervenci.
Moldavané budou v referendu hlasovat o vstupu du celní unie
Moldavsko zvolá národní referendum o vstupu země do celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Informoval o tom moldavský deník Panorama. Iniciátorem tohoto kroku je sociálně demokratická strana Moldavska (SDPM). Dle její lídra Viktora Schelina by vstup země do celní unie mohl přilákat investory z Evropské unie (EU), Číny a USA.
Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO
Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.
Generální tajemník NATO očekává prohloubení spolupráce Severoatlantické aliance s Ruskem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen telefonicky hovořil s nově zvoleným Prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Pogratuloval mu ke zvolení a vyjádřil snahu Aliance docílit strategického partnerství s Ruskou federací, jak bylo dohodnuto v Lisabonu v roce 2010. Tento rok je také desátým výročím založení Koncilu NATO-Rusko. NATO spolupracuje s Ruskem v programech zaměřených na potírání obchodu s narkotiky či v boji proti pirátství. Nově má Severoatlantická aliance zájem na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.
V Abcházii probíhají parlamentní volby, Gruzie odmítla uznat jejich legitimnost
Gruzínské oficiální kruhy oznámily, že odmítají uznat parlamentní volby v Abcházii za legitimní, jejich výsledky nebudou podle Tbilisi uznány ani ze strany mezinárodního společenství. Jak uvedl zástupce gruzínského parlamentu Paata Davitaia, „nelze hovořit o legitimních volbách, když bylo z Abcházie vyhnáno více než 300 tisíc Gruzínců. Volby v Abcházii mohou být legitimní pouze v případě návratu všech uprchlíků.“ Průběh sobotních parlamentních voleb v Abcházii sleduje na 40 mezinárodních pozorovatelů.
V Moskvě a Petrohradu proběhly další tisícové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb
Další z řady protestních akcí s názvem „Za čestné volby“ se zúčastnili rovněž politici, občanští aktivisté, novináři a bloggeři, kteří byli během ruských prezidentských voleb 4. března přítomni jako pozorovatelé ve volebních místnostech, a hovořili o nesrovnalostech a podvodech, se kterými se údajně v den voleb setkali. Podle údajů ministerstva vnitra se v Moskvě shromáždilo 10 tisíc lidí, některé zdroje uvádí až 30 tisíc. Podle rádia Echo Moskvy zadržela policie několik desítek účastníků, mezi nimi také jednoho z organizátorů demonstrace, levicového politika Sergeje Udaltsova, za „neposlušnost vůči zákonným požadavkům policie“.
Vyslanec OSN a Arabské ligy se sešel se syrským prezidentem a dále s ruským ministrem zahraničí
Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan se setkal s prezidentem Sýrie Basharem al-Assadem v rámci snahy mezinárodního společenství dosáhnout politického řešení. Podle syrské státní televize byla bez dalších podrobností při jednání „pozitivní atmosféra“. Vyslanec Annan se dále v Egyptě setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, při kterém dle ruského ministerstva zahraničí ze strany ministra Lavrova opět došlo ke zopakování výzev k ukončení násilí a zahájení dialogu stejně jako odmítnutí cizího vměšování do záležitostí Sýrie. Podle informací od opozice zatím syrská armáda zahájila ostřelování města Idlib na severozápadě Sýrie a obrněné jednotky armády začaly s postupem do města. Jsou hlášeni mrtví a zranění na obou stranách.
Americký prezident poblahopřál ruskému premiérovi V. Putinovi k vítězství ve volbách
Americký prezident Barack Obama v pátek 9. března telefonicky poblahopřál ruskému premiérovi Vladimirovi Putinovi k vítězství v ruských prezidentských volbách. Jak informovala agentura Interfax s odkazem na slova premiérova zástupce pro zahraniční otázky Jurije Ushakova, telefonní hovor trval asi 20 minut a měl „neformální povahu“. Podle J. Ushakov americký prezident uvedl, že je připraven „úzce spolupracovat s nově zvoleným prezidentem Ruské federace.“ Tématem hovoru byly také plány na organizaci summitu Rusko-USA, bilaterální spolupráce v oblasti globální bezpečnosti a přistoupení Ruska k WTO.
Řecko se ohradilo proti prohlášení Turecka o možné anexi Severního Kypru
Řecký ministr zahraničí Stavros Demas prohlásil, že nedávné výroky tureckého ministra pro evropské záležitosti Egemena Bagise o možnosti anexe Severokyperské turecké republiky ukazují skutečné turecké záměry ve vztahu ke „kyperské otázce“. Řecký ministr řekl, že „je nyní jasné, kdo je na vině z nedostatku pokroku u jednacího stolu“, a zdůraznil, že Řecko je nadále odhodláno dosáhnout celkového řešení situace na Kypru a Objasnil, že Řecko je i nadále odhodlána k dosažení celkového dohodnutého řešení kyperského problému a že odmítá přistoupit k dialogu v rámci „nějakého alternativního plánu Turecka a jeho hrozeb“.
Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatické kroky v otázce Sýrie
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatickou iniciativu při řešení situace v Sýrii. Turecký ministr zahraničí připomněl, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se 28. března chystá navštívit íránský Teherán, kde se 29. března bude konat summit Ligy arabských států, a dále že se na začátek dubna chystá plánovaná konference o Sýrii v Istanbulu. Ministr Davutoglu dále uvedl, že Turecko komunikuje a nadále bude jednat o Sýrii i s Ruskem, a to i přes „rozdílné názory“.že Turecko bude nadále mluvit s Ruskem v této otázce, bez ohledu na rozdíly v názorech. Podle tureckého ministra jak Rusko tak Írán očekávaly, že se syrské vládě podaří situaci uklidnit a že se nastaví kurz směrem k reformám, ovšem Turecko dle slov svého ministra takové přesvědčení již dávno ztratilo.
Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE
USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.
Libye byla Ruskem obviněna z výcviku syrských povstalců – libyjský premiér s americkou ministryní zahraničí to popírá
Libyjský premiér Abdurrahim El-Keib popřel po setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, obvinění vznesené Ruskem v Radě bezpečnosti OSN o tom, že Libye cvičí syrské povstalce. „Pokud jde o výcvikové tábory, nejde-li o něco, co se děje bez vládního souhlasu, nevím o ničem takovém,“ prohlásil libyjský premiér, přičemž americká ministryně zahraničí později uvedla, že „věří, že šlo ze strany libyjského premiéra o pevné popření existence takových táborů. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin totiž uvedl, že Rusko vlastní informace o tom, že Libye „zřídila speciální školící centra pro syrské rebely, ve kterých jsou povstalci vyzbrojováni a cvičeni v boji za svržení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Podle vyjádření ruského velvyslance je taková podpora povstalců nepřijatelná a rozdmýchává nestabilitu na Blízkém Východě.
Jihoafrická republika spustí projekt výstavby jedné z největších jaderných elektráren světa
Jihoafrická republika (JAR) podle státních úřadů hodlá v příštích měsících zahájit výběrová řízení spojená s výstavbou plánované jaderné elektrárny o výkonu 9 600 megawatt s 6 jadernými reaktory. Výstavba jednoho z největších jaderných projektů na světě byla v posledním roce nejistá v souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukushima, ovšem nyní získává reálnou podobu. Jaderná elektrárna by dle plánů jihoafrické vlády měla zahájit provoz v roce 2024 a její stavba bude stát v rozmezí 21,2 miliard až 53 miliard dolarů. Zájem o výstavbu již projevily francouzská Areva a EDF, japonská Toshiba, americká společnost Westinghouse Electric Corp., čínská Guangdong Nuclear Power Group, jihokorejská Korea Electric Power Corp (KEPCO) a ruský Rosatom. Jihoafrický ministr pro energetiku Dipuo Peters zatím oznámil, že vláda JAR již v první fázi uvolnila ze svého rozpočtu 15,9 miliardy dolarů. V JAR se prozatím nachází jediná jaderná elektrárna v celé Africe, a to elektrárna Koeberg o výkonu 1800 megawatt u Kapského města.