Ředitel ruské Federální migrační služby (FMS) Konstantin Romodanovski uvedl, že vzhledem ke stárnutí populace bude ruská ekonomika do roku 2025 potřebovat více než 10 milionů přistěhovalců. Pokud k tomuto nedojde, do roku 2025 se počet ruských ekonomicky aktivních obyvatel zmenší o 10 milionů obyvatel, zatímco bud zaznamenán nárůst podílu obyvatel v důchodovém věku. Tento jev by dle šéfa FMS mohl mít negativní dopad na rozvoj ruské ekonomiky,její modernizaci a životní úroveň společnosti. Země by také mohla v budoucnu čelit nízké konkurenceschopnosti. V této věci si Rusko klade za cíl rozvoj repatriačních programů, které by měly přesvědčit Rusy žijící v zahraničí k návratu do vlasti.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů
Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.
Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“
„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.
Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident V. Janukovyč: „Vstupu Ukrajiny do EU a do Celní unie brání ústava“
Prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč dnes oznámil, že země nemůže vstoupit do celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu vzhledem k povaze ukrajinské ústavy, která zemi zakazuje delegovat svou národní suverenitu nebo její části na jakékoliv nadnárodní orgány. Změna ústavy může podle něj proběhnout pouze na základě národního referenda. Stejné důvody jsou překážkou vstupu Ukrajiny do Evropské unie, což však zemi podle slov prezidenta nebrání v tom, aby pokračovala v cestě evropské integrace. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí dnes potvrdilo, že 30. března by mělo proběhnout parafování dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii.
Rusko zlikviduje do konce roku 2015 své chemické zbraně
V rámci úmluvy OSN o likvidaci chemických zbraní již Rusko zlikvidovalo 60% svých stávajících zásob a do konce roku 2015 má v plánu zlikvidovat zbylých 40%. Informoval o tom ve středu šéf výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Viktor Ozerov na základě výsledků jednání o této otázce se zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Rumunsko poskytne Moldavsku rady ohledně evropské integrace
Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít
Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.
Evropská komise odsoudila rozhodnutí Ruska zakázat dovoz zvířat z Evropy
Evropská komise (EK) odsoudila rozhodnutí Ruska zakázat dovoz zvířat z Evropy kvůli šíření viru Schmallenberg v některých evropských zemích. Tisková zpráva DG SANCO (Zdraví a spotřebitelé) uvádí, že na základě současných vědeckých poznatků a mezinárodních norem, včetně těch Světové obchodní organizace (WTO) se EK domnívá, že embargo, které Moskva uvalila na dovoz hospodářských zvířat z EU je neopodstatněným a neodůvodněným opatřením. Dle evropských vědců virus Schmallenberg nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví.
Předsedou představenstva South Stream Transport se stane bývalý starosta Hamburku Henning Voscherau
Ruská plynárenská společnost Gazprom navrhne na funkci předsedy představenstva společnosti South Stream Transport AG kandidaturu bývalého starosty německého Hamburku Dr. Henninga Voscheraua. Jak uvedl nejvyšší představitel ruského koncernu Alexej Miller, Henning Voscherau je „váženou autoritou“ a jeho zkušenosti v mezinárodních organizacích, související s právními regulacemi, pomohou k realizaci projektu South Stream. Společnost South Stream Transport AG, založená ve švýcarském Zugu v říjnu 2011, se bude zabývat stavbou, financováním a údržbou podmořské části stejnojmenného plynovodu. Ruská a německá média označují Henninga Voscheraua za „dávného přítele ruského premiéra Vladimira Putina“, a to na základě jejich známosti od dob, kdy ruský premiér zastával funkci místostarosty Petrohradu.
Inaugurace nového prezidenta Moldavska proběhne 23. března
Informoval o tom dnes předseda moldavského Ústavního soudu Alexandr Tanase poté, co Ústavní soud schválil volební výsledky a potvrdil zákonnost zvolení nového prezidenta, kterým se stal předseda Nejvyšší soudní rady Nicolae Timofti.
Stavba indické jaderné elektrárny Kudankulam bude znovu zahájena
Na tom se dnes shodla samospráva v indické provincii Tamil Nadu. Dva jaderné reaktory, každý o výkonu 1000 MW, tak budou dokončeny i přes bezpečnostní obavy místních obyvatel, které byly vyvolány katastrofou japonské elektrárny Fukushima Daiichi. Dohodu o výstavbě této jaderné elektrárny podepsala indická vláda s Ruskem v osmdesátých letech. Kontrakt má hodnotu 3,5 miliardy USD a spolu s dalšími projekty by měl pomoci uspokojit rostoucí indickou poptávku po energiích.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko označila rozhodnutí učinit ruštinu druhým úředním jazykem za předvolební tah
Iniciativa ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče spočívající v udělení úředního statusu ruskému jazyku je pouze „předvolebním trikem vládnoucího týmu, který jinak nemá lidem co nabídnout“. Uvedla to bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenko v prohlášení na své osobní webové stránce. Podle expremiérky se jedná o snahu uměle zostřit neexistující konflikt a konfrontovat jednotlivé skupiny obyvatelstva, zejména západní a východní část Ukrajiny.
Ruský prezident navrhl reorganizaci Euroasijského hospodářského společenství
Ruský prezident Dmitrij Medveděv v úvodu dnešního summitu Euroasijského hospodářského společenství (EurAsEC) v Moskvě navrhl projednat otázky reorganizace společenství a integračních procesů v postsovětském prostoru. Prezident připomněl, že na posledním zasedání EurAsEC v prosinci loňského roku byly v průběhu diskuse na dané téma „vzneseny návrhy na její okamžitou likvidaci, účastníci summitu se však shodli, že rozhodnutí musí být být přijato v civilizované a právně odpovídající formě.“
Ukrajina se chystá učinit ruštinu druhým úředním jazykem
Oznámil o tom dnes ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v předvečer své návštěvy v Moskvě. Zákonná regulace otázky druhého úředního jazyka je podle prezidenta v zájmu obyvatelstva, které v zásadě mluví dvěma jazyky, ukrajinsky a rusky. Podle průzkumu provedeného v nedávné době kyjevským Mezinárodním institutem sociologie však pouze 27% Ukrajinců souhlasím s tím, aby byly ukrajinský a ruský jazyk zrovnoprávěny.
Tajemník Rady Evropy: „Běloruské úřady se čím dál více izolují od demokratické Evropy“
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland takto reagoval po sdělení běloruské televize o vykonání rozsudku smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem. Odsouzení byli obviněni z loňského útoku v minském metru, při kterém zemřelo 15 lidí. Proces vyvolal kritickou reakci západních představitelů, neboť Bělorusko je poslední evropskou zemí, jež trest smrti ještě nezrušila. Evropská unie (EU) jí k tomuto kroku vyzvala.
V Moskvě proběhly další protesty proti výsledkům ruských prezidentských voleb
V Moskvě dnes proběhly další nesankcionované protestní akce opozice proti výsledkům ruských prezidentských voleb. Policie na několik hodin zadržela a následně propustila 20 jejích účastníků. Představitelé opozice rovněž oznámili o plánech uspořádat rozsáhlé demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta, která proběhne 7. května.
Evropská unie vyzvala Bělorusko k uvalení moratoria na tresty smrti
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady k uvalení moratoria na tresty smrti poté, co běloruská média informovala o vykonání popravy druhého z pachatelů odsouzených za loňský teroristický útoku v minském metru. Podle slov šéfky evropské diplomacie je trest smrti krutým a nelidským trestem. Upozornila také na neodpovídající průběh soudního procesu.
Ruské státní zastupitelství žádá od Velké Británie vydání bývalého ředitele Banky Moskvy
Státní zastupitelství Ruské federace dnes zaslalo Velké Británii žádost o vydání bývalého ředitele Banky Moskvy Andreje Borodina, který je obviněn z machinací s rozpočtovými prostředky Moskvy ve výši 12,76 miliard rublů (cca 8 miliard Kč). Ruské státní zastupitelství vydalo souhlas k mezinárodnímu pátrání po Andreji Borodinovi a bývalém viceprezidentovi banky Dmitrim Akulininem v listopadu loňského roku.
Moldavská opozice odmítá uznat nového prezidenta
Moldavský exprezident a předseda místní komunistické strany Vladimir Voronin oznámil o tom, že opozice odmítá uznat nového prezidenta Moldavska a bude pokračovat v protestech. V tuto chvíli probíhá v Kišiněvě protestní akce opozice, pořádaná komunisty, které se podle některých zdrojů účastní na 10 tisíc lidí.
Lotyšsko si připomíná Den legionářů, Moskva protestuje
Lotyšsko dnes oslavilo tradiční kontroverzní svátek, tzv. Den legionářů. Jako každoročně se v centru Rigy konal pochod veteránů z nacistické legie Waffen SS, a zároveň proběhly akce antifašistů a jiných politických hnutí. Názory na tento svátek se ve společnosti různí, někteří jej považují za oslavu nacismu, jiní tento přístup důrazně odmítají. Ruské ministerstvo zahraničí mezitím vyjádřilo nesouhlas s konáním pochodu a vyzvalo mezinárodní společenství k tomu, aby v této otázce vyřklo odpovídající ohodnocení.
Moldavsko zvolilo prezidenta, stal se jím Nicolae Timofti
Moldavsko má po třech letech a čtyřech neúspěšných pokusech prezidenta. Stal se jím nestranický soudce Nicolae Timofti, pro nějž v moldavském parlamentu hlasovalo 62 ze 101 poslanců. Kromě poslanců vládní koalice Aliance pro evropskou integraci o volbě rozhodli 3 opoziční komunisté a 1 nezávislý poslanec. Jedním z důvodu této volby byl i fakt, že pan Timofti má pouze moldavské občanství. Cílem nového prezidenta je pokračování v evropském integračním procesu a řešení problému separatistického regionu Podněstří mírovou cestou.
Srbský ministr zahraničí „Moskva a Bělehrad jsou partnery a spojenci“
Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić v Moskvě v pátek uvedl, že Rusko zůstává srbským nejbližším partnerem a spojencem. Na začátku svého setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem pan Jeremić uvedl, že Srbsko a Rusko mají stejné pohledy na světové otázky. Ruský ministr Lavrov oznámil, že rozhovory se zaměří na dvoustranné a mezinárodní vztahy a situaci v regionu.