Zástupce ruského velvyslance v Sýrii Michail Lebedev uvedl v reakci na zasedání jednodenního humanitárního fóra o Sýrii v sídle OSN v Ženevě, že syrští povstalci se dopouští po celé zemi rozsáhlých útoků na syrskou infrastrukturu včetně škol a nemocnic. Dále Lebedev tvrdí, že rebelové mučí civilní obyvatelstvo a že v Sýrii je podle jeho odhadů minimálně 15 000 členů různých teroristických organizací ze zahraničí, kteří bojují proti syrské vládě. Podle slov ruského diplomata jde počet těchto bojovníků vzhledem k nekontrolovatelným syrským hranicím velmi těžko přesně určit.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Rusku – v Moskvě bylo zadrženo 250 lidí
Podle údajů Ministerstva vnitra Ruské federace bylo během pondělních protestů proti výsledkům prezidentských voleb v centru Moskvy zadrženo na 250 jejich účastníků, hlásí agentura RIA Novosti. Mezi zadrženými byl i bloger a jeden z vůdců opozice Alexej Navalny, podle jehož vyjádření je tato protestní akce „teprve začátkem“. Protesty proběhly i v dalších městech, během nesankcionované akce v Petrohradu bylo zadrženo podle různých zdrojů 50 až 70 lidí.
Ruský premiér Vladimir Putin: „Michail Prochorov se může v případě zájmu stát členem vlády“
Ruský premiér Vladimir Putin je přesvědčen o tom, že jeho bývalý soupeř v prezidentských volbách, nezávislý prezidentský kandidát a miliardář Michail Prochorov, se v případě zájmu může stát součástí budoucí vlády Ruské federace. Michail Prochorov dříve prohlásil, že nepřijme nabídky jakýchkoliv postů od V. Putina a bude se věnovat vytváření vlastní strany, se kterou bude usilovat o získání moci.
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému
Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.
Centrální volební komise Ruska oficiálně potvrdila výsledky prezidentských voleb
Centrální volební komise Ruské federace dnes večer na zasedání prohlásila prezidentské volby za uskutečněné a potvrdila jejich konečné výsledky. Hlavou státu byl zvolen Vladimir Putin, který získal 42 605 075 hlasů, tedy 63,6%. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Inaugurace proběhne 7. května.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Německá vláda se vyjádřila k výrokům běloruského prezidenta Lukašenka
„Je lepší být diktátor, než gay“, takto se vyjádřil Alexandr Lukašenko k německému ministru zahraničí, kterým je Guido Westerwelle. Ten se dříve vyjádřil k nedodržování lidských práv v Bělorusku a označil Lukašenkovu vládu za „poslední diktaturu v Evropě“. Ministr Westerwelle dodává: „Je zajímavé, že dokonce už i Lukašenko se vidí jako diktátor“. Situace přispívá k už tak napjatým vztahům mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.
Vladimir Putin má podle údajů zveřejněných po zpracování 99,8% protokolů 63,65% hlasů
Na základě zpracování výsledků více než 99,8% volebních protokolů získal Vladimir Putin ve volbách ruského prezidenta 63,65 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy více než 45 milionů voličů. Na druhém místě je Gennadij Zjuganov se 17,18%, na třetím Michail Prochorov se 7,92%. Tyto závěry byly zveřejněny v pondělí ráno Centrální volební komisí Ruska. V Moskvě získal kandidát V. Putin podle posledních výsledků 47,02% hlasů. Představitelé zemí SNS již V. Putinovi vzkázali své gratulace k výhře v prvním kole voleb.
Pro Vladimira Putina hlasovalo podle průběžných údajů více než 60 procent ruských voličů
Podle posledních údajů Centrální volební komise Ruska, aktuálních k 23:00 hod. moskevského času, v nichž je zahrnuto 32,872 procent konečných hlasovacích protokolů okrskových volebních komisí, je stav hlasování v ruských prezidentských volbách následující: Na prvním místě je kandidát Vladimir Putin s 63,6 procenty hlasů, na druhém Gennadij Zjuganov se 17,22%, na třetím Michail Prochorov se 7,24%, na čtvrtém Vladimir Žirinovskij se 7,1%, na pátém Seregj Mironov se 3,73 procenty hlasů. Volební účast v prezidentských volbách dosáhla podle předběžných údajů 64 procent. Přesnější údaje o volební účasti budou oznámeny ráno 5. března, kdy bude mít Centrální volební komise k dispozici údaje již z 99,9 procent volebních okrsků. Volební účast je na daný okamžik poněkud nižší než během prezidentských voleb v roce 2008, kdy se hlasování zúčastnilo 69,8 procent voličů. Je však vyšší než v prosincových volbách do Státní dumy, kdy volební účast dosáhla okolo 60 procent.
V prezidentských volbách v Rusku již prohlasovalo více než 50% voličů
Volební účast v prezidentských volbách v Ruské federace dosáhla podle posledních údajů 56,3%, informoval místopředseda Centrální volební komise Leonid Ivlev. Charakteristickým rysem těchto voleb je velké množství dobrovolných pozorovatelů. Jen v Moskvě sleduje průběh hlasování více než půl milionu ruských a téměř 700 mezinárodních pozorovatelů.
Hackeři útočí na systém webového přenosu prezidentských voleb v Rusku
Programátoři čelí počítačovým útokům hackerů z Indonésie, Pákistánu, USA a Japonska na webové stránky webvybory2012.ru, kde je možné sledovat přímý přenos z volebních místností po celém Rusku. K vážnějším výpadkům však zatím nedošlo. Informoval o tom dnes ruský ministr kultury a masových komunikací Igor Shchegolev.
Gazprom sníží cenu plynu pro Ukrajinu
Ruská plynárenská společnost Gazprom předala ukrajinské straně návrh dohody o snížení ceny plynu o 10%. Oznámil o tom dnes premiér Ukrajiny Mykola Azarov. Gazprom již dříve oznámil o snížení ceny ruského plynu pro některé další evropské státy.
Rusko zavádí od 20. března zákaz dovozu živého skotu z EU
Ruská federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) pozastavuje s účinností od 20. března 2012 dovoz velkého a malého skotu a prasat z Evropské unie. Toto rozhodnutí bylo podle ruských orgánů přijato v souvislosti s propuknutím v EU onemocnění způsobeného virem Schmallenberg, a také rozšířením případů nákazy virem bluetongue.
MZV Ruska: „Smlouva o přátelství a spolupráci SSSR a Sýrie z roku 1980 zůstává v platnosti, ale nezahrnuje vojenskou pomoc“
Oznámil o tom dnes mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich v reakci na otázku, zda Moskva může poskytnout vojenskou pomoc Damašku v rámci sovětsko-syrské Smlouvy o přátelství a spolupráci podepsané v roce 1980. V článku 6 tohoto dokumentu je však podle tvrzení řady médií stanoveno, že „pokud třetí strana provede invazi do Sýrie, Sovětský svaz bude do událostí zapojen“. Dle vyjádření A. Lukasheviche je však znění zmíněného článku 6 následující: „V případě vzniku situace, která ohrožuje mír a bezpečnost jedné ze stran, nebo ohrožuje a porušuje mír a bezpečnost na celém světě, vstoupí Vysoké smluvní strany ihned do kontaktu, aby navzájem koordinovaly své postoje a spolupráci za účelem eliminace hrozby a obnovení míru.“ Vojenská pomoc podle něj ze znění smlouvy nevyplývá.
Poslední den předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku
Dnešním dnem končí předvolební kampaň před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou v neděli 4. března. O půlnoci na 3. března začíná tzv. „den ticha“, kdy je zakázána jakákoli agitace. Prezidentské volby budou probíhat v téměř 95 tisících volebních okrscích v Rusku i v zahraničí. Kandidáty na prezidentskou funkci jsou současný premiér Vladimir Putin, předseda Komunistické strany RF Gennadij Zjuganov, předseda Liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij, předseda strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov a podnikatel Michail Prochorov, který se voleb účastní jako nezávislý kandidát. Odborníci se shodují na tom, že hlavním rysem kampaně nebyl ani tak její obsah, jako kontext: Reforma politického systému a nebývale aktivní účast na masových demonstracích.
Gruzie stanovila podmínky pro obnovení diplomatických vztahů s Ruskem
Podle náměstka gruzínského ministra zahraničních věcí Sergeje Kapandadze nepřichází obnovení diplomatických vztahů mezi Gruzií a Ruskem v úvahu, dokud Moskva uznává nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. „Jsme připraveni k obnovení diplomatických vztahů v případě, že Rusko přezkoumá své rozhodnutí ze dne 26. srpna 2008, kterým uznalo nezávislost těchto dvou tzv. republik, a ukončí okupaci našich území“, uvedl náměstek ve vysílání rádia Echo Moskvy. Moskva mezitím nabídla Tbilisi obnovení diplomatických vztahů a vyjádřila připravenost zavést bezvízový režimu pro gruzínské občany. Informoval o tom dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich komentuje rozhodnutí gruzínských orgánů o zrušení víz pro ruské občany.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Konflikt mezi EU a Běloruskem pokračuje, zdejší média mlčí
Dle jednoho z ambasadorů EU, který se vyjádřil pro službu EUobserver, ambasadoři unie se nemusí vrátit do Běloruska do doby, než budou propuštění všichni političtí vězni. Kromě unijních představitelů Bělorusko požádalo o opuštění země i polské velvyslance. Právě ministr zahraničních věcí Polska Radoslaw Sikorski se včera setkal s jeho německým a francouzským protějškem – Guidem Westerwelle a Alainem Juppé. Tito ministři společně zkritizovali běloruský režim. Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Andrej Sawinach uvedl, že „Brusel si vybral cestu eskalace konfliktu, která nikam nevede“. Dle portálu Tut.by režim plánuje zákaz výjezdu ze země pro velkou skupinu opozice a novinářů. Zdejší média o konfliktu neinformovaly.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
Ukrajina může řešit obchodní spor s Ruskem ve WTO
Ukrajina může požádat Světovou obchodní organizaci o pomoc při vyřešení jejího obchodního konfliktu s Ruskem týkajícího se kvality ukrajinských sýrů. Informoval o tom ve středu ukrajinský ministr pro zemědělskou politiku a výživu Nikolai Prisyazhnyuk. Apelace však bude dle jeho slov možná až v červenci, kdy Rusko získá stav právoplatného člena WTO. Ukrajina tvrdí, že zákaz dovozu ukrajinských sýrů zavedený Ruskem je neopodstatněný. Na středečním zasedání vlády ukrajinský premiér Nikolaj Azarov navrhl rozšířit finanční pomoci výrobcům mléčných produktů, kterých se zákaz prodeje do Ruska dotýká.