Gruzínský prezident Michail Saakašvili podepsal nařízení, na základě kterého bude ruským občanům umožněn vstup do země bez víza. Toto rozhodnutí je účinné od středy 29. února a podle vyjádření gruzínských úřadů výrazně usnadní lidské, ekonomické a humanitární kontakty mezi obyvateli Gruzie a Ruské federace. Ke zjednodušení vízového styku s Ruskem došlo již v říjnu 2010, kdy bylo občanům severokavkazských republik federace dovoleno vstupovat do Gruzie bez víza přes kontrolní bod ve městě Kazbegi a zůstat v zemi po dobu 90 dnů.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Hlava ukrajinské Centrální volební komise bude sledovat průběh voleb v Rusku
Ukrajinská Centrální volební komise včera informovala o tom, že se její předseda Vladimir Shapoval na základě dvoustranné dohody o spolupráci mezi orgány volebních řízení zúčastní jako pozorovatel prezidentských voleb v Rusku, které proběhnou tuto neděli 4. března.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Kuba a Rusko podepsaly dohodu o spolupráci na poli soudnictví
Prezident ruského nejvyššího soudu Viacheslav M. Lebedev a jeho kubánský protějšek Rubén Remigio podepsali v Havaně protokol, který posílí možnost pravidelných konzultací a soudních spoluprací. Ty by se měly týkat hlavně postupu, jak získat dobrý soudní úsudek. Dále zajišťuje možnost výměny soudního know how nebo soudních zaměstnanců. Tento protokol zlepšuje dohodu, která byla podepsána zástupci obou zemí v roce 2002.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Moldavská opozice vyzývá k provedení sametové revoluce
V moldavském Kišiněvě proběhla protestní akce nazvaná „Proti uzurpátorství státní moci“. Jeden z jejích mluvčích, představitel Výboru pro ochranu ústavy a demokracie a významný moldavský politik Jurij Rosca prohlásil, že mírová, nenásilná revoluce je jedinou možností, jak legitimně zastavit současné uzurpátorství státní moci vládnoucí Aliancí pro evropskou integraci.
Ukrajinský prezident připustil možnou revizi případu expremiérky Tymošenko
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil možnost revize případu expremiérky Julie Tymošenko, která byla loni odsouzena k sedmi letům vězení kvůli zneužití svých pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti. K revizi procesu by mohlo dojít, pokud by ukrajinský parlament schválil novelu trestního zákoníku, která bude splňovat evropské standardy. Prezident Janukovyč a jeho vláda čelí v souvislosti s kauzou Tymošenko sílící vlně mezinárodní kritiky, především ze strany Západu, který proces označuje za politicky motivovaný. Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski během své nedávné návštěvy Kyjeva varoval, že kauza může ohrozit finalizaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč obvinění z politizace procesu odmítá.
Na podporu ruského prezidentského kandidáta V. Putina se v Moskvě shromáždilo 130 tisíc lidí
Na moskevském stadionu Lužniki a na dalších místech v ruském hlavním městě dnes proběhly masové akce na podporu ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina. Podle údajů policie se akcí zúčastnilo až 130 tisíc lidí. Od prosincových parlamentních voleb čelí Vladimir Putin vlně masových protestů proti svému působení. Opakovaně se však konají i protidemonstrace na premiérovu podporu, které mají dle názoru podle opozice a nezávislých médií zemi přesvědčit, že za V. Putinem stále stojí většina Rusů, a zároveň veřejnost z psychologického hlediska připravit k jeho vítězství v prezidentských volbách. Ty proběhnou již příští neděli, 4. března 2012. Podle aktuálních průzkumů by Vladimir Putin mohl získat okolo 60% hlasů, čímž by byl zvolen hned v prvním kole – stejně jako v letech 2000 a 2004. Opozice však zpochybňuje pravdivost průzkumů státních agentur a tvrdí, že skutečná premiérova podpora je výrazně nižší.
Moskva a Kyjev vedou „obchodní válku“
Nejvyšší rada Ukrajiny dnes schválila zákon, na základě kterého ukrajinská vláda obdržela právo uplatňovat licenční režim, a zároveň možnost „reagovat na nepřátelskou ekonomickou činnost jiných zemí“. Samotná Nejvyšší rada nyní může zavádět plné nebo částečné embargo na dovoz zboží. Zákon vznikl poté, co ruský Federální úřad pro ochranu spotřebitele zavedl počátkem února zákaz dovozu sýrů od několika ukrajinských výrobců, jejichž výrobky podle ruské strany nesplňují normy kvality vzhledem k vysokému obsahu palmového oleje.
Evropa nevěří tvrzením o tom, že Ukrajina krade ruský plyn
Evropa nepokládá za pravdivé tvrzení Gazpromu o tom, že problémy s dodávkou ruského plynu do evropských států během únorových mrazů vznikly důsledkem jednání Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN s odkazem na „slova vysoce postaveného představitele EU“, který takto reagoval na včerejší prohlášení zástupce Gazpromu Alexeje Millera. Gazprom podle jeho slov „předběžně varoval evropské společnosti před snížením dodávek plynu z důvodu silných mrazů v Ruské federaci a prohlášení je výsledkem snahy prezentovat se v dobrém světle a ponechat si v mysli veřejnosti obrázek spolehlivého dodavatele plynu“.
MMF zahájil svou kontrolní misi v Bělorusku
Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.
Mluvčí MZV Ruska: „Ke zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi EU a Ruskem by mělo dojít zanedlouho“
Moskva přikládá zvláštní význam otázce vzájemného zrušení vízové povinnosti ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich. „Po dlouhém a důkladném jednání na summitu loni v prosinci se nám podařilo dosáhnout dohody a sestavit seznam společných kroků, které mají být podniknuty oběma stranami k dosažení tohoto velmi ambiciózního cíle,“ připomněl diplomat. „Praktická práce na jeho realizaci již začala a doufáme, že tento proces nebude trvat příliš dlouho. Po přijetí těchto společných kroků zahájí EU a Rusko jednání o věcném zpracování bilaterální dohody o vzájemném zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé cesty občanů,“ uvedl A. Lukashevich.
Ukrajina dovezla v roce 2011 více než 44 miliard krychlových metrů zemního plynu
Ukrajina dovezla v roce 2011 podle statistik 44,8 miliard krychlových metrů plynu, oproti minulému roku se jedná o nárůst o 22,4 procenta. V peněžitém vyjádření dosáhl import celkové hodnoty 14 miliard amerických dolarů, což oproti roku 2010 představuje nárůst o 49,5 procenta. Ukrajina dovezla 20 miliard metrů krychlových zemního plynu z Ruska v hodnotě 12,3 miliard USD a 4,8 miliard krychlových metrů plynu ze států Střední Asie v hodnotě 1,7 miliardy USD.
Moldavská vládnoucí koalice se shodla na čtyřech prezidentských kandidátech
Vedoucí představitelé moldavské Aliance pro evropskou integraci se shodli na čtyřech prezidentských kandidátech. Oznámil o tom premiér Vlad Filat, citovaný agenturou ITAR-TASS. Podle moldavských médií jsou předmětem diskuze nominace bývalých moldavských ministrů zdravotnictví Iona Ababii a Gheorghe Ghidirima, bývalého ministra zahraničí Mihai Popova a bývalé zástupkyně ředitele Moldavské národní banky Veronicy Bacalu. Žádný z těchto kandidátů není v současné době členem politické strany ani nevykonává veřejnou funkci.
Česká členka Evropského parlamentu „Julie Tymošenko je zneužívána a mučená“
Poté, co česká členkyně Evropského parlamentu (EP) Zuzana Roithova navštívila bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenko ve vazbě, prohlásil, že je zde „zneužívána a mučená“. Členkyně je z povolání lékařkou a na Ukrajinu přijela v neděli, aby sepsala zprávu o zdraví bývalé premiérky pro EP.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Rusko neplánuje stažení své černomořské flotily z Krymu
Oznámil o tom dnes ruský premiér Vladimir Putin. Podle jeho slov neexistuje důvod k jejímu stažení vzhledem k existenci platné mezistátní dohody s Ukrajinou o přítomnosti ruské flotily na Krymu. Premiér zároveň připomněl, že na základě tohoto dokumentu je v ceně pronájmu zahrnuta sleva na ruský plyn pro Ukrajinu. Rusko má v plánu vytvořit také vlastní základnu v Novorossijsku.