Nejvyšší představitel ruské společnosti Gazprom Alexej Miller dnes oznámil, že evropští odběratelé Gazpromu nedostávali v některých dnech v únoru sjednané množství ruského plynu důsledkem jednání Kyjeva. Podle slov A. Millera si Ukrajina z důvodu silných mrazů ponechala až 40 milionů metrů krychlových plynu, čímž došlo k poškození reputace společnosti i finančnímu škodám.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Polská PGNiG podala žalobu proti Gazpromu u arbitrážního soudu ve Stockholmu
Největší polská ropná a plynárenská společnost PGNiG v pondělí podala žalobu u arbitrážního soudu ve Stockholmu proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Předmětem sporu je podle vyjádření polské strany změna cenových podmínek stanovených v dlouhodobé smlouvě mezi PGNiG a Gazpromem z roku 1996. Společnost odmítla poskytnout podrobnější informace o soudu s odvoláním na „specifičnost rozhodčího řízení, a především zásadu mlčenlivosti“, zároveň však zdůraznila, že smlouva předpokládá rozhodčí řízení v případě, že se strany nedohodnou ve lhůtě šesti měsíců po začátku jednání.
Ruský prezident D. Medveděv chce zrušit třetí funkční období prezidentského úřadu
Na setkání s vůdci opozice ruský prezident Dmitrij Medveděv oznámil o svém úmyslu provést změnu ruské ústavy spočívající v tom, že by se stejná osoba nemohla ucházet o post prezidenta Ruské federace pro více než dvě funkční období. Dodatek k ústavě však vzhledem k délce legislativního procesu nebude mít vliv na prezidentské volby, které proběhnou 4. března 2012. Ruský premiér a současně kandidát na prezidentský úřad Vladimir Putin bude kandidovat právě na třetí funkční období. Pokud vyhraje, bude zemi vést po dobu dalších 6 let.
Generální tajemník Arabské ligy: „Čína a Rusko by mohly změnit svůj postoj k Sýrii“
Generální tajemník Ligy arabských států Nabil Elaraby oznámil, že „existují náznaky o možném posunu v postoji Ruska a Číny k Sýrii, což by dle jeho slov mohlo být významnou událostí pro jednání Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko a Čína již jeden návrh rezoluce o Sýrii vetovaly.
Rozsudek ruského nejvyššího soudu o odmítnutí registrace kandidatury G. Javlinského nabyl účinnosti
Grigorij Javlinskij, ruský liberální ekonom a předseda liberálního opozičního politického hnutí Jabloko nepodal odvolání proti rozsudku ruského nejvyššího soudu, kterým byla zamítnuta žaloba na odmítnutí jeho registrace jako kandidáta v ruských prezidentských volbách 2012. Kandidatura G. Javlinského byla Ústřední volební komisí odmítnuta z toho důvodu, že petice na podporu jeho kandidatury (nutná k zařazení mezi kandidáty) vykazovala při první i druhé kontrole zákonem nepřípustné nedostatky. Odmítnutí kandidatury G. Javlinského kritizovala Evropská unie a Spojené státy. Zplnomocněný zástupce strany Jabloko a advokát G. Javlinského Boris Moiseev uvedl, že žalobci nevidí smysl v podávání odvolání, „protože je předem jasné, jaké bude rozhodnutí“.
Gazprom snížil cenu plynu pro evropské státy o 10%
Ruský plynárenský holding Gazprom snížil smluvní cenu dodávek plynu evropským spotřebitelům v průměru o 10%. Informoval o tom deník Financial Times s odkazem na zástupce Gazpromu Alexandra Medveděva. Společnost dle jeho slov učinila ústupky po jednání s řadou významných klientů, včetně francouzské společnosti GDF Suez, německé Wingas, slovenské SPP a turecké Botas.
Vladimir Putin zveřejnil předvolební článek na téma národní bezpečnosti Ruska
Ruský premiér a kandidát na post prezidenta Vladimir Putin zveřejnil další, v pořadí šestý novinový článek, tentokrát na téma národní bezpečnosti země. Premiér zde mimo jiné uvádí, že se Rusko za žádných okolností nevzdá cíle upevnit svůj strategický odstrašovací potenciál, a zároveň varuje Spojené státy před „účinnou a asymetrickou“ odpovědí Ruska na rozvětvování globální protiraketové obrany. Předchozí premiérovy agitační novinové články se týkaly zejména sociálních, ekonomických, a také nacionálních otázek.
Ruské ministerstvo zahraniční obvinilo Lotyšsko z ignorace mezinárodních závazků
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Riga ignorovala své mezinárodní závazky, když odmítla přidělit vládní delegaci Ruské federace postavení pozorovatele při včerejším referendu řešícím otázku udělení statusu druhého úředního jazyka ruštině. Podle oficiálního zástupce ministerstva Alexandra Lukashevice jsou výsledky referenda zkreslené skutečností, že práva vyjádřit svůj názor bylo zbaveno na 319 tisíc obyvatel Lotyšska majících v zemi status tzv. „neobčanů“. A. Lukashevic zároveň vyjádřil naději, že lotyšská vláda a mezinárodní organizace vezmou v potaz zájmy rusky mluvícího obyvatelstva Lotyšska a zajistí dodržování jejich menšinových práv.
Do ulic vyšly desetitisíce Rusů na podporu premiéra Putina
Dva týdny před prezidentskými volbami (4. března), kde se premiér Putin bude ucházet o celkem 3. prezidentský mandát, vyšly do ulic desetitisíce jeho přívrženců. Dle agentury AFP se shromáždění zúčastnilo okolo 50 tisíc obyvatel. Shromáždění proběhlo jen pár dní před hlavním meetingem organizovaným premiérovým volebním týmem, které je naplánováno na 23. února v Moskvě. Jeho organizátoři doufají až v 200-tisícovou účast. Po této akci by měla zorganizovat demonstraci i Putinova opozice, ta je plánována na 26. února.
Bělorusko nevyloučilo možnost prodeje svých ropovodů
První vicepremiér Běloruska Vladimir Semashko v pátek v rozhovoru pro agenturu BelTa uvedl, že Bělorusko nevylučuje prodej svých ropovodů, a to nejen ruským investorům. Konkrétní projekt však podle jeho slov zatím není k dispozici.
V Rusku bylo zahájeno hlasování v prezidentských volbách
V Rusku začalo v pátek 17. února předčasné hlasování v prezidentských volbách, organizované v nepřístupných a odlehlých oblastech země, které potrvá až do 3. března. Ustanovení o obtížně přístupných a odlehlých oblastech je přítomno v legislativách 37 subjektů Ruské federace, celkový počet voličů v této kategorii však většinou dosahuje jen okolo 1% z celkového počtu Rusů majících volební právo. Předčasné hlasování je určeno mimo jiné také námořníkům a zaměstnancům polárních stanic. Rusové žijící v zahraničí budou mít možnost předčasně hlasovat v prezidentských volbách od soboty 18. února.
Moldavský parlament nestanovil datum prezidentských voleb
Moldavskému parlamentu se během dnešního zasedání nepodařilo stanovit datum prezidentských voleb. Úřadující prezident Marian Lupu navrhl konání voleb 15. března, jeho návrh však nebyl předložen k hlasování, protože poslanci Liberální strany opustili sál trvaje na tom, aby byl nejprve určen prezidentský kandidát a až poté datum voleb. Nebyli přítomni také komunisté, kteří práci parlamentu bojkotují.
Vedoucí úlohu hraje v moldavském parlamentu Aliance pro evropskou integraci Moldavska, která se skládá ze tří stran a má v parlamentu 59 poslanců. Ke zvolení nového prezidenta je potřeba 61 hlasů.
Ruský prezident předložil návrh nového zákona o volbách do Státní dumy; podle opozice bere novým stranám šanci dostat se do parlamentu
Návrh zákona počítá s rozdělením území Ruské federace na 225 volebních okruhů. Na základě tohoto dělení bude každý federální seznam kandidátů rozdělen na regionální skupiny, přičemž v každé z nich nesmí být více než čtyři kandidáti. Podle předsedy opoziční strany Jabloko Sergeje Mitrokhina se při novém systému do Státní dumy dostane opět jen čtyři nebo pět „starých“ stran, a to navzdory velkému počtu nových. „Reálné šance budou mít pouze známé, propagované značky, nové strany nebudou mít žádnou naději. Zdá se, že byl vymyšlen určitý trik, jak navodit zdání demokratizace a liberalizace, ale ve skutečnosti nechat všechno tak, jak to je,“ uvedl S. Mitrokhin v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.
Europoslanci vyzvali Rusko ke změně volebního zákona
„Znemožnění kandidatury opozičním kandidátům v ruských prezidentských volbách naplánovaných na 4. března porušuje politickou soutěž a pluralitu v Rusku,“ píše se v usnesení Evropského parlamentu (EP) schváleném ve čtvrtek europoslanci. EP naléhá na ruské orgány, aby v souladu se standardy Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) provedli reformu volebního zákona. Ta je nutná k zaručení svobodných a demokratických prezidentských voleb i k zajištění rovných příležitostí pro všechny kandidáty. EP lituje zvláště zamítnutí registrace liberálního prezidentského kandidáta Grigorije Javlinského. Parlament dále vyzývá ruské úřady k tomu, aby se zdržely bránění a narušování činnosti mezinárodních volebních pozorovatelů, k němuž podle něj došlo již během voleb do ruské Státní dumy v prosinci 2011. Kromě toho EP poznamenává, že při vyřizování stížností souvisejících s volebním procesem nebyl zajištěn dostatek transparentnosti a efektivnosti, přičemž příslušné soudy zamítly téměř 3000 stížností na protiprávní jednání, podvody a porušování zákona v jednotlivých volebních obvodech. Usnesení EP rovněž naléhá na Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu konsenzu umožňujícímu Radě bezpečnosti OSN jednat při řešení syrské krize. Parlament zdůrazňuje, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN musí Rusko brát svou odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost vážně. Zároveň Rusko vyzývá, aby okamžitě zastavilo prodej všech zbraní a vojenského vybavení syrské vládě.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Turecko varuje Kypr: „Za žádných okolností nedovolíme nelegální průzkumy zemního plynu a ropy“
Turecko varovalo, že nebude za žádných okolností tolerovat, aby zahraniční ropné společnosti zahájily průzkumy ropy a zemního plynu ve východním středomoří, a že je připraveno přijmout „veškerá nezbytná opatření k ochraně svých práv v oblasti svého kontinentálního šelfu“. Turecko kritizuje Kypr za to, že se snaží uzavřít vlastní dohody na průzkumy a později i těžbu nově objevených obřích zásob zemního plynu bez ohledu na Severokyperskou tureckou republiku, což Turecko považuje za provokaci zvláště v době, kdy se opět mezinárodní společenství snaží zintenzivnit jednání o sjednocení Kypru. Stejně tak má Turecko své vlastní územní nároky v oblasti. „Tato situace může dovést mezinárodní společnosti na základě ucházení se o tento nelegální tendr do konfrontace se Severokypreskou tureckou republikou a TRNC (tureckou státní ropnou společností), což by vedlo k nežádoucímu napětí v regionu,“ uvádí turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Oznámení Turecka přichází den poté, co kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis prohlásila v izraelském rádiu, že Turecko chce Kypr společně s Izraelem ohrozit zastrašováním potenciálních investorů jejich společných projektů.
Jednání o znovuobnovení projektu ropovodu Burgas-Alexandroupolis nadále pokračují
Ruská společnost Transneft oznámila, že nevzdala snahy o uskuteční projektu výstavby ropovodu Burgas-Alexandroupolis. Zástupce prezidenta společnosti Mikhail Barkov uvedl, že projekt byl prozatím pozastaven. Dozorčí orgán projektu uskuteční jednání 13. března, kde by mělo být diskutováno znovuobnovení projektu. Na začátku února Bulharsko vyplatilo Rusku dluh o objemu 4,7 milionů eur za odstoupení od tohoto projektu. Odstup země komentovala tím, že by pro ní byl projekt ekonomicky nevýhodný.
V Podněstří vstoupí do oběhu ruský rubl
Prezident neuznané Podněsterské moldavské republiky Jevgenij Shevchuk, zvolený do této funkce v prosinci loňského roku, oznámil o svém záměru nechat na území republiky vstoupit do oběhu paralelně k podněsterskému rublu také ruský rubl. V rozhovoru pro místní média Jevgenij Shevchuk uvedl, že bude iniciovat projednávání této záležitosti v parlamentu.
Gazprom chce změnit vedení svobodné ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy
Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov informoval o záměru holdingu Gazprom Media, jež je z 66% vlastníkem této stanice, změnit obsazení jejího představenstva, které rozhoduje o chodu stanice. Změny by se však podle A. Venediktova neměly dotknout redakční politiky ani samotného obsazení funkce šéfredaktora. Stanice Echo Moskvy je v Rusku všeobecně uznávána jako jedno z posledních svobodných elektronických médií a o možném tlaku majoritního vlastníka na liberální rozhlasovou stanici se spekulovalo již několikrát. Opozice považuje změny v představenstvu za snahu převzít redakční politiku Echa Moskvy pod kontrolu státu. Podle některých názorů souvisí rozhodnutí s předvolební situací a největšími protivládními protesty za poslední léta, o kterých Echo Moskvy informuje. Na adresu stanice a jejího šéfredaktora A. Venediktova se v minulosti několikrát vyjádřil kriticky ruský premiér Vladimir Putin. Gazprom však podobné spekulace odmítá a tvrdí, že se jedná o čistě ekonomické rozhodnutí – představenstvo chce přeobsadit tak, aby se skládalo z ekonomický znalých lidí, jelikož je to orgán, který dohlíží především na ekonomický chod stanice.
Francie jedná s Ruskem o novém znění rezoluce o Sýrii
Oznámil o tom dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Info. Ministr zde mimo jiné znovu předložil myšlenku vytvořit v Sýrii tzv. humanitární koridory pro působení nevládních humanitárních organizací a zdůraznil, že počítá s podporou této myšlenky v Radě bezpečnosti OSN.
Syrský velvyslanec v Rusku: „Naše země nepotřebuje mírotvorce“
„Damašek kategoricky nedovolí, aby došlo ke vstupu mezinárodních mírových sil do země,“ uvedl dnes během tiskové konference v Moskvě syrský velvyslanec v RF Riad Haddad. Podle agentury Interfax vyloučil velvyslanec také možnost odstoupení prezidenta Bashara al-Assada z funkce, na kterém trvají protivládní aktivisté.
Ukrajinský poslanec požaduje zatčení ruského premiéra V. Putina za spoluúčast v kauze Tymošenko
Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Grigory Omelchenko podal generálnímu prokurátorovi Ukrajiny žádost na zahájení trestního řízení proti ruskému premiérovi V. Putinovi jako „spolupachateli trestné činnosti, pro kterou byla odsouzena ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko“. Ve středu o tom informoval ukrajinský deník Ukrajina moloda, který má údajně k dispozici text této žádosti. Bývalá ukrajinská předsedkyně vlády Julija Tymošenko byla odsouzen k sedmi letům vězení za zneužití své funkce při podepisování smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009. Poslanec Omelchenko s odkazem na média tvrdí, že „za podpis nevýhodné plynové dohody slíbil Vladimir Putin Juliji Tymošenko podporu v prezidentských volbách.“
Ruský Sběrbank dokončil akvizici Volksbank International
Největší ruská banka Sběrbank uzavřela dohodu o koupi 100% podílu ve společnosti Volksbank International AG (VBI). Dnešní uzavření dohody navazuje na oznámení o podpisu kupní smlouvy 8. září 2011, která byla uzavřena mezi Sběrbankem a akcionáři VBI – Österreichische Volksbanken-AG („VBAG“), Banque Populaire Caisses d’Epargne („BPCE“), DZBANK AG („DZ Bank“) a WGZ BANK AG („WGZ BANK“). Akvizice nezahrnuje koupi VB Rumunska, dceřiné společnosti banky VBI v Rumunsku. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Sběrbanku se jedná se o první významný obchod této ruské banky mimo hranice států SNS a významný krok k transformaci banky z největší (ruské) státní finanční instituce na přední mezinárodní banku. VBI bez VB Rumunsku zahrnuje 295 poboček a více než 600.000 zákazníků. Dceřiné společnosti VBI jsou co se týče objemu aktiv v seznamu top-10 finančních institucí v Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v České republice a Chorvatsku a top-15 finančních institucí v Maďarsku, Srbsku a Slovinsku.