Dva kandidáti na funkci prezidenta Ruské federace, předsedové Komunistické strany RF Gennadij Zjuganov a Liberálně demokratické strany Vladimir Žirinovskij, vydali v úterý společné prohlášení, v němž požadují, aby státní orgány zajistily rovnost všech prezidentských kandidátů ve vedení agitační kampaně, která je jim garantována ruskou legislativou. Předseda strany Jednotné Rusko Vladimir Putin má podle autorů prohlášení naprosto výsadní postavení ve srovnání s ostatními kandidáty, kteří se účastní prezidentských voleb. V prohlášení autoři rovněž uvádí, že celková délka vysílání témat týkajících se všech prezidentských kandidátů od 2 do 11. února na pěti hlavních ruských televizních kanálech dosáhla 60 870 sekund vysílacího času, přičemž kandidát Putin obdržel 67% tohoto vysílacího času.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno
Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Ruský ministr zahraničí: „potřebujeme více detailů k arabským mírovým návrhům“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že mírový návrh Ligy arabských států ruská strana prostudovala, ale potřebuje „více detailů“. Stejně tak ministr Lavrov oznámil, že pro to, aby Rusko podpořilo vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie, muselo by násilí v Sýrii skončit, neboť mírové sbory jsou určeny k dohlížení na příměří. Dále ruský ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní tlak se musí zaměřit nejen na syrskou vládu, ale i na syrskou opozici.
Lidskoprávní organizace Agora: „V Rusku se stupňuje tlak na uživatele internetu“
Ruská lidskoprávní asociace Agora zaznamenala v roce 2011 na 500 případů omezování svobody na internetu. V zemi podle asociace došlo k 11 útokům na bloggery a novináře, 173 případům administrativního nátlaku a 38 trestním stíháním. Dále bylo zaznamenáno 31 kybernetických útoků, 11 občanskoprávních sankcí proti bloggerům a pět návrhů politických představitelů na „regulaci“ internetu. Celkově se podle ochránců lidských práv tlak na uživatele internetu v Rusku výrazně zvýšil.
Gruzínský vicepremiér: „Ukrajina bude vyzbrojovat Gruzii i přes protest Ruska“
Gruzínský vicepremiér a ministr pro evropskou integraci Georgi Baramidze dnes potvrdil, že Ukrajina pokračuje v dodávkách zbraní Gruzii a plní své povinnosti týkající se obsluhy dříve dodaných zařízení. Ukrajina podle jeho slov nesdílí názor Ruska, podle nějž dodávky zbraní zhoršují situaci na Jižním Kavkaze. Vicepremiér okomentoval také přítomnost ruských podniků v Gruzii – Tbilisi podle něj „všemožně podporuje příchod ruských investorů a dokud podniky působí v souladu s místní legislativou, nebude je Gruzie jako civilizovaná země diskriminovat“.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebude podávat žádost o udělení milosti
Podle vyjádření advokáta Sergeje Vlasenka bývalá ukrajinská premiérka nejen nebude podávat žádost o udělení milosti, ale pravděpodobně ji ani nepřijme v případě, že se současný prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč rozhodne jí milost udělit. Dle advokáta je „nejpřijatelnější“ variantou propuštění J. Tymošenko před parlamentními volbami na Ukrajině, které jsou naplánovány na podzim 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu specializovaného ve věcech občanských a trestních. Druhou, již zmíněnou možností je udělení milosti a třetí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který však nemusí být ukrajinským nejvyšším soudem implementován.
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení na rozvoj nalezišť zemního plynu na Kypru
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení další průzkumy a rozvoj uhlovodíkových zásob v kyperské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámil to viceprezient ruské Komory obchodu a průmyslu Georgij Petrov. Podle jeho slov komora ví, že Gazprom má zájem o účast ve výběrovém řízení, které bude zahájeno 13. února. Kyperský prezident Demetris Christofias již dříve během rusko-kyperského investičního fóra prohlásil, že Kypr očekává zájem ruských energetických společností o rozvoj nových nalezišť.
Gazprom vede jednání o korekci smluv s některými evropskými společnostmi
Zástupci ruské plynárenské společnosti Gazprom dnes potvrdili, že společnost pokračuje v jednání o revizi smluv s několika evropskými spotřebiteli včetně RWE Transgas, Shell Energy Europe, E.ON Ruhrgas nebo Eni. Řada evropských společností se na Gazprom již v roce 2011 obrátila s žádostí o revizi smluvních cen v rámci dlouhodobých smluv, kterou odůvodnily změnami na globálním trhu s plynem, nadbytečným objemem dodávek plynu a významnými rozdíly mezi aktuálními cenami a cenami v dlouhodobých smlouvách. K těmto společnostem letos přibyly italský dodavatel plynu EGL, holandský GasTerra a dánský Dong.
Turecko chce uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii – jedná s USA i Ruskem
Turecko plánuje uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii s regionálními hráči i světovými mocnostmi ve snáze dále zvyšovat tlak na Sýrii. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu uvedl, že Turecko je rozhodnuto vytvořit široké fórum zemí, ovšem klíčoví jsou pro něj regionální aktéři. Konference by se měla konat v Turecku, nebo jinde v oblasti. Turecký ministr zahraničí již včera při odletu do USA, kde jedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton o Sýrii, řekl, že Turecko se chystá učinit vlastní kroky poté, co byla vetována rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Čínou a Ruskem. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by pak dle očekávání ještě dnes měl telefonicky hovořit s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a na základě výsledku rozhovoru pak dle slov ministra Davutoğlu turecká diplomacie podnikne „další kroky“.
Japonské ministerstvo obrany protestuje proti cvičení ruských bojových letadel u japonských hranic
Japonské ministerstvo obrany vyjádřilo oficiálně protest proti ruskému leteckému cvičení, při kterém se pět bojových letadel těsně přiblížilo k japonským hranicím. V reakci na to vyhlásilo Tokio pohotovost svého letectva. Podle vyjádření Moskvy letouny při manévrech neporušily japonský vzdušný prostor.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Newyorský soud zamítl žádost ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení výroku rozsudku o vině
Federální soud New Yorku zamítl žádost advokátů ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení odsuzujícího rozsudku a zproštění viny ve všech bodech obžaloby kvůli nedostatku důkazů. Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti. Viktor Bout byl zatčen v Thajsku v roce 2008 a vydán do Spojených států, kde čelil obvinění ze spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů. Jeho kauza odstartovala právní a politický spor Washingtonu s Moskvou. Porota newyorského soudu shledala Viktora Bouta vinným ve všech bodech obžaloby.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Ruští aktivisté předali Kremlu seznam politických vězňů
Zástupci organizačního výboru protestních akcí „Za čestné volby“ dnes předali hlavě ruské prezidentské Rady pro lidská práva Michailovi Fedotovovi seznam osob odsouzených na základě politických motivů. Seznam byl sestaven v reakci na prohlášení ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina, který v pondělí během diskuze s ruskými politology řekl, že „političtí vězni v Rusku neexistují“. Seznam zahrnuje jména 39 osob, mimo jiné ruské podnikatele Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva. Propuštění politických vězňů je jedním z bodů rezolucí přijatých na demonstracích proti výsledkům prosincových parlamentních voleb v Rusku.
Rusko chce do navigačního systému Glonass investovat dalších 330 miliard rublů ze státního rozpočtu
Ruská Federální kosmická agentura a Ministerstvo hospodářského rozvoje vypracovaly nový „Projekt na podporu, rozvoj a využití systému Glonass“, konkurujícího americkému systému GPS. Do programu má být investováno 350 miliard rublů (cca 220 miliard Kč), z toho 330 miliard z ruského státního rozpočtu. Většina těchto finančních prostředků bude použita k doplnění systému, projektovaného v současné době na 24 družic, o dalších 35 družic.
Ruský ministr zahraničí: „Bashar al-Assad je připraven k dialogu a usiluje o ukončení násilí“
Syrské vedení je připraveno k širokému mezinárodnímu dialogu bez kladení předběžných podmínek. Oznámil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na základě výsledků včerejšího jednání se syrským prezidentem. Podle jeho slov již Bashar al-Assad pověřil syrského viceprezidenta Farouka al-Shara k jednání se všemi opozičními silami. Ministr dále zdůraznil, že Rusko podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je zajistit Syřanům vhodné podmínky k dialogu a hledání společného kompromisu; úkolem mezinárodního společenství podle jeho slov není snažit se anticipovat výsledky tohoto dialogu. Podle S. Lavrova „pramení násilí i z opačné strany; během soukromého jednání společně s našimi kolegy, včetně těch evropských, připouštíme, že situace je mnohem složitější, než jakou je snaha ji namalovat pomocí sloganů o nutnosti odstoupení Assada“. Spojené státy mezitím vyjádřily skepsi vůči slibům syrského prezidenta provést politické reformy, daným během setkání s ruským ministrem zahraničí. Jak uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland, „al-Assad opakuje své sliby měsíc po měsíci, ale násilí v Sýrii nezastaví.“
Italská energetická společnost Eni tvrdí, že dodávky ruského plynu klesly o 20%
Představitelé EU odmítají „stav nouze“ způsoben poklesem dodávek ruského plynu společnosti Gazprom, ačkoliv italská společnost Eni tvrdí, že příjem dodávek klesl o asi 20%. Dle BBC společnost Gazprom uvedla, že čelí větší domácí poptávce kvůli extrémnímu chladu. Společnost Eni vyzvala italské obyvatele, aby co nejvíce snížili spotřebu energie. Výkonný ředitel společnosti uvedl, že situace se nyní řeší větším odběrem plynu z Alžírska a severní Evropy přes Švýcarsko a společnost by neměla mít problémy přinejmenším do středy.
Premiér Litvy bude jednat s ruským Gazpromem o ceně plynu
Litevský premiér Andrius Kubilius a generální ředitel plynárenské společnosti Gazprom Export Alexander Medvěděv budou během úterní schůzky jednat o ceně ruského plynu pro Litvu, realizaci tzv. třetího energetického balíčku EU a rekonstrukci plynárenských zařízení hlavního litevského dodavatele plynu, společnosti Lietuvos dujos, která z 37,1% patří právě Gazpromu. Litevská vláda již dříve uvedla, že společnost Gazprom nedodržela slib daný při privatizaci Lietuvos dujos, podle nějž měla dodávat Litvě plyn za přiměřenou cenu, a dodává za cenu o 15% vyšší než v sousedních zemích. V reakci na to mluvčí Gazpromu Sergej Kupriyanov uvedl, že společnost působí na litevském trhu v souladu s místními tržními podmínkami a předpisy.
Ruská a Čínská ambasáda v Libyi pod útoky demonstrantů
Včera dav syrských přistěhovalců spolu s libyjskými demonstranty házel kameny na ruskou ambasádu, stejně tak dnes probíhal podobný útok na čínské velvyslanectví v Tripolisu. Demonstranti chtěli nahradit čínskou a ruskou vlajku na velvyslanectvích vlajkou syrské opozice a libyjské Přechodné národní rady (NTC). Důvodem protestů před ambasádami v Libyi je ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN, které zablokovalo rezoluci vyzývající syrského prezidenta k odstoupení.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Ruský ministr zahraniční nevidí „světlo na konci tunelu“ v otázce evropské protiraketové obrany
„Kompromisní řešení otázky evropské protiraketové obrany navržené skupinou mezinárodních odborníků je zajímavé, ale ve skutečnosti k žádnému pokroku v jednání nedošlo,“ uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Předpoklady pro pokrok nemohou dle jeho slov vzniknout do té doby, dokud budou přivírány oči nad oprávněnými obavami Ruska. Rusko a NATO se dohodly na spolupráci na projektu protiraketové obrany během summitu v Lisabonu v roce 2010, ale jednání se dostaly do mrtvého bodu poté, co USA odmítly poskytnout právní záruky toho, že evropský systém protiraketové obrany nebude namířen proti Rusku. Platformou pro diskusi o budoucnosti evropského systému protiraketové obrany se stala 48. mnichovská bezpečnostní konference. Představitelé NATO včetně generálního tajemníka A. F. Rasmussena zde ujistili, že usilují o pokrok v jednáních Aliance s Ruskem a chtějí ho dosáhnout již při přípravě a během samotného summitu NATO v Chicagu, který je naplánován na 20. – 21. května letošního roku.