Ministři francouzské vlády museli na nařízení prezidenta Francois Hollanda odhalit podrobnosti o jejich osobním majetku jako součást snahy znovu získat důvěru veřejnosti. Statistiky byly zveřejněny na speciálně vytvořené webové stránce, kde jsou ministři povinni uvést údaje o svých osobních financích včetně bankovních účtů, životních pojištění, majetku a jiných drahý předmětů, jako jsou auta, umělecká díla a starožitnosti. Tento krok následoval po skandálu kolem bývalého ministra pro rozpočet Jerome Cahuzaca, který se na začátku tohoto měsíce přiznal, že skrývá si 770 000 USD na švýcarském bankovním účtu, které opakovaně popřel. Nyní je obviněn z daňových úniků z tajných bankovních účtů.
Archiv rubriky: Evropa
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
EU a Japonsko začaly první kolo rozhovorů o volném obchodu
V pondělí začalo první kolo rozhovorů mezi EU a Japonskem, týkající se vzniku nového volného trhu. Státy společně podepsaly dohodu, která oběma zemím by měla zaručit 30 % z globální ekonomické produkce a 40 % ze světového obchodu. Nejenom s Japonskem čekají v nejbližších měsících EU jednání o volném obchodu, dohodu o volném obchodu vyjednává EU i se Spojenými státy americkými, Kanadou, Indií a s některými zeměmi Jižní Ameriky.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Evropská komise se snaží vyjednat smlouvu o obchodování s USA
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Ekvádorský prezident navštíví 5 států v Evropě a Karibiku
Prezident Ekvádoru Rafael Correa zahájil v neděli svou diplomatickou cestu v Německu, poté se vydá do Itálie, Španělska, Dominikánské republiky a na Haiti. Doprovází jej ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiño, ministr pro řízení lidských zdrojů Augusto Espinosa a skupina podnikatelů. Ekvádorský prezident Rafael Correa se v úterý Německu zúčastní zahájení XIII. Konference o německém podnikání v Latinské Americe, kde představí možnosti investic v Ekvádoru. Sejde se také s německým prezidentem Joachimem Gauckem, aby jednali o bilaterálních vztazích obou zemí.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Čínský prezident vyzval k prohloubení bilaterálních vztahů s Francií
Čínský prezident Xi Jinping se v pátek sešel s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem a při této příležitosti řekl, že Čína a Francie by měly prohloubit vzájemnou důvěru, zlepšovat spolupráci a obohacovat bilaterální partnerství. Prezident Jinping také podotkl, že obě země mají stejné zájmy a podobný pohled na některé zásadní otázky, týkající se oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodní ekonomiky. Návštěva francouzského ministra zahraničí předznamenávala očekávanou návštěvy francouzské hlavy státu Francoise Hollanda. Přesné datum návštěvy zatím není známo, ale francouzský prezident se nechal slyšet, že chce být první hlavou státu ze západního světa, která Čínu navštíví v době vlády nového čínského vedení.
Čtyři italští novináři držení v Sýrii jsou volní
Tři muži a jedna žena, kteří natáčeli pro italskou televizi Rai dokument v severní Sýrii a byli v zajetí od 4. dubna, jsou nyní v pořádku v Turecku. Oficiální důvody, proč a kým byli drženi, nejsou. Italská státní tisková agentura Ansa vydala zprávu, že se zadrženými bylo zacházeno dobře a islamistická skupina, která je držela, se domnívala, že jsou špioni. Výbor pro ochranu novinářů řadí Sýrii jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro reportéry. Celkem bylo v konfliktu v roce 2012 zabito 28 novinářů a nejméně 21 uneseno. Obě strany jsou obviňovány z podílu na útocích na novináře.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
Libyjská pobřežní policie zachránila imigranty
Libyjská hlídka zachránila téměř 89 ilegálních přistěhovalců že Středozemního moře poté, co se jejich loď potopila. K zásahu došlo u přístavu Zawiya. Dalších 5 lidí však přišlo o život. Přeživší pocházejí ze subsaharské Afriky. „Zraněné jsme převezli do nemocnice,“ řekl mluvčí hlídky Ayub Omar Gacem a dodal, že za 2 týdny se jedná už o druhý případ. Tehdy Libyjci zachránili 34 osob včetně žen a dětí. Severoafrická země byla po dlouhá léta tranzitním bodem pro lidi z vnitrozemské Afriky, kteří směřovali k evropským břehům. Pokud se jim podařilo proniknout přes libyjskou stráž, většinou dopluli do italské Lampedusy.
Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr
Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.
Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země
Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
Evropská komise má obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU
EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů
Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Ruská vláda zvažuje prodej části akcií energetické firmy Rosněft
Na 19% podíl by podle vyjádření ruského ministra hospodářství Andreje Belusova mohla odkoupit společnost British Petroleum (BP), která v současnosti vlastní 19,75 % akcií Rosněftu, jehož aktuální tržní hodnota přesahuje 77 miliard USD. Postupný odprodej veškerých akcií polostátní těžařské firmy má být dokončen v roce 2016 a je součástí rozsáhlého privatizačního schématu, v rámci kterého by Rusko mělo poskytnout soukromým podnikům možnost ucházet se o vlastnictví několika významných státních a polostátních subjektů. Patří mezi ně i letecká společnost Aeroflot, telekomunikační poskytovatel Rostelecom a mezinárodní letiště Moskva-Šeremetěvo.