Ministerstvo vnitra by mělo vyčlenit na 200 milionů korun pro nábor nových zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Jan Kubice pro ČT. V letošním roce by se počet policistů ve sboru měl blížit číslu 39 000. Opozice policejní sbory kritizuje jako nedostatečné, minimálně na 43 000 až 47 000 policistů podle ní zajistí řádnou bezpečnost. Ministr vnitra Kubice kritiku odmítá a tvrdí, že na 47 000 policistů ve sboru nikdy nebylo, v čísle byly dříve započítány i tzv. tabulkové počty. Noví lidé by se do služby mohli zapojit již v září.
Archiv rubriky: Evropa
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
Tuniský prezident Moncef Marzouki navštívil Francii
Minulý pátek přijel tuniský prezident Moncef Marzouki na svou již druhou návštěvu Francie. V Paříži demonstrovali místní Tunisané, kteří nesouhlasí s vývojem v Tunisku. Od jasmínové revoluce v roce 2011 se podle nich nezměnilo. Demonstranti tvrdili, že je prezident příliš benevolentním ke snahám islamistů. Připomněli také aféru kolem únorové vraždy sekulárního politika Chokriho Belaida, o které měl být údajně prezident dopředu informován. Tunisko se stále potýká se zvyšující se nezaměstnaností a celkovou sociální stagnací.
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací
Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
EU dala Srbsku poslední šanci zajistit si přístupová jednání
EU svolala balkánské země k novým rozhovorům o ukončení etnického rozdělení bývalé srbské provincie Kosovo, a tím dala Srbsku poslední šanci, aby si zajistili jednání o členství v EU. Evropská komise zváží celou situaci a 22. dubna vydá prohlášení o připravenosti Srbska k přístupovým jednáním. Komisař pro rozšíření EU Štefan Fuele, který má za úkol směrovat země západního Balkánu k členství v EU, uvedl, že je přesvědčený o blízké dohodě. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová 17. dubna pozvala premiéry obou zemí do Bruselu. EU v Srbsku vidí potenciál jako největší ekonomiky bývalé Jugoslávie.
Zemřel bývalý alžírský prezident Ali Kafi
Ve věku 85 let v úterý zemřel ve švýcarské Ženevě Ali Kafi, prezident, který vládl Alžírsku v době krvavé občanské války v letech 1992-1994. Plukovník Národní lidové fronty (FLN), jenž bojoval ve válce proti francouzským kolonizátorům byl svého času velvyslancem v několika státech, například Egyptě, Sýrii, Itálii. Do anti-koloniálního boje se zapojil už v raném věku těsně před koncem 2. světové válce po masakru, k němuž došlo u města Sétif na severovýchodě země. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil 8 denní státní smutek. Bývalý představitel Alžírska Ali Kafi bude pochován ve městě Alžír.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Španělská stavební firma postaví v Chile dálnici
Španělská stavební společnost San José vyhrála konkurz na stavbu dálnice v Chile. Dálnice bude zdvojovat silnici číslo 25 v regionu Antofagasta. Silnice má být dlouhá zhruba 134 kilometrů. Odhadovaná investice je 328,4 milionů USD. Chilské ministerstvo veřejných zakázek chce výstavbou dálnice usnadnit přístup do oblasti s největším výskytem mědi, která se nachází v poušti Atacama v blízkosti města Calama. Španělská firma San José odhaduje, že za provoz dálnice získá v období 35 let zhruba 1,18 miliardy USD.
Ruský premiér Medveděv hodlá investicemi pozvednout východní část země
Do roku 2018 je údajně ochoten vynaložit za tímto účelem přes 3 miliardy USD ročně, celková výše investic by mohla dosáhnout až 16 miliard USD. Finance by měly mířit hlavně na Sibiř a do Dálněvýchodního federálního okruhu, kde žije přibližně 6 z celkových 142 milionů obyvatel země. Prioritou je zlepšit stav místních letišť, dálnic, přístavů, železnic a také elektráren. Vynaložené peníze by měly pocházet ze státní pokladny, ruského penzijního fondu a vkladů soukromých investorů. Obecný plán byl ruské vládě poprvé představen 21. března, nyní bylo nařízeno vypracování jeho konkrétní podoby.
Nově založená německá strana požaduje zrušení eurozóny
Nová německá strana strana. která žádá rozpuštění eurozóny a zrušení EU, zahájila svoji činnost. Kongresu v Berlíně se účastnilo na 1500 delegátů. Spoluzakladatel strany a bývalý novinář Konrad Adam řekl v úvodním projevu, že se klidně nazývají populisty a považují se za doposud neexistující alternativu k euru v Německu. Bývalý úředník Pirátské strany Christian Jacken, který byl přítomen na kongresu, uvedl, že myšlenky strany jsou proevropské, ale proti centralizovanému státu a neustálému porušování unijních smluv. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění až 17 % voličů může sympatizovat s novou stranou. Poslední výsledky publikované stanicí ZDF uvádějí, že křesťansko-demokratická strana kancléřky Angely Merkelové vede s 42 %, podpora sociálních demokratů klesla na 27 %, zelení se ustálili na 14 % a levicová strana Linke získala 6 %.
Podle čínského premiéra je čas na prohloubení čínsko-ruské spolupráce
Čínský premiér Li Kequiang v úterý řekl, že uzrál čas pro vytváření lepšího, rychlejšího a hlubšího ekonomického vztahu s Ruskem. Obě země mají podle premiéra unikátní příležitost vytvořit otevřenější, oboustranně výhodné a řízené prostředí pro investice, jejichž objem by se v budoucnosti mohl až čtyřnásobit. Čínský premiér to uvedl během návštěvy Igora Shuvalova, prvního náměstka ruského premiéra. Oficiální zdroje a experti se shodují v tom, že další posílení čínsko-ruských vztahů je odpovědí na současnou evropskou krizi. Rusko je podle vyjádření náměstka Shuvalova připraveno prohloubit spolupráci s Čínou v oblasti energetiky, financí a budování průmyslové modernizace a infrastruktury. Energetika bude podle analytiků hrát důležitou roli v ruské ekonomice.
Omán má ambice stát se transportním centrem regionu
Omán hostí letošní konferenci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) zaměřenou na zásobování a logistiku, která je se zabývá strategickou rolí Ománu v regionální dopravě. Ománský ministr dopravy Ahmed bin Mohammed Al Futaisi na konferenci uvedl, že „cílem Ománu je stát se bránou do Perského zálivu“. Ministr Al Futaisi také připomněl, že navzdory globální krizi ekonomiky zemí Perského zálivu významně rostly a tudíž se zvyšoval i jejich mezinárodní obchod, který pro svůj rozvoj potřebuje kvalitní infrastrukturu. Omán v posledních letech hodně investuje právě do rozvoje infrastruktury: budování a modernizace přístavů a letišť, či rozvíjení železničních a silničních spojení se Saúdskou Arábií, Jemenem a Spojenými arabskými emiráty. Významným ománským ekonomickým partnerem, hlavně pro budování přístavů, jsou nizozemské firmy, proto se konference GCC účastnila i nizozemská ministryně dopravy a životního prostředí Melanie Schultz van Haegenová.