Vyplývá to z průzkumu, který v srpnu loňského roku zadala Asociace evropských novinářů. Největší překážkou je dle účastníků průzkumu politický a ekonomický tlak.
Archiv rubriky: Evropa
Eurozóna žádá Řecko o písemný slib o reformách
Eurozóna chce, aby se Řecko k reformám zavázalo písemně předtím, než mu bude poskytnut druhý záchranný balíček, bez nějž by se země dostala do platební neschopnosti. Rozhovory o pomoci tak budou pokračovat pouze, pokud se všechny řecké politické strany dohodnou. Dle šéfa ministrů financí eurozóny Junckera je dosavadní zavádění strukturálních reforem v Řecku neúspěšné. Ministři dále žádají, aby se soukromí věřitelé dohodli s Řeckem na nižší úrokové míře výměny dluhopisů, než požadovaných 4%. Soukromí věřitelé však včera uvedli, že jejich nabídka je maximem možného.
Aktivisté Hnutí za Chorvatsko neuznávají výsledek referenda o vstupu do EU
Odpůrci vstupu do Evropské unie (EU) neuznali výsledky nedělního referenda a oznámili řadů protestů v rámci celé země. Aktivisté také uvedli, že kampaň pro vstup byla dle jejich názoru „jednosměrná“, aniž by došlo k diskusím ohledně výhod a nevýhod vstupu do EU. Představitel skupiny Drazen Keleminec uvedl, že hlasování bylo nedemokratické, protože dle jeho slov vyhrožovala ministryně zahraničí Vesna Pusic, že penzisté zůstanou bez příjmů, pokud nebudou volit pro vstup.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Makedonie vstoupila do druhé etapy v cestě za Dohodou o stabilizaci a přidružení k EU
Rada pro stabilizaci a přidružení k EU (SAA) oznámila, že Komise pro stabilizaci a přidružení Makeodonie vstoupila do druhé etapy vzájemného jednání. Při 8. zasedání SA dánský ministr zahraničí Villy Søvndal, který radě předsedá, zdůraznil spolu s makedonskou delegací, že Makedonie již přijala řadu opatření, aby se zabránilo zneužití bezvízového režimu. Stejně tak podle dánského ministra učinila významný pokrok v decentralizaci, spravedlivém zastoupení menšin a v romské integraci. Podle SA ale ještě existují obavy z nedostatečné svobody médií.
Chorvatsko a Albánie si vzájemně uznaly řidičské průkazy
Albánie a Chorvatsko podepsaly bilaterální dohodu o vzájemném uznávání řidičských průkazů při návštěvě chorvatského prezidenta Ivo Josipovice v albánské Tiraně, kde se setkal s prezidentem Albánie Bamirem Topi. Při společné tiskové konferenci pak chorvatský prezident Josipovic prohlásil, že Albánie by měla získat status kandidátské země EU při svém jubilejním 100. výročí získání nezávislosti 28. listopadu 2012.
Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv
Írán Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.
EU stahuje cestovní omezení vůči vrchním barmským politikům
To je výsledkem jednání o zmírnění sankcí vůči této zemi, která zažívá v poslední době četné demokratické reformy. Evropská unie bude nyní udílet cestovní víza všem barmským politikům včetně prezidenta a ministrů. V závěrečné tiskové zprávě bylo také řečeno, že další demokratické reformy povedou i k dalšímu zvolňování sankcí vůči tomuto státu. Barmu letos v dubnu čekají také důležité parlamentní volby.
Spojené arabské emiráty a Albánie podepsaly dohodu o bilaterální hospodářské spolupráci
Ministr Spojených arabských emirátů (SAE) pro hospodářství Sultan Bin Saeed Al Mansouri a albánský místopředseda vlády Edmond Haxhinasto podepsali dohodu o rozvíjení vzájemné spolupráce v oblasti obchodu, průmyslu, dopravy, telekomunikací, cestovního ruchu a investic. Ministr SAE pro hospodářství také prohlásil, že tato dohoda je krokem k vytvoření společného hospodářského výboru mezi SAE a Albánií.
Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů
Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů ke zmírnění negativních dopadů krize a k udržení současného tempa ekonomického růstu. Zástupkyně Světové banky v Albánii Kseniya Lvovsky prohlásila, že finanční podpora má být použita na podporu důchodových reforem a změn v zákoně o sociálních dávkách.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy má nové vedení
Do čela Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) byl zvolen Francouz Jean-Claude Mignon, jeho viceprezidentkou se pak stala z členka stálé delegace Srbska do PACE Natasa Vuckovic.
Rumunský premiér odvolal ministra zahraničních věcí
Rumunský premiér Emil Boc odvolal ministra zahraničí Teodora Baconschi po jeho pohrdavé poznámce o demonstrantech, že se jedná o „nešikovné násilníky ze slumů“. V Bukurešti zatím probíhají již 10 dní nepokoje a demonstrace vyvolané snížením platů státních zaměstnanců o čtvrtinu a zvýšením daní z obratu. Podle analytiků je odvolání ministra zahraničí politickou obětí ve snaze zabránit dalším protestům, ovšem panují obecné pochyby o tom, že to skutečně pomůže.
Ghana uznala stát Kosovo
První kosovský vicepremiér Behgjet Pacolli oznámil, že západoafrická Ghana uznala Kosovo jako samostatný stát. Jedná se tak o další úspěch cest, které vicepremiér Behgjet Pacolli v posledních měsících podniká po celém světě, aby získal podporu pro Kosovo. Poslední země, které Kosovo uznaly jsou Gabon, Pobřeží slonoviny či Kuvajt. Nově tak Kosovo uznává 86 zemí.
Spojené státy přivítaly evropské zavedení sankcí na Írán
Ministryně zahraničí Hillary Clinton a Timothy Geithner, ministr financí americké vlády, ocenili ve společném prohlášení kroky Evropské unie vůči Íránu. V prohlášení dále uvedli, že Spojené státy jsou spolu s mezinárodními partnery odhodláni zabránit islámské republice získat jaderné zbraně.
Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy
V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.
Italští taxikáři vstoupili do stávky kvůli novým vládním reformám
Italští taxikáři vstoupili do národní stávky na protest proti opatřením, která přijala vláda k posílení liberalizace italské ekonomiky. Protest je začátkem série podobných akci plánovaných na příští měsíc, informovala agentura RIA Novosti. Balíček strukturálních reforem zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti italského hospodářství prostřednictvím liberalizace jednotlivých odvětví byl přijat vládou premiéra Mario Monti 20. ledna.
Srbsko a Rusko opustily sumit ministrů zemědělství kvůli Kosovu
Tento rok se sešlo během Mezinárodního zeleného týdne v Berlíně 64 ministrů zemědělství zastupujících své země kvůli sdílení svých znalostí a zkušeností v oblasti globální potravinové bezpečnosti a snižování chudoby, se zaměřením na zemědělství s omezenými zdroji a udržitelný růst. Na závěr setkání bylo Kosovo poprvé prezentováno jako stát. Po vyjádření podpory zemi Německem se prý země Rusko a Srbsko odmítly zúčastnit sumitu ministrů. Mezinárodní zelený týden bude pokračovat do 29. ledna.
Itálie chce zdvojnásobit velikost záchranného valu eurozóny na 1 miliardu eur
Italský premiér Mario Monti tlačí na zdvojnásobení velikosti trvalého evropského záchranného fondu na 1 miliardu eur. Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který nahradí stávající dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) by tak měl mít až dvojnásobnou sílu pomoci zemím zmítaným krizí. Zdroj deníku Der Spiegel uvedl, že italský premiér Monti argumentoval, že takovýto krok by uklidnil trhy a současně snížil náklady na půjčky na dluh zadlužených zemí eurozóny.
Argentinský ministr zahraničí označil britské akce za vojensky vyhrocené
Ministr Hector Timerman tak reagoval na zvýšenou vojenskou ostrahu na Falklandských ostrovech. Spojené království ji posílilo po demonstracích před britskou ambasádou v Buenos Aires. Ministr Timerman dále prohlásil, že ,,Spojené království by mělo být pokáráno světem za cestu, kterou si zvolilo. Za cestu, kterou Argentina jít nechce“. Dále řekl, že ,,Argentina neorganizuje žádnou blokádu ostrovů, ale chce potlačit britský zájem o ostrovy legálními fakty“. Zdůraznil také důležitost deklarace o nevpouštění lodí s falklandskou vlajkou do přístavů členských zemí MERCOSUR nebo zemí přidružených k této organizaci.
Rakousko a Itálie podpoří Srbsko v získání statusu kandidátské země EU
Italský ministr zahraničí Giulio Terzi a rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger v Bruselu oznámili, že nevidí žádný problém v udělení statutu Srbsku. Rakouský ministr uvedl: „Jsem optimistický a věřím, že Srbsko status kandidátské země EU v březnu bude mít.“ Oba ministři se shodli na tom, že Srbsko udělalo velký pokrok v jednání s Kosovem, ačkoliv je třeba velkou část dohod reálně aplikovat. Italský ministr Terzi pak dodal, že „v příštích dvou měsících se pro Srbsko i Kosovo otevřou zcela nové perspektivy“.
EU rozšiřuje opatření proti Sýrii
Ministři zahraničí EU se na jednání v Bruselu, kde již bylo rozhodnuto o embargu na íránskou ropu a řeší se sankce proti Barmě, dohodly na rozšíření opatření proti syrské vládě. Jedná se tak již o 11 vlnu sankcí, ve které je na seznam přidáno dalších 22 vládních činitelů, kterým je nyní zakázáno cestovat do EU a bude jim zmrazen majetek v bankách v EU. Stejné sankce nově platí i pro dalších 8 syrských společností. Představitelka pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton dále podpořila návrh Arabské ligy na vytvoření vlády národní jednoty a odstoupení syrského prezidenta, který ale již Sýrie odmítla.
Řečtí věřitelé : „Naše nabídka je maximem v rámci dobrovolné dohody“
Dle představitele věřitelů Charlese Dallary soukromí věřitelé v jednáních s řeckou vládou dospěli k mezím únosných ztrát, aby dohoda ještě byla „dobrovolná“. Nyní je prý na Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Evropské unii (EU) , aby nabídku věřitelů přijali. Pokud nabídka nebude přijatá, Řecko se technicky ocitne v platební neschopnosti. O podmínkách přístupu k dohodě dnes jednají ministři financí eurozóny. Dle agentury Reuters jednání směřují k tomu, že nové dluhopisy budou mít progresivní úrok, jehož průměr se bude pohybovat kolem 4%.
Do České republiky dorazila irácká delegace – řeší se nákup bitevních letadel či incident s českou ochrankou v Bagdádu
Do Prahy dorazili představitelé Iráku, ovšem bez iráckého premiéra Nouriho al-Maliki, který již dříve svou účast zrušil kvůli napětí v jeho zemi. Delegaci do ČR vede irácký vicepremiér Hussain al-Shahristani, který má na starost otázky irácké energetiky. Má se řešit rozvoj česko-iráckých vztahů a především politická, obchodní a hospodářská spolupráce, český premiér Petr Nečas bude mimo jiné žádat vysvětlení zatčení ochranky české ambasády v Bagdádu. Irácká delegace bude pak jednat s českými ministry průmyslu a obchodu, obrany a zahraničních věcí a setká se zástupci českých firem. Irák by se také mohl stát kupcem českých bitevních letadel Aero L-159 Alca.