Ruské ministerstvo energetiky v neděli uvedlo, že předpokládá, že těžba ropy v Rusku v letošním roce stoupne o 1%, protože pokles produkce na tradičních ropných polích bude kompenzován nárůstem těžby na nových nalezištích. V loňském roce se těžba ropy v Rusku zvedla na 511 milionů tun. V následujících letech chce Rusko držet tuto hladinu na 510 milionech tun. Stagnovat bude letos dle prognóz export.
Archiv rubriky: Evropa
Německo-francouzský návrh daně z přidané hodnoty se nemá týkat státních dluhopisů
Oznámil to francouzský ministr financí François Baroin. Státní dluhopisy by neměly být zdaněny, neboť vlády v tomto krizovém období potřebují investory. Konkrétní návrh zákonu bude vypracován na konci února. Francie prosazuje, aby se daň týkala pouze 17 států eurozóny. Proti navrhované dani se již dříve vyjádřila Velká Británie či Česká republika.
Velká Británie chce na dnešním zasedání ministrů zahraničí EU zmírnit sankce proti Barmě
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že věří, že se dnes při zasedání ministrů zahraničních věcí EU, u příležitosti řešení nových sankcí proti Íránu a otázky Sýrie, dohodne i zmírnění sankcí vůči Barmě (Myanmaru) v reakci na reformy tamní vlády, která mimo jiné propustila politické vězně, či ukončila 62 let trvající boje s rebely. O zmírnění sankcí již dříve mluvil i francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při návštěvě Barmy. Tato země se v poslední době dostává do popředí zájmu, což dokazuje i historická návštěva ministryně zahraničí Hillary Clinton a plány na obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Barmou. Sankce proti Barmě již zmírnily například Austrálie či Norsko.
Ministři financí eurozóny budou řešit nový fiskální pakt a situaci v Řecku
Ministři budou dnes v Bruselu projednávat jednak připravovaný pakt rozpočtové disciplíny, zároveň však budou rozhodovat o tom, v jaké míře se připojí země, které pak podpoří, ale nejsou členy 17 států jednotné měny. Dalšími tématy bude diskuze o Řecku, které se již druhý týden snaží přesvědčit věřitele o výměně dluhopisů. První kolo jednání selhalo, druhé zatím probíhá.
EU rozhodla o uvalení embarga na íránskou ropu
Evropská unie se dohodla na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu, ovšem zavedení embarga bude odloženo až do 1. července. Dohoda tak v praxi zakáže pravděpodobně již v tomto týdnu podepsání nových smluv s Íránem o dovozu ropy a pouze do 1. července dovolí plnit smlouvy stávající. Dohodu dnes již jen formálně stvrdí ministři zahraničních věcí všech členských zemí EU dle dřívějšího plánu. Očekává se také, že ministři dnes schválí určitá omezující opatření proti íránské centrální bance.
Výsledek chorvatského referenda – Chorvatsko schválilo vstup do EU
67% hlasů v referendu se vyjádřilo pro vstup Chorvatska do EU, které by se tak v červenci 2013 po ratifikaci vstupu současnými členskými státy mělo stát 28. členem EU. Referenda se zúčastnilo navzdory odhadům pouze 42% voličů a chorvatští nacionalisté, kteří se obávají o chorvatskou suverenitu, nyní požadují opakování referenda, které je dle jejich názoru nelegitimním pro nízkou účast.
Finské prezidentské volby budou pokračovat do druhého kola
Dva proevropští prezidentští kandidáti, konzervativní Sauli Niinistoe a kandidát zelených Pekka Haavisto, budou pokračovat ve druhém kole prezidentských voleb, uvedla agentura AFP. První z uvedených získal 37%, druhý pak 18,8%. Druhé kolo voleb proběhne 5. února. Vítěz nahradí dosavadní prezidentku, jíž je Tarja Halonen.
Americká ministryně zahraničí hovořila se srbským prezidentem o dialogu s Kosovem
Americká ministryně Hillary Clinton hovořila se srbským prezidentem Borisem Tadićem o dialogu s Kosovem. Podle prohlášení vydaném v noci na sobotu, ministryně vyzvala Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí směrem k normalizaci vztahů s Kosovem před rozhodnutím Bruselu o udělení Srbsku statusu kandidáta na vstup do EU. Ministryně dodala, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
V Rumunsku pokračují protivládní demonstrace
Sobota 21. ledna byla 9. dnem protestů. Stovky lidí obsadily náměstí Universtate v Bukurešti a vyslovily nesouhlas s prezidentem Traianem Basescu a premiérem Emilem Bocem. Demonstranti požadují odchod státníka i vládního kabinetu, ty viní za špatnou ekonomickou situaci země. Podobných protestů se zúčastnili i Rumuni žijící v zahraničí jako projev solidarity s vládní opozicí.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko vyzvala opozici ke sjednocení
Bývalá ukrajinská premiérka a předsedkyně politické strany Батьківщина (Vlast) Julija Tymošenko se prostřednictvím dopisu z vězení obrátila k účastníkům rozsáhlé protestní akce opozice, která se dnes koná v Kyjevu při příležitosti ukrajinského státního svátku. V dopise vyzvala opozici ke sjednocení proti „vnitřnímu nepříteli“ a společnému úsilí o vítězství v parlamentních volbách 2012, jehož účelem nemá podle jejích slov být pouze „dosazení“ několika desítek poslanců do Nejvyšší rady, ale především vyvedení země „ze tmy, v níž se nyní nachází“.
Protesty v Kosovu, prezidentka žádá institucionální řešení
Rozhodnutí politické strany Vetevendosje o hledání vzájemného vztahu se Srbskem byl přes druhý protest následován iniciativou prezidentky Atifete Jahjaga, která požadovala setkání představitelů parlamentních politických stran, aby byl projednán aktuální vývoj v zemi. Kancelář prezidentky oznámila, že paní Jahjaga projednávala s politickými stranami otázky národního zájmu, se zvláštním důrazem na současný politický vývoj v Kosovu. Představitel opoziční kosovské politické strany Vetevendosje Albin Kurti řekl po včerejším setkání s prezidentkou, že dnes hodlá uspořádat demonstraci aby se ujistil, že návrh na úplnou vzájemnost se Srbskem bude zaveden. Kosovská policie prostřednictvím dopisu vyzvala občany, aby se zabránilo všem protiprávním činům a provokacím a připomněla jim, aby dodržovali zákon o veřejném shromáždění.
Dle mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy potřebuje Rusko reformu volebních orgánu
Mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) sledovala průběh prosincových parlamentních voleb do Dumy, dolní komory ruského parlamentu. Představitelé mise nyní sdělili, že dle jejich názorů potřebuje Rusko reformu orgánů zodpovídajících za průběh voleb. Hlavní teze představil v Moskvě v sobotu šéf mise Tiny Kox. Ten znova potvrdil, že v průběhu voleb byla slabá konkurence a volby nebyly dostatečně spravedlivé. Uvedl také, že Rusko samotné by mělo posoudit jak vážné bylo porušení spravedlivého průběhu voleb. Dle některých analytiků byl výsledek vítězné strany Jednotné Rusko upraven o 10-15%. Dle ruské Centrální volební komise je posudek mise PSRE „zpolitizovaný“.
V Albánii proběhla protivládní demonstrace
V hlavním městě Albánie Tiraně včera demonstrovalo několik tisíc lidí proti vládnímu kabinetu. Důvodem je především volání po spravedlnosti v souvislosti s loňským zabitím čtyř představitelů opozice albánskými pořádkovými silami. Dle opozice včele s hlavním představitelem, jímž je Edi Rama, bylo zabití čtyř demonstrantů pořádkovými silami úmyslné. Žádný z pachatelů prozatím nebyl odsouzen. Tato událost zhoršila již tak špatný vztah opozice s vládou. Opozice již dříve nařkla kabinet ze zfalšování voleb v červenci roku 2009.
Tisíce lidí se shromáždily na podporu vlády maďarského premiéra Orbána
Dle zdrojů BBC nejméně 100 tisíc lidí včera vyjádřilo podporu maďarskému premiérovi, jímž je Viktor Orbán a jeho vládnímu kabinetu. Účastníci pochodu vyslali Evropské unii (EU) vzkaz, aby respektovala maďarskou suverenitu. Dle EU, která vůči Maďarsku zahájila právní kroky, některé z nově přijatých maďarských zákonů ohrožují demokracii státu. Premiér Orbán tento týden přislíbil změnit některé ze zákonů, definitivní verze úprav bude rozhodnuta v úterý na zasedání s vysokými představiteli EU. Organizátoři pokojného pochodu si kladli za cíl shromáždit více lidí, než se podařilo v minulých týdnech opozici.
Dnes probíhá chorvatské referendum o vstupu do EU
Podle průzkumu veřejného mínění se očekává, že 60% voličů vstup do Evropské unie (EU) podpoří. Oponenti se bojí o ztrátu suverenity země pouze dvě desetiletí poté, co se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podle podporovatelů návrhu je vstup do EU z dlouhodobého hlediska nejlepší možností. Chorvatsko v dnešní době trpí vysokou nezaměstnaností a řadou ekonomických problémů. Všechny hlavní parlamentní strany vstup podporují. Pokud se Chorvaté v referendu vyjádří pro vstup, musí vstup schválit ještě všech 27 států bloku.
Černohorci protestují proti stávající vládě
V sobotu Černohorci protestovali proti obtížné sociální a ekonomické situaci země v hlavním městě Podgorici. Demonstrace proběhla před sídle vlády. Nespokojení občané tvrdí, že protesty budou narůstat na intenzivnosti. Jedním z důvodů protestu několika tisíc lidí bylo zvýšení cen elektřiny.
Hlavní představitel bank odjel z Řecka, rozhovory o výměně dluhopisů pokračují
Sdělil to zdroj z řeckého ministerstva financí agentuře AFP. Charles Dallara, zástupce Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který reprezentuje banky a finanční instituce odjel z Atén do Paříže, rozhovory pokračují po telefonu.
Albánie podpoří Makedonii ve snaze stát se členem NATO
Albánský ministr obrany Arben Imami přislíbil plnou podporu Makedonii ve vstupu do NATO s tím, že zdůraznil, že otázka makedonského členství v NATO je klíčová pro celý region při cestě za členstvím v EU. Ministr Imami to prohlásil při své návštěvě Makedonie na pozvání makedonského ministra obrany Fatmira Besimi v rámci jednání o rozvoji bilaterální spolupráce zejména v oblasti obrany.
Americký Helsinský výbor: „Všechny země západního Balkánu by se měly stát členy NATO a EU“
Americký Helsinský výbor ve Washingtonu konstatoval, že všechny země západního Balkánu by se měly stát členy Evropské unie a NATO, přičemž USA by jim v této integraci měly poskytovat svou veškerou možnou podporu. Kongresmani Christopher Smith a Eliot Engel pak poukázali na to, že NATO může pro tyto země hrát důležitou roli jako předstupeň úplné euroatlantické integrace. Eliot Engel dokonce pronesl, že armáda USA by neměla opouštět svou kosovskou základnu CampBondsteel, kde má nyní 7000 mužů, ale dokonce by měla svou přítomnost po opuštění Iráku v této oblasti posílit.
Chorvatsko podpořilo autonomii federativní země Bosny a Hercegoviny – Republiky srbské
Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.
Čínský investiční fond kupuje 9% podíl britské vodárenské společnosti Thames Water
Společnost Thames Water je vlastněna vodárenským gigantem Kemble Water, který poskytuje své služby celkem 14 milionům britských zákazníků. Čínská společnost China Investment Corporation (CIC), která je hlavním představitelem výše zmiňovaného investičního fondu, však neuvedla cenu, za kterou získala 8,68% akcií této společnosti. Britský kancléř George Osborne při svojí nedávné návštěvě v Číně zmínil, že podobné investice jsou prospěšné jak pro britskou, tak čínskou ekonomiku. Vedení CIC ve svojí zprávě navíc uvedlo, že má velký zájem v budoucnu investovat kapitál do evropské a americké infrastruktury. CIC byla založena v roce 2007, aby investovala čínské devizové rezervy, které činí 3,18 bilionu dolarů.