Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim al-Keib oznámil na tiskové konferenci spolu se svým italským protějškem Mario Monti, že ministři obrany obou zemí podepsali předběžnou dohodu o italské pomoci při vytváření systému kontroly libyjských hranic a při výcviku ochrany ropných zařízení. Společná spolupráce bude podle libyjského premiéra zcela ctít libyjskou suverenitu a počítá s přítomností italských vojáků na libyjském území.
Archiv rubriky: Evropa
Argentinci protestovali před ambasádou Spojeného království v Buenos Aires
Levicoví aktivisté požadovali, aby Argentina rozvázala diplomatické vztahy se Spojeným královstvím. Před ambasádou došlo i k pálení vlajky Spojeného království. Aktivisté tak reagují na na spor ohledně Falklandských ostrovů, které jsou pod nadvládou Spojeného království. Argentina si na toto území ale dělá nárok také. Britský premiér na její nárok reagoval slovy, že ,, postoj Argentiny je koloniální“. Vůdce protestantů Wilma Ripoll uvedla, že další protesty jsou plánovány na příští měsíc, kdy Falklandské ostrovy navštíví britský princ William. Tlak ohledně nadvlády nad územím začal sílit v roce 2010. Tehdy britské společnosti začaly těžit v oblasti ostrovů ropu. Ministerstvo zahraničí USA se k věci vyjádřilo se slovy, že ,, de facto uznává britskou administraci na ostrovech, ale nezaujímá žádné postavení ve věci sporu o nadvládu nad územím“. Spojené státy dále vyzvaly Londýn i Buenos Aires k diskuzím.
Výzkum viru ptačí chřipky zastavily obavy ohledně možného zneužití
Vědci studující virus H5N1 ve snaze lépe porozumět tomuto onemocnění vyvinuli jeho silnější a agresivnější odnož. Další výzkum však byl pozastaven kvůli obavám, že by se vzorky nově vyvinutého viru mohli dostat do rukou teroristů. Vědci nyní volají po uspořádání fóra, na kterém by se měly jasně prodiskutovat rizika a potenciální přínosy celé studie. Jednou z dalších obav je i ta, hovořící o možném vypuknutí pandemie v případě, že by se část viru dostala mimo laboratoř. Následný scénář by se prý podobal tomu, když na přelomu let 1918 – 1919 vypukla pandemie tzv. španělské chřipky.
Itálie schválila řadu kontroverzních reforem na podporu ekonomiky země
Opatření umožňují více licencí taxi službám, či povolení lékárníkům dávat slevy na některé léky. Cílem vlády je do ukončit restriktivní praktiky a zvýšit konkurenci, ale kritici tvrdí, že malé firmy budou poškozeny. Dříve Itálie představila balíček v hodnotě 5,5 miliard eur pro investice do infrastruktury. Ten by měl být určen na železniční tratě v chudších oblastech jižní Itálie, státní byty a nové školy. Peníze jsou tak navýšení prosincového balíčku 4,8 miliard eur určeného pro silniční, stavební projekty a vysokorychlostní železnice.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Kosovští Srbové odloží referendum kvůli zasedání ministrů EU
Referendum plánované severními kosovskými Srbovy nemůže být uskutečněno před zasedáním ministrů EU, kde bude rozhodnuto o tom, zda-li bude Srbsku udělen status kandidáta na členství v EU. Referendum by tak mohlo být přesunuto na konec března.
Řešení sporů mezi Srbskem a Kosovem spočívá v plánu „Ahtisaari“
Sdělil to americký expert na oblast Balkánu, jímž je Daniel Server. Pokud bude tento plán přijat, Srbsko může naplnit svůj plán – vládnout obci na severu Kosova. Na setkání v Bělehradu, které se věnovalo minulosti obou zemí, zdůraznil pan Server, že je jasné, že Srbové budou mít na severu Kosova samosprávu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Francouzský prezident: „Francie udělá vše proto, aby zabránila vojenskému útoku na Írán“
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své novoroční řeči k francouzským diplomatům shromážděným v Paříži varoval před vojenským úderem proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Francouzský prezident upozornil na to, že by takový zásah rozpoutal chaos a války po celém Blízkém východě a řekl francouzským diplomatům, že cílem Francie musí být udělat vše proto, aby útoku na Írán zabránila a podpořila co nejsilnější sankce.
Společnost Vodafone vyhrála spor u indického nejvyššího soudu
Tento mobilní operátor tak nebude muset platit pokutu v hodnotě 4,4 miliardy dolarů, kterou po něm požadovala indická vláda. Rozsudek by měl ovlivnit i situaci ohledně dalších zahraničních společností, které se v zemi soudí kvůli údajnému krácení daní. Vodafone byl obviněn z krácení daní při převzetí indického majetku čínské společnosti Hutchison Telecommunications za 11 miliard USD v roce 2007. Operátor se hájil tím, že daň indické vládě nemusel zaplatit, jelikož majetek, o který šlo, byl vlastněn společností registrovanou na Kajmanských ostrovech.
Evropská komise zdvojnásobila svou humanitární pomoc v oblasti Sahelu
Oznámení přišlo ze strany EU komisařky, jíž je Kristalina Georgieva během její pokračující návštěvy Nigeru a Čadu. Evropská komise vyčlenila 105 milionů eur na humanitární pomoc Africe, z toho 35% je určeno přímo pro Niger.
Polsko bude pokračovat v průzkumu břidlicového plynu
Polsko bude stát za svými podnikatelskými záměry pokračovat v průzkumu břidlicového plynu, a to navzdory čerstvému rozhodnutí Bulharska o zákazu svých průzkumu. Bulharský parlament tento týden odhlasoval, že nebude pokračovat s domácími zkoumání břidlicového plynu, takže Polsko by se svým rozhodnutím mohlo být v EU potenciálně izolováno. Francie zastavila vlastní průzkum plynu břidlic v roce 2011. „Rozhodnutí nezmění stávající pozici Polska v EU, v níž každý členský stát má suverénní právo definovat svůj vlastní postoj k energetickým zdrojům,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Vztahy mezi Norskem a Pákistánem po vystoupení šéfky norských zpravodajců v Evropském parlamentu se nezmění
Vztahy mezi Norskem a Pákistánem nebudou ovlivněny údajným únikem citlivých informací způsobeným nyní již bývalou šéfkou norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen, která v Evropském parlamentu řekla, že v PST má své špionážní skupiny v Pákistánu. Mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Abdul Basit prohlásil, že incident nijak nezmění vztah mezi oběma zeměmi, a pákistánský velvyslanec v Norsku Ishtiaq Andrabi již problém bagatelizoval s tím, že mezi oběma zeměmi probíhá úzká spolupráce.
Chorvatský parlament označil členství v EU za strategický národní zájem
Chorvatský parlament přijal rezoluci o tom, že členství Chorvatska v Evropské unii je strategickým národním zájmem. Rezoluce dále vyzývá občany Chorvatska, aby 22. ledna v referendu o přistoupení Chorvatska k EU tento zájem podpořili.
Izrael se chystá prohlubovat spolupráci s Kyprem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu 16. února navštíví Kypr, který má mimo jiné ve druhé polovině roku 2012 předsedat EU, oznámila to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný vojenský zdroj. Izraelské ministerstvo zahraničí odmítá uvést podrobnosti návštěvy, ovšem má se údajně jednat o prohloubení izraelsko-kyperské spolupráce při těžbě zemního plynu v kyperských vodách. Dalším tématem má být i bezpečnostní spolupráce a otázka tureckého angažmá v oblasti. Podle bezpečnostních expertů Izrael usiluje o prohloubení spolupráce v důsledku zhroucení vztahů s Tureckem a kvůli nejisté situaci v Sýrii.
Lotyšský ministr zahraničí proti volbě druhého oficiálního jazyka země
V rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs, že pokud 18. února proběhne referendum o přijetí dalšího oficiálního jazyka země, ruštiny, bude volit proti. Dle jeho názoru je lotyšský jazyk jediným oficiálním jazykem Lotyšska. Asi 28% lotyšské populace tvoří ruská menšina, zastoupená v parlamentu stranou Centrum Shody. Ministr také uvedl, že Lotyšsko prozatím nepřispěje na pomoc Řecku a dalším, krizí sužovaným zemím eurozóny. Potvrdil však snahu přistoupit do bloku jednotné měny v roce 2014.
Běloruský prezident chce modernizovat politický systém země
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že chce modernizovat politický systém země po vzoru Číny. Prezident sdělil, že ho k tomuto kroku nutí světové dění. „Hlavní myšlenkou je být o krok napřed před událostmi, které se v zemi budou odehrávat, jde také o udržení stability a zaručení občanům jejich práv.“ Kroky jsou prý reakcí na hospodářskou krizí v Bělorusku a politickou situaci v Rusku. Pomoc Číny v slibovaných reformách by mohla přitáhnout do země čínské investory.
Maďarsko vychází vstříc požadavkům Evropské komise
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes sdělil, že země upustí od fúze mezi centrální bankou a regulátorem finančních trhů PSZAF. Je to jeden z požadavků Evropské komise, která v tomto týdnu již zahájila právní kroky proti Maďarsku, kvůli kontroverzním změnám ústavy. Hlavním cílem premiérovy vlády je získat úvěr od Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc zhoršující se ekonomické situaci země.
Moody´s nejspíše sníží hodnocení některým evropským a globálním bankám
Ratingová agentura by měla snížit úvěrové hodnocení některým evropským finančním institucím a globálním bankám. Příčinou je zhoršující se finanční situace vlád a celková nejistota řešení krize eurozóny. Ratingy mnoha evropských bank by tak mohly brzy klesnout. Tento týden agentura potvrdila stávající AAA rating Francie, v následujícím čtvrtletí jej však bude pravděpodobně měnit.
Francie zvažuje stažení vojáků z Afghánistánu
Poté, co byli dnes na východě Afghánistánu zastřeleni čtyři francouzští členové jednotek NATO, Francie pozastavila činnosti svých vojáků v zemi a francouzský prezident Nicolas Sarkozy zvažuje jejich stažení. Do Afghánistánu by podle agentury AFP měl okamžitě odjet francouzský ministr obrany Gérard Longuet.
Bulharský ministr zahraničí na návštěvě v Řecku
Bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov dorazil do Řecka na návštěvu jeho protipólu, jímž je Stavros Dimas. Oba ministři diskutovali o bilaterálním vztahu svých zemí, stejně jako o situaci na západním Balkánu.V úterý tisíce řeckých zaměstnanců pochodovaly před řecký parlament na protest proti úsporným opatřením.
Spojené království chce silnější diplomatické vazby se státy Latinské Ameriky
Podle Williama Hague, ministra zahraničí Spojeného království, země zahájila nejsilnější diplomatické diskuze se zeměmi Latinské Ameriky za posledních 200 let. To řekl při své návštěvě v Brazílii. Dle jeho slov je Spojené království velmi rádo, že může Brazílii přivítat mezi 6 největšími ekonomikami světa. Na tento rok je naplánována návštěva prince Harryho v Brazílii. Mělo by se tak stát před Olympijskými hrami v Londýně. Spojené království v poslední době otevřelo konzulát na severo- západu Brazílie a znovuotevřela ambasádu ve středoamerickém El Salvadoru. Zpráva o silnějších vazbách mezi státy Latinské Ameriky a Spojeného království přichází v době, kdy se rozpory mezi Argentinou a Spojeným královstvím ohledně Falklandských ostrovů vyostřují.
Generální tajemník NATO varoval Rusko před zbytečným plýtváním penězi za rakety
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil dle citace agentury AFP rozmísťování ruských raketových komplexů v Kaliningradské oblasti za „plýtvání finančními prostředky a navyšování vojenské moci vůči nepříteli, který neexistuje“. Generální tajemník vyzval Rusko k tomu, aby přestalo rozšiřovat svou vojenskou přítomnost na západě země v blízkosti hranic s členskými státy NATO, a zároveň zdůraznil nutnost partnerství a oboustranné mírové spolupráce. V reakci na to ruský vyslanec při NATO Dmitrij Rogozin připomněl, že se Ruská federace nespokojí s pouhými slovními prohlášeními představitelů Spojených států, a že již samotné parametry protiraketového obranného systému a rozmístění základen svědčí o jeho „protiruském“ zaměření.