Nad firmou De Beers, která se zabývá těžbou diamantů a jiných vzácných nerostů, získala nedávno kontrolu těžební společnost Anglo American. Důvodem takového vzestupu profitu De Beers je 29% nárůst ceny surových diamantů za poslední rok. Čistý zisk De Beers za rok 2011 tak činil 698 milionů USD. Vedení De Beers ale tvrdí, že v posledním pololetí minulého roku došlo ke znatelnému zpomalení trhu a tento trend by měl údajně pokračovat i celý rok 2012.
Archiv rubriky: Evropa
Bulharský ministr financí: „Připravujeme legislativní změny v úrokových sazbách bank.“
Bulharské ministerstvo financí připravuje legislativní změny ve vztahu k úrokovým sazbám bank. Asociace bank v Bulharsku (ABB) by měla hledat opatření na podporu finančním institucím a podnikům. Ministr financí Simeon Dyankov řekl na začátku roku 2012, že je čas, aby úrokové sazby z úvěrů byly sníženy. Předseda ABB Levon Hampartzoumian odmítl možnost, že by stát mohl prosadit snižování úrokových sazeb. Ministr financí uvedl, že často po vydání úvěrů měnily banky úrokové sazby za velmi nejasných podmínek. K dnešnímu dni by již mělo být připraveno několik návrhů těchto legislativních změn.
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.
Rozpory ohledně efektivity francouzské daně z finančních transakcí
Dle řady analytiků by daň z finančních transakcí, kterou chce zavést francouzský prezident Nicolas Sarkozy, mohla být neefektivní. Zavádění této daně by mohlo být ne hospodářským, ale především politickým krokem předvolební kampaně. Švédsko přijalo transakční daň v roce 1980, brzy od ní však muselo upustit, neboť kapitál se přesunul do zahraničí, především do Londýna. Výnosy tak byly mnohem nižší, než se původně předpokládalo. „Do danění by navíc neměla být zahrnutá řada zahraničních společností, které ve Francii působí, což se nezdá příliš fér.“ uvedl Gilles Moec, hlavní ekonom Deutsche Bank. Dle Daniela Lebeguea, bývalého francouzského ministra financí je naopak představa, že by kvůli dani kapitál opouštěl zemi „směšná“.
Tisíce Řeků protestují před budovou parlamentu, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem
Řecká policie v neděli použila slzný plyn proti tisícům demonstrantů protestujících před budovou řeckého parlamentu, kde zákonodárci jednají o nových úsporných opatřeních dohodnutých s EU a MMF. Informovala o tom agentura AFP. Podle údajů policie se před budovou parlamentu v době začátku jednání parlamentu shromáždilo na 25 tisíc demonstrantů.
Pokrok v jednáních o volném obchodu mezi EU a Indii
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil po setkání představitelů Evropské unie (EU) a Indie, že byl učiněn „významný pokrok“ v dohodě o volném obchodu. Indický premiér Manmohan Singh uvedl, že dohoda by „mohla být vypracována co nejdříve. EU je největším obchodním partnerem Indie, čítá 14% celkového zahraničního obchodu země. Obě strany se účastnily sumitu v Delhi, aby prohloubily vzájemné obchodní vazby. Obě strany chtějí zdvojnásobit obchod ze 107 miliard dolarů v letošním roce na 200 miliard v roce 2013. Jednání o možné dohodě probíhají již od roku 2008. Dalšími tématy sumitu byla energetická spolupráce a bezpečnost.
Commonwealth vyšle misi na Maledivy, aby prošetřila zdejší krizi
Britské Společenství národů v neděli oznámilo, že vyšle misi na Maledivy za účelem prošetření skutečností kolem rezignace bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda. Rozhodnutí bylo přijato na mimořádném jednání Ministerské akční skupiny Commonwealthu, která zdůraznila, že „cestu vpřed si musí Maledivané stanovit sami, a to prostřednictvím politického dialogu v atmosféře nenásilí a stability.“
Kypr pravděpodobně od EU nezíská peníze na likvidaci škod po výbuchu uskladněných íránských zbraní
Kypr možná nezíská žádnou finanční pomoc od EU na odstranění škod způsobených na největší kyperské elektrárně ve Vassilikos po výbuchu skladu zbraní určených do Íránu, které zde byly uskladněny poté, co byly zabaveny. Kypr žádal o finanční pomoc z Fondu solidarity EU pro vyřešení nepřímých i přímých následků výbuchu, který zabil 13 lidí a způsobil výpadek dodávek téměř 50% veškerých dodávek elektrické energie na Kypru. Podle tisku Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku nedoporučilo, aby byly prostředky z Fondu solidarity uvolněny, neboť prý nedošlo k naplnění všech kritérií – „Fond solidarity je určen pro řešení velkých přírodních katastrof s vážnými následky na základní životní podmínky, prostředí nebo na hospodářství některého z členskýchs tátů EU“. Kvůli výbuchu čelí mimo jiné obvinění z odpovědnosti za smrt lidí kvůli zanedbání svých povinností apod. bývalý ministr zahraničí, ministr obrany a 6 hasičských důstojníků, přičemž nezávislé vyšetřování došlo k závěru, že za skutečnosti, které vedly k výbuchu nesou „vážnou odpovědnost“ vládní úředníci na všech úrovních včetně kyperského prezidenta Christofiase Demetrise.
Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení hájí reformy trhu práce
„Jedná se o reformy, které zvýší flexibilitu a díky kterým se podniky potýkající se s obtížemi budou moci lépe přizpůsobit ekonomické realitě. Propouštění je až krajním opatřením,“ uvedla španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez v rozhovoru pro ABC. Práva zaměstnanců zůstanou podle jejích slov nedotčeny. Ministryně doufá, že nové reformy zachrání „krvácející“ španělský trh práce. Rozhovor byl zveřejněn den poté, co španělské odbory vyzvaly k celostátním protestům proti reformám, které podle nich připraví lidi o jejich pracovní místa.
Gruzínský vicepremiér: „Ukrajina bude vyzbrojovat Gruzii i přes protest Ruska“
Gruzínský vicepremiér a ministr pro evropskou integraci Georgi Baramidze dnes potvrdil, že Ukrajina pokračuje v dodávkách zbraní Gruzii a plní své povinnosti týkající se obsluhy dříve dodaných zařízení. Ukrajina podle jeho slov nesdílí názor Ruska, podle nějž dodávky zbraní zhoršují situaci na Jižním Kavkaze. Vicepremiér okomentoval také přítomnost ruských podniků v Gruzii – Tbilisi podle něj „všemožně podporuje příchod ruských investorů a dokud podniky působí v souladu s místní legislativou, nebude je Gruzie jako civilizovaná země diskriminovat“.
Řecký parlament jedná o dalších úsporných opatřeních dohodnutých s EU, Německo stupňuje tlak na Atény
Schválení návrhu zákona o dalších úsporných opatřeních je nutné, pokud chce Řecko získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur. V opačném případě hrozí zemi bankrot, který bude mít podle řeckého premiéra Lucase Papademose za následek prudký pokles životní úrovně Řeků. V rámci dohody s EU musí Atény stanovit strukturu zkrácení rozpočtových výdajů o dalších 325 milionů eur. Německo již Řecko vyzvalo k tomu, aby radikálně změnilo svůj přístup k řešení dluhové krize, pokud chce zůstat v eurozóně.
V evropských městech proběhly další demonstrace proti smlouvě ACTA, zúčastnilo se 200 tisíc lidí
Až 200 tisíc lidí v mnoha velkých evropských městech se dnes zúčastnilo demonstrací proti mezinárodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Protestujícím vadí zejména části dohody zabývající se internetem a digitálním prostředím, které se podle nich nejen výrazně dotýkají svobody šíření informací, ale zasahují i do lidských a občanských práv. Ratifikaci smlouvy pozastavila Česká republika, Polsko, Slovensko a nově i Lotyšsko a Německo.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebude podávat žádost o udělení milosti
Podle vyjádření advokáta Sergeje Vlasenka bývalá ukrajinská premiérka nejen nebude podávat žádost o udělení milosti, ale pravděpodobně ji ani nepřijme v případě, že se současný prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč rozhodne jí milost udělit. Dle advokáta je „nejpřijatelnější“ variantou propuštění J. Tymošenko před parlamentními volbami na Ukrajině, které jsou naplánovány na podzim 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu specializovaného ve věcech občanských a trestních. Druhou, již zmíněnou možností je udělení milosti a třetí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který však nemusí být ukrajinským nejvyšším soudem implementován.
V Portugalsku probíhají tisícové demonstrace proti tvrdým úsporným opatřením
V Lisabonu se dnes shromáždily tisíce lidí na protest proti úsporným opatřením přijatým vládou za účelem snížení státního dluhu, za něž má Portugalsko na oplátku získat pomoc od mezinárodních věřitelů. Podle slov generálního tajemníka portugalské Všeobecná konfederace pracujících se jedná o jednu z největších demonstrací v letošním roce. V roce 2011 získala portugalská ekonomika finanční pomoc ve výši 12,6 miliard eur od MMF a 25,2 miliardy eur od Evropské unie poté, co Portugalsko v květnu loňského roku souhlasilo restrukturalizovat svůj rozpočet v souladu s plánem věřitelů z ECB, MMF a Evropské komise.
Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami
To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.
Španělské odbory vyzvaly k masovým protestům 19. února
Dva největší španělské odborové svazy svolaly na neděli 19. února celostátní protesty proti reformám práce, které podle jejich názoru způsobí rušení pracovních míst.
„Dne 19. února se chceme v ulicích Španělska hlasitě ohradit proti reformám práce,“ řekl vedoucí odborů CCOO Ignacio Fernandez Toxo na společné tiskové konferenci s šéfem svazu UGT Candidem Mendezem.
EU zvažuje pozastavení bezvízového styku s Bosnou a Hercegovinou
EU zvažuje dočasné pozastavení bezvízového režimu s Bosnou a Hercegovinou kvůli velkému nárůstu žadatelů o azyl, a to především ve Švédsku. Zpravodajka EU pro vízovou liberalizaci Tanja Fajon uvedla, že počet žadatelů o azyl za poslední 3 týdny vzrostl o 97%, přičemž upozornila na to, že některé členské státy EU to považují za alarmující stav. Hlava monitorovací mise bezvízového styku Bakir Dautbašić ale uvádí, že počet žadatelů vzrostl pouze ve Švédsku a i tak nepřekročil 1000 lidí. Dále Bakir Dautbašić řekl, že Bosna a Hercegovina se tento problém snaží řešit, a poukázal na to, že podobný problém v mnohem větším rozsahu měly dříve Makedonie či Srbsko. Diplomatické kruhy ale nepovažují hrizbu zrušení bezvízového styku za reálnou.
Protesty v řeckých městech po dohodě na škrtech
Tisíce lidí dnes protestovaly v Soluni (4 tisíce) a Athénách (7 tisíc) proti schválení rozpočtových škrtů, za které by Řecko mělo dostat mezinárodní pomoc ve výši 130 miliard EUR. Protesty se odehrávají pod silným policejním dohledem.
Předsedové největších řeckých stran vyzvali poslance svých stran k podpoření úsporných opatření v parlamentu
Jorgos Papandreu (Panhelénské socialistické hnutí) a Antonis Samaras (Nová demokracie) vyzvali své poslance k jednotnému postupu k rozpočtovým škrtům. Samaras pohrozil svým rebelujícím poslancům vyškrtnutím z kandidátních listin v případě, že by hlasovali proti. „Odmítnutí v parlamentu by bylo katastrofické,“ uvedl v prohlášení Papandreu. Podle něj je třeba říci „ne“ chybám, která země učinila a řecké slabosti. „Skutečným nepřítelem je náš vlastní systém,“ prohlásil. Nová demokracie chce po schválení škrtů a uzavření dohody se soukromými věřiteli o umazání dluhu požádat parlament, aby se sám rozpustil a umožnil tak předčasné volby, jejichž je jeho strana favoritem.
Argentina tvrdí, že Velká Británie poslala jadernou ponorku k Falklandám
To oznámila agentura Associated Press. Podle její prohlášení argentinský ministr zahraničí Hector Timerman řekl, že Argentina má informace o vyslání nukleární ponorky HMS Vanguard, jakožto o součásti nasazení svých sil v okolí Falkland. Argentina se dále zeptala Velké Británie na přítomnost jaderných zbraní v jižní části Atlantického oceánu. Ambasador Velké Británie oznámil, že jeho země nebude komentovat prezenci nukleárních zbraní nebo ponorek na území jižního Atlantiku.
V lednu bylo v Chorvatsku více než 334 tisíc nezaměstnaných
Jejich počet se tak od prosince loňského roku zvýšil o 6 %. Oproti lednu 2011 však letošní leden zaznaměnal meziroční úbytek o 0,01 % a je to tedy již pátý rok, kdy nezaměstnanost meziročně klesá. Na pracovní trh má značný vliv sezónní (ne)zaměstnanost, kdy jsou určité profese (např. práce ve stavebnictví) činné je v některých obdobích roku.
Švýcarsko a Srbsko budou předsedat OBSE v letech 2014 a 2015
56 členských států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) rozhodlo, že předsednickým státem organizace v roce 2014 bude Švýcarsko a v roce 2015 pak Srbsko. Funkci předsedy budou vykonávat ministři zahraničních věcí daných států.
Haiti uznalo nezávislost Kosova
Ministr zahraničních věcí Haiti Laurent Lamothe po setkání s kosovským ministrem zahraničních věcí Enverem Hoxhaj na společné tiskové konferenci oznámil, že Haiti se rozhodlo uznat nezávislost Kosova. Haiti se tak stává 87. státem, který uznal samostatnost Republiky Kosovo.