Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Archiv rubriky: Evropa
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
Představitelé Evropské unie znovu vyzvali k ratifikaci smlouvy ACTA
Dle některých představitelů Evropské unie (EU), kteří reagovali na masové protesty proti smlouvě ACTA, nová mezinárodní smlouva proti padělání nezmění vůbec nic pro občany EU a blok jí musí ratifikovat, aby šel příkladem pro ostatní země. „Co je legální dnes, bude legální i v den, kdy ACTA vstoupí v platnost“ uvedl představitel unie pod podmínkou anonymity. Názory na smlouvu ACTA jsou však i v rámci EU dost rozporuplné.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.
Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice
Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.
Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“
Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.
Polsko odložilo stavbu 1. jaderné elektrárny o 5 let
Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022.
Německé ministerstvo financí oznámilo, že dohoda o pomoci Řecku nebude ujednána do začátku března
Mluvčí ministerstva financí Německa sdělila, že konečné schválení nové finanční výpomoci Řecku o objemu 130 miliard eur se neuskuteční do začátku března. To znamená, že eurozóna bude muset oddělit konečné rozhodnutí o schválení finanční výpomoci od příbuzné dohody o seškrtání části dluhu, která musí být dokončena před splacením dluhopisů 20. března. Bez ní se ocitne Řecko v platební neschopnosti. Ostatní státy eurozóny se dle mluvčí chtějí přesvědčit, kolik soukromých věřitelů se bude podílet na odpisu, který by měl snížit dluh země o 100 miliard eur. Německý parlament bude hlasovat o finanční pomoci Řecku 27. února.
Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie
Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“
EU neupustí od danění emisních povolenek, globální aerolinky žádají OSN o zprostředkování dohody
Tento krok byl v minulosti ostře kritizován USA, Indii a Čínou. Poslední zmíněná země již zakázala svým aerolinkám platit tuto daň a pohrozila zavedením odvetných opatření. Evropská unie (EU) sdělila, že od tohoto zákonu neustoupí, ale je ochotná být flexibilní při hledání řešení sporu, který hrozí přerůst v plnohodnotnou obchodní válku. Obavy již projevili i výrobci letadel, kterým hrozí snížení poptávky po zboží, pokud by konflikt eskaloval. Dle analytiků se čas pro možné navržení globálního schématu krátí, zatímco obavy rostou. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) v neděli požádalo OSN, aby zprostředkovala globální dohodu, s úmyslem vyhnout se možnému sporu. V úterý budou zástupci EU a Číny jednat na sumitu v Pekingu, kde EU bude usilovat o pomoc Číny při zmírnění evropské dluhové krize Postoj Číny ohledně emisních povolenek by zde mohl být překážkou.
Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi
„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.
Španělská vláda vyjednáva s odbory před ohlášenou stávkou
Poté co španělská vláda schválila radikální reformu trhu práce, odbory vyzvaly k celostátní stávce v neděli 19. února. Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez, která reformu hájí, se dnes setkala s odbory. Dle její názoru zůstanou práva zaměstnanců beze změny, odbory se obávají masivního propouštění.
Hlavní ekonom Unicredit Bulbank kritizoval stávající pravidla fiskální dohody pro Bulharsko
Hlavní ekonom u UniCredit Bulbank Christofor Pavlov komentoval účast země na fiskální dohodě, která byla navržená v prosinci minulého roku Francii a Německem. Dle jeho názoru dodržování všech pravidel bude vyžadovat velký rozpočtový přebytek, který by mohl být použit během krize. V době, kdy by Bulharsko vstoupilo do eurozóny, by země musela následovat fiskální politiku v souladu s pravidly pozorovaných členů eurozóny, ale bez využití měnové politiky vedené Evropskou centrální bankou (ECB). Pan Pavlov poznamenal, že pro zemi by bylo lepší, kdyby do bloku jednotné měny vstoupila za jiných podmínek a země by dle něj měla bránit právo udržovat větší strukturální schodek ve výši 4% nebo 5% HDP až do jejího členství v eurozóně.
Řečtí poslanci schválili úsporná opatření v době masových demonstrací
Řečtí zákonodárci schválili nové kolo drastických úsporných opatření pozdě v neděli, po dlouhém dni pouličních bojů mezi policií a demonstranty. Byly zraněny desítky protestujících a řada aténských budov se ocitla v plamenech. „Ze 278 přítomných poslanců, 199 hlasovalo pro a 74 proti,“ uvedl mluvčí Parlamentu Philippos Petsalnikos po napjatém hlasování. Rebelující poslanci z většinové socialistické strany Pasok a pravicové Nové demokracie, kteří hlasovali proti zákonu, byli okamžitě vyloučeni ze svých stran. Ministři financí eurozóny se po tomto hlasování rozhodli uspořádat jednání ve středu v Bruselu.
Makedonská opozice obviňuje vládu ze skryté anti-reformační politiky
Podle lídra Sociálně-demokratické unie Makedonie (SDSM) Branka Crvenovski, který mluvil pro deník Utrnski Vesnik, makedonská vláda pod proevropskou rétorikou skrývá anti-reformační politiku. Hlava makedonské opozice uvádí, že je velký rozdíl mezi okázalou horlivostí pro evropskou integraci a skutečnou vládní politikou, která Makedonii vede zcela opačným směrem.
Ruský ministr zahraničí: „potřebujeme více detailů k arabským mírovým návrhům“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že mírový návrh Ligy arabských států ruská strana prostudovala, ale potřebuje „více detailů“. Stejně tak ministr Lavrov oznámil, že pro to, aby Rusko podpořilo vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie, muselo by násilí v Sýrii skončit, neboť mírové sbory jsou určeny k dohlížení na příměří. Dále ruský ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní tlak se musí zaměřit nejen na syrskou vládu, ale i na syrskou opozici.
Bývalý řecký premiér: „Finanční výpomoc zemi je naší jedinou nadějí.“
Bývalý řecký premiér George Papandreou v neděli vyzval zákonodárce, aby schválili úsporný plán, který požadují zahraniční věřitelé. „Země musí zvládnout tuto bitvu, teď je čas pro zodpovědnost,“ řekl politik a vůdce politické strany Pasok. Řecký parlament jednal o velmi nepopulárním úsporném balíčku, který před hlasováním v pozdních nočních hodinách již schválila vláda. Mezitím v Aténach pokračovaly další demonstrace,při kterých bylo zraněno asi 60 lidí.
Předseda Evropského parlamentu kritizoval smlouvu ACTA
Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz kritizoval kontroverzní mezinárodní smlouvu ACTA. Pan Schulz tvrdí, že dohoda je nevyvážená a musí být přepracována. ACTA navrhuje radikální zpřísnění autorských práv, které mají bojovat proti stále narůstajícím formám internetového pirátství. 22 zemí EU podepsalo smlouvu, ale žádná jí prozatím neratifikovala. Kvůli smlouvě již proběhla řada demonstrací v celé Evropě. Pan Schulz uvedl, že ACTA chrání až příliš zájmy obchodních společností na úkor práv uživatelů internetu. Opačné stanovisko přijal například místopředseda Evropské komise (EK).
Lidskoprávní organizace Agora: „V Rusku se stupňuje tlak na uživatele internetu“
Ruská lidskoprávní asociace Agora zaznamenala v roce 2011 na 500 případů omezování svobody na internetu. V zemi podle asociace došlo k 11 útokům na bloggery a novináře, 173 případům administrativního nátlaku a 38 trestním stíháním. Dále bylo zaznamenáno 31 kybernetických útoků, 11 občanskoprávních sankcí proti bloggerům a pět návrhů politických představitelů na „regulaci“ internetu. Celkově se podle ochránců lidských práv tlak na uživatele internetu v Rusku výrazně zvýšil.
Francie považuje vazby libanonské vlády na Hizballah za vnitřní záležitost Libanonu
V sobotu se libanonský premiér Najieb Meqati při své návštěvě Francie sešel s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy v Elisejském paláci, kde prezident Francie vyjádřil plnou důvěru a podporu libanonské vládě a ocenil současný postoj Libanonu k situaci v Sýrii, stejně jako ocenil strategii premiéra ve vnitřní politice. Prezident Sarkozy také prohlásil, že vazby libanonské vlády na libanonské islamistické hnutí Hizballah považuje za vnitřní záležitost státu Libanon a že Francie to plně respektuje. Libanonský premiér a francouzský prezident se ale vyhnuli diskusi o libanonsko-syrské hranici a otázce syrských uprchlíků.