Maďarský parlament v pondělí 334 hlasy ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii (EU), informaci potvrdilo i chorvatské ministerstvo zahraničních věcí. Země je tak 2. po Slovensku, jenž smlouvu dosud ratifikovala. Aby Chorvatsko mohlo vstoupit do EU 1. července 2013, musí zbylých 25 členských států unie učinit stejný krok do 30. června 2013.
Archiv rubriky: Evropa
Evropská unie plánuje další sankce proti Sýrii
Ministři zahraničních věcí členských států EU by měli dle očekávání schválit nové sankce vůči Sýrii na schůzi 27. února, uvedla to v pondělí šéfka diplomacie EU Catherine Ashton. V uběhlém týdnu o tomto kroku informoval i německý ministr zahraničních věcí. Dřívější zprávy uvádí, že plánované sankce zahrnují zmrazení aktiv syrské centrální banky v zemích EU, stejně jako zákaz vývozu a dovozu fosfátů, drahých kovů a drahokamů. Sýrie dříve odmítla rezoluci Ligy arabských států (LAS) která vybízela ke spojeným mírovým jednotkám OSN a LAS v zemi a dalším ekonomickým sankcím proti zdejšímu politickému režimu.
Proti nizozemskému internetovému portálu Strany za svobodu vystoupila řada velvyslanců zemí EU
V otevřeném dopise velvyslanci České republiky, Slovenska, Polska, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy ostře vystoupili proti internetovému portálu, který má shromažďovat negativní zkušenosti s imigranty v Nizozemsku. Proti portálu vystoupil i předseda Evropského parlamentu (EP), jenž bude záležitost řešit s komisařkou pro spravedlnost, základní práva a občanství Vivianne Reding. Nizozemský premiér uvedl, že k portálu nebude zaujímat žádné stanovisko.
EU: „Situaci v Kosovu nevyřeší referendum, ale dialog“
Mluvčí vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Maja Kocijancic pro srbské rádio B92 uvedla, že EU se domnívá, že přínosnější než srbské referendum v severním Kosovu by byl dialog. Podle EU existuje v Kosovu „konkrétní situace, která vyžaduje řešení“ a situaci nevyřeší „barikády a referenda, ale dialog a konsultace“.
Itálie odstoupila od soutěže o pořádání Olympijských her v roce 2020
Důvodem je dle italského premiéra Maria Monti nynější kritická situace italské ekonomiky, kterou by nejisté náklady a rizika spojená se závazkem Olympijských her mohly poškodit. Tento krok ukončil dvouletou kampaň Říma za pořádání této mezinárodní akce. V soutěži nyní zůstává 5 dalších měst – Baku, Dauhá, Istanbul, Madrid a Tokio.
Chorvatská úsporná opatření se nedotýkají katolické církve, lidé se proti tomu bouří
Chorvati kritizují nový vládní návrh rozpočtu, který v rámci úspor omezuje výdaje na vzdělávání, zdravotnictví či sociální systém, ale neomezuje výdaje pro katolickou církev. Chorvatská vláda se brání tím, že je vázána mezinárodní smlouvou s Vatikánem, kterou je nucena respektovat. Kritici ovšem namítají, že v článku 15/II dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou je řečeno, že v případě změny zásadních okolností je možné zahájit jednání o nových podmínkách dohody – podle kritiků je pak současná ekonomická situace v Evropě dostatečným důvodem a naplňuje podmínky stanovené v této dohodě.
Dohoda EU o finanční pomoci Řecku pravděpodobně nebude ujednána v tomto týdnu
Řecká vládní koalice se dnes snažila přesvědčit své skeptické partnery v Evropské unii (EU) o tom, že splní požadované závazky, jako nalezení dalších 325 milionů eur v úsporách, bez nichž zemi nebude poskytnuta další finanční pomoc. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn uvedl, že schůze ministrů financí eurozóny, která se má odehrát ve středu je pro Řecko „zásadní“ a mělo by dojít k finalizací dohody o nových úvěrech o objemu 130 miliard eur a odpisu části stávajícího dluhu v objemu 130 miliard eur. Dle zdroje agentury AFP ale k finální dohodě ministrů ve středu nedojde a schůzi může zastoupit telekonference, neboť dokumenty o konečné dohodě nejsou připravené.
Francouzský prezident Sarkozy bude pravděpodobně kandidovat v příštích prezidentských volbách
První kolo voleb proběhne 22. dubna, úřadující prezident Nicolas Sarkozy by měl oficiálně potvrdit svou kandidaturu ve středu. Dle průzkumu je nyní favoritem na příští hlavu státu socialista Francois Hollande, jenž již započal svou předvolební kampaň. Francouzský premiér Francois Fillon, jenž podporuje kandidaturu úřadujícího prezidenta však prohlásil, že „boj není u konce.“ Účast na předvolební kampani pana Sarkozyho potvrdila i německá kancléřka Angela Merkel.
Řecká ekonomika ve 4. čtvrtletí 2011 poklesla o 7%
Řecká ekonomika, která se nachází v recesi již pátým rokem ve 4. čtvrtletí poklesla o 7% oproti předešlému roku. V prohlášení to uvedl řecký statistický úřad. Lucemburský ministr Luc Frieden komentoval situaci v zemi, která nyní pracuje na získání finanční pomoci od veřejných věřitelů – Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), že pokud Řecko nesplní předložené požadavky, mělo by opustit eurozónu. Před návratem k drachmě již v minulosti varoval šéf řecké centrální banky.
Evropská komise sestavila seznam nejvíce ohrožených zemí EU z hlediska hospodářské krize
Odborníci ve spolupráci a Evropskou komisí (EK) sestavili seznam zemí Evropské unie (EU), které jsou nejvíce ohroženy hospodářskými a sociálními otřesy – v čele tohoto seznamu se nacházejí Itálie, Španělsko, Maďarsko a Kypr. Země jsou hodnoceny podle deseti klíčových ekonomických parametrů, včetně množství veřejných prostředků a závazků, makroekonomické situace a dynamiky jejího vývoje, hodnoty pracovní síly, daňového systému a sociálních jistot. Velká Británie, Francie, Belgie, Bulharsko a Slovinsko se dle expertů nacházejí „v oblasti hospodářského rizika.“ Očekává se, že černá listina bude předložena poslancům Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku evropským komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti, jímž je Olli Rehn.
Napětí mezi německou ambasádou a lídrem srbské opozice
Lídr Demokratické strany Srbska Vojislav Koštunica obvinil německého velvyslance ze „zpronevěry důvěry“, která mu byla Srbskem udělena. Podle slov šéfa Demokratické strany Srbska by se německý velvyslanec Wolfram Maas měl buď naučit „základním řádům“ a nebo ihned opustit Bělehrad. „Zajímalo, kde pan Maas, jako Němec, vzal právo označit mě, vůdce opoziční strany, za lháře a požaduji okamžitou omluvu,“ uvedl Vojislav Koštunica v tisku. Stejně tak lídr opozice prohlásil, že pokud bude toto dovoleno velvyslanci Německa dnes, zítra bude ve jménu své země „ještě více arogantní“. Německý velvyslanec totiž reagoval na tvrzení Vojislava Koštunici, který dříve prohlásil, že Srbsko přichází o peníze naplňováním Dohody o stabilizaci a přidružení k EU, slovy: „Kdo tohle tvrdí, buď neví, o co jde, nebo prostě lže. Za tři roky naplňování této dohody Srbsko utratilo 500 milionů eur a získalo 1,5 miliardy eur.“
Česká republika podpořila Turecko ve snaze regionálně řešit situaci v Sýrii
Prezident České republiky Václav Klaus v rámci své návštěvy v Turecku podpořil turecké snahy o vyřešení nepokojů a povstání v Sýrii, přičemž by dle jeho slov mělo mít přednost domácí a regionální řešení. „Čím je člověk dál, tím zjednodušeněji danou situaci vidí,“ uvedl český prezident. Turecko již dříve oznámilo, že po selhání jednání o Sýrii v OSN a neúspěchu pozorovatelské mise Ligy arabských států zahájí vlastní iniciativu například v podobě chystané mezinárodní konference o Sýrii. Stejně tak má příští týden v Tunisku zasednout „skupina přátel Sýrie“ složená ze států, které podporují syrskou opozici.
Český prezident v Turecku: „vstup Turecka do EU by Evropu probudil a pomohl by jí“
V rámci své návštěvy v Turecku prezident České republiky Václav Klaus uvedl, že Evropa potřebuje změnu a probuzení, které by mohl přinést vstup Turecka do EU. Český prezident dále uvedl, že je proti tomu, aby EU bránila Turecku ve vstupu kvůli dluhové krizi. Turecký prezident Abdullah Gül pak upozornil na to, že kritika českého prezdienta některých kroků EU se dnes ukazuje jako správná. Do Turecka spolu s českým prezidentem dorazila i delegace asi 60 podnikatelů, což podle prezidenta Václava Klause potvrzuje velký obchodní zájem ze strany České republiky.
Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno
Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu
Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Srbové v severním Kosovu zahájili referendum o přijetí kosovských institucí – proti je Kosovo i Srbsko
Srbové v severním Kosovu zahájili dvoudenní referendum o tom, zda přijmou instituce Republiky Kosovo. Volební komise vytiskla pro referendum 35 000 hlasovacích lístků. Proti referendu se již dříve postavili zástupci mezinárodního společenství a kosovská vláda s tím, že referendum nebude mít žádné reálné právní důsledky. Proti referendu se ale postavilo i Srbsko, které se obává, že by mohlo mít zhoršenou vyjednávací pozici a také že by mohlo poškodit zájmy Srbska ve snaze stát se členem EU. Předběžné výsledky referenda mají být oznámeny 15. února, konečné pak 19. února.
Polský export v roce 2011- rekordních 135,8 miliard eur
Oproti roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie (EU) se objem exportu téměř zdvojnásobil, oproti předešlému roku vzrostl o téměř 13%. Polsko exportuje 75% svých produktů do EU, jeho největším obchodním partnerem je Německo. Import se v roce 2011 pohyboval kolem 150 miliard eur, vzrostl o 17,6%. Informace sdělil polský Hlavní statistický úřad.
Evropský parlament se vyjádřil k nizozemské internetové stránce zaměřené proti imigrantům
Poté, co byl v Nizozemsku spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany, nyní předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz vystoupil s ostrou kritikou. „Jsme otevřeným kontinentem, pracující si mohou vybírat, kde budou práci vykonávat. Velmi žádám, abyste se s touto situací seznámili. 1. března o tomto portálu budu hovořit s nizozemským premiérem.“ uvedl předseda EP. Nizozemský premiér Mark Rutte však oznámil, že vláda ohledně zmíněného portálu Strany svobody (PVV) nebude přijímat žádné stanovisko.
Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi
Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.
Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny
Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní. Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem
Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.