V rámci českého programu rozvojové spolupráce byl v úterý položen základní kámen nové čistírny odpadních vod ve vesnici Harilaç v kosovské obci Fushe. Tento projekt je finančně podporován Českou republikou a budou jej realizovat české firmy Ircon sro, Dekonta, a TopolWater. Z čistírny, u které se očekává, že bude plně funkční v září 2013, bude těžit na 1500 obyvatel zmíněné vesnice. Český velvyslanec v Kosovu Jiří Doležel položení základní kamene komentoval slovy: „Česká republika podporuje Kosovo nejen politicky, ale i v mnoha jiných oblastech, jakými jsou například ochrana životního prostředí či vzdělání.“
Archiv rubriky: Evropa
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Admirál NATO Stavridis na návštěvě Makedonie
Admirál James Stavridis, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a velitel spojeneckých operací NATO, navštívil 13.-14. března Makedonii. V rámci této návštěvy se dotyčný setkal s makedonským prezidentem Gjorgem Ivanovem a ministrem obrany Fatmirem Besimim. Později také poctí návštěvou premiéra Nikolu Gruvski a ministra zahraničí Nikolu Poposki. Tato mise má za cíl připravit, plánovat a provádět vojenské operace, za účelem splnění politických cílů aliance.
Srbsko se rozhodlo uspořádat volby 6. května, do lokálních voleb chce zahrnout obce v Kosovu
Srbsko se rozhodlo uspořádat parlamentní a lokální volby 6. května 2012. S výjimkou obcí v Srbsku předpokládá země dle mluvčí srbského parlamentu Slavicy Djukic Dejanovic také uspořádaní voleb v některých obcích v Kosovu. Mluvčí uvedla, že srbská vláda ve spolupráci s UNMIK přijme správné kroky, aby k volbám v Kosovu došlo. Část mezinárodního společenství se proti tomuto kroku ostře ohradila. Například britský velvyslanec v Kosovu Ian Cliff uvedl, že tyto volby na teritoriu Kosova nebudou povoleny. Dle jeho výpovědi plán Ahtisaari nepočítá s žádným zvláštním statusem pro sever této země.
Evropský parlament podporuje proces kosovské integrace do EU
Kosovský ministr zahraničních věcí Enver Hoxhaj byl ujištěn největšími parlamentními frakcemi Evropského parlamentu (EP), Evropskou lidovou stranou (EPP) a Progresivní alianci socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D), že budou od Srbska žádat, aby se ke Kosovu chovalo „evropským způsobem“. Představitel EPP také řekl, že parlamentní skupina bude vytvářet tlak na příslušné mechanismy Evropské unie (EU) pro novou dynamiku v procesu evropské integrace Kosova, počínaje liberalizací vízového režimu a začátkem studie proveditelnosti.
Tvrzení, že bývalý libyjský vůdce Kaddafi podpořil Sarkozyho může francouzského prezidenta poškodit v nadcházejících volbách
Podle francouzského investigativního novináře Fabrice Arfiho přispěl bývalý libyjský plukovník Muammar Kaddafi sumou 50 milionů eur francouzskému prezidentu Sarkozymu na předvolební kampaň v roce 2007. Uvedl tak pondělní britský deník The Guardian. Nicolas Sarkozy v tom samém dni informaci dementoval. Dle některých názorů by tato neoficiální informace mohla snížit prezidentovy šance na znovuzvolení.
Německo-polské vztahy ohrožují polské snahy o rozšíření jádra
Polsko je rozhodnuto rozvíjet své jadernně-energetické odvětví, aby splnilo své energetické potřeby. Toto rozhodnutí ohrožuje vztahy Polska s jeho západním sousedem, který před časem schválil odklon od jaderné energetiky. Polsko argumentuje tím, že německý zamítavý postoj je vnitřní politika státu a samo Německo prý dle polské vlády těžilo z jaderné energie celá desetiletí. Odlišná filozofie ohledně jaderné energie hrozí, že naruší vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou nejlepší za poslední tisíciletí.
Robert Fico zahajuje jednání o podobě budoucí vlády
Na čtvrtek svolal, předseda strany Směr-SD, Robert Fico schůzku zástupců parlamentních stran. Na schůzce chce diskutovat například o možných ústavních změnách. Straně Směr-SD chybí v parlamentu sedm hlasů k ústavní většině. O výsledcích schůzky bude Robert Fico informovat ještě ve čtvrtek prezidenta Gašparoviče a ten by mu měl předat pověřovací listinu k sestavení vlády, jakožto předsedovi vítězné strany v parlamentních volbách.
Maďarsku byly zmraženy dotace z kohezního fondu EU pro rok 2013
Na zmražení 495 milionů eur z kohezních fondů EU se dnes shodli ministři financí států EU. K tomuto bezprecedentnímu kroku se rozhodli po shodě o tom, že Budapešť nedostatečně bojuje s nadměrným rozpočtovým deficitem. O peníze však Maďarsko přijít nemusí, když přesvědčí partnery v EU, že situaci aktivně řeší.
Maďarsko překračuje limity pro rozpočtový deficit, může tak přijít o peníze z fondů EU
Dnes se v Bruselu sejdou ministři financí států EU, kteří by měli rozhodnout o zmrazení 495 milionů eur z kohezních fondů EU vyčleněných pro Maďarsko na rok 2013. Představitelé EU se domnívají, že Budapešť dostatečně nebojuje proti nadměrným rozpočtovým deficitům. I vzhledem k tomuto pravděpodobnému rozhodnutí bude však mít Maďarsko dostatečný čas na nápravu, a tudíž bude mít i nadále možnost peníze v roce 2013 získat.
Etnické incidenty v Makedonii pokračují
Členové „Křesťanské organizace“ (Hristianska Organizacija) Makedonie spálili albánskou vlajku, což doprovázeli proti-albánskými rasistickými zvoláními. Dva muži ve videu ukazujícím tento čin vyzvali ke křesťanské jednotě proti Albáncům. Záznam je doprovázen anglickými titulky. Mezi jinými členové zmínili, že přichází konec islámského náboženství, boha a mešit. Albánská Červeno-černá aliance tento čin odsoudila a vyzvala USA a EU k zastavení těchto nepokojů „než bude příliš pozdě“. Evropská komise (EK) narůstající etnické napětí v Makedonii odsoudila, mluvčí komisaře Štefana Fulleho pro rozšiřování vyzval k uklidnění situace. Tato situace a provádění Ohridské rámcové dohody (ORD) z roku 2001 by měly být hlavními body komisařovy agendy v rámci jednání s makedonským prezidentem Nikolou Gruevskim, jenž začne 15. března.
Portugalsko v únoru zaznamenalo růst inflace na 3,6%
Portugalský národní statistický úřad (INE) uvedl, že nárůst v minulém měsíci byl způsoben především zvýšením nákladů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Míra inflace oproti lednu vzrostla o 0,1%. Pro letošní rok vláda předpokládá inflaci ve výši 3,3%
V Evropském parlamentu proběhne diskuse o xenofobní internetové stránce
Dnes v rámci řádného plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) proběhne diskuse s názvem „Diskriminační webové stránky a reakce vlád“. Debata odkazuje na nedávno spuštěný xenofobní internetový portál nizozemské strany PVV, která sbírá stížnosti na obyvatele z východní Evropy. Očekává se, že o této otázce EP příjme usnesení. Debaty by se měl zúčastnit i nizozemský premiér Mark Rutte či jeho zástupce, aby vysvětlil postoj své vlády. Stránku odsoudila již Rada Evropy.
Srbská inflace v únoru 2012 dosáhla 4,9%
Meziročně inflace v Srbsku nadále klesá, v únoru dosáhla 4,9 % v rámci povolené odchylky od cíle za měsíc. Národní banka Srbska (NBS) v pondělí uvedla, že ve srovnání s lednem byly spotřebitelské ceny v únoru o 0,8% vyšší. Cíl inflace pro rok 2012 je 4,5%.
Ministři financí EU se dohodli na zmírnění cíle španělského rozpočtového deficitu na 5,3% HDP v roce 2012
Poté, co vláda španělského premiéra Mariana Rajoye oznámila, že nebude schopna splnit závazek předešlé vlády o snížení státního zadlužení na 4,4% HDP v roce 2012 a požadovala cíl 5,8% HDP se na pondělním jednání ministři financí eurozóny, debatující také o situaci v Řecku, rozhodli zmírnit svůj požadavek na 5,3% HDP v tomto roce. Předseda skupiny Jean-Claude Juncker se ve svém projevu soustředil především na nutnost dosažení cíle pro rok 2013, kdy by se španělský rozpočtový deficit měl dostat pod 3% HDP.
Eurozóna se dohodla na spuštění 2. záchranného plánu pro Řecko
Rozhodnutí padlo na pondělním jednání v Bruselu. Formální potvrzení bylo posunuto na středu. Oproti dosavadním předpokladům, že by se s touto finanční pomoci mělo řecké zadlužení snížit do roku 2020 na 120,5% HDP nyní eurozóna počítá se snížením na 117% HDP. Probíhají také jednání o objemu, jakým k pomoci přispěje Mezinárodní měnový fond (MMF). Jeho šéfka Christina Legarde prozatím navrhla, aby čtyřletá půjčka od fondu činila 28 miliard eur.
Francouzský prezident v předvolebních průzkumech poprvé předstihl svého rivala
Francouzský prezident a kandidát na znovuzvolení Nicolas Sarkozy dle agentury Reuters poprvé v průzkumech veřejného mínění získal podporu 28,5% obyvatel, zatímco socialista Francois Hollande, dosavadní favorit na vítězství, má nyní podporu 27% obyvatel. První kolo voleb proběhne 22. dubna, pokud by zde však p. Sarkozy nezvítězil, v druhém kole by byl dle dosavadních informací pravděpodobně poražen právě p. Hollandem.
Bulharský export do EU se za rok 2011 zvýšil o 33,6%
Plyne to z odhadu vydaného v pondělí Národním statistickým úřadem Bulharska. Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou Německo, Rumunsko, Itálie, Řecko a Belgie, které mají 67,4% podíl z celkového vývozu Bulharska do členských států EU. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán ve vývozu na Maltu, do Dánska a Portugalska.
Příliv přímých zahraničních investicí do Ruska se za rok 2011 zvýšil o 21%
Přímé zahraniční investice v Rusku činily v roce 2011 52 miliard amerických dolarů, čímž jejichž výše dosáhla úrovně z roku 2007. V roce 2010 se jednalo o částku 43 miliard dolarů. Oznámila o tom ruská ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullina, podle jejíchž slov se očekává, že růstový trend bude pokračovat. Rekordního množství dosáhly v Rusku přímé zahraniční investice v roce 2008, kdy se jednalo o částku 75 miliard dolarů, a to zejména vlivem vysokých cen ropy.
Rusko může přijmout návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran již v březnu
Ruská Státní duma a Rada federace mohou ještě do konce března schválit návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran, řekl novinářům v pondělí předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Podle něj již Ministerstvu spravedlnosti podalo žádost o registraci 68 politických stran. Návrh zákona zjednodušuje řadu podmínek pro jejich vytvoření, mimo jiné například snižuje minimální počet členů strany ze 40 000 na 500. V prvním čtení 28. února byl dokument Státní dumou přijat společně s dalšími dvěma prezidentskými iniciativami zaměřenými na reformaci politického systému – konkrétně se jedná o návrh zákona o přímé volbě gubernátorů a zákona zmírňujícího požadavky na sběr podpisů ve volbách. Jednání Státní dumy se zúčastnili také zástupci neregistrovaných a mimoparlamentních stran.
Německo se vyjádřilo k výroku francouzského prezidenta o vystoupení z Schengenu
Mluvčí německé vlády Georg Streiter se ve svém projevu k reportérům vyjádřil, že by se na výrok francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho o vystoupení Francie z schengenského prostoru, mělo nahlížet skrze kontext předvolební rétoriky. Zdůraznil také, že Německo nemá v žádném případě v úmyslu vystoupit z Schengenu a jménem vlády tak podpořil tuto bezhraniční oblast mezi 26 státy. Výrok komentovala i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti.
Minská policie na několik hodin zadržela švédské žurnalisty
Štáb švédské televize SVT (Sveriges Television) byl v noci na dnešek zadržen běloruskou policií v centru Minsku na náměstí Nezávislosti, kde plánoval natočit rozhovor s jedním z účastníků loňských protestních akcí nazvaných „tichý protest“. Podle informací poskytnutých agenturou „Interfax“ strávili švédští novináři a reportérka Ruské zpravodajské agentury na policii asi tři hodiny a byli propuštěni poté, co policie zkopírovala natočený videomateriál.
Setkání ministrů financí EU v Bruselu se soustředilo na situaci v Řecku a Španělsku
Ministři financí EU, šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a šéfové Evropské komise (EK) se dnes setkali na zasedání v Bruselu. Hlavním programem byl sběr potřebných informací pro oficiální potvrzení udělení Řecku 2. záchranného balíčku. Na programu dne bylo i jednání o nynější situaci ve Španělsku, které nedávno oznámilo, že v roce 2012 nebude schopno docílit snížení rozpočtového deficitu na plánované 4,4%HDP . Země přesto nečeká, že by mohla být Evropskou unii (EU) za tento krok penalizovaná. Již dříve se jí zastal německý ministr financí Wolfgang Schaeuble, jenž uvedl, že „Španělsko učinilo úžasný pokrok.“ Ministr také uvedl, že druhý záchranný plán pro Řecko bude podepsán během tohoto týdne. Nevyloučil však ani možnost další, v pořadí 3. finanční pomoci zemi.