Dle tiskové zprávy německého velvyslanectví v Prištině: „Během německo-kosovské mezivládní konzultace o hospodářské rozvojové spolupráci, která se konala dne 12. března 2012 v Prištině, vláda Německa slíbila další podporu pro nejnovější evropskou zemi, za účelem zlepšení zdejších životních podmínek“. Obě delegace se tak dohodly na spolupráci v oblasti ekonomiky, zaměstnání, vzdělání a energetické a vodní infrastruktury. Pro tuto spolupráci německé vláda plánuje- podmínkou konečného schválení příslušnými státními institucemi – přidělit Kosovu 27,7 milionů eur pro rok 2012.
Archiv rubriky: Evropa
Rakouský kancléř chce nejméně v 6 zemích EU vznést petici proti jaderné energii
Rakouský kancléř Werner Faymann očekává vznešení petice v nejméně šesti členských státech Evropské unie (EU) již v toto roce, s cílem přesvědčit EU aby se vzdala jaderné energie. Dle Lisabonské smlouvy petice s nejméně 1 milionem podpisů může usilovat o legislativní návrh Evropské komise (EK). Rakousko je hlasitým oponentem nukleární energie a jaderné elektrárny zakázalo již v roce 1974. V neděli proti tomuto druhu energie proběhly protesty v Německu a Švýcarsku.
Německu se nepodařilo ušetřit plánovaných 11,2 miliard eur
Německý zpravodajský magazín Der Spiegel v pondělí informoval, že se německé vládě nepodařilo uspořit 11,2 miliard eur, jíž si naplánovala. Článek deníku byl podložen studií, kterou vypracoval Institut pro německé hospodářství (IW). V té stojí, že se Berlínu škrty podařilo ušetřit 4,7 miliard eur, tedy ani ne polovinu původně naplánované sumy. Přesto se IW vyjádřil, že je vláda na dobré cestě, a že Wolfgang Schäuble by se mohl stát prvním německým ministrem financí za 40 let, který by začal snižovat státní dluh.
V Maďarsku proběhly další protivládní protesty
Agentura MTI informovala o demonstraci, která se konala v sobotu v centru hlavního města Maďarska, Budapešti. Před parlamentem se dle její informací sešlo na 10 tisíc lidí s transparenty, na kterých byly protivládní hesla. Akci zorganizovalo Maďarské hnutí solidarity. Účastníci protestu se dožadovali nových voleb a označili většinovou vládu premiéra Viktora Orbána za „nekončící korupční autokracii.“
Volkswagen- prodeje by mohly v letošním roce dosáhnout dalšího maxima
Koncern VW by podle odhadů svého vedení mohl za rok 2012 prodat až 8,3 milionu vozů. Zisky by přitom měly být srovnatelné s těmi za rok 2011. Volkswagen má nyní za cíl stát se nejvýdělečnější automobilkou na světě do roku 2018. Největší část zisku koncernu zajišťuje v současnosti značka Audi, která přináší 5,3 miliardy eur, ačkoliv se těchto vozů prodá „pouze“ 1,3 milionu ročně, což je zhruba čtyřikrát méně než vozů značky VW. Martin Winterkorn, generální ředitel koncernu, si za rok 2011 vydělal 17,5 milionu eur.
Evropská komise reagovala na hrozbu francouzského prezidenta o odchodu z Schengenu
Komisařka Evropské unie (EU) pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmstroem uvedla, že ačkoliv Evropská komise (EK) běžně nekomentuje předvolební kampaně v členských zemích unie, k vystoupení z schengenského prostoru by bylo zapotřebí změnit smlouvy EU, jelikož dohoda o tomto prostoru je jejich součástí. Dále komisařka uvedla, že nyní probíhají jednání o návrhu reformy zmíněného prostoru, jenž byl na vyžádání Evropské rady (ER) předložen EK již v září 2011.
Německá kancléřka „Německé jednotky nemusí opustit Afghánistán v roce 2014“
Na své neohlášené návštěvě Afghánistánu dnes kancléřka Angela Merkel uvedla, že ještě nenastaly vhodné podmínky pro odchod německých vojáků z regionu v roce 2014. „Nemohu tvrdit, že odchod vojáků v průběhu let 2013-2014 zvládneme uskutečnit. Je zde však vůle tento cíl splnit,“ uvedla. Během své návštěvy také hovořila s prezidentem země Hamidem Karzaiem a razantně odsoudila útok amerického vojáka na afghánské civilisty.
Sedm evropských leteckých společností podalo stížnost k vládám ohledně evropského nařízení o emisích (ETS)
Mezi nimi jsou například společnosti Airbus, British Airways a Virgin Atlantic, které tvrdí, že tento krok bude mít široce negativní dopad na letecký průmysl jako celek. S emisními limity a následnými opatřeními nesouhlasily ani vlády Číny a USA. Podle vedení Airbusu navíc tato opatření ohrožují více než 1000 pracovních míst pouze v rámci této společnosti. Šéf EADS, dceřiné společnosti Airbusu, Louis Gallois novinářům nedávno řekl, že čínská vláda minulý týden pozastavila nákup letadel od evropských výrobců údajně právě kvůli tomuto nařízení. To by podle mnohých znamenalo přechod evropského nařízení o emisích do obchodního konfliktu.
Rakousko bude pravděpodobně muset vyplatit na pojistkách proti státnímu bankrotu Řecka až 424 milionů eur
Dle ministryně financí Marie Fekter tuto situaci však rakouský rozpočet zvládne a nebude potřeba dalších úsporných opatření. Částku bude země pravděpodobně muset vyplatit na úvěrových swapech kvůli restrukturalizaci řeckého dluhu. Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) označilo dokončenou výměnu části řeckých dluhopisů soukromými investory za „úvěrovou událost“, tedy stav, který dává držitelům dluhopisů možnost žádat náhradu za znehodnocenou investice. Rakouská vláda již dříve oznámila, že vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu
Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.
Zasedá Rada bezpečnosti OSN kvůli „arabským nepokojům“ zatímco velvyslanec OSN a LAS opustil Sýrii
Vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan ukončil jednání se syrským prezidentem Basharem al-Assadem v Damašku a opustil Sýrii. Ačkoliv vyslanec Annan uvedl, že je „optimistický“, podle analytiků již skončila jednání bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku, neboť nedošlo na „konkrétní návrhy“ pro příměří, dialog ani humanitární pomoc. V New Yorku se zatím sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Rada bezpečnosti OSN zasedá v otázce „arabských revolt“. Situace na mezinárodní scéně však zůstává nadále stejná – čínský náměstek ministra zahraničí Zhang Ming v neděli v Rijádu uvedl, že obě strany musí zastavit boje a že je třeba do postižených oblastí dopravit humanitární pomoc, ovšem varoval před jakýmkoliv zásahem zahraničí do syrské situace. Naopak Katar a Saúdská Arábie stále vyzývají k zahájení vyzbrojování rebelů, Katar pak dokonce již dříve vyzval i k intervenci arabských sil. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Saud al-Feisal v neděli uvedl, že vyzbrojení syrské opozice je jedinou cestou jak ukončit konflikt v Sýrii a zabránit zahraniční intervenci.
Chorvatsko obměnilo některé velvyslance
Chorvatská ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí Vesna Pusic v neděli potvrdila, že novým chorvatským velvyslancem v Washingtonu bude Josko Paro, bývalý poradce prezidenta pro zahraniční politiku. Byl také potvrzen nový velvyslanec v Bruselu, jímž se stal Vladimir Drobnjak, hlavní vyjednavač pro přístupová jednání s Evropskou unií (EU) a zástupce vedoucího státní delegace.
Makedonský premiér odsoudil etnické incidenty v několika městech
Makedonský premiér Nikola Gruevski odsoudil incidenty v Skopji a jiných městech a vyzval občany k „pokojnému soužití“. Dle premiéra by lidé měli přesměrovat svou energii k pozitivním činům. Vyzval také osobnosti politického života, aby nezneužily nynější situace a vyhnuly se „jazyku nenávisti“.
Moldavané budou v referendu hlasovat o vstupu du celní unie
Moldavsko zvolá národní referendum o vstupu země do celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Informoval o tom moldavský deník Panorama. Iniciátorem tohoto kroku je sociálně demokratická strana Moldavska (SDPM). Dle její lídra Viktora Schelina by vstup země do celní unie mohl přilákat investory z Evropské unie (EU), Číny a USA.
Německo nevyloučilo 3. záchranný balíček pro Řecko
Dle německého ministra financí Wolfganga Schaeuble může Řecko snížit své zadlužení na 120,5% HDP do roku 2020, neznamená to však, že možnost 3. záchranného balíčku lze vyloučit. Tímto zopakoval názor prezentovaný již v únoru. Přesto ministr uvedl, že doufá, že opatření, která ve spolupráci s Evropskou unii (EU) Řecko již zavedlo, přispějí k „uzdravení“ země. Dále ministr odmítl rozšíření mandátu Evropské centrální banky (ECB) a uvedl, že banka by neměla financovat zadlužené státy.
Ve Španělsku proběhly masové demonstrace proti vládním reformám
V neděli do ulic 60 španělských měst vešli občané, kteří nesouhlasí s reformou zákoníka práce navrženou vládou premiéra Mariana Rajoye. Dle zdejší policie dav čítal okolo 100 tisíc lidí, dle odborových svazů však účast v Madridu a Barceloně dohromady vynesla okolo 1 milionů obyvatel. Akce měla být přípravou na generální stávku, která je naplánována na 29. března.
v Německu a Švýcarsku se konaly výroční protesty proti jaderné energii
Přibližně 3000 lidí se v neděli sešlo na severu Německa u atomové elektrárny v Brokdorfu. Stalo se tak při příležitosti prvního zemětřesení v Japonsku a následného kolapsu a katastrofy jaderné elektrárny Fukušima. Demonstrace se konaly i v jiných německých městech a taktéž ve Švýcarsku. Tam se asi pětitisícový dav dožadoval odstavení dvou atomových elektráren a od vlády žádal ukončení závislosti na jaderné energii.
Zahraniční tisk komentoval výsledky slovenských parlamentních voleb
Dle ruského serveru pravda.ru by mělo být nyní Slovensko nejvíce proruskou zemí v Evropské unii (EU). Dle rakouského deníku Der Standard je výsledek voleb dobrou zprávou pro eurozónu, neboť deník vidí nového premiéra Fica jako „jasného zastánce společné měny“. Dle českého deníku Hospodářské noviny čeká zemi nyní „nejstabilnější vláda v její novodobých dějinách“. Dle některých komentátorů by se mohla slovenská vláda ubírat podobným směrem jako její maďarský soused. Maďarská strana Fidesz má však ústavní většinu, ke které straně Smer-SD chybí 7 hlasů. Rozporuplný je i pohled lídrů obou stran, Viktora Orbána a Roberta Fica, na Evropskou unii (EU). Spojitost mezi těmito premiéry však vidí i polský deník Gazeta Wyborcza, jenž napsal, že oba politici chtějí získat peníze pro rozpočet zvýšením daní pro banky a velké podniky: mobilní operátory a dodavatelé energie.
Německá kancléřka navštívila Afghánistán
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí dorazila na předem neohlášenou návštěvu německých vojenských jednotek v Masar-i-Sharif. Dle mluvčího vlády měla kancléřka původně v úmyslu navštívit severní město Kunduz, čemuž však brání husté sněžení v této oblasti. Poslední návštěva kancléřky do Afghánistánu proběhla v roce 2010, kdy politička poprvé označila boje v oblasti za válku. Nyní v zemi působí 4900 německých vojáků. Jejich kompletní stažení je naplánováno na rok 2014.
První zahraniční cesta nového slovenského premiéra bude do Prahy
Předseda slovenské strany SMĚR Robert Fico se vyjádřil, že pokud bude prezidentem pověřen k sestavení vlády a stane se pak premiérem, první zahraniční cesta bude směřovat do Prahy. Nechce prý rušit tradici československé spolupráce. Vyjádřil se mimo jiné i k nepodepsání rozpočtového paktu Českou republikou, které označil za čistě vnitrostátní rozhodnutí, které nechce nikterak odsuzovat.
Karel Schwarzenberg zkritizoval maďarskou ústavu
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se vyjádřil k již tak
rozruch vzbuzující maďarské ústavě. Považuje jí, kvůli stylu sepsání a slovům v ní použitým, za staromódní a nemá podle českého ministra zahraničí daleko k dokumentu, který určoval podobu autoritativního rakouského stavovského státu, který byl v této republice mezi lety 1934 a 1938. Dále dodal, že Orbánovu (maďarský ministerský předseda) politiku nepovažuje za žádný zločin, pouze za nešťastně zvolenou.
Ve Švýcarsku probíhá série referend
Série referend na federální i kantonální úrovni se odehrává dnes ve Švýcarsku. Zdejší občané rozhodují o prodloužení dovolené, využití příjmů z loterií, zřízení speciální zony pro prostituci, omezení výstavby chat či přísnějších trestech za nepovolené demonstrace. Právě návrh odborářů o prodloužení placené dovolené z 4 na 6 týdnů podle dosavadních informací neuspěl.