Velká Británie se snaží podnítit mezinárodní podporu pro novou vojenskou a politickou strategii v Somálsku, tak aby byl zesílen tlak na bojovníky Al-Shabab a podařilo se vymanit tuto část Afriky z nadvlády pirátů a teroristů. Britský velvyslanec OSN Mark Lyall Grant uvedl, že odborníci Bezpečnostní rady v současné době projednávají novou rezoluci OSN, která by zvýšila počet vojenských sil Africké unie v Somálsku na asi 17,7 tisíc, z nynějších 12 tisíc.
Archiv rubriky: Velká Británie
Velká Británie a Francie podepíši dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energie
Země by tak měly posílit spolupráci v rozvoji civilní jaderné energie. Velká Británie uvedla, že tímto připomíná britský závazek k jaderné energetice, jako součástí smíšeného energetického mixu. Britská koalice tvrdí, že dohoda vytvoří několik obchodních dohod v oblasti jaderné energetiky v hodnotě více než 500 milionů liber a vytvoří asi 1500 britských pracovních míst. Dalším bodem jednání mezi britským premiérem Cameronem a francouzským prezidentem Sarkozym by měla být otázka obrany. Očekává se oznámení o společném vývoji budoucího bezpilotního letadla.
Britský premiér Cameron apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii hlasováním o své nezávislosti
Během svého projevu v Edinburghu britský premiér David Cameron vyzval Skoty k tomu, aby v referendu nehlasovali pro oddělení. Premiér zdůraznil, že Skotsko má právo zvolit si svůj vlastní osud, ale on osobně doufá, že Skotsko zůstane součástí Velké Británie. Anglie a Skotsko podle jeho slov „fungují dohromady mnohem lépe než zvlášť“. Premiér dále naznačil, že nezávislost Skotska by mohla poškodit britské postavení v Evropě, v rámci NATO, a také ohrozit britské stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Pro Skotsko bude podle premiéra bezpečnější a ekonomicky prospěšnější, pokud zůstane součástí Spojeného království společně s Anglií, Walesem a Severním Irskem. David Cameron se dnes rovněž setkal se skotským prvním ministrem Alexem Salmondem, jehož strana vede již dlouho kampaň za separaci Skotska. Alex Salmond usiluje o konání referenda o nezávislosti v září 2014 a doufá, že konečné odloučení od Londýna v podobě voleb do skotského parlamentu proběhne do května 2016. Průzkumy veřejného mínění nicméně ukazují, že v současné době podporuje rozdělení pouze jedna třetina Skotů.
Evropská unie vyplatí Řecku 35 milionů eur za neoprávněnou pokutu
Evropská komise (EK) uvedla, že Řecku vyplatí 35 milionů eur, v minulosti jej totiž neoprávněně pokutovala ohledně zemědělských plateb unii. Krok následuje rozhodnutí soudu, jenž se kauzou v září 2011 zabýval a anuloval pokuty uložené Řecku v roce 2005. Evropská komise také oznámila pokutování Velkou Británii 30 miliony eur za neodpovídající uplatňování pravidel EU pro životní prostředí na své zemědělce. Nizozemsko získalo podobnou pokutu ve výši 15 milionů eur.
Prodeje britské BAE Systems meziročně klesly o 14%
Tato společnost operující v sektoru vojenské techniky se podílí na produkci stíhacích letounů F-35 a Euro fighter i ponorek třídy Astute. 47% příjmů této společnosti pochází ze zakázek pro USA a 29% ze zakázek pro Velkou Británii. Obě dvě země ovšem v současné době redukují armádní výdaje. BEA Systems také neuspělo ve výběrovém řízení na zakázku za 9,4 miliardy USD pro indické letectvo a problémy společnosti způsobuje i zdržení zakázky pro Saúdskou Arábii. V polovině minulého roku bylo vedení BAE Systems donuceno zrušit 3 tisíce pracovních pozic. Příjmy BAE Systems za rok 2011 činily 30 miliard USD.
Argentina odsuzuje návštěvu Falkland britskými poslanci
Podle Argentiny se jedná o další znak britské militarizace ostrovů. Kvůli údajné militarizaci Falkland Velkou Británii podala tato jihoamerická země oficiální stížnost k OSN. Podle argentinského ministra zahraničí ,, se Velká Británie snaží přeměnit ostrovy v základní kámen systému vojenských opevnění, které jsou od Londýna vzdáleny tisíce kilometrů. Díky nim by tak Velká Británie měla kontrolu nad jižním Atlantikem, mezioceánskými cestami a měla by přístup k Antarktidě“. O návštěva poslanců britského parlamentu se v Londýně jednalo v úterý. Pokud se návštěva uskuteční, bude první od roku 1999, kdy Falklandské ostrovy naposledy navštívila poslední delegace členů britského parlamentu.
Britští poslanci navštíví Falklandy
Poslanci britského parlamentu, kteří jsou členy Užšího obranného výboru mají naplánovanou návštěvu Falklandských ostrovů. Jejich poslední návštěva na ostrovech proběhla v roce 1999. Stává se tak po té, co Velká Británie odmítla jakékoli debaty ohledně nadvlády nad ostrovy.
Velká Británie hájí výdajové škrty poté, co Moody’s změnila výhled země na „negativní“
Britský ministr financí George Osborne hájil hluboké vládní škrty ve veřejných výdajích v úterý poté, co ratingová agentura Moody´s oznámila, že by Velká Británie mohla ztratit svůj úvěrový rating AAA. „Je zřejmé, před čím nás agentura dnes varovala. Rating Velké Británie bude snížen, pokud odhodlání vlády řešit zadlužení poklesne, rozhodneme se pro nějaké neuvážené výdaje čí půjčky.“ Uvedl také, že nevidí „falešnou možnost volby“ mezi růstem ekonomiky a řešením dluhu země. „Pokud nemáte důvěru ve schopnosti země splácet své dluhy, jak jsme viděli u spousty dalších evropských zemí, pak se dostaví negativní růst, rostoucí nezaměstnanost a minimální vyhlídky na zotavení.“
Velká Británie a Jordánsko vedou rozhovory o vydání klerika Abu Qatady
Britský ministr pro bezpečnost James Brokenshire vede jednání v Jordánsku s jordánskými představiteli, kteří se snaží o vydání duchovního, který byl včera propuštěn na kauci. Velká Británie dle vyjádření britské vlády nyní hledá záruky v případě, že do Jordánska bude Abu Qatada vydán, že nedojde k jeho mučení. V Jorrdánsku je Abu Qatada obviněn z terorismu a Evropský soud pro lidská práva jeho vydání do Jordánska již jednou zamítl.
Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny
Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní. Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.
Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice
Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.
Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“
Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.
Commonwealth vyšle misi na Maledivy, aby prošetřila zdejší krizi
Britské Společenství národů v neděli oznámilo, že vyšle misi na Maledivy za účelem prošetření skutečností kolem rezignace bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda. Rozhodnutí bylo přijato na mimořádném jednání Ministerské akční skupiny Commonwealthu, která zdůraznila, že „cestu vpřed si musí Maledivané stanovit sami, a to prostřednictvím politického dialogu v atmosféře nenásilí a stability.“
Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami
To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.
Argentina tvrdí, že Velká Británie poslala jadernou ponorku k Falklandám
To oznámila agentura Associated Press. Podle její prohlášení argentinský ministr zahraničí Hector Timerman řekl, že Argentina má informace o vyslání nukleární ponorky HMS Vanguard, jakožto o součásti nasazení svých sil v okolí Falkland. Argentina se dále zeptala Velké Británie na přítomnost jaderných zbraní v jižní části Atlantického oceánu. Ambasador Velké Británie oznámil, že jeho země nebude komentovat prezenci nukleárních zbraní nebo ponorek na území jižního Atlantiku.
Argentina dnes oficiálně oznámí OSN militarizaci Falkland
Oznámení předá argentinský ministr zahraničí Hector Timerman ambasadorovi Toga při OSN Kodjo Menanovi, který nyní zastává funkci prezidenta Rady bezpečnosti. Ministr zároveň navštíví prezidenta Valného shromáždění OSN generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona. Oznámení se týká údajné militarizace Falkland Spojeným královstvím a nasazením jaderných zbraní. Prezidentka Fernández již dříve informovala o podání stížnosti.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
OSN se zabývá stížností ohledně Falkland
Stalo se tak po té, co prezidentka Argentiny Cristina Fernández oficiálně oznámila podání stížnosti na Velkou Británii ohledně údajné militarizace Falkland. Problémem se zabývají latinskoamerické kruhy OSN. Rada bezpečnosti a Valné shromáždění OSN by měly obdržet oficiální stížnost během příštích dní. Mluvčí britského ministerstva zahraničí oznámila, že Velká Británie nebude o této záležitosti vyjednávat s žádnou zemí Latinské Ameriky i přes to, že to zemi bylo doporučováno několika dokumenty OSN.
Argentina hodlá vznést formální stížnost u OSN
To ohledně údajné militarizace Falklandských ostrovů Velkou Británii. Podle Argentiny je přítomnost britské armády na ostrovech velkým nebezpečím pro mezinárodní bezpečnost. Oznámila to prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kircher. Stalo se tak po té, co britský následník trůnu princ William začal plnit své pracovní povinnosti jako záchranný pilot na Falklandských ostrovech. Tuto akci společně s vysláním torpédoborce Dauntless britské ministerstvo obrany označilo za ,,rutinní záležitost“. Podle Velké Británie, jejíž zaoceánským územím Falklandy jsou, země podporuje ostrovany. Podle premiéra Davida Camerona si ,,Falklanďané o své budoucnosti mají rozhodnout sami“.
Britský obranný výbor varuje před škrty v britském obranném rozpočtu – „roste napětí a klesá naše bojeschopnost“
Zpráva Obranného výboru britského parlamentu tvrdí, že kvůli škrtům v britských ozbrojených složkách nebude Velká Británie do budoucna schopna zúčastnit se mise, jaká proběhla například v Libyi. Poslanci ve zprávě upozorňují na to, že s rostoucím napětím v Sýrii a také s rostoucím napětím mezi Velkou Británií a Argentinou kvůli Falklandám může brzy přijít problém, jak se Velká Británie vypořádá s krizovou situací velikosti libyjské mise, když stále pokračují šetřivá opatření v armádě.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Britská královna slaví 60 let na trůnu
Britská panovnice Alžběta II. si dnes připomíná šedesát let ode dne, kdy zemřel její otec Jiří VI. a ona se stala jeho následnicí na trůnu. Za uběhlých 60 let se na postu britského premiéra vystřídalo již 12 představitelů, z nichž je David Cameron prozatím posledním. Ten komentoval královnu jako „zdroj moudrosti a kontinuity.“ Královna vyjádřila vděk za podporu oslav svého diamantového jubilea.