Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu za obvod Jihovýchodní Anglie a dnešní vůdce frakce Evropa svobody a demokracie, se na oficiální návštěvě České republiky setkal s prezidentem Václavem Klausem. Na setkání s účastníky akce DOST pak při tiskové konferenci prohlásil, že si již v 90 letech uvědomil vznik nové politické třídy, která se dohodne na čemkoliv dostatečně velkém, což je podle jeho slov proti jeho vlastnímu politickému přesvědčení. Europoslanec Nigel Farage dále řekl: „Čelíme nedobrým lidem, kteří nerespektují názory lidu. Příkladem je Evropská ústava, která byla lidem Evropy odmítnuta, a evropští představitelé místo toho přivedli na svět Lisabonskou smlouvu. Ta ovšem nepodléhala schválení referendem, neboť se nejednalo o ústavu“. Nigel Farage poté dodal: „Evropská unie je nedemokratická instituce, vedou nás špatní lidé“. V zemích jižní Evropy jsou dle jeho názoru lidé, kteří již nemají žádnou naději, přičemž se tam objevují skutečné neofašistické strany. Projekt EU, který měl původně zabránit válce, „může nyní vyvolat nepokoje“, uvedl europoslanec Farage. „Lidí Evropské unie se nikdo neptal, zda chtějí novou vlajku, hymnu, ústavu a centralizaci na základě několikaletých plánů“, řekl Farage. V EU se prý mění veřejné mínění a volá po nových politicích, kteří nasměrují Evropu ke spolku spolupracujících států. Dle Nigela Farage je dnes lidí, kteří nechtějí EU v současné podobě, většina, a proto nás pravděpodobně čeká demokratická revoluce.
Archiv rubriky: EU
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Tisíce Portugalců protestovaly proti vládním úsporným opatřením
V sobotu se v Lisabonu shromáždily tisíce lidí, kteří nesouhlasí s úspornými opatřeními přijatými středo-pravicovou vládou jako součást plánu EU a MMF, za účelem snížení portugalského státního zadlužení. Největší portugalský odborový svaz CGTP dále projevil nesouhlas se změnami zákoníku práce, které vláda učinila v květnu a se zrušením 4 státních svátků.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
Francouzští socialisté získali většinu v obou komorách parlamentu
Ve druhém kole parlamentních voleb získala dle institutů CSA a Sofres Socialistická strana (PS) francouzského prezidenta Francoise Hollandea v Národním shromáždění (dolní komora parlamentu) 308-320 mandátů, což je více než absolutní většina 289 mandátů. Konzervativní strana bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho bude zastoupená 213-221 poslanci a přechází tedy do opozice. Jelikož Senát (horní komora parlamentu) je socialisty a jejich spojenci většinově zastoupen již od loňského roku, bude mít prezident Hollande výrazně usnadněnou situaci při prosazování své politiky.
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Portugalský premiér navštíví Peru
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Dluh Španělska vzrostl na 72,1% HDP
Dluh zaznamenaný v první čtvrtině tohoto roku je o téměř 9% vyšší, než v prvním čtvrtletí roku 2011. Údaje dnes zveřejnila Španělská banka. Vláda předpokládá, že se dluh zvýší až na 79,8% HDP do konce roku. V tomto podílu není zahrnuta 100 milionová finanční pomoc eurozóny španělským bankám.
Carlos Slim koupil 21% akcií společnost Telekom Austria
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.
Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba
Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.
V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům
Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.
Výnosy španělských dluhopisů přesáhly 7%
Stalo se tak poprvé ve španělské historii. Podle expertů je ale taková výnosnost dluhopisů dlouhodobě neudržitelná a Španělsko by se tak mohlo ocitnout v platební neschopnosti. Výnosy dluhopisů stouply i přes to, že byl Španělsku snížen rating agenturou Fitch o 3 stupně na známku Baa3.
Britský premiér přislíbil případnou pomoc Falklandských ostrovů
Reaguje tak na nedávno oznámené falklandské referendum, ve kterém budou mít ostrované šanci vyjádřit svůj názor ohledně oficiálního politického statutu ostrovů. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner zatím odcestovala do New Yorku, kde by se měla setkat s Dekolonizační komisí OSN. K té by měla vznést žádost o oficiální zahájení jednání s Velkou Británií ohledně nadvlády nad ostrovy.