Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Archiv rubriky: EU
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Barmská opoziční politička Aung San Suu Kyi se ve Velké Británii sešla s premiérem Davidem Cameronem a promluvila před britským parlamentem
Nositelka Nobelovy ceny žádala o podporu při reformách Barmy, které mají vést k demokratizaci země. Britský premiér David Cameron hned po setkání se Suu Kyi prohlásil, že chce podporovat Barmu při demokratickém i hospodářském rozvoji. Zároveň také řekl: ,,V Barmě probíhají reformy. Abychom ten proces podpořili, je třeba s (tamním) režimem spolupracovat, a to bez ohledu na to, jaký byl v minulosti.“ Premiér poté oznámil, že pozval barmského prezidenta Thein Sein na návštěvu Spojeného království.
Podle německého ministra financí by Řecko mělo rychle a bez dalšího prodlení schválit dohodnutý program reforem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble to uvedl ve svém rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. Dále uvedl, že v Evropě Řecko během dluhové krize ztratilo velikou část důvěry a nyní to má Řecko ve svých rukách, aby získalo důvěru zpět. Podle německého ministra financí toho Řecko může dosáhnout pouze konkrétními činy a skutky a ne vyjednáváním o odkladu plnění dohodnutých cílů.
Ratingová agentura Fitch snížila Kypru rating z BBB- na BB+
Agentura Fitch se tak přidala k dalším ratingovým agenturám Moody’s a S&P, které již dříve snížily rating Kypru do nejrizikovějšího pásma. Za snížením stojí navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám a rizika, která přináší dluhová krize eurozóny. Nyní se očekává, že Kypr pravděpodobně požádá eurozónu o finanční pomoc. Důsledkem navýšení odhadu nutné finanční pomoci kyperským bankám je jejich napojení na Řecko.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje návštěvu finále EURO-2012 v Kyjevu
Zástupci německé opoziční parlamentní frakce Svaz 90/ Zelení vyzvali spolkovou kancléřku Angelu Merkel, aby v případě, že finále fotbalového mistrovství Evropy navštíví, přivezla ukrajinskou ex-předsedkyni vlády Juliji Tymošenko do Berlína a navštívila odsouzené zástupce ukrajinské opozice. V opačném případě bude podle Bundestagu zmařeno veškeré úsilí německé vlády, která opakovaně vyzývala Kyjev k dodržování lidských práv. Zápasů skupinové etapy na ukrajinských stadionech se členové německé vlády neúčastnili na protest proti politice Kyjeva. Julia Tymošenko, odsouzená k sedmi letům vězení na základě obvinění ze zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o plynu s Ruskem, se v současné době léčí v nemocnici v ukrajinském Charkově. Západ považuje případ ex-premiérky za politicky motivovaný.
NATO se sejde, aby projednalo syrský útok na turecké letadlo
Představitelé Severoatlantické aliance se v úterý sejdou, aby projednali okolnosti sestřelení tureckého letadla. Turecko obvinilo Sýrii ze sestřelení svého letadla v mezinárodním vzdušném prostoru. Turecko o to požádalo podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu jednání Sýrie označil za nepřátelský akt. S tímto tvrzením souhlasí Velká Británie, která ústy svého ministra zahraničí Williama Hague, oznámila, že podporuje případný zásah proti syrské vládě.
Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy: „Bankovní unie je stavebním kamenem“
Stálý předseda Evropské rady (ER) toto uvedl pro německý deník Die Welt a dále dodal: „Myslím, že v bankovní unii můžeme postupovat mnohem rychleji než v jiných oblastech. A v bankovní integraci lze postoupit rychle vpřed, dokonce i pod dohledem ECB,“. Krizi eurozóny okomentoval Van Rompuy těmito slovy: „Každý den jsem naštvaný, když vidím, že jsme se vydali na takovéto dobrodružství bez dostatečných prostředků a bez společné politiky. Deset let šlo vše dobře, protože jsme měli ekonomický růst, ale s finanční krizí bylo euro najednou nahé“.
Nová řecká vláda se bude snažit vyjednat dvouletý odklad pro splnění fiskálních cílů
Vláda premiéra Antonise Samarase představila své plány na zmírnění dopadu úspor, ty by ale znamenaly oddálení či porušení mnoha závazků, které má Řecko plnit. Závazky byly podmínkou k poskytnutí záchranného balíku, který 130 miliardami eur pomohl Řecku před státním bankrotem. Podle prohlášení řecké vlády, může být konečný fiskální cíl splněn i bez dalšího snižování platů a penzí. Dosáhnout tohoto cíle by se podle vlády mělo omezováním plýtvání a cíleným bojem s korupcí a s neplacením daní. Dále chce řecká vláda snížit daně, zavést pomoc pro nezaměstnané a chudé nebo například přestat s propouštěním ve veřejném sektoru.
Ruský prezident slíbil Finsku odvetná opatření za rozmístění raket NATO
Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s finským prezidentem Saulim Niinistem uvedl, že v případě umístění raket NATO na finském území bude Rusko nuceno přijmout odvetná opatření. Případný vstup Finska do NATO by zemi podle slov ruského prezidenta zbavil části svrchovanosti. Finský ministr pro zahraniční obchod a Evropskou unii Alexander Stubb v souvislosti s tím ujistil, že Finsko nemá žádné tajné programy týkající se vstupu do NATO nebo vojenské konfrontace s Ruskem.
Americký Federální rezervní systém přikročil k další vlně stimulace ekonomiky země pomocí monetárních opatření
Federální rezervní systém (FED) prodloužil svůj program pomoci, který měl skončit tento měsíc do konce roku a rozšířil ho o dalších 267 miliard amerických dolarů. Podle vyjádření svých zástupců přikročí FED k další akci, pokud nedojde ke zlepšení stagnujícího trhu práce v USA. Ekonomika Spojených států v posledních měsících negativně reaguje na nestabilitu evropských finančních trhů a ekonomické problémy celé eurozóny. Prezident B. Obama v minulém týdnu oslovil evropské státníky s požadavkem rychlého a jasného řešení současné krize. V minulém kvartálu zároveň došlo v USA ke zpomalení růstu zaměstnanosti, produkce i spotřebitelské důvěry. Všechny tyto signály tak vrhají stín na pokračující obrodu ekonomiky po celosvětové finanční krizi, která začala v roce 2008.
Maďarsko nepřijde o 495 milionů eur z kohezních fondů EU
Ty byly Maďarsku před časem zmrazeny po dohodě ministrů financí států EU. Důvodem byl nedostatečný boj Maďarska s nadměrným rozpočtovým deficitem. Evropská komise však nyní navrhla toto opatření zrušit, neboť Brusel předpokládá, že Maďarsko letos splní plánovaný schodek deficitu ve výši 2,5% HDP. Rozhodnutí dnes potvrdili ministři financí EU.
Zástupci čtyř největších ekonomik eurozóny dnes v Římě jednají o krizi
Summitu svolaného italským premiérem Mario Montim se zúčastní německá kancléřka Angela Merkel, španělský premiér Mariano Rajoy a francouzský prezident Francois Hollande. Především Itálie požaduje, aby Evropský stabilizační mechanismus (ESM) pomohl snížit náklady na obsluhu dluhu této země. Tomuto návrhu však není příliš nakloněno Německo. Očekává se také, že klíčové země eurozóny se dnes během schůze pokusí sjednotit své postoje před nadcházejícím summitem EU.
Gazprom a EDF podepsaly dohodu o spolupráci při výstavbě plynových elektráren v Evropě
Ruská plynárenská společnost Gazprom a francouzský energetický koncern Electricité de France (EDF) podepsaly v rámci Mezinárodního ekonomického fóra v ruském Petrohradu dohodu o spolupráci v oblasti výstavby plynových elektráren v Evropě. Dokument počítá kromě společné výstavby také se společným nákupem stávajících plynových elektráren na paritním základě. Dle dohody bude Gazprom výhradním dodavatelem plynu pro potřeby společných elektráren. Šéf Gazpromu Alexej Miller v souvislosti s podpisem dohody vyjádřil přesvědčení, že společné úsilí v této strategicky významné oblasti významně přispěje k posílení dialogu v energetické sféře mezi Ruskem a Evropou.
Představitelé Somálska a Somalilandu se sešli k vůbec prvnímu jednání
První oficiální setkání zástupců obou zemí proběhlo ve středu a ve čtvrtek na utajeném místě v Londýně. Somaliland vyhlásil samostatnost v roce 1991 po svržení bývalého prezidenta generála Siada Barre. Od vyhlášení nezávislosti panuje v Somalilandu oproti Somálsku relativní mír, zemi se daří dlouhodobě se vyhýbat ozbrojeným konfliktům. Prioritou somalilandské administrativy je udržení nezávislosti a její uznání mezinárodním společenstvím a somálskou vládou. Somálsko naopak prosazuje, aby byl Somaliland součástí somálské federace. Podle analytiků otázkou zůstává načasování jednání, neboť somálské vládě vyprší v srpnu funkční období.
10 členských zemí EU údajně navrhuje vznik Spojených států evropských
Ministři zahraničních věcí tzv. Skupiny budoucnosti (Německa, Belgie, Dánska, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska a Španělska) dle rakouského Die Presse vypracovali plán reformy Evropské unie (EU), která by celek přiblížila struktuře Spojených států amerických. Reformní by byla například nově vytvořená funkce přímo voleného prezidenta, či dvoukomorový parlament složen ze zástupců federativních států. Plán dnes skupina údajně prezentovala hlavním představitelům EU .
Barmská politička Aung San Suu Kyi navštívila Velkou Británii, kde převzala čestný doktorát
Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí Aung San Suu Kyi ve středu navštívila Velkou Británii, kde v Oxfordu převzala čestný doktorát z občanského práva, jenž jí byl udělen již v roce 1993. Během interview pro britskou BBC politička uvedla, že je možnost, že bude v příštích volbách v roce 2015 kandidovat a že se pokusí postavit do čela své země. Ve čtvrtek politička pronese projev pro obě komory britského parlamentu. Její návštěvě Spojeného království předcházela návštěva Švýcarska a Norska.
Řecké strany PASOK a Demokratická levice podpoří vládu Nové demokracie, premiérem se stal Antonis Samaras
Zprávu potvrdil Evangelos Venizelos, lídr socialistické strany PASOK, která společně s menší Demokratickou levicí podpoří vládu vedenou vítěznou Novou demokracii (ND) Antonise Samarase. Politik dále komentoval summit hlavních představitelů EU v Bruselu, které proběhne příští týden. Uvedl, že nová vláda se pokusí vyjednat revizi stávajícího záchranného plánu a představí rámec, který podpoří hospodářské oživení a boj proti nezaměstnanosti. Venizelos dále potvrdil, že strana PASOK ani Demokratická levice nebudou mít v nové vládě své ministry, k podpoře dojde tedy pouze vyjádřením důvěry. Seznam nově jmenovaných ministrů by měl být zveřejněn ve čtvrtek, již nyní však řecká média informovala o tom, že ministrem financí se stane dosavadní guvernér řecké centrální banky Vasilis Rapanos.
Španělsko počká na výsledky dvou auditů svých bank, než dokončí žádost o pomoc při jejich rekapitalizaci
Uvedl to během summitu skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos španělský premiér Mariano Rajoy. Zde byla jedním ze zásadních témat právě nynější situace ve Španělsku. Ekonomicky nejvyspělejší státy světa zemi vyzvaly, aby co nejrychleji vyřešila svou dluhovou krizi, která v nynější době ohrožuje celý finanční sektor eurozóny. Země dříve uvedla, že eurozónu požádá o zhruba 100 miliard eur jako pomoc pro svůj bankovní sektor.
Proběhlo další jednání mezi představiteli Kosova a Evropské komise
Během setkání byly projednávány různé okruh témat, včetně volného pohybu zboží, práv duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, pohybu kapitálu a finančních služeb nebo politiky hospodářské soutěže. Jednání je součástí studie proveditelnosti smlouvy o stabilizaci a přidružení, kterou Evropská komise (EK) připravuje. Výsledkem má být poskytnutí údajů o krocích, které by mělo Kosovo podstoupit k procesu přibližování k EU.
Největší podíl žen mezi zákonodárci v arabském světě má Alžírsko
Po květnových volbách usedlo do alžírského parlamentu 146 žen, v předešlém funkčním období to bylo pouhých 31. Nyní tvoří ženy 31,6 % Poslanecké sněmovny. Jde o nejvyšší podíl žen v celém arabském světě, a je dokonce vyšší než například ve Švýcarsku, Kanadě, Francii, Velké Británii či USA. Politický systém Alžírska je postaven na prezidencialismu, parlament proto disponuje omezenými pravomocemi.
Španělský ministr zahraničí v červenci navštíví Ekvádor
Předmětem plánované návštěvy mají být jednání s tamní vládou o možných investicích do oblasti vědy a technologie. Dále se má řešit užší propojení vzdělávacích systémů obou zemí, přičemž by v Ekvádoru mělo být otevřeno několik univerzit s přímím napojením na španělské univerzity. Diskutována by měla být i otázka španělské finanční krize a jejího vlivu na ekvádorskou ekonomiku.
Na 18 milionů lidí hladoví v oblasti Sahelu, EU žádá mezinárodní pomoc
Představitelé států Sahelu, členové Evropské unie a Agentura pro mezinárodní rozvoj se na summitu zavázali k poskytnutí 940 milionů eur k vyřešení bezprostřední situace. Na 18 milionů lidí trpí potravinovou nouzí, mezinárodní společenství volá po okamžité pomoci. Evropská komise přislíbila 40 milionů eur na další humanitární pomoc do oblasti.