V tomto volebním období se již potřetí podařilo opozici sehnat dostatečný počet hlasů na vyvolání hlasování o důvěře vládě. Avšak všechny poslanecké kluby vládních stran deklarovaly podporu vládě a opozice disponuje pouze 81 poslanci z celkového počtu 200. K vyslovení nedůvěry vládě je potřeba 101 poslanců. Je tudíž nepravděpodobné, že opozice se svým návrhem uspěje.
Archiv rubriky: Česká republika
Evropské unii důvěřuje historicky nejméně Čechů
Agentura STEM zveřejnila výsledky svých průzkumů, podle kterých Evropské unii (EU) důvěřuje pouze 37% českých občanů. „Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu (EP) vyjadřují častěji starší občané, lidé se vzděláním bez maturity, špatně materiálně zajištění občané a lidé levicově orientovaní, především stoupenci Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM).“ dodala agentura.
Český premiér: „Ještě nebyl uskutečněn hlavní cíl EU a již se přistupuje k dalším fázím integrace“
Český premiér Petr Nečas na konferenci o hospodářských zájmech České republiky v EU uvedl, že EU je „vícerychlostní“ a pokud by se EU nestala unitárním státem, nezbude jí žádná jiná cesta, než fungování v rámci „flexibilní či variabilní geometrie“. Premiér Nečas dále hovořil o dle jeho názoru hlavním potenciálu integrace v EU, který spočívá ve vnitřním trhu založeném na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, a upozornil, že ačkoliv měl být tento cíl uskutečněn již na přelomu 80. a 90. let minulého století, jeho dokončení je stále v nedohlednu, a to i přesto, že evropská spolupráce mezitím postoupila k dalším fázím integrace – k měnové a politické unii.
Poslanecká sněmovna ČR odsouhlasila vstup Chorvatska do EU
K dokončení ratifikačního procesu smlouvy o vstupu Chorvatska do EU, tak stačí už jen souhlasu Senátu. Česká republika otevřeně a opakovaně vstup Chorvatska do unie podpořila a tak se nečekají problémy s ratifikací smlouvy ani v horní komoře Parlamentu. Budoucí členství Chorvatska musejí ratifikovat všechny členské státy EU. Jestliže dostane od všech členských států souhlasný postoj, stane se tak 28. členem EU k 1. červenci 2013 a v evropském parlamentu bude mít 12 poslanců.
Německá kancléřka navštíví Českou republiku
Německá kancléřka Angela Merkel přijala pozvání českého ministerského předsedy Petra Nečase k návštěvě České republiky. Termín příjezdu není prozatím znám, však podle informací Českého rozhlasu Radiožurnál kancléřka přijede v úterý 3. dubna a její
návštěva potrvá půl dne.
Česká republika postaví v Kosovu čistírnu odpadních vod za 400 tisíc eur
V rámci českého programu rozvojové spolupráce byl v úterý položen základní kámen nové čistírny odpadních vod ve vesnici Harilaç v kosovské obci Fushe. Tento projekt je finančně podporován Českou republikou a budou jej realizovat české firmy Ircon sro, Dekonta, a TopolWater. Z čistírny, u které se očekává, že bude plně funkční v září 2013, bude těžit na 1500 obyvatel zmíněné vesnice. Český velvyslanec v Kosovu Jiří Doležel položení základní kamene komentoval slovy: „Česká republika podporuje Kosovo nejen politicky, ale i v mnoha jiných oblastech, jakými jsou například ochrana životního prostředí či vzdělání.“
První zahraniční cesta nového slovenského premiéra bude do Prahy
Předseda slovenské strany SMĚR Robert Fico se vyjádřil, že pokud bude prezidentem pověřen k sestavení vlády a stane se pak premiérem, první zahraniční cesta bude směřovat do Prahy. Nechce prý rušit tradici československé spolupráce. Vyjádřil se mimo jiné i k nepodepsání rozpočtového paktu Českou republikou, které označil za čistě vnitrostátní rozhodnutí, které nechce nikterak odsuzovat.
Karel Schwarzenberg zkritizoval maďarskou ústavu
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se vyjádřil k již tak
rozruch vzbuzující maďarské ústavě. Považuje jí, kvůli stylu sepsání a slovům v ní použitým, za staromódní a nemá podle českého ministra zahraničí daleko k dokumentu, který určoval podobu autoritativního rakouského stavovského státu, který byl v této republice mezi lety 1934 a 1938. Dále dodal, že Orbánovu (maďarský ministerský předseda) politiku nepovažuje za žádný zločin, pouze za nešťastně zvolenou.
V České republice probíhá veřejný soudní proces se špičkami nejmenší koaliční strany
Proces s představiteli nejmenší koaliční strany české vlády Věci veřejné (VV) byl zahájen u Obvodního soudu v hlavním městě Praha v pondělí tento týden. Soud se zabývá obviněními mezi členy strany, přičemž někteří působí jako poslanci, o údajných úplatcích ve straně a „kupování si“ poslanecké i stranické loajality. Proces je veřejný a je sledován pozorně českými médii, což vzbuzuje rozporuplné reakce. Český prezident Václav Klaus již medializaci procesu označil za „veřejné divadlo“. Strana VV již kvůli svému poslanci Vítu Bártovi, který je z uplácení obviněn, způsobila koaliční krizi v dubnu 2011, kdy média odhalila plán poslance Bárty na ovládnutí veřejného prostoru v České republice českou bezpečnostní agenturou ABL, která působí i v Maďarsku, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Turecku a Rusku.
V západní metropoli České republiky byla otevřena kancelář WTCA
Na západě České republiky ve městě Plzeň byla otevřena kancelář World Trade Center Pilsen působící pod licencí Asociace světových obchodních center (WTCA) sídlící v New Yorku. Cílem kanceláře je dle českého zpravodajství Novinky.cz podpora mezinárodního obchodu a v rámci toho i přispívání k ekonomickému rozvoji města Plzeň a regionu západních Čech. Město Plzeň bylo zvoleno za evropské město kultury 2015 a nachází se zde podle odborníků jedna z nejatraktivnějších průmyslových zón v České republice. Působí zde společnosti jako například japonská společnost Panasonic nebo německý koncern Daimler a jeho automobilka Mercedes-Benz prostřednictvím společností EvoBus Bohemia či MBtech, který zde provozuje i svou akademii MBtech Academy pro výzkum a vývoj v automobilovém průmyslu.
Die Welt: „Plány českého prezidenta jsou antievropské“
Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
EU summit: 25 států podepsalo fiskální pakt
25 států, které se dříve k podpisu mezivládního fiskálního paktu zavázalo, tak nyní na summitu Evropské unie (EU) učinilo. Tato dohoda nutí k větší rozpočtové zodpovědnosti, tím, že zaručuje nové automatické sankce za porušení dohodnutých pravidel. Tato mezivládní dohoda má začít platit od 1.1. 2013 a to pod podmínkou, že jí ratifikuje alespoň 12 ze 17 zemí eurozóny.
Začal dvoudenní summit EU v Bruselu
Na jednáních by se mělo rozhodnout o udělení kandidátského statusu Srbsku, měl by být zvolen předseda Evropské rady pro další 2,5 leté období, jímž pravděpodobně zůstane Herman Van Rompuy a mělo by dojít k podpisu smlouvy o fiskální zodpovědnosti, kterou prozatím vetovaly Velká Británie a Česká republika. Dle představitelů těchto dvou států je důležité především pokračování v posilování a dalším budování vnitřního trhu.
Před summitem EU se v Londýně sejde britský premiér s českým premiérem
Těsně před summitem EU se dnes v Londýně sejde britský premiér David Cameron a premiér České republiky Petr Nečas, aby podle vyjádření českého premiéra projednali a společný postup na summitu. Velká Británie a Česká republika jsou jediné dvě země EU, které se odmítly zavázat ke smlouvě o fiskální odpovědnosti. Český premiér také uvedl, že je předsedou britské vlády v poslední době „poměrně často“ v kontaktu a že obě země znají vzájemně své pozice a „ladí“ svůj společný postoj v EU. Češi spolu s Brity požadují především posílení konkurenceschopnosti a dokončení tvorby jednotného evropského trhu.
Tisíce lidí protestují proti úsporným opatřením v Evropské unii
Demonstrace se uskutečnily například v Paříži, Aténách, Lisabonu, Bruselu a několika španělských městech. Protestují především studenti a odborové organizace, a to pouze den před dalším sumitem Evropské unie (EU), jenž se odehraje v Bruselu. Tento sumit se bude zabývat především oživením evropských ekonomik a přísnější rozpočtovou politikou. 25 států by mělo získat nový návrh fiskálního paktu. Vláda České republiky se dnes rozhodla tento návrh zatím nepodpořit, Velká Británie jej vetovala již na prosincovém sumitu. Protestující požadují alternativu k výdajovým škrtům.
4 ministři Evropské unie zaručili Srbsku podporu v získání statutu kandidátské země
Ministři zahraničích věcí Bulharska, Slovenska, České republiky a Maďarska v pátek společně nabídli Srbsku podporu během rozhodování o udělení statutu kandidátské země. V dopise pro vysokou představitelku Evropské unie (EU) Catherine Ashton a evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füle ministři uvedli, že Srbsko splnilo všechna nezbytná opatření a mezinárodní povinnosti. O udělení zmíněného statutu by mohlo být rozhodnuto již na příštím sumitu EU 1.-2. března.
Česká členka Evropského parlamentu „Julie Tymošenko je zneužívána a mučená“
Poté, co česká členkyně Evropského parlamentu (EP) Zuzana Roithova navštívila bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenko ve vazbě, prohlásil, že je zde „zneužívána a mučená“. Členkyně je z povolání lékařkou a na Ukrajinu přijela v neděli, aby sepsala zprávu o zdraví bývalé premiérky pro EP.
Srbský ministr obrny v České republice – Češi podporují Srby v získání statusu kandidátské země a obě země podepsaly vojenskou dohodu
Srbský ministr obrany Dragan Sutanovac jednal s českým protějškem Alexandrem Vondrou během jeho jednodenní návštěvy České republiky. Oba představitelé diskutovali kooperaci zmíněných zemí na poli obrany a vyměnili si zkušenosti v oblasti reforem systémů obrany. Obě země mezi sebou také podepsaly dohodu o ochraně proti zbraním hromadného ničení. Později se srbský představitel setkal také s českým ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Česká republika podporuje Srbsko v získání statutu kandidátské země Evropské unie (EU).
12 představitelů členských států vyzvalo EU k otevření trhů pro posílení růstu ekonomik
V době, kdy se ministři financí eurozony setkali v Aténách kvůli diskusi o možné finanční pomoci Řecku, 12. vedoucích představitelů vyzvalo předsedu Evropské rady (ER) Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise (EK) José Manuela Barossu k vytvoření strategie otevřenosti trhů, která by měla pomoci posílit růst evropských ekonomik a zabránit jejich další stagnaci. Dopis vyzývá evropské státy k deregulaci svých služeb, výzkumu a energetiky a navazovaní obchodních vztahů s rostoucími trhy včetně Číny a Ruska. Dopis podepsali představitelé Velké Británie, Irska, Nizozemí, Itálie, Španělska, Estonska, Lotyšska, Finska, Švédska, Polska, České republiky a Slovenska.
Česká republika, Nizozemsko a Belgie přestaly kupovat íránskou ropu
Oznámila to v pondělí agentura Reuters s odkazem na mluvčí Evropské komise (EK) Marlene Holzner. Evropská unie (EU) se dříve dohodla na ukončení obchodu s íránskou ropou k 1. červenci 2012 v rámci nových sankcí. V nedělí Írán přestal dodávat ropu Velké Británii a Francii.
Česká republika bude ratifikovat vstup Chorvatska do EU
Zprávu potvrdil český prezident Václav Klaus po setkání s jeho protějšky ze Srbska, Slovenska a Chorvatska v České republice. Slovensko již přístup Chorvatska do Unie ratifikovalo.
Český prezident podepsal ústavní zákon, kterým se zavádí přímá volba hlavy státu
Václav Klaus dnes podepsal novelu ústavního zákona, který nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Jeho nástupce tak příští rok zvolí občané. Sám současný prezident vystupoval proti novele a před časem ji označil za „fatální chybu a omyl“, není však v jeho pravomoci ústavní zákon na rozdíl od jiných zákonů vetovat.