Změna se má dotknout desítek tisíc podnikatelů a firem. Ministerstvo financí připravuje zavedení takzvaného centrálního úložiště, do kterého podnikatelé a firmy z vybraných oborů, jako je třeba obchod s lihovinami, realitní kanceláře nebo prodej zboží a služeb přes internet, budou průběžně odesílat některé účetní údaje. Půjde především o informace o nákupu zboží a následných tržbách. Podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče tak bude možné lépe dohledat původ zboží a získat na dálku část podkladů pro daňové kontroly, což by mělo omezit daňové úniky a snížit riziko situací, která vznikla s problematickým metanolem. Obchodníci s návrhem spíše nesouhlasí a tvrdí, že půjde o zbytečné navýšení administrativy.
Archiv rubriky: Česká republika
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
Ústavní soud odmítl zrušit sporný druhý článek amnestie
Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.
Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause
ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.
Cena pohonných hmot klesá
Minulý týden dosáhla cena pohonných hmot v ČR nejvyšší hodnoty od listopadu 2012. Analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak uvádí, že zdražování by mělo přestat příští týden a jeho koncem by mohly ceny o pár haléřů klesnout. To potvrzuje i propad ceny ropy typu Brent, která zlevnila ze 114 na 110 USD za barel. Naopak ale kurz české koruny oslabil o 1,8 %, na což reagovali distributoři tím, že si měli snížit marže na podprůměrné hodnoty.
Kolem Karla Schwarzenberga vzniká fórum
Pondělní vydání deníku Právo uvedlo informaci o tom, že se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg chystá vytvořit satelitní sdružení pod názvem Fórum Karla Schwarzenberga. Sdružení si klade za cíl přilákat lidi zpátky k politické angažovanosti, respektive k zájmu o politiku. Podle politologů je to kladný tah, protože se tak zužitkuje podpora, jíž se ministrovi Schwarzenbergovi dostalo během prezidentských voleb. Zároveň to může být pozitivní krok k tomu, aby byli osloveni lidé, kteří nechtějí být součástí politické strany, nicméně nějakým způsobem zastávají názory ministra Schwarzenberga. Fórum by mělo být se stranou TOP 09 svázáno jen částečně, a to z hlediska spolupráce finanční, organizační a personální, nikoli však v rámci stranických struktur.
Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím
V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.
Senát odsouhlasil podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause
Členové horní komory Parlamentu ČR v pondělí odsouhlasili podání ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Podání žaloby k Ústavnímu soudu (ÚS) podpořilo 38 senátorů, zbylých 30 bylo proti. Ústava definuje velezradu jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem za velezradu je ztráta prezidentského mandátu a nemožnost ho znovu nabýt. Žalobu předložilo 28 senátorů, kteří prezidenta Václava Klause kritizovali zejména kvůli novoroční amnestii. Nicméně dalšími důvody pro podání žaloby bylo to, že prezident Klaus otálel s podepsáním dodatku Evropské sociální charty nebo dosud nepodepsal dodatek Lisabonské smlouvy o záchranném fondu eurozóny. ÚS projedná žalobu přednostně.
Zrušené buňky ODS v Praze budou obnoveny
Regionální rada ODS v pondělí rozhodla o tom, že obnoví oblastní sdružení v Praze 4 a v Praze 12. Garanty budou místopředseda pražské ODS Zdeněk Zajíček a senátor Tomáš Gurlich. Cílem je, aby nová sdružená vznikla co nejrychleji. Zároveň je tu snaha o to, aby členové nově vznikajících pražských buněk byli jen lidé, kteří mají v dané části Prahy trvalé bydliště. O zrušení pražských buněk ODS rozhodla ve čtvrtek výkonná rada ODS na jednání v Jihlavě.
Minimální mzda by se mohla zvýšit o 600 korun
Návrh ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy je pro odbory uspokojivý a hodlá o něm s ministerstvem jednat. Pokud by návrh prošel, zvýšila by se minimální mzda o 600 korun. Ministr financí Miroslav Kalousek nicméně s navýšením nesouhlasí. Minimální mzda je v současnosti 8000 korun. Odboráři minulý týden předali Poslanecké sněmovně návrh, kde žádají zvýšení minimální mzdy na 9000 korun. V současnosti podle ministerstva práce a sociálních věcí dostává minimální mzdu v České republice 80 000 až 120 000 zaměstnanců.
Stát zahájí dostavbu D11 i bez všech potřebných pozemků
Přestože stát nezískal pozemek pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové, nehodlá už dále čekat a stavbu zahájí. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák, uvedl, že stavební práce se začne z druhé strany na křižovatce v Kuklenech, která je podle něj nejsložitější. Napojení na stávající dálnici s chybějícím pozemkem údajně problematické nebude. Chybějící pozemek paří Jaroslavě Štrosové, s níž stát o prodeji jedná již 17 let. Dálnice D11 se staví od roku 1978, měla vést z Prahy přes Poděbrady do Hradce Králové a dále k Polsku. Nyní je postaveno 85 kilometrů k Hradci Králové, 70 kilometrový úsek do Polska se má dostavět v budoucnu. Podle odhadů bude stát dálnice na 34 miliard korun. Problematický úsek před Hradcem Králové by měl vyjít na 1,5 miliardy korun.
Konkurence na českých železnicích roste, těžit z toho mohou cestující
Soukromí železniční dopravci Leo Express a RegioJet nabízejí zákazníkům konkurenčních Českých drah, kteří vlastní věrnostní In-kartu, 30% slevu. České dráhy s jejich obchodní politikou nesouhlasí, naopak chtějí investovat do vozového parku. V České republice neexistuje arbitr, který by určil, zdali politika soukromých dopravců je nebo není nekalá soutěž. „Někde je regulátorem přímo stát. Nevýhodou v České republice ale je, že stát je současně akcionářem hlavního operátora, tedy Českých drah. Ministr dopravy má připraven text zákona, kde role regulátora bude již v brzké době uzákoněna,“ řekl pro Český rozhlas dopravní expert ČVUT Radek Moos.
Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute
Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.
Firmy očekávají růst na českém trhu, pomoci jim mohou inovace
Poradenská společnost PwC Česká republika provedla průzkum se 100 šéfy nejvýznamnějších podniků, které působí na českém trhu. Podle výsledků jich letos přes 70 % očekává růst a to hlavně díky inovacím. Nicméně k technologickému vývoji je potřeba dostatek kvalifikovaných lidí, jichž je podle generálních ředitelů na českém trhu málo. Mnohé inovace se mohou projevit až za více než rok, proto se velká část firem soustředí na inovace, které zajistí alespoň udržení současné výroby. Podle Svazu průmyslu a dopravy je potřeba přistupovat k růstu opatrně, růst si má udržet jen několik sektorů, dokonce se odhaduje pokles poptávky u více než poloviny malých a středních firem, což bude mít pravděpodobně vliv na výši mzdy.
Ministerstvo zemědělství má nového náměstka, stal se jím Miroslav Hladík
Post náměstka pro ekonomický úsek na ministerstvu zemědělství, který byl volný od poloviny prosince, obsadí bývalý auditor a ekonom Miroslav Hladík. Do této funkce ho jmenoval ministr zemědělství Petr Bendl. Post převezme v pondělí 4. března. Náměstkem byl do poloviny prosince Tomáš Šimčík, který na svůj post rezignoval
Český a slovenský prezident si navzájem udělili státní vyznamenání
První návrh o vzájemném udělení vyznamenání bylo slyšet i na tiskové konferenci v době, kdy byl prezident Václav Klaus na státní návštěvě v Bratislavě. Slovenský prezident Ivan Gašparovič tehdy naznačil, že by možnost udělení vyznamenání prezidentovi Václavu Klausovi byla. Obdobně reagoval i prezident Václav Klaus. Ve středu projednala vláda na žádost prezidenta návrh o udělení Řádu bílého lva slovenskému prezidentovi, návrh byl následně přijat. Slovenský prezident Ivan Gašparovič zase udělí prezidentovi Klausovi vyznamenání Řádu bílého dvojkříže I. třídy.
Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU
Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až na 14,9 %.
Případ tzv. rebelů z ODS bude vyšetřen policií
Advokát Václav Láska uspěl ve svém podání trestního oznámení na 3 tzv. rebelující exposlance z ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Advokát Láska je toho názoru, že zmínění poslanci vzali úplatek od premiéra Petra Nečase ve formě přijetí vysokých postů. Jeho návrh byl nejprve odmítnut Obvodním zastupitelstvím pro Prahu 1, následně se svým trestním oznámením po odvolání uspěl. Městské státní zastupitelství vydalo závazný pokyn, aby celý případ byl vyšetřen policií. Trojice poslanců složila mandát koncem listopadu kvůli daňovému balíčku. Ivan Fuksa poté získal místo u Českého Aeroholdingu, Marek Šnajdr u společnosti ČEPRO a Petr Tluchoř údajně u firmy ČEZ, ale sám tento fakt popřel.
V pátek se uskutečnily protesty lékařů
Na 1. března naplánovala Česká lékařská komora (ČLK) a lékařské odbory protesty, které měly upozornit na jejich nesouhlas s reformami ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Vyzváni byli také pacienti, občané, kteří se mohli připojit k protestům podepsáním petice s názvem Zachraňme naše zdravotnictví. Petici nabízeli k podpisu lékaři ve svých ordinacích a ke čtvrtečnímu večeru bylo nasbíráno kolem 15 000 podpisů. Protesty lékařů měly být pouze symbolické. Nic nemělo být namířeno proti pacientům, nýbrž proti vládním krokům, takže ačkoliv se protestovalo ve 14 krajích, ordinace normálně dál fungovaly. Nesouhlas lékařů tak byl vyjádřen prostřednictví plakátů v nemocnicích či ordinacích.
ODS se snaží najít cestu z vnitrostranické krize
Ve čtvrtek se v Jihlavě uskutečnilo jednání vedení ODS. Strana se na jednání snažila najít řešení, jak překonat vnitrostranickou krizi a získat zpátky své voliče. Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by ODS volilo pouze 12 % občanů. Vedení strany se rozhodlo zrušit svá místní sdružení v Praze 4, Praze – Západ a Praze 12. Podle pražského primátora Bohuslava Svobody tam strana nemá důvěru svých voličů. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že do vedoucích funkcí již nesmí být jmenováni lidé s podivnou minulostí. Výkonná rada ODS také reagovala na pokus skupiny senátorů vznést ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause a snahu označila za zneužití Ústavy ČR. Zároveň poděkovala odstupujícímu prezidentovi Václavu Klausovi za důstojnou reprezentaci země ve během jeho 2 volebních období.
Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly
Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.
Prezident Václav Klaus jmenoval nové soudce
Ve čtvrtek jmenoval odstupující prezident Václav Klaus 12 nových soudců. Dle svých slov jde o poslední jeho jmenování. Během ustanovení nových soudců do funkce prezident Václav Klaus zdůraznil, že práce soudců je nelehká a často i nevděčná, nicméně věří, že soudci budou ke své práci přistupovat s plnou vážností. Soudci budou působit na obvodních soudech po celé ČR.
Nový občanský zákoník začne platit od ledna příštího roku
Na středeční tiskové konferenci oznámili premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek výsledky jednání vlády, které se mimo jiné týkalo případného posunutí data platnosti nového občanského zákoníku. Kabinet se nakonec dohodl na tom, že účinnost občanského zákoníku bude ponechána na rok 2014. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však neodložení občanského zákoníku může přinést řadu problémů a nejasností v právním systému. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen, že to bude nejpřínosnější reforma Nečasovy vlády.