Jedná se o důkazy o ruských občanech, kteří měli prodat své ledviny na klinice Medicus v hlavním městě Kosova Prištině. Rusko odmítlo předat důkazy z politických důvodů, je nejdůležitějším zahraničním partnerem Srbska, které rovněž neuznává nezávislost Kosova. Na 7 Albánců je nyní za obchodování s orgány stíháno misí EU v Kosovu EULEX, a to včetně majitele kliniky Luftiho Dervishi. Srbský státní prokurátor k případu uvedl, že obchodování s orgány na klinice může být spojeno s údajným obchodováním orgánů členů Kosovské osvobozenecké armády (KLA) za občanské války v Kosovu. V prosinci 2010 zpráva Rady Evropy uvedla, že někteří členové KLA včetně současného premiéra Hashima Thaciho se dopustila obchodu s orgány vězňů . Také Rusko nedávno kritizovalo neochotu Kosova vyšetřit obchodování s orgány KLA za občanské války v zemi.
Archiv rubriky: Kosovo
Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky
Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Kosovo navrhlo financovat sever země z vybraných cel mezi Kosovem a Srbskem, Srbsko protestuje
Kosovský premiér Hashim Thaci navrhl, aby byl vytvořen zvláštní fond jako součást kosovského státního rozpočtu, ze kterého by byl financován sever Kosova. V případě vzniku fondu by na jeho správu měla dohlížet tříčlenná komise složená z Albánce, Srba a mezinárodního zastupitele. Přestože Srbsko návrh ostře odmítlo, sever Kosova je de facto mimo působnost kosovské vlády, neuznává ani kosovskou nezávislost a hlásí se k srbské vládě. Mezi Kosovem a Srbskem proběhlo minulý týden již 4. jednání v rámci normalizace vztahů mezi zeměmi pod dohledem EU ohledně možného vybírání cel, daní a DPH ze společných hraničních přechodů.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
Kosovská vládní vozidla byla zapálena na protest proti EU
V Prištině byla ve čtvrtek v noci zapálena tři vládní kosovská vozidla na protest proti EU, která zprostředkovává jednání mezi Srbskem a Kosovem. Kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic jednali v Bruselu ohledně normalizování vztahů. EU požaduje, aby se sever začlenil se zbytkem Kosova, jinak nebude moci být Srbsku nabídnuto členství v EU. Srbsko se na druhou stranu snaží o autonomii pro oblast Severního Kosova, s tím, že uznají vládu Thaciho na celém území. Kosovští Albánci se obávají, že vláda Hashima Thaci bude dělat Srbům ústupky. Ministryně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton, která předsedala rozhovorům, oznámila, že premiéři obou vlád dosáhli prozatímního porozumění o výběru cla a daních na sporném území.
Srbsko se snaží urovnat vztahy s Kosovem
EU požaduje, aby země vytvořily funkční sousedské vztahy, aniž by Srbsko muselo formálně uznat nezávislost Kosova. Kosovská vláda požaduje uznání státnosti ze strany OSN. Členství Kosova v OSN nicméně blokuje Rusko, které je spojencem Srbska. Premiér Ivica Dacic ve svém parlamentním projevu řekl, že srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje. Srbský parlament přijal usnesení, které implicitně nabízí uznání autority kosovské vlády na celém území, výměnou za širokou autonomii pro desítky tisíc Srbků, kteří tam žijí. Kosovo vyloučilo jakýkoli zvláštní status pro sever země.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii definitivně rozhodl o nevině velitelů z Kosovské osvobozenecké armády
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu rozhodl, že bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramush Haradinaj a další 2 kosovští velitelé Idriz Balaj a Lahi Brahimaj byli zproštěni obvinění, že se dopustili válečných zločinů na etnických Srbech a Albáncích, kteří kolaborovali se Srby, během občanské války v Kosovu, oprávněně. ICTY prohlásil, že případy velitelů jsou tak definitivně uzavřeny. V roce 2008 ICTY zprostil obžaloby Haradinaje i Balaje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, Brahimaj byl odsouzen za mučení a týraní na 6 let do vězení. Poté, co došel Odvolací senát ICTY v roce 2010 k závěru, že svědkové byli zastrašováni, byl soud částečně obnoven, v listopadu 2012 nicméně osvobodil všechny 3 velitele.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
Švédský soud osvobodil srbského policistu obviněného z válečných zločinů v Kosovu
Odvolací soud ve Švédsku zprostil viny bývalého srbského policistu Milice Martinovice, který se měl dopustit masakru obyvatel v kosovské vesnici Cusca v roce 1999. Podle odvolacího soudu nebylo dostatečně prokázáno, zda se Martinovic vůbec podílel na masakru obyvatel, i když předem o masakru věděl, navíc žádný věrohodný svědek Martinovice neidentifikoval. Martinovic byl zatčen ve Švédsku v roce 2010.
Kosovská opozice odmítla požadavek Srbska na vytvoření samosprávy pro kosovské Srby
Kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci odmítl požadavek Srbska, aby byla vytvořena politická a územní autonomie pro samosprávné jednotky na severu Kosova, obývané převážně Srby. Srbské noviny uvedly, že by na severu Kosova mohla být vytvořena samostatná entita po vzoru Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Severní Kosovo zůstává v současné době hlavním ohniskem sporu mezi zeměmi, kosovští Srbové neuznávají vládu Kosova.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
Srbsko požaduje pro kosovské Srby samosprávu
Podle Srbska by měly získat samostatné správní jednotky Strpce a Gracanica ve středním a jižním Kosovu a Mitrovica, Leposavic, Zubin Potok a Zvecan na severu Kosova, obývané převážně Srby, územní a politickou autonomii, která by byla garantována kosovskými i mezinárodními zákony. Návrh zahrnuje i menší srbské obce v Kosovu, které by měly dostat status samosprávných obcí, mezi srbkou pravoslavnou církví a vládou v Kosovu by měly být navázány lepší vztahy. Zlepšení vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.
Kosovo se Srbskem se dohodlo na celní dohodě
Spotřební zboží do 3,5 tuny a veškeré nespotřební zboží, které bude směřovat do Srbska ze severní části Kosova, bude od čtvrtečního dne osvobozeno od cla. Celní dohoda naváže v rámci normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem na dohodu o hranicích. Od března 2011 se země dále dohodly na svobodě pohybu, vzájemném uznání univerzitních diplomů a společném zastoupení při regionálních jednáních a v obchodu, ne všechny dohody byly však dosud realizovány.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.