Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.
Archiv rubriky: Kosovo
Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN
Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Slovensko se rozhodlo uznat kosovské pasy
Slovensko se rozhodlo uznávat pasy z Kosova, a to i přes fakt, že jeho nezávislost společně s dalšími čtyřmi členskými státy EU neuznává. Zprávu potvrdil kosovský náměstek ministra zahraničních věcí Petrit Selimi, jenž dodal, že toto rozhodnutí pomůže usnadnit komunikaci mezi oběma státy a usnadní pohyb obyvatel.
Špičky NATO navštívili misi KFOR
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a vyslanci při NATO ze všech 28 členských států navštívili misi KFOR. Na tiskové konferenci v Prištině prohlásil generální tajemník NATO, že bezpečnost balkánské oblasti stále závisí na činnosti Severoatlantické aliance. NATO zde také oznámilo, že bude plně podporovat snahu Evropské unie zprostředkovat dialog mezi Prištinou a Bělehradem.
USA očekávají normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem
Náměstkem americké ministryně zahraničních věcí pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon tvrdí, že USA očekávají normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. „Spojené státy americké ani Evropská unie neočekávají, že Srbsko v této fázi uzná nezávislost Kosova. Nicméně, Srbsko se musí smířit s realitou demokratického, suverénního, nezávislého a multietnického Kosovo s dnešními hranicemi,“ řekl na summitu v Chorvatsku. Gordon dále uvedl, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám, je však potřeba, aby Bělehrad přestal podporovat nelegální bezpečnostní a justiční struktury v severním Kosovu. Summitu v Chorvatsku se zúčastnil bývalý srbský prezident Boris Tadic, ne však oficiální srbská delegace. Ta nesouhlasila s účastí kosovského premiéra Hashima Thaci.
Mise EULEX obvinila kosovského vicepremiéra a dalších 10 osob z korupce
V pátek došlo k obvinění kosovského vicepremiéra Bujara Bukoshiho a 10 dalších úředníků z braní úplatků při zadávání zakázek v resortu zdravotnictví, kde Bukoshi v minulosti působil. Obvinění byla podána Zvláštním zastupitelským orgánem Kosova, jenž je jednou z odnoží mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX). Místopředseda vlády popírá všechna obvinění a tvrdí, že státní zástupce jej nekontaktoval. „Jsem naprosto čistý a nebyl jsem zapojen do žádných machinací ohledně veřejných zakázek, jsem připraven čelit spravedlnosti,“ uvedl Bukoshi pro agenturu Reuters.
Mezinárodní dozor nad Kosovem skončí v září letošního roku
Rozhodnutí bylo oznámeno v pondělí ve Vídni Pieterem Feithem z Mezinárodního civilního úřadu (ICO) v Kosovu. ICO je výkonným orgánem Mezinárodní řídící skupiny zahrnující USA, EU a další státy. Tímto krokem získá Kosovo úplnou nezávislost. Kosovský premiér Hashim Thaci při té příležitosti uvedl, že „Kosovo otevřelo novou kapitolu své státnosti, přesto však musí pokračovat ve zlepšování právního systému, zvyšování důvěry lidí ve své instituce, jakož i zvyšování hospodářského rozvoje a kvality života lidí v Kosovu“.
Desítky zraněných osob při incidentu na kosovsko-srbském hraničním přechodu
Ve čtvrtek ráno vypukly střety mezi Srby a kosovskou policií na hraničním přechodu Merdare. Desítky lidí, včetně více než 30 policistů, byly zraněny. Dle kosovských médii došlo ke střetu s členy Crvena Zvezda, fanoušky „Delija“ poté, co na policii zaútočili kameny. Dle srbských médii kosovští policisté zastavili skupinu Srbů, použili slzný plyn a gumové střely a během incidentu došlo ke zranění 20 civilistů. Věc je dále vyšetřována.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
Proběhlo další jednání mezi představiteli Kosova a Evropské komise
Během setkání byly projednávány různé okruh témat, včetně volného pohybu zboží, práv duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, pohybu kapitálu a finančních služeb nebo politiky hospodářské soutěže. Jednání je součástí studie proveditelnosti smlouvy o stabilizaci a přidružení, kterou Evropská komise (EK) připravuje. Výsledkem má být poskytnutí údajů o krocích, které by mělo Kosovo podstoupit k procesu přibližování k EU.
Kandidát na egyptského prezidenta Mohamed Mursi: „Pokud budu zvolen, Egypt uzná nezávislost Kosova“
Toto uvedl kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi po setkání s Bekirem Ismailem, poradcem ministra zahraničních věcí Kosova Envera Hoxhy. Věc komentoval slovy: „Egypťané vždy podporovali nezávislost Kosova.“ Mursi skončil v 1. kole prezidentských voleb na 1. místě.
Čad se stal 91. zemí světa, která uznává nezávislost Kosova
Prostřednictvím verbální nóty zaslané ministerstvu zahraničních věcí Kosova vláda republiky Čad potvrdila uznání nezávislosti této země. Oznámení předcházela návštěva kosovského ministra zahraničních věcí Envera Hoxha na čadském velvyslanectví v Paříži minulý měsíc, kde se Hoxha setkal se svým čadským protějškem Moussou Faki Mahamatem. Od vyhlášení nezávislosti dne 17.2. 2008 bylo Kosovo k dnešnímu dni uznáno 91 státy.
Došlo ke střetů Srbů s jednotkami KFOR v severním Kosovu
K incidentu došlo v pátek ve vesnici Rudar, údajně byly zraněny nejméně 3 osoby. Američtí vojáci mise KFOR během incidentu hodili na Srby, kteří se snažili dostat k barikádě v obci Dudin Krsh, slzný plyn. Mluvčí jednotek KFOR Uwe Nowitzki uvedl, že mírová jednotka tento akt násilí důrazně odsuzuje.
Úřad EU v Kosovu zemi udělil granty v hodnotě 1,6 milionu eur
Peníze byly poskytnuty v rámci programu EU-Beautiful Kosovo celkem 14-ti různým projektům, budou použity například k budování parků a chodníků, obnově mládežnických a sportovních center, čištění a opravě hřbitovů. Tímto by mělo být vytvořeno až 600 krátkodobých pracovních míst. Pro tento rok se očekává, že EU v Kosovu investuje 3 milióny eur, vytvoří 1200 krátkodobých a 30 dlouhodobých pracovních míst.
Podpora Kosova bude prioritou Albánie v rámci předsednictví Rady Evropy
Albánie převezme 23. května šestiměsíční předsednictví Rady Evropy, během kterého chce z integrace Kosova do této organizace udělat jednu z klíčových priorit. V rozhovoru pro Radio Kosovo to potvrdil albánský ministr zahraničí Edmond Haxhinasto. „Důležitým argumentem je, že proces evropské integrace Kosova je nenávratný, je jen otázkou času, než se stane její plnou součástí,“ dodal Haxhinasto.
Kosovská vláda schválila vízovou povinnost pro několik států
Během dnešního zasedání vlády uvedl premiér Hashim Thaci, že Kosovo sleduje i nadále závazek splnění kritérií pro začlenění do Evropské unie. Thaci dále uvedl, že „vláda schválila rozhodnutí zavést vízovou povinnost pro řadu států. Toto rozhodnutí je součástí procesu evropské integrace a státní bezpečnosti. Země, na které se bude vízový režim vztahovat, byly vybrány na základě toho, jak velkou hrozbu představují pro bezpečnost Kosova a pro mezinárodní mír a stabilitu“.
Generální tajemník OSN: „Napětí ohrožuje mír v Kosovu a regionu“
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že neoprávněná zatčení, pasivita vůči netoleranci společnosti a poválečná rétorika nevyhnutelně vedou k dalšímu napětí a násilí. Rada bezpečnosti OSN bude v pondělí v New Yorku jednat ohledně zprávy o situaci v Kosovu, generální tajemník OSN však varoval, že i přes pokrok v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem, napětí ohrožuje mír a stabilitu v Kosovu a regionu. „Doufám, že pozitivní tok dialogu a pokrok směrem k evropské integraci a normalizaci vztahů mezi Prištinou a Bělehradem bude nadále sílit a že napětí a konflikty se budou postupně snižovat,“ uvedl Ban Ki-moon ve své zprávě.
Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar: „Měl by existovat speciální plán pro sever Kosova“
Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar uvedl, že dle jeho názoru by měl existovat speciální plán pro sever Kosova, rozhodnutí však náleží Prištině. Zdůraznil, že Srbsko bude mít svou roli v budoucím dialogu, neboť v Kosovu žije mnoho etnických Srbů. Během oslav Evropského dne zástupce EU zmínil, že kosovská vláda bude muset přesvědčit zdejší Srby, že Kosovo je multietnickým státem.