Hlavním úkolem inženýrů je nyní obnovit dodávky elektřiny pro čerpadla v hlavním chladícím systému. Nebudou li palivové články ochlazovány, dojde k jejich roztavení a následnému odpaření vysoce radioaktivní páry. To navíc znemožní další postupné chlazení, jelikož při současné metodě chlazení vodou spouštěnou z vrtulníku či stříkanou hasičskými cisternami by docházelo k okamžitému odpařování, a tudíž i k přímému kontaktu radioaktivní páry se záchrannými týmy. Největší prioritou je nyní chlazení okolí reaktoru číslo 4, kde jsou ohroženy především bazény s použitým palivem.

Potenciální problém neochlazovaných bazénů s vyhořelým palivem je vážný. Pokud se nepodaří vyhořelé jaderné palivo v bazénu ochladit bude dál stoupat jeho teplota. Teplota tavení zirkoniových obalů ve kterých je vyhořelé palivo vloženo je 1855°C. Po dosažení této teploty může dojít k roztavení vyhořelého jaderného paliva. Při tom může být emitováno do ovzduší množství radioaktivních látek. Vzhledem k objemům vyhořelého paliva, které mohou být uskladněny v těchto bazénech může dále dojít i k tavení materiálu bazénu. Pokud je bazén z betonu může dojít k jeho tavení nejpozději při teplotě 1410°C, což je teplota tavení křemíku. Beton se z převážné části skládá ze sloučenin křemíku. Nechlazené vyhořelé jaderné palivo v tekutém stavu se pak může protavit do spodních pater elektrárny. Ve spodních patrech elektrárny se však nachází reaktor.

Podle dostupných informací, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) stoupá teplota v bazénech s vyhořelým palivem v reaktorových halách vážně poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima 1. Běžná provozní teplota při funkčním aktivním chlazení vody v bazénu se pohybuje kolem 25°C. Ve dnech 14 a 15.3.2011 dosahovala teplota vody v bazénu reaktorovny č. 4 výše 84°C. Ze dne 16.3.2011 nejsou data k dispozici. Media spekulují o možnosti, že se chladicí voda již zcela vypařila. Japonské úřady oznámily, že 30 km od elektrárny bylo naměřeno 0,17 mSv/h. V místě s takovou intenzitou je bezpečné setrvat maximálně 6 hodin.

Japonský císař Akihito, vládnoucí již od roku 1989, vyzval v projevu ze svého paláce japonský lid, aby nikdy neztrácel naději a navzájem si pomohl při zotavování se z neštěstí, které ho postihlo. Japonská policie nyní hlásí okolo 13 000 mrtvých či pohřešovaných.

Bazény vyhořelého paliva umístěné v reaktorových halách představují riziko. Bazény s vyhořelým palivem jsou umístěné ve všech reaktorových halách JE Fukušima 1. Toto vyhořelé palivo musí být neustále ochlazováno resp. ponořeno ve vodě – obdobně jako palivo v již odstaveném reaktoru. V případě nezajištění ochlazování vyhořelého paliva může dojít k jeho samovznícení a následné emisi radioaktivních látek do okolí. Této emisi na rozdíl od reaktoru nebrání žádná tlaková nádoba. Reaktorové budovy jsou navíc poškozeny nebo zničeny. Rozměry bazénů jsou dle New York Times cca 12x12x13m. Výška uskladněného paliva v bazénu je cca do 5 m. Lze dovodit, že 1m3 vyhořelého paliva představuje hmotnost cca 20 tun.

Podle posledních informací došlo během úterního večera (středečního rána japonského času) k dalšímu výbuchu u reaktoru číslo 2. Provozovatel elektrárny společnost TEPCO potvrdila, že v reaktoru č. 4 vypukl požár a z reaktoru stoupá kouř. Střecha reaktorové haly 4 praskla. V průběhu dne vypukl navíc požár v oblasti bazénu s uskladněným vyhořelým jaderným palivem, který se však podařilo uhasit. Radiace měřená v elektrárně se poté prudce zvýšila – mezi reaktory 3 a 4 byla naměřena hodnota 400 mSv/h. Pro srovnání – v místě takového zdroje záření je „bezpečné“ servat řádově několik sekund. Po tomto měření byli v souladu s havarijním plánem z elektrárny evakuováni všichni postradatelní pracovníci.

Nové zemětřesení přišlo jen několik dní po devastujících pátečních otřesech a následné vlně tsunami, při kterých přišlo podle údajů o život více než 10 000 lidí. Nové otřesy udeřily na východě Japonska a podle očitých svědků bylo možné pociťovat záchvěvy i v hlavním městě Tokio.