Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.
Opatření má ochránit imigranty, kteří se do země dostali společně se svými rodiči v nízkém věku. Bude se vztahovat na imigranty, kterým není více než 30 let, dostali se do Spojených států před dovršením 16. roku a v zemi žijí minimálně 5 let. Zároveň se musí jednat o studenty, absolventy střední školy či bývalé vojáky, kteří sloužili v americké armádě a nebyli obviněni z úmyslných trestných činů. V případě, že ilegální imigrant tyto podmínky splní, bude moci zůstat a legálně pracovat v zemi po následující 2 roky a poté požádat o prodloužení lhůty. Mnoho analytiků komentuje tento krok jako pokus B. Obamy získat hlasy hispánské komunity, která by mohla sehrát v prezidentských volbách tohoto roku klíčovou roli. Nařízení by se podle odhadů mohlo týkat okolo 800 tisíc ilegálních přistěhovalců.
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Ministři zahraničí Bruno Rodriguez a S.M. Krishna absolvovali celkem dvě společná zasedání, při kterých Indie vyjádřila zájem o posílení především ekonomické spolupráce. Indický ministr zahraničí Krishna zároveň oznámil i plánovanou návštěvu ministra obchodu a průmyslu Jyotiraditya Scindia, který by měl do Havany zavítat příští měsíc.
Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Sondy Voyager 1 a 2 byly vypuštěny v roce 1977 a nyní se nacházejí ve vzdálenosti 18 a 15 miliard kilometrů od Slunce. Voyager 1 nyní cestuje rychlostí 17 kilometrů za sekundu a data, která vysílá, dosáhnou Země po 16 hodinách a 38 minutách. Obě sondy nesou na palubě nahrávku a obrazy z lidské kultury jako poselství vesmírným civilizacím. Voyager 1 bude prvním člověkem vytvořeným objektem, který opustí sluneční soustavu.
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Společnost Lockheed Martin je dlouhodobě největším dodavatelem americké armády. Současný kontrakt se týká každodenního provozování Globální informační sítě Spojených států (Global Information Grid, GIG) po dobu následujících tří let.
Informaci přinesl deník BBC Mundo. Podle něj Carlos Slim koupil 8% podíl nedávno znárodněné ropné společnosti YPF Ta byla až do dubna z 51% kontrolována španělským Repsolem.
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.
Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Slyšení výkonného ředitele Jamieho Dimona bylo několikrát preřušeno protestujícími, kteří byli nakonec vyvedeni policií. Podle jeho slov před komisí byla tato ztráta zcela ojedinělým incidentem a stabilita společnosti zůstává nedotčena. Společnost očekává za dva týdny oznámení výsledků za toto čtvrtletí, které by podle J. Dimona měly být i přes dvoumiliardovou ztrátu velmi dobré. Velká část americké společnosti má po finanční krizi z roku 2008 stále obavy z vlivu velkých bank na stabilitu ekonomiky.
Reaguje tak na nedávno oznámené falklandské referendum, ve kterém budou mít ostrované šanci vyjádřit svůj názor ohledně oficiálního politického statutu ostrovů. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner zatím odcestovala do New Yorku, kde by se měla setkat s Dekolonizační komisí OSN. K té by měla vznést žádost o oficiální zahájení jednání s Velkou Británií ohledně nadvlády nad ostrovy.