Argentinské prezidentce Cristině Fernandez byla diagnostikována rakovina, jedná se tak o dalšího latinskoamerického vůdce s touto chorobou. Venezuelský prezident Hugo Chávez v reakci na zjištění ve své řeči k venezuelským vojákům prohlásil, že by USA mohly vlastnit novou metodu, jak nemoc šířit mezi levicové hlavy jihoamerických států. Venezuelský prezident ale zdůraznil, že se jedná pouze o „přemýšlení nahlas“.
Týká se to těch, jejichž rodiny uprchli během španělské občanské války (1936- 39) nebo za vlády generála Franca. Včera, 27. 12. 2011, byla poslední možnost zažádat si o španělské občanství. Lidé si o něj mohli zažádat již od roku 2008, kdy vešel v platnost zákon známý jako Zákon o potomcích. Během 3 let bylo občanství uznáno více jak 200 000 lidí. Největší podíl na tomto čísle má Argentina a Kuba. Podle španělské ambasády na Kubě až 1% obyvatel má nárok na španělské občanství. Většina nových občanů ale tvrdí, že se do Evropy stěhovat nechce. Hlavním důvodem je pro ně případná možnost vycestování.
Prezidentka Cristina Fernández tak vyhrála nad jednou z největších mediálních skupin v Argentině. Podle vlády je totiž distribuce tisku národním zájmem. Kritici ale tvrdí, že jde o omezování svobody médií. Nový zákon povoluje jediného distributora tiskoviny Papel Prensa. A tím je stát. Do dnešního dne se o distribuci staraly 3 orgány. Firmy La Nacion, Clarin a argentinský stát. Největší podíly měly firmy La Nacion a Clarin (48%). A to už od 70. let 20. století, kdy Argentině vládla armáda. Prezidentka nařkla obě firmy z nelegálního získání deníku Papel Prensa. Její výrok obě firmy označují za nepravdivý.
Paraguyské úřady potvrdily vyšetřování obchodu s lidmi. Jedná se o síť zločinců, která převážela paraguayské dívky do mexického města Puebla. Zločinci lákali oběti na údajné zakázky v modelingu. Místo toho je čekal dlouhý převoz do Mexika, kde byly často zneužívány. V listopadu letošního roku bylo zachráněno 14 dívek. Od roku 2004 bylo zaznamenáno 180 podobných případů. Nejčastěji v Argentině, Mexiku a v Chile. Zatím bylo odsouzeno 18 rekrutů.
Rozhodly se tak všechny 4 státy společenství na summitu v Montevideu. Argentina, Paraguay a Brazílie tak navážou na rozhodnutí Uruguaye, která se tak rozhodla již před týdnem. Uruguayský prezident znovu zdůraznil, že se toto omezení netýká lodí s anglickou vlajkou. Pod vlajkou Falkland se plaví cca 25 lodí. Většina z nich slouží k přepravě ryb latinskoamerickým společnostem. Spojené království se navíc odmítlo znovu zabývat otázkou Falkland. Uruguayský prezident José Munica tuto akci okomentoval slovy: „ Nemáme nic, proti Spojenému království, ale jsme na straně Argentiny.“
To uvedl ministr zahraničních věcí Uruguaye Luis Almagro. Dodal ale, že co nejdříve bude kontaktovat britského ambasadora v zemi, aby si určili podmínky. Lodě, které poplují pod britskou vlajkou budou mít jistý přístup do přístavů. Ty s falklandskou ale ne. To proto, že se Uruguay (stejně jako většina Latinské Ameriky) staví na stranu Argentiny. Falklandské ostrovy jsou sporným územím Argentiny a Spojeného království již od roku 1833. V 90. letech minulého století kvůli tomuto území země dokonce bojovaly. Podle OSN jsou ostrovy koloniální enklávou Spojeného království na území Argentiny.
Ten byl v letošním roce více jak 2,5 milionu. Podle průzkumů je země oblíbenou destinací mladých lidí a rodin s dětmi. Nejvíce na Kubu cestují Kanaďané a Britové. Ihned za nimi se umístili Argentinci a Rusové. Čísla poukazují na zvýšení kvality služeb, které jsou pro turisty poskytovány. Kuba je nyní bezpečnější, pohostinnější a stabilnější. Díky výjimečnosti přírodního a kulturního dědictví se předpokládá, že kubánský turismus bude zaznamenávat vyšší a vyšší čísla.
Členské státy Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zvolily v sídle OSN v New Yorku kandidátku z Gambie, kterou je Fatou Bensouda. Pouze se tak potvrdil již oznámený fakt. Nová prokurátorka ICC nastoupí do své funkce v červnu 2012, kdy vyprší mandát současného prokurátora z Argentiny Luie Moreno-Ocampa, kterého nyní Fatou Bensouda zastupuje.
Nové společenství latinskoamerických a karibských států CELAC, kterou včera zahájil venezuelský prezident Hugo Chávez, se ostře postavilo proti sankcím USA na Kubu a dále podpořilo Argentinu v nárokování si britských ostrovů Falklandy, o které vedla Argentina s Velkou Británií v roce 1982 neúspěšnou válku.
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Středo-levá prezidentka Argentiny, Cristina Fernández, která je známá pro svou intervenční hospodářskou politiku a bojovný styl, získala v prezidentských volbách 55% hlasů a drtivě porazila svého největšího rivala guvernéra Hermese Binnera, který získal 14%.
Policii v argentinském hlavním městě se podařilo zadržet přes jeden a půl tuny marihuany, přičemž bylo zatčeno 11 osob, které se účastnili přepravy a obchodu s drogami. Mezi zadrženými jsou osoby paraguayské národnosti, zřejmě členové drogového gangu přepravující zboží z Paraguaye.
Finální detaily jsou nyní v řešení mezi zeměmi Bolívií a Argentinou, a to v rámci příprav na zprovoznění nového plynovodu, jenž by umožňoval zvýšený export plynu do Argentiny. Po uskutečnění testů (např. vzduchotěsnosti) jsou koordinovány administrativní a technické aspekty projektu.
Sándor Képíró, jemuž je dnes 97 let, měl během 2.světové války nařídit vraždu celkem 36 židů a romů v Srbské Volvodině. Po válce utekl do Argentiny, odkud se roku 1996 vrátil zpět do Budapešti, kde jej objevil lovec nacistů ze střediska střediska Simona Wiesentahla. Stařec dnes svou vinu popřel a soud naplánoval dalších 6 slyšení.
V prvním čtvrtletí letošního roku byl zaznamenán výrazný nárůst v počtu jihoamerických turistů cestujících na Kubu. V období mezi lednem a březnem 2011 navštívilo některou z kubánských oblastí 45609 obyvatel jihoamerických zemí, konkrétně Brazílie, Argentiny, Chile, Peru či Paraguaye. Ve srovnání se stejným časovým úsekem loňského roku se tak jedná o 10200 více turistů.
Dle brazilského časopisu Veja působí nyní islámské extrémistické skupiny jako Al-Kajda,Hizballáh či Hamás v pohraniční oblasti sdílené Brazílií, Argentinou a Paraguají. Zde pak údajně shromažďují vysoké částky peněz, verbují nové bojovníky a plánují další útoky. V týdeníku bylo dále uvedeno, že zprávy brazilské federální policie, a též vlády Spojených států varují, že na zmíněném území (zvaném Triple Frontier) nyní pobývá nejméně dvacet vysoce postavených členů těchto hnutí.
Prezident České republiky Václav Klaus je nyní na státní návštěvě Argentiny, kam dorazil už na konci tohoto pracovního týdne. Klaus se již setkal s argentinskou hlavou státu Cristinou Fernandez de Kirchner, s níž diskutoval mimo jiné na téma Evropa a evropská měnová unie. Na jednáních byl přítomen též argentinský ministr obrany Arturo Puricelli, jenž dle Klause projevil zájem o možný import zbrojních produktů právě z České republiky. Během neděle by pak Václav Klaus měl odcestovat na státní návštěvu Chile, kde stejně jako v Argentině proběhne podnikatelský seminář a prezident bude přijat svým chilským protějškem.
Venezuelský prezident Hugo Chavez vyzval státy Jižní Ameriky k zesílení vzájemné spolupráce za účelem přetvoření Jižní Ameriky na rozsáhlý region míru. Dle Chavezových slov za sjednocením stojí nepodmanitelnost. Venezuelská hlava státu pronesla tento výrok na konci schůze s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernandez de Kirchner.
V Argentině dnes byla zahájena jednání argentinské hlavy státu Cristiny Fernandez de Kirchner s venezuelským prezidentem Hugem Chavezem. Diskuze státníků, jejichž účelem je posílení vzájemných vztahů zemí, probíhají za zavřenými dveřmi. Chavez oznámil reportérům, že se Venezuela chystá z Argentiny importovat výrazné množství dopravních prostředků, potravin a též zemědělských strojů. Venezuelský prezident bude po návštěvě Argentiny pokračovat ve své cestě Jižní Amerikou do Bolívie, Uruguaje a Kolumbie.
Venezuelský prezident Hugo Chavez dnes započal svoji tour Jižní Amerikou, jejíž účelem je propagovat integraci v rámci regionu a potvrdit vzájemné dohody. Na své cestě navštíví Chavez Argentinu, Uruguay, Bolívii a Kolumbii. V každé ze zmíněných zemí proběhne jednání s tamější hlavou států o společných sférách zájmu.
Během února se významně zvýšila průmyslová produkce a též saldo obchodní bilance překonalo veškerá očekávání. Zaznamenána byla též stoupající míra exportu, naopak import se snížil z 52% na 39% ve srovnání měsíce ledna a února. Dle argentinského analytika Ramira Catineira stojí za zvýšením vývozu dobrá sklizeň obilí, excelentní ceny komodit a též výrazná poptávka ze strany Brazílie.
Brazílie potvrdila význam existence sdružení volného obchodu jihoamerických států a též strategického spojení s Argentinou. Oboje zmíněné hraje významnou roli v zahraniční politice země. Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota uvedl, že též ustanovení Unie států Jižní Ameriky Unasur bylo pozitivním krokem, jenž by měl přispět ke zvýšené spolupráci a integraci mezi členskými zeměmi.
Více než 300 delegátů potvrdilo svoji účast na Třetím mezinárodním kongresu o spravedlnosti, jenž se uskuteční ve dnech 23. – 25. března v hlavním městě Kuby Havaně. Kromě místních budou přítomni zástupci Ekvádoru, Brazílie, Argentiny, Guatemaly, Kolumbie, Peru, Dominikánské republiky, Puerta Rica, Mexika, Španělska, Itálie a Portugalska.