Jedna z nejdokonalejších britských bitevních lodí, torpédoborec Dauntless, by měla být vyslána k Falklandským ostrovům. Podle ministra obrany Velké Británie jde jen o rutinní záležitost, při které by měla Dautless nahradit válečnou loď, která u Falkland momentálně kotví. Ministr obrany dále ubezpečil, tímto aktem Velká Británie nereaguje na zvětšující se neshody mezi touto evropskou mocností a Argentinou, která se snaží získat ostrovy zpět pod svou nadvládu. Podle BBC jsou britská vojenská plavidla v oblasti naprosto normální záležitostí. Server dále dodal, že podle jeho korespondentů přítomnost válečného plavidla takové úrovně situaci nijak nezlepší.
Archiv rubriky: Argentina
Velká Británie vytvoří vzdušný most ze Svaté Heleny na Falklandy
Britská vláda tak reaguje na možnost zrušení všech letů chilských aerolinek LAN na Falklandy. To vše na popud Argentiny. Ostrovy by tak měly být ve spojení se světem díky letišti na ostrově Svatá Helena, který se nachází v jižní části Atlantického oceánu a je stejně, jako Falkladské souostroví britským zámořským územím. Destinace jsou od sebe vzdáleny 7000 km. Projekt letiště v hlavním městě Svaté Heleny Jamestownu je starý již 7 let. Kvůli tlakům mezi Argentinou a Velkou Británii se britská vláda rozhodla projet za 300 milionů dolarů konečně zrealizovat.
Argentinský senát odsoudil výrok britského premiéra Camerona ohledně Falkland
Výrok britského premiéra Camerona odsoudila nejen prezidentka Argentiny Cristina Fernández, ale i argentinský senát. Senátoři řekli, že chtějí jen pokojné vyřešení situace problematické oblasti. Buenos Aires obvinilo Spojené království z porušení rezoluce OSN, která zakazuje jednostranný vývoj ve sporných vodách. Tu Spojené království údajně porušilo tím, že začalo s navrtáváním mořského dna u ostrovů za účelem nálezu ropy. Senátoři oznámili, že žádají Spojené království, aby začalo tuto rezoluci akceptovat. Problém Falkland se ve čtvrtek řešil i v britské poslanecké sněmovně. Tam předseda obranného výboru James Arbuthnot oznámil, že se Spojené království Falkland nevzdá a dodal, že ,, i kdyby Argentina znovu získala Falklandy, Spojené království by si je vzalo zpět.
Argentinská prezidentka reaguje na výrok britského premiéra Camerona
Při prvním veřejném vystoupení po operaci argentinská prezidentka Cristina Fernández označila výrok britského premiéra Davida Camerona ohledně argentinského postoje ve věci Falklandských ostrovů za ,,nonsense“. Ve svém projevu uvedla, že ,,takové nesmysly lidé říkají jen tehdy, kdy nemají solidní argumenty. Snaží se nás vykreslit jako ty špatné. Těmi ale opravdu nejsme“. Prezidentka vystoupila před veřejnost po protestech, které se odehrály v blízkosti ambasády Spojeného království v Buenos Aires. Prezidentka by si dále přála zrušení letů chilských aerolinek LAN na Falklandy.
Zvýšení zahraničních investic v zemích Latinské Ameriky a Karibiku
Podle Konference OSN pro trh a rozvoj (Unctad) oblast Latinské Ameriky a Karibiku zaznamenala nejvyšší nárůst zahraničních investic ze všech regionů světa. Zahraniční investice se zvýšily o téměř 35%, což znamená téměř 216 miliard dolarů. Největší zvýšení zaregistrovala Brazílie, Chile a Kolumbie. V Mexiku a Argentině investice naopak poklesly. Podle Unctad oblast láká hlavně zásobami nerostných surovin.
Argentina chce zakázat lety na Falklandy
Po zákazu vplutí lodí do přístavů členských zemí MERCOSUR a Chile chce argentinská prezidentka Cristina Kircher vyjednat zrušení letů na Falklandy. Ty zařizuje chilská letecká společnost LAN. Už připojení Chile k rozhodnutí MERCOSUR bylo pro Spojené království překvapením. Chile je totiž považováno za největšího spojence Londýna v regionu. Rozhodnutí o zrušení letů nyní stojí na chilském prezidentovi Sebastianu Piñerovi. Argentinská prezidentka má pouze možnost blokace vzdušného prostoru nad jižní Argentinou pod záminkou vojenského cvičení. Celou událost uvedl argentinský deník ,,El Perfil“.
Další protesty blízko britské ambasády v Buenos Aires
Stovky protestujících se sešly v úterý 24. 1. 2012 v blízkosti britské ambasády v Buenos Aires, aby opět vyjádřily svou nespokojenost s vývojem sporu Argentiny a Spojeného království ohledně Falklandských ostrovů. Stalo se tak jen pár dní po prvních protestech. Akci svolala organizace ,,Evita“. Zúčastnili se jí i veteráni z války o Falklandy roku 1982. Protestující se chtěli dostat až do budovy ambasády. Díky policejním kordonům se jim to nepodařilo.
Argentinský ministr zahraničí označil britské akce za vojensky vyhrocené
Ministr Hector Timerman tak reagoval na zvýšenou vojenskou ostrahu na Falklandských ostrovech. Spojené království ji posílilo po demonstracích před britskou ambasádou v Buenos Aires. Ministr Timerman dále prohlásil, že ,,Spojené království by mělo být pokáráno světem za cestu, kterou si zvolilo. Za cestu, kterou Argentina jít nechce“. Dále řekl, že ,,Argentina neorganizuje žádnou blokádu ostrovů, ale chce potlačit britský zájem o ostrovy legálními fakty“. Zdůraznil také důležitost deklarace o nevpouštění lodí s falklandskou vlajkou do přístavů členských zemí MERCOSUR nebo zemí přidružených k této organizaci.
Argentinci protestovali před ambasádou Spojeného království v Buenos Aires
Levicoví aktivisté požadovali, aby Argentina rozvázala diplomatické vztahy se Spojeným královstvím. Před ambasádou došlo i k pálení vlajky Spojeného království. Aktivisté tak reagují na na spor ohledně Falklandských ostrovů, které jsou pod nadvládou Spojeného království. Argentina si na toto území ale dělá nárok také. Britský premiér na její nárok reagoval slovy, že ,, postoj Argentiny je koloniální“. Vůdce protestantů Wilma Ripoll uvedla, že další protesty jsou plánovány na příští měsíc, kdy Falklandské ostrovy navštíví britský princ William. Tlak ohledně nadvlády nad územím začal sílit v roce 2010. Tehdy britské společnosti začaly těžit v oblasti ostrovů ropu. Ministerstvo zahraničí USA se k věci vyjádřilo se slovy, že ,, de facto uznává britskou administraci na ostrovech, ale nezaujímá žádné postavení ve věci sporu o nadvládu nad územím“. Spojené státy dále vyzvaly Londýn i Buenos Aires k diskuzím.
Chile bylo poprvé pozváno na summit G20
To oznámil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. Summit se bude konat letos v červnu v Mexiku. Na tiskové konferenci se ministr Moreno vyjádřil se slovy, že pozvání Chile na summit G20 je důkazem toho, jak se svět mění. Formující se země v něm mají důležitější roli. Chile tak dostane možnost účastnit se ekonomických debat v přední linii a čelit nejisté globální ekonomické situaci. G20 doteď spojovala země G7, Evropskou unii a tucet formujících se ekonomik. V těch byly latinskoamerické země zastoupeny Argentinou, Brazílií a Mexikem. Poslední summit G20 se konal minulý rok v listopadu.
Spojené království chce silnější diplomatické vazby se státy Latinské Ameriky
Podle Williama Hague, ministra zahraničí Spojeného království, země zahájila nejsilnější diplomatické diskuze se zeměmi Latinské Ameriky za posledních 200 let. To řekl při své návštěvě v Brazílii. Dle jeho slov je Spojené království velmi rádo, že může Brazílii přivítat mezi 6 největšími ekonomikami světa. Na tento rok je naplánována návštěva prince Harryho v Brazílii. Mělo by se tak stát před Olympijskými hrami v Londýně. Spojené království v poslední době otevřelo konzulát na severo- západu Brazílie a znovuotevřela ambasádu ve středoamerickém El Salvadoru. Zpráva o silnějších vazbách mezi státy Latinské Ameriky a Spojeného království přichází v době, kdy se rozpory mezi Argentinou a Spojeným královstvím ohledně Falklandských ostrovů vyostřují.
Argentina je pobouřena výrokem britského premiéra
Britský premiér totiž včera okomentoval snahu Argentiny získat zpět území Falklandských ostrovů tím, že zavání kolonialismem. Argentinský ministr vnitra Florencio Randazzo na to reagoval slovy, že je to ,,velmi ofenzívní především proto, že se jedná o výrok zástupce Spojeného království“. Argentinský ministr zahraničí Hector Timerman řekl, že Spojené království je ,,země, která je synonymem kolonialismu“. Argentinu v jejím úsilí podporuje většina států Latinské Ameriky stejně tak, jako latinskoamerické organizace.
Britský premiér: „Argentina přijala „koloniální postoj“ ohledně Falklandských ostrovů“
Velká Británie zesílila svou rétoriku proti Argentině ve středu, kdy premiér David Cameron obvinil Buenos Aires z přijetí „koloniálního postoje“ vůči Falklandským ostrovům. Uprostřed rostoucího napětí před 30. výročí argentinské invaze, premiér sdělil, že v úterý svolal schůzi Rady národní bezpečnosti, kde bylo diskutováno právě téma ostrovů. Setkání se uskutečnilo poté, co Argentina přesvědčila členy obchodního bloku Mercosur – Brazílie, Paraguaye a Uruguaye – aby zavřely své přístavy pro lodě plující pod vlajkou Falklandských ostrovů. Premiér také uvedl, že Británie podporuje právo obyvatel Falklandských ostrovů na sebeurčení. „Tito lidé chtějí zůstat Brity. Dle našeho názoru od nich však chtějí Argentinci něco jiného.“
Latinská Amerika podporuje Argentinu ve věci Falklandských ostrovů
Události posledních dní potvrdily, že za Argentinou stojí celá Latinská Amerika. Nárok Argentiny na Falklandské ostrovy podporují organizace MERCOSUR, Unasur nebo CELAC. Podpory se dostává i od jednotlivých států Latinské Ameriky. To zdůraznil speciální reprezentant pro integraci a sociální závazky argentinského ministerstva zahraničí Oscar Laborde. To by podle něj mělo vést k vyjednávání se Spojeným královstvím, přesně tak, jak o tom rozhodlo OSN. Britský premiér David Cameron uvedl, že budoucnost ostrovů záleží na jejich obyvatelích. Většina ostrovanů si přeje, aby Falklandy zůstaly pod Spojeným královstvím. Dále se k celé věci vyjádřil se slovy, že ,, trvající tvrzení o nároku Argentiny ohledně držení Falklandských ostrovů zavání kolonialismem“. To proto, že Argentina chce rozhodovat o lidech, kteří se cítí být součástí Spojeného království.
Argentina čelí ekonomickým problémům
Mnoho argentinských provincií je pod tlakem kvůli tomu, že veřejné výdaje rostou rychleji než příjmy. Provinční vlády nejvíce vydávají za platy, které od roku 2007 výrazně vzrostly z důvodu vysoké inflace. Snížená schopnost vlád vyplácet mzdy se odráží na nespokojenosti obyvatel a nižších příjmech z hornictví a investic do energetiky. Ropné společnosti Schlumberger a Halliburton v září oznámily, že chtějí opustit provincii Santa Cruz z důvodu veřejných nepokojů. Po domluvě s federální vládou z jejich rozhodnutí sešlo. Provincie Santa Cruz má jedny z největších zásob ropy a zemního plynu v Argentině. Jsou zde i naleziště drahých kovů. Přesto byla místní vláda nucena vytvořit úsporný plán. K jeho schválení kvůli vniknutí stovek protestujících nedošlo. Policejní analytik Patricio Giusto uvedl, že v posledních 3 nebo 4 měsících v některých provinciích výrazně stoupl počet silničních blokád. Přesto to všechno jsou tyto ekonomické problémy menší než za krize 2001/2002. Tehdy byly některé provincie nuceny zavést svou vlastní měnu pro vyplácení mezd. Důvodem byla vysoká úroveň dluhu.
Kvůli sopečnému popílku bylo zavřeno argentinské letiště
Pouhé dny po svém znovuotevření bylo argentinské letiště v Bariloche opět uzavřeno a aerolinky zrušily všechny své lety do tohoto patagonského města. Stalo se tak z důvodu mraku sopečného popílku po výbuchu chilské sopky. Letiště v Bariloche bylo od června zavřeno ze stejného důvodu. Nucené uzavření letiště má své ekonomické dopady. Bariloche a přilehlá města jsou oblíbenými turistickými destinacemi. Zrušení letů se tak hluboce dotklo příjmů z turismu.
Argentina bude hostit zemědělský mítink
Na popud argentinského ministra zemědělství se bude konat 1. setkání Nouzového zemědělského výboru v roce 2012. Setkání bude probíhat ryze v technickém duchu, nebudou se řešit žádné politické problémy. Ministr ho svolal z důvodu nevyrovnaného počasí na argentinském venkově. Zatímco v některých částech země neustále prší, další sužují sucha. Škody, které kvůli počasí vznikly, budou vyčísleny do 10 dnů.
Argentina je ochotna vyjednávat o Falklandách
To stojí v dopisu, který byl adresován generálnímu tajemníkovi OSN Ban Ki-Moonovi. Text dopisu vzpomíná na Brity, kteří vyhnali argentinské autority z ostrovů i přes to, že zde byli, podle argentinské strany, po právu. Proto Argentina ,, znovu zdůrazňuje své právo na opětovné získání moci nad Falklandskými a Sandwichovými ostrovy, stejně tak jako nad Jižní Georgií a jejich vodami“. Argentinu v jejím úsilí již dříve podpořila organizace CELAC a MERCOSUR.
Argentinská prezidentka nemá rakovinu
Operace ukázala, že prezidentka Cristina Fernandez rakovinu neměla. Ta ve středu podstoupila operaci štítné žlázy, díky níž měl být prezidentce odstraněn rakovinový nádor. Podle lékařů byla tato operace dostatečným řešením nové diagnózy. Další ozařování by proto byla zbytečná.
Argentina: zákon o vlastnictví půdy cizinci
Argentinský senát schválil zákon, který omezuje cizince v koupi argentinské půdy. Cizinec (zahraniční firma, stát..) si od nynějška bude moci koupit max. 1000 ha nejúrodnější půdy, která se nachází v oblasti pamp. Pokud si bude kupovat půdu v jiné oblasti, její cena nesmí přesáhnout cenu 1000 ha půdy z pampy. Navíc půda vlastněná cizinci nesmí přesáhnout 15% půdy celého státu. Argentinu teď čeká celostátní inventura půdy. Nikdo totiž neví, kolik % vlastní cizinci. Odhady hovoří o 10%.
Manželka zastřeleného argentinského guvernéra je jedinou podezřelou
Susana Freydoz, manželka guvernéra argentinského regionu Rio Negro, je jedinou podezřelou v případu vraždy jejího manžela. Ten byl zastřelen střelou do oka na svém ranči. Susana Freydoz byla jedinou osobou, která byla v době guvernérova úmrtí s ním v místnosti. Soudce nyní čeká, až bude paní Freydoz schopna výslechu. Momentálně je v rukou zdravotníků.
Argentinský guvernér zastřelen
Vražda guvernéra provincie Rio Negro Carlose Sorii proběhla během jeho oslav nového roku, kterých se účastnila i manželka. Vše se odehrálo v jeho domě. Podle viceguvernéra Alberto Weretilneck to byla domácí nehoda. Viceguvernér Weretilneck nyní zaujme guvernérskou pozici. Guvernér Soria byl v úřadu od začátku prosince. Tento člen Perónistické strany byl zvolen s velkým náskokem před svými soupeři.
Bývalý argentinský diktátor generál Bignone odsouzen
Rozsudek padl dnes, 29. 12. 2011. Generál Reynaldo Bignone byl odsouzen k 15 letům vězení za zločiny proti lidskosti a tajnou policii. Na jeho rozkaz bylo uneseno více, jak 20 lidí. 5 z nich bylo mučeno. Vše se odehrálo za jeho vlády ( červen 1982- prosinec 1983). Generál Bignone si už odpykává 25 let vězení z předchozího soudu z roku 2010. V tom byl obviněn za únos a mučení 56 lidí.