V Káhiře policie použila slzný plyn na rozehnání stovky demonstrantů, kteří protestovali proti sesazení exprezidenta Mursi. Ti se snažili zablokovat silnici, most 6. října a házeli na policisty kameny. Protestující byli i v dalších částech města a provolávali: „Vypadni Sisi.“ Odkazovali na generála Abdel Fattah al-Sisi, šéfa armáda, který kontroloval svržení exprezidenta Mursi. Mezitím islamistické milice zaútočily na autobus na Sinaji převážející dělníky a zabily 3 lidi a 14 zranily. Ve stejný den představitelé Egypta jednali s americkým náměstkem ministra zahraničí Williama Burnsem, který řekl, že Egypťané mají „druhou šanci realizovat příslib revoluce.“ Dodal, že Američané nebudou diktovat způsob řešení situace, Egypťané ho musí nalézt sami.
Archiv rubriky: severní Afrika
Náměstek ministra zahraničí USA Burns jednal s představiteli Egypta
Williams Burns, náměstek ministra zahraničí USA, mluvil s egyptským prezidentem Adly Mansour a premiérem Hazem el-Beblawi v Káhiře. Témata jednání nejsou známá, ale již dříve USA avizovaly, že budou chtít, aby v Egyptě byla co nejdříve civilní vláda. Náměstek Burns během dvou denní návštěvy jednal i s podnikateli. Muslimské bratrstvo oznámilo, že nemá v plánu schůzku s náměstkem Burnsem. USA vyzvaly současné vedení Egypta, aby propustilo exprezidenta Mursi. Washington stále hodnotí, zda svržení bylo převratem.
Egyptská prokuratura vyšetřuje sesazeného prezidenta Mursi
Vyšetřuje obvinění ze špionáže, devastování ekonomiky, podněcování k zabíjení demonstrantů a útokům na kasárna. Prokuratura nesdělila, kdo podal podnět k zahájení vyšetřování, které musí být důkladné, aby ho nemohl nikdo zpochybnit. Mezi podezřelými jsou mimo ex-prezidenta Mohammeda Mursi i další členové Muslimského bratrstva například jeho vůdce Mohamed Badie či zástupce ředitele jeho politického křídla Essam El-Erian. Vůdčí představitelé Bratrstva jsou obviněni mimo jiné za podněcování k násilí před kasárnami minulé pondělí, kdy zemřelo více jak 50 lidí. Muslimské bratrstvo tvrdí, že jeho protest byl poklidný a armáda zahájila palbu. Ta tvrdí opak, že se bránila.
Protesty v Egyptě se obešly bez násilí
Tisíce lidí pochodovaly Káhirou, aby vyjádřily nespokojenost se svržením prezidenta Mohammeda Mursi. Menší dav jejich oponentů se shromáždil na náměstí Tahrir. Neopakovaly se bitvy v ulicích jako při demonstrací minulý týden, kdy zemřelo 35 obyvatel a o tři dny později 53 lidí. Student Ahmed Adel řekl: „Jsem zde, abych řekl ne vojenskému převratu a ano Mursi, kterého vidím jako svého legitimního prezidenta, ačkoliv nejsem v Muslimském bratrstvu a ani jsem nehlasoval pro něj.“ Armáda popírá, že by se jednalo o převrat, jen vyjádřila vůli lidu.
Tisíce lidí v Egyptě protestují
Podporovatelé Muslimského bratrstva se shromáždili v Káhiře. Zpívali protivojenské písně, mávali fotografiemi ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Chtěli se dostat k prezidentskému paláci, ale cesta jim byla zablokována. Na večer po modlitbách stejně jako jejich oponenti plánují masové setkání na náměstí Tahrir. Armáda se rozmístila, obklopuje důležité budovy a komunikace, chce oddělit znepřátelené skupiny. Nově jmenovaný premiér el-Belblawi by měl v neděli začít kontaktovat možné kandidáty na ministry. Řekl: „Beru dvě kritéria pro příští vládu. Účinnost a důvěryhodnost.“ Muslimské bratrstvo vyloučilo, že by se podílelo na této vládě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil obavu ohledně zatýkání členů Muslimského bratrstva.
USA kritizují zatýkání členů Muslimského bratrstva v Egyptě
Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
Libyjská vláda po týdnu získala zpět budovu ministerstva vnitra
Budova ministerstva vnitra byla v držení ozbrojenců od 2. července, kdy bojovníci nařídili všem zaměstnancům budovu opustit. Ti uvedli, že tam zůstanou, dokud vláda nerozpustí Nejvyšší bezpečnostní výbor, který se skládá z revolucionářů, jež přinesli svrhnutí režimu Muammara Kaddaffiho v roce 2011. Jeden z úředníků ministerstva řekl: „Nevíme, jaké dohody bylo dosaženo, ale nyní pracovníci kontrolují budovu a je v dobrém stavu.“ Ozbrojené skupiny skládající se z bojovníků z různých částí Libye jsou silné a vláda si dlouhodobě s nimi neví rady. Demonstranti v Tripolisu požadovali, aby je vláda odzbrojila. Vláda tvrdí, že vypracovává plán na rozpuštění milic, ale nejsou známy detaily.
Jak začalo Arabské jaro?
Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo?
Protesty v Maroku. Autorem snímku je Magharebia.
Arabské jaro svrhlo řadu dlouholetých vládců napříč arabským světem. V přímém přenosu mohli sledovat obyvatelé celé zeměkoule pád prezidentů Husní Mubaraka v Egyptě, Ali Saleha v Jemenu, Muammara Kaddafího v Libyi, Ben Ali v Tunisku. V Sýrii vedlo Arabské jaro k občanské válce, jejíž konec je stále v nedohlednu. Jinde stačily částečné reformy. Jordánský král Abdullah II předal určité pravomoci, v Alžírsku skončil výjimečný stav, v Bahrajnu zase propustili politické vězně. Kde, kdy a proč začalo Arabské jaro? Na odpověď na otázku, jestli přineslo demokracii, jako to bylo při pádu východního bloku v Evropě na konci 80. let, si budeme muset počkat. Čtěte dále –>
Muslimskému bratrstvu budou nabídnuta ministerská místa v Egyptě
Několik hodin po jmenování dočasným premiérem Hazem el-Beblawi řekl mluvčí egyptského prezidenta Mansour Ahmed al-Muslimani, že Muslimskému bratrstvu a salafistické straně Nour budou nabídnuta ministerská místa v přechodné vládě. „Neexistuje vůbec žádná námitka včetně členů těchto dvou stran ve vládě,“ dodal. Nový premiér el-Beblawi je liberální ekonom s pověstí technokrata, který se vyjadřoval negativně k předchozím režimům. Minulého prezidenta Mursi kritizoval kvůli nepředložení jasného plánu, který by pomohl ekonomice. Nyní stojí před těžkým úkolem, má sjednotit rozdělený Egypt a pomoci nastartovat ekonomiku.
Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice
Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.
Hazem el-Beblawi je novým premiérem Egypta
Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Násilí v Egyptě pokračuje
V pondělí nad ránem začala střelba před kasárnami v Káhiře, kde se shromažďují příznivci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi, protože věří, že právě tam je ex-prezident Mursi držen. Bylo zabito nejméně 15 lidí. Tajemník Muslimského bratrstva El-Beltagy řekl, že bylo zabito dokonce 35 lidí a asi 500 bylo zraněno. Armáda obvinila ze střelby ozbrojené teroristické skupiny, které se snažily dostat do kasáren. Demonstrant Alaa el-Hadidi řekl, že byli zaskočeni tím, že armáda použila ostrou munici. Příznivci Muslimského bratrstva tvrdí, že jejich protest byl poklidný. Gehad Haddad, mluvčí Muslimského bratrstva, řekl: „Každá policie na světě ví, jak rozehnat sit-in protest. Toto je jen kriminální činnost zaměřená na demonstranty.“ Nejnovější násilí zhoršuje politickou situaci v Egyptě, po něm salafistická strana Nour označující ho za masakr odstoupila z rozhovorů o zvolení prozatímního premiéra. Nour podporovala svrhnutí ex-prezidenta Mursi.
Post premiéra má v Egyptě dočasně obsadit právník Zijad Bahaildin, islámské strany i ho odmítají
Podle agentury Reuters by se prozatimním premiérem měl stát levicový právník Zijad Bahaildin. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka působil Bahaildin na pozici šéfa úřadu pro státní investice. Přitom původní jméno, které se objevovalo v souvislosti s premiérským postem, bylo Baradei, jenž byl bývalým šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od jeho jmenování ustoupil prezident Adli Mansur poté, co s ním nesouhlasily islámské strany. Nicméně ani s dalším jménem příliš islámské strany nesouhlasí. Ve středu byl svržen armádou prezident Mohammed Mursi, v zemi panuje napětí a rozsáhlé nepokoje.
El-Baradei bude zřejmě jmenován premiérem Egypta
Příznivci předního egyptského liberálního politika Mohammeda El-Baradei říkají, že bude jmenován novým premiérem Egypta. V sobotu se setkal s prozatímním prezidentem Adly Mahmud Mansour. Na setkání byli i jiní straničtí lídři. El-Baradei vede Frontu národní spásy, což je aliance levicových a liberálních stran. Dříve působil u OSN jako šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Údajně by měl být jmenován v sobotu večer. Krok armády, která sesadila prezidenta Mursi, označil jako pochopitelný. „Je to bolestivé opatření, nikdo to nechtěl, ale pan Mursi bohužel podkopal svou legitimitu tím, že prohlásil sebe před několika měsíci jako faraona a pak jsme se dostali do pěstního souboje a ne demokratického procesu.“ Příznivci Muslimského bratrstva trvají na tom, že se má ex-prezident Mursi navrátit do úřadu. Dle zpravodaje BBC je vidět rozdělenost egyptské společnosti. Násilí v noci si vyžádalo další mrtvé. Po internetu kolují videa ukazující zabíjení a provokace.
V Egyptě protestují stoupenci sesazeného prezidenta Mursi
Po pátečních modlitbách se sešli příznivci sesazeného prezidenta Mohammeda Mursi, aby protestovali proti zásahu armády. Tři lidé byli zabiti při střelbě, když se protestující snažili dostat do vojenských kasáren v Káhiře, kde věří, že je držen ex-prezident Mursi. Není jasné, kdo zahájil střelbu. Mluvčí armády popřel, že by vojáci zahájili palbu, používali jen slepé náboje a slzný plyn. Armáda uznala právo na protest, ale nemá dojít k jeho zneužívání. Oznámila též, že sesazení prezidenta není zaměřené proti žádné politické skupině a Muslimské bratrstvo je vítáno při řešení krize. V pátek rovněž jmenovaná hlava státu Adly Mansour rozpustil parlament.
Syrský prezident al-Assad: Dva roky se snaží destabilizovat zemi
Prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor syrským státním novinám Al-Thawra. Tvrdí v něm, že jeho oponenti použili všechny své prostředky a neuspěli ve svržení jeho režimu. Podle něj se nejedná o revoluci, ale o spiknutí západních a některých arabských států, které se snaží destabilizovat Sýrii. V rozhovoru vyjádřil pochvalu za masivní protesty Egypťanů, které znamenaly konec islamistického prezidenta Mohammeda Mursi. Řekl, že ten, kdo používá náboženství v politice, nemůže uspět.
Tuniský prezident Marzouki vyloučil přelití převratu z Egypta
Dle prezidenta Moncefa Marzouki není možné očekávat, že by se do Tuniska přelilo dění z Egypta, kde armáda sesadila prezidenta Mursi. „Mohlo by Tunisko sledovat stejný (egyptský) scénář? Já si to nemyslím, protože mu chybí základní ingredience. Zde máme profesionální, republikánskou armádu, která se nikdy nezapletla s politikou,“ řekl prezident Marzouki. Uznal, že i v Tunisku mají ideologickou propast mezi islamisty a sekulárními modernisty, ale na rozdíl od Egypta nejsou v konfliktu. Uvědomuje si ekonomické a sociální požadavky. Jeho slova podpořil francouzský prezident Hollande, který je na první návštěvě v Tunisku od arabského jara z roku 2011.
Změny v Egyptě pokračují, v čele země stanul soudce Mansour
Ve středu byl armádou svržen prezident Mohammed Mursí a dát do domácí vězení, o den později byl jmenován prozatímním představitelem Egypta přední soudce Adly Mahmud Mansour. Armáda odmítá, že by se jednalo o vojenský převrat, pouze „plnila přání lidu“. K odstavení prezidenta Mursího od moci se stalo po dnech masových protestech proti prezidentovi, demonstranti obviňovali prezidenta z nedostatečného řešení ekonomických problémů země a vnucování islamismu. Armáda zadržela i několik vysokých představitelé Muslimského bratrstva a podle listu Al-Ahrám byly vydány zatykače až na 300 členů hnutí.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Politická krize v Egyptě vrcholí, armádní ultimátum vypršelo
Armáda vyzvala k urychlenému řešení politické krize v severoafrické zemi, termín byl stanoven na pět hodin odpoledne středoevropského času. Vojáci již obsadili státní televizi v hlavním městě. Během odpoledne navrhl prezident Mursí vytvoření nové koaliční vlády, kterou by měla tvořit i současná opozice. Vláda by následně měla dohlížet na nové parlamentní volby. Statisíce lidí protestují proti současné hlavě státu již od neděle, nepokoje mají za následek nejméně 39 mrtvých a stovky zraněných. Podle plánu armády by mělo dojít k sesazení prezidenta Mursího armádou na 9 až 12 měsíců vytvoření „neutrální vlády“ v čele s armádním představitelem, poté by byly vyhlášeny prezidentské a parlamentní volby.
Egyptský prezident Mursi odmítá plán armády
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pozdním úterním projevu prohlásil, že je stále legitimní prezidentem. Přiznal právo protestu, ale vyzval k ukončení násilí a respektu ústavy, právního pořádku. Odmítl ultimátum armády, která v pondělí dala 48 hodin na vyřešení situace, a uvedl, že si nenechá nic diktovat. Unikly informace o podrobnosti plánu armády, který předpokládá pozastavení ústavy, rozpuštění parlamentu a nové volby. Prezident Mursi se setkal s šéfem armády generálem al-Sisi, ale nebyly sděleny informace o jednání. Přes noc nejméně 16 lidí přišlo o život u Káhirské univerzity při protestu na podporu prezidenta Mursi a dalších 200 bylo zraněno. Další střety byly hlášeny po celém Egyptě. OSN vyzývá prezidenta Mursi, aby se zapojil do národního dialogu a zahájil demokratický proces.