Jihoafrická hlavní opoziční strana Demokratická aliance (DA) získala rozhodnutím soudu právo přezkoumat dokumenty o ukončeném případu korupce v otázce armádních obchodů, který byl veden proti současnému prezidentovi Jihoafrické republiky (JAR) Jacobu Zumovi v roce 2009 a který byl státními zástupci jen několik týdnů před prezidentskými volbami ukončen. Nejvyšší odvolací soud ve svém rozhodnutí uvádí, že je „ve veřejném zájmu“, aby přístup DA získala přístup k dokumentům z případu. Prezident Jacob Zuma nyní bude usilovat o své znovuzvolení do čela své strany Africký národní kongres (ANC), aby mohl později pravděpodobně opět kandidovat na prezidenta JAR.
Archiv rubriky: Afrika
Nepokoje v Malawi – demonstranti žádají účty prezidenta a protestují proti stavu své země
Protivládní demonstranti zapálili policejní stanici v hlavním městě Lilongwe při protestech proti politice vlády i prezidentovi. Důvodem je mimo jiné zatčení šéfa vládní komise pro lidská práva, který ostře kritizoval administrativu prezidenta Bingu wa Muthariky za tvrdý zákrok proti demonstrantům v červenci 2011 a obvinil vládu z použití nespravedlivého násilí a zatýkání a zastrašování svých kritiků. To vedlo k prvním nepokojům a 60-ti denní lhůtě, kterou demonstranti dali prezidentovi k vysvětlení svého bohatství. Protestující kritizují nedostatek paliv a dolaru, chudobu a také požadují obnovení diplomatických vztahů s Velkou Británií.
Soud v Zimbabwe odsoudil šest aktivistů za spiknutí
Šest členů Mezinárodní socialistické organizace bylo shledáno vinnými za spiknutí s cílem vyvolat násilí, které by následně svrhlo režim prezidenta Roberta Mugabeho. Obžalovaní měli ostatní občany inspirovat k povstání videi z protestů v Egyptě a Tunisku. Aktivisté obvinění popírají. Hrozí jim až 10 let vězení. O výši trestu se rozhodne v nejbližších dnech. Robert Mugabe stojí v čele země od roku 1980, kdy Zimbabwe získala nezávislost.
Mezinárodní měnový fond: Ekonomika Komor může vzrůst o 2,5 %
Pokud vláda Komorského svazu schválí finanční a daňové reformy, mohla by ekonomika ostrovů v indickém oceánu podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) v letošním roce vzrůst o 2,5 %. Vláda plánuje investice do cestovního ruchu a rozvíjejícího se bankovního sektoru. Ekonomika Komor je postavena především na zemědělství a rybolovu. Země je jedním z největších světových vývozců vanilky a hřebíčku.
Zambie ustupuje od pěstování kukuřice
V letošním roce se sníží podle Národní unie zemědělců produkce kukuřice o 80 % ve srovnání s předchozím rokem. Důvod odklonu od tradiční zemědělské plodiny je pěstování finančně výnosnějších plodin, například sójových bobům. Produkce kukuřice se sníží z 350 000 tun za rok 2011 na 60 000 tun. Kukuřice je přitom základní potravinou zambijského obyvatelstva. Zemědělci od jejího pěstování ustupují i kvůli nepravidelným srážkám, které mohou způsobit její špatnou úrodu.
Jednání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem bude trvat několik týdnů
Na začátku letošního roku Egypt formálně požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 3,2 miliardy dolarů. Vláda severoafrické země očekávala, že dohoda bude podepsána do konce března. Egypt se zmítá v ekonomických problémech a půjčka by mohla rozhýbat investice do tamní ekonomiky. MMF požaduje po Egyptu provedení hospodářské reformy. Nejsilnější strana muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která získala ve volbách téměř polovinu křesel v parlamentu, půjčku podporuje.
V Tunisku protestovali tisíce lidí proti zavedení islámského státu
Na výročí dne nezávislosti země se tisíce Tunisanů sešly v hlavním městě, aby protestovali proti rostoucí snaze konzervativních islamistů přeměnit Tunisko na islámský stát. Země po odchodu prezidenta Zine al-Alibidine Ben Aliho, který odstoupil v lednu minulého roku po masových protestech, hledá směr svého dalšího fungování. Islámská Strana obnovy chce zavést do ústavy islámské právo šaría. O nové ústavě se má hlasovat v říjnu letošního roku.
ECOWAS vyzývá své členy k pomoci vládě Mali v boji proti rebelům na severu
Západoafrické regionální společenství ECOWAS vyzvalo své členské státy, aby podpořily Mali vojenským materiálem a logistickou podporou v boji proti povstání Tuarégů na severu Mali, kteří zatím od začátku roku úspěšně postupují a obsazují města. Kvůli bojům již uprchlo více než 200 000 lidí. Rebelové jsou podle vlády Mali významně posíleni bojovníky z libyjské občanské války a jsou podle vlády napojeni na teroristickou síť Al Quaeda.
Vlna politických vražd v Guiney-Bissau po prezidentských volbách
Včera byl zastřelen bývalý šéf vojenské rozvědky plukovník Samba Diallo, a to jen několik hodin po ukončení prezidentských voleb, které mají nahradit zesnulého prezidenta. Vražda plukovníka Dialla ovšem v zemi spustila vlnu politických vražd, ve kterých se podle svědků pravděpodobně angažuje armáda. Guinea-Bissau je významným útočištěm pašeráků kokainu a přestupní stanicí pro kokain směřující do Evropy, přičemž podle analytiků nyní sílí rivalita mezi některými vyššími důstojníky, kteří se snaží získat kontrolu nad stále rostoucím obchodem s drogami. Ozbrojené síly jsou od získání nezávislosti v roce 1974 téměř neovladatelné a mají vliv na většinu dění v zemi, a to až po převraty či atentáty, jak uvádějí západní diplomaté.
Národní banka v Keni plánuje vyplácet první dividendy
V předchozích letech musela Národní banka splácet staré dluhy, které vznikly během bývalých vlád, jež používaly zisk banky na vlastní účely. Dluh je v současnosti splacen a banka plánuje vyplácet první dividendy akcionářům po více jak desetileté pauze. Mezi hlavní akcionáře Národní banky patří vláda a Národní penzijní fond. Naposledy Národní banka v Keni vyplácela dividendy v roce 1997.
Východoafrické země hledají odbytiště pro vývoz cukru
Koncem loňského roku Keňa, Tanzanie a Uganda zakázaly vývoz cukru. Důvodem byla sucha, která zasáhla oblast v minulém roce. V současnosti mají ale tyto země jeho nadbytek a hledají odbytiště k vývozu. V Ugandě je v současnosti 40 000 tun neprodaného bílého cukru, tj. asi 15 % národní spotřeby. Keňa má nadbytek cukru ve výši 20 000 tun.
Libyjská společnost žaluje vládu Gambie za zrušení koupě společnosti Zamtel
Libyjská firma LAP Green Network chce vysoudit na Gambii 480 milionů dolarů. Bývalá vláda Gambie prodala majoritní podíl (75 %) v telekomunikační společnosti Zamtel libyjské firmě LAP Green Network za 257 milionů dolarů. Podle šetření gambijské vlády v listopadu 2010 byla ale transakce nezákonná a zrušila ji. Ratingová agentura Fitch kvůli anulaci transakce snížila zemi rating ze stabilní na negativní.
Egypt získal 392 milionů dolarů na výstavbu nové linky metra
Společnost Japan International Cooperation Agency (JICA) poskytne severoafrické zemi půjčku ve výši 392 milionů dolarů k výstavbě čtvrté linky metra v hlavním městě Káhiře. Úroková sazba má činit 0,2 %. Stavět se má začít v září a očekává se, že výstavba bude trvat sedm let. Egypt minulý měsíc slavnostně otevřel první část třetí linky metra z centra města k letišti.
Singapurská firma Olam International Ltd chce investovat v Gabonu
Firma uvedla, že vloží 183 milionů dolarů do společného projektu s vládou Gabonu na rozvoj kaučukových plantáží v africké zemi. Za 183 milionů dolarů požaduje 80% podíl. Olam International Ltd ve spolupráci s gabonskou vládou plánuje vytvořit kaučukové plantáže na 28 000 hektarech půdy.
Inflace v Nigérii se nečekaně snižuje
Podle Centrální banky únorová spotřebitelská inflace v Nigérii klesla z lednové hodnoty 12,6 % na 11,9 %. Analytici očekávali propad cen poté, co vláda zrušila dotace na paliva. Jejich zrušení mělo ale slabší dopad na ceny, než se všeobecně očekávalo. Guvernér centrální banky v lednu předvídal, že inflace země se bude v první polovině letošního roku pohybovat mezi 14 a 15 %.
V Maroku dochází k pravidelným demonstracím
V Maroku pokračují pravidelné demonstrace malého rozsahu, na kterých demonstranti požadují propuštění politických vězňů a hlubší politické reformy stejně jako rozhodující kroky proti korupci a nezaměstnanosti, a to navzdory reformám vyhlášeným marockým krále Mohammedem VI. ve snaze odvrátit možné povstání podobné tuniskému, egyptskému či libyjskému scénáři.
Libye požádala Mauritánii o vydání bývalého šéfa rozvědky
Libyjská ministerstvo zahraničí uvedlo, že je kvůli vydání bývalého šéfa rozvědky Abdullah Al-Senussi v kontaktu s Mauritánií, přičemž libyjský státní zástupce již předal Mauritánii extradiční žádost vlády prostřednictvím Interpolu.
V Guinei došlo k rozehnání opozičních protestů – roste napětí před volbami
Guinejské bezpečnostní síly použily i slzný plyn k rozehnání protestního shromáždění více než tisíce stoupenců opozice v hlavním městě Conakry, kteří protestují proti „nespravedlivému zacházení s legislativními procesy v zemi“. Podle opoziční koalice stran LPCP a ADP ovšem demonstrace byla řádně nahlášena. Podle agentury Reuters dění v Guiney podtrhuje rostoucí napětí před volbami stanovenými na červenec, které by měly vést k dokončení přechodu od vojenské vlády a odblokování milionů dolarů zahraniční pomoci. Současný prezident Alpha Condé se totiž dostal v roce 2010 k moci ve volbách, které jsou považovány za „problematické“. Guinea je největším exportérem bauxitu na světě.
Amnesty International: „NATO selhalo ve vyšetřování svých civilních obětí v Libyi“
Podle organizace Amnesty International se NATO nepodařilo řádně vyšetřit či dokonce poskytnout náhradu za civilní oběti svých leteckých úderů při sedmiměsíční kampani v Libyi, která napomohla svržení Muammara Kaddafi. Amnesty International tak navázalo na kritiku vedenou Ruskem. Vedoucí krizová poradkyně Amnesty International Donatella Rovera uvedla: „Ačkoliv představitelé NATO opakovaně zdůraznili svůj závazek chránit civilisty, nyní nemohou zamazat smrt desítek civilistů vágními prohlášeními o lítosti.“ Amnesty International uvedla, že pokud došlo k některým civilním obětem kvůli porušení mezinárodního práva, odpovědné osoby budou muset být postaveny před soud.
V Zimbabwe je obrovský nedostatek základních potravinových surovin
Zimbabwe čelí obrovskému deficitu obilí a kukuřice, poté, co byla 1/3 kukuřičné úrody zcela odepsána kvůli dlouhotrvajícímu suchu. Zimbabwe dříve bylo regionálním vývozcem, ovšem od reformy v roce 2000, kdy byly vyvlastněny farmy vlastněné bílým obyvatelstvem, se potýká s nedostatkem základních potravin. Ministr zemědělství Joseph Made také informoval o tom, že vláda rozhodla zastavit prodej strategických zásob obilí, přičemž Zimbabwe se bude snažit zahájit jeho dovoz ze sousedního Malawi, Zambie a Jihoafrické republiky. Podle expertů ale hrozí, že tyto státy nebudou v pozici, aby si mohli dovolit obilí vyvážet.
Inflace v Súdánu roste
Inflace v severovýchodní africké zemi překročila 20%. Zatímco lednová inflace činila 19,3 %, v únoru se vyšplhala na 21,3 %. Súdán se zvláště po rozdělení s Jižním Súdánem potýká s ekonomickou krizí, jejímž výsledkem je vysoká cena potravin a velká nezaměstnanost. Podle odborníků může zvyšující inflace devalvovat súdánskou měnu a ohrozit tak zahraniční investice.
Nigérie ruší pravidelné lety do Londýna
Společnost Arik Air, která jako jediná zprostředkovávala lety z nigerijského Abuja do londýnského Heathrow, oznámila jejich zrušení. Arik Air podle svých slov čelí restrikcím ze strany Velké Británie, která údajně změnila pravidelné časy příletů a odletů. Zrušení nigerijských letů do Velké Británie je vyvrcholením sporu ohledně přistávacích časů a cen letenek, který začal už v listopadu minulého roku.
Růst HDP Mosambiku zrychlil
Mosambický Národní statistický úřad (INE) uvedl, že růst HDP Mosambiku ve čtvrtém kvartálu zrychlil. Zatímco ve třetím kvartále minulého roku růst HDP dosahoval 6,5 %, v posledním kvartále poskočil na 8,1 %. Důvodem je podle INE investice země do hornictví, dopravy, komunikace a stavebnictví. Roční růst HDP Mosambiku za rok 2011 činil 7,1 %.