Tříletá půjčka má být použita na podporu reforem a těžby ropy. Mezinárodní měnový soud (MMF) v pátek uvedl, že do země okamžitě pošle 17,28 milionů dolarů. Niger je v současnosti jedním z předních světových producentů uranu, díky půjče by se mohl stát i význačným vývozcem ropy. Podle MMF se růst HDP Nigeru zvýší v letošním roce na 13,4%.
Archiv rubriky: Afrika
Keňa stanovila datum dalších voleb
Prezidentské a parlamentní volby se budou konat 4. března 2013. Poslední volby se konaly v roce 2007 a v jejich následných protestech zemřelo na 1 220 lidí. Kvůli krvavým protestům čelí přední keňští politici stíhání u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Zároveň se bude jednat o první volby po přijetí nové ústavy. Prezidenta Mwai Kibaki, který už nemůže znovu kandidovat, by mohl nahradit současný premiér Raila Odinga.
V Guinea-Bissau se konají prezidentské volby
Po smrti prezidenta Malam Bacai Sanha volí dnes obyvatelé nového prezidenta. Guinea-Bissau od své nezávislosti prošla řadou převratů a vojenských režimů, proto se bude jednat o první řádné prezidentské volby v historii země. O prezidentský post se uchází devět kandidátů, pouze čtyři mají podle odborníků šanci na vítězství. Guinea-Bissau je dlouhodobě považována za transportní místo kokainu z Jižní Ameriky do Evropy.
Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal nezávislost Kosova
Verbální nóta o uznání kosovské nezávislosti by dle zdroje Ministerstva zahraničních věcí Kosova měla být doručena v průběhu dne. Populace afrického státu Svatý Tomáš a Princův ostrov čítá 160 tisíc obyvatel.
Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah
Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Egyptský parlament rozhoduje o kritériích pro sestavení ústavodárného sboru
Egyptský parlament zasedá, aby rozhodl o konečných kritériích, které budou aplikovány pro výběr členů 100-členného shromáždění určeného k sepsání nové egyptské ústavy. Ústava bude mít významný dopad na dosavadní pořádky v zemi, neboť má nově předefinovat rozložení sil mezi armádou, vládou a parlamentem.
Čtyři africké státy se dohodly na vytvoření zvláštní vojenské jednotky pro dopadení šéfa Armády božího odporu
Ugandský ministr obrany Crispus Kiyonga oznámil vytvoření regionální vojenské brigády o síle 5000 mužů z armád Ugandy, Středoafrické republiky, Demokratické republiky Kongo a Jižního Súdánu ve snaze dopadnout hlavu Armády božího odporu (LRA) Josepha Kony. Společná akce je vyprovokována novým internetovým spotem, který významně zvýšil pozornost světové veřejnosti. LRA zatím zahájila nové operace především na severu Demokratické republiky Kongo, které ale experti vyhodnocují jako poslední snahu o zachování své „končící“ existence“.
V Mauritánii byl zadržen bývalý šéf libyjských tajných služeb
Mauritánie zadržela šéfa libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullaha al-Senussi na letišti v hlavním městě Nouckchott po příletu z marockého města Casablanca s padělaným maliským pasem, oznámila to mauretánská státní tisková agentura AMI. Abdullah al-Senussi čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti i Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj vydal zatykač, ovšem Mauritánie není smluvní stranou tzv. Římského statutu o ICC a není proto povinna al-Senussiho vydat. Mauretánské úřady zatím neuvedly, jak se zadrženým naloží.
Premiér Guiney-Bissau a kandidát na prezidenta: „Nutně potřebujeme reformu armády, která má tendenci zasahovat do politiky“
Premiér Guiney-Bissau Carlos Gomes Junior, který je kandidátem vládnoucí strany PAIGC po smrti prezidenta Malama Bacai Sanhy ve Francii, v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že hodlá prezidentské volby vyhrát hned v prvním kole, přičemž sází na svou vysokou oblibu, která vychází z autority jeho otce i z faktu, že jeho strana PAIGC byla klíčovým hráčem při získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Premiér Carlos Gomes Junior uvedl, že Guinea-Bissau nutně potřebuje mezinárodní pomoc v boji proti obchodu s drogami a především v reformě armády o síle 8000 mužů, která opakovaně zasahuje do politiky tohoto státu s 1,6 miliony obyvatel. Naposledy se o převrat v zemi pokusilo námořnictvo.
Ázerbájdžán chce prohlubovat spolupráci s Marokem
Velvyslanec Ázerbájdžánu v Maroku Sabir Agabayov se setkal s předsedou dolní komory marockého parlamentu Karimem Ghellabem, při kterém Ázerbájdžán mimo jiné poděkoval za podporu Maroka ve sporu Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle vyjádření ázerbájdžánského velvyslance má Ázerbájdžán zájem o prohloubení a posílení spolupráce obou zemí. Maroko otevřelo v Ázerbájdžánu své velvyslanectví v roce 2006.
Na východě Libye ve městě Benghazi došlo ke střetům mezi odpůrci a příznivci vyhlášené autonomie
V Benghazi na východě Libye propukly nepokoje a střety mezi příznivci a oponenty vyhlášení autonomie východní Libye, při kterých již zahynul nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Předseda Nejvyššího bezpečnostního výboru Benghazi Fawzi Wanis uvedl, že nepokoje jsou nyní pod kontrolou a střety se podařilo omezit. Proti rozdělení Libye již došlo k několika demonstracím, a to i v hlavním městě Tripolisu.
Eritrea vyzývá OSN k přijetí opatření proti Etiopii kvůli útoku etiopské armády na eritrejském území
Eritrea vyzvala OSN, aby přijalo opatření proti Etiopii v souvislosti s pátečním útokem etiopské armády na území Eritrey. Eritrejská vláda označila etiopskou operaci za provokaci a oznámila, že nechce být „vtažena do dalšího případného konfliktu“. Eritrejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že došlo k „flagrantnímu porušení mezinárodního práva a narušení eritrejské suverenity. Etiopská armáda napadla v pátek tři vojenské základny na území Eritrey, ve kterých byly dle Etiopie etiopští rebelové, kteří zde prováděli svůj výcvik.
Demonstrace v Tunisku za zakotvení islámského práva do vznikající nové ústavy
Tisíce lidí se podle agentury PressTV shromáždily před budovami tuniského parlamentu, aby zde požadovaly zavedení islámského práva šaría v Tunisku a jeho zakotvení v připravované nové ústavě. Nová tuniská ústava je v současné době v přípravě a očekává se, že bude dokončena v polovině roku 2012.
Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) varuje před dramatickou situací v oblasti Sahelu
Dětský fond Organizace spojených národů upozornil, že více než 5 milionů dětí ve věku nižším než 5 let je v oblasti Sahel ohroženo nedostatkem základních potravin. Celkově se v této oblasti jedná o 15 milionů lidí. Více než 1 milion dětí v této oblasti trpí podvýživou. Šéf UNICEF pro oblast Sahel David Gressly upozornil na zhoršující se situaci a apeloval na její urychlené řešení.
Keňa hodlá odstranit daně ze základních komodit
Keňská vláda navrhla zákon o zrušení všech daní ze základních komodit, kam řadí kukuřici, pšeničnou mouku, mléko, chléb, lékařské potřeby a zdravotnický materiál. Dále chce vláda zprostit veškerý keňský export daně z přidané hodnoty. Návrh zákona má za cíl potlačit rostoucí inflaci a obecnou nespokojenost se zdražováním, ovšem musí ještě projít parlamentem. Keňa již v loňském roce zrušila veškeré daně uvalené na benzín a zrušila dovozní cla na pšenici a kukuřici ve snaze zmírnit dopady navyšování spotřebitelských cen na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Etiopská armáda zaútočila na území Eritrey proti povstalcům
Etiopská armáda napadla povstalecké základny na území Eritrey a obvinila Eritreu z výcviku a podpory etiopských povstalců. Jedná se o první operaci etiopské armády na území Eritrey od konce války mezi oběma státy v letech 1998 – 2000 a při které zahynulo přes 70 000 lidí. Eritrea a Etiopie jsou stále v nepřátelském stavu, protože dodnes pokračují hraniční spory. O útoku etiopské armády informoval mluvčí etiopské vlády mluvčí vlády Shimeles Kemal s tím, že šlo o „obranné opatření etiopských sil na území Eritrey proti prvkům podvracejícím mír v oblasti“.
Nigérie zahájila rozhovory s Boko Haram
Nigerijská vláda zahájila první nepřímé rozhovory s islamisty z hnutí Boho Haram, které vede povstání na severu Nigérie. Informaci uvedla agentura Reuters s odvoláním na politické a diplomatické zdroje s tím, že se prozatím sešli mediátoři, aby diskutovali možné příměří. Boko Haram chce v Nigérii zavést islámské právo a oddělit muslimy od křesťanů. Pouze v letošním roce má skupina na svědomí stovky obětí, které byly zabity při bombových atentátech či náhodné střelbě, ovšem v zemi dochází i k útokům křesťanů na muslimy.
Zdravotnická stávka v Keni končí
Keňští zdravotníci ukončili svou dvoutýdenní stávku kvůli platům a propuštění poté, co dnes vláda přistoupila na novou dohodu a stáhla svůj plán na propuštění 25 000 členů zdravotnického svazu. Kvůli stávce mimo jiné nebylo na různých místech v Keni dostupné lékařské ošetření.
Růst cen potravin ve Rwandě se opět zvýšil
Růst cen potravin se v této středoafrické zemi po období mírného poklesu vrátil na 7,85 %. Index spotřebitelských cen vzrostl o 1,04 %. Míra inflace ve Rwandě dlouhodobě roste. Nejvyššího bodu dosáhla v prosinci, kdy se inflace pohybovala na 8,34 %.
MMF očekává růst HDP v Pobřeží slonoviny
Po setkání s představiteli země očekává Mezinárodní měnový fond (MMF) 8% růst HDP Pobřeží Slonoviny. V loňském roce se růst HDP pohyboval kolem 5,1%. Inflace by měla klesnout pod 2 %. Pobřeží Slonoviny je jedním z největších producentů kakaa, které bude mít podle IMF významný vliv na růst HDP. Oživení ekonomiky Pobřeží Slonoviny má být rychlejší, než se původně očekávalo.
Parlamentní straně v Zambii hrozí rozpuštění
Bývalá vládnoucí strana Movement for Multi-Party Democracy (MMD) může být zrušena. Důvodem jsou údajně nezaplacené poplatky, které se měly za posledních dvacet let vyšplhat k 75 000 dolarů. Strana nařčení odmítá a tvrdí, že jde o snahu omezit demokracii v Zambii. Pokud se podezření potvrdí, ztratí Movement for Multi-Party Democracy svá parlamentní křesla. MMD je jednou z nejstarších politických stran v zemi.
Parlamentních voleb v Gambii se odmítla zúčastnit opozice
V parlamentních volbách, které se budou konat 29. března, nebude mít strana prezidenta Yahya Jammeha protivníka. Opozice se odmítá voleb zúčastnit s argumentem, že volby budou zmanipulované. Strana Alliance for Patriotic Reorientation and Construction (APRC) tak může získat všech 48 křesel v parlamentě. Prezident Yahya Jammeha stojí v čele země 17 let.