Středoafrická republika: Dva ministři odvoláni z vlády kvůli obvinění ze zpronevěry

Prezident Francois Bozize sesadil z ministerského křesla dva členy vlády poté, co byli obviněni ze zpronevěření 5 milionů dolarů z indické půjčky pro rozvojovou pomoc. Peníze měly být vyvedeny do soukromé společnosti. Půjčka od Indie měla sloužit k vybudování městské cementárny a městské hromadné dopravy. Středoafrická republika patří k nejméně rozvinutým zemím světa, stabilitu země ohrožuje především rozbujelá korupce.

Džibuti může získat 4,4 bilionů dolarů na výstavbu nových přístavů

Východoafrický stát je blízko k ukončení jednání s mezinárodními bankami, od nichž může získat půjčku na výstavbu nových přístavů. Za 4,4 miliardy dolarů má v zemi vzniknout pět přístavů, které mají sloužit především obchodním účelům. Hlavním vývozním místem zemí Afrického rohu je přístav Aneb, který Etiopie spolu s přístupem k moři ztratila po odtržení se Džibutska v roce 1993. Dodnes 70 % zboží, které přístavem projde, pochází z Etiopie. Vybudování nových přístavů na východním pobřeží Afriky je motivací i Jižního Súdánu, který po odtržení se od Súdánu ztratil svá exportní místa.

Malawi ukončilo jednání s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou

Prezident Malawi Bingu wa Mutharika odmítl finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), navzdory nejhorší hospodářské krizi v zemi. Do afrického státu míří značná část zahraniční pomoci. Následkem pozastavení programu půjček od MMF chybí v rozpočtu Malawi 121 milionů dolarů. Malawi se tím propadá níže na žebříčku chudých zemí.

MMF: HDP Zambie bude v letošním roce růst

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá další růst zambijské ekonomiky. V minulém roce se ekonomický růst Zambie pohyboval kolem 6,5 %, v letošním roce by se měl podle IMF zvýšit na 7,7 %. V únoru klesly ceny potravin a dostaly se na hodnotu nejnižší za posledních deset let. Zambie je významným exportérem kukuřice a mědi. Růst ekonomiky by podle MMF mohla zastavit jen snížená cena mědi na mezinárodních trzích.

Mezinárodní trestní soud vynesl první rozsudek o vině – hrozí i doživotní trest

Mezinárodní trestní soud (ICC)vynesl svůj první verdikt nad bývalým vojenským vůdcem z Demokratické republiky Kongo, a to téměř po desetiletém řízení. Thomas Lubanga Dyilo čelil obviněním z válečných zločinů  včetně unášení a posílání dětí do bojů během občanské války v letech 1998-2003, při které zahynuly desetitisíce lidí. Thomas Lubanga byl uznán vinným a nyní má 30 dní na odvolání proti rozsudku. O trestu se má rozhodnout v dalším řízení, přičemž Lubangovi hrozí až doživotní trest.

Jednání o budoucnosti Západní Sahary skončilo bez výsledku

Tři dny trvající jednání mezi Marokem, Alžírskem, Mauritánií a Frontou Polisario ze Západní Sahary v New Yorku zprostředkovaná OSN nepřinesla žádný významný pokrok.  Vyslanec OSN pro jednání Christopher Ross uvedl, že všechny zúčastněné strany jednání odmítají vzájemně veškeré své návrhy, které jsou nezbytné jako základ dalších jednání. V současnosti je Západní Sahara územím pod správou Maroka, které ho vojensky připojilo v roce 1975. Kvůli Západní Sahaře, která sama požaduje nezávislost, vedlo Maroko dříve válku s Mauritánií i Alžírskem.

Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany

Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak ​​zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.

Došlo k sebevražednému útoku v prezidentském paláci v Somálsku

Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo v hlavním městě Mogadišo v prezidentském paláci, zabil podle mírové mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) 4 lidi. K útoku se přihlásili povstalci z islamisitckého hnutí al Shabaab, jehož mluvčí pro vojenské operace Abdiasis Abu Musab uvedl, že došlo k zabití nejméně 17 lidí a k zranění dalších 30 s tím, že v nejbližší budoucnosti budou následovat další útoky. Somálská policie pak uvádí 5 mrtvých a 10 zraněných.

Jihoafrická republika zvažuje snížit dovoz íránské ropy

Jihoafrická ministryně pro energetiku Elizabeth Dipuo Peters uvedla, že země chce do konce května představit plán na diverzifikaci dovozu ropy. Írán je předním dodavatelem ropy do Jihoafrické republiky. a íránská ropa tvoří 29 % veškeré dovážené ropy do země. Ministryně pro energetiku přiznala, že jde o reakci na tlak Spojených států amerických, které sankcionují Írán pro údajný jaderný program.

Prezident Pobřeží Slonoviny jmenoval nového premiéra

Bývalý ministr spravedlnosti a vedoucí prezidentské volební kampaně Jeannot Kouadio Ahoussou ze strany PDCI, která pomohla současnému prezidentu Alassane Ouattara k volebnímu vítězství, se stal podle očekávání novým premiérem. Jeho úkolem je nyní sestavení nové vlády. Premiér Ahoussou nahradil ve funkci Guillauma Sora, který v pondělí po rezignaci svého kabinetu sám rezignoval.

Ekonomika Nigérie roste rychleji, než se očekávalo

Růst nigerijské ekonomiky byl v posledním čtvrtletí minulého roku rychlejší než v předchozích třech kvartálech. Důvodem jsou zvýšené investice do telekomunikací. Nigérie má druhou nejsilnější ekonomiku v Africe, jejíž růst HDP se mezi třetím a čtvrtým kvartálem zvýšil o 0,28 %. Nigérie je předním africkým vývozcem ropy. Příjmy z ropy činí 95 % příjmů ze zahraničí, na HDP se přesto ropné příjmy podílejí jen z 15 %.

Impala Platinum a Zimbabwe se dohodly na převedení akcií v souladu s novým „znárodňovacím“ zákonem

Po britsko-australském těžebním koncernu RioTinto druhá největší společnost na zpracování platiny Impala Platinum přistoupila na nařízení zimbabwské vlády a převede 51 % akcií místní společnosti Zimplats. Zimbabwe před časem schválilo zákon, podle něhož majoritní většinu v zahraničních firmách na zimbabwském území musí vlastnit místní černošské obyvatelstvo. Z 51 % připadne 10 % společnosti Zimplats, 10 % bude převedeno na zaměstnance firmy Zimplats a zbylých 31 % do Ekonomického fondu domorodých obyvatel.

Mezinárodní měnový fond predikuje ekonomický růst Tanzanie

Na přelomu roku 2012 a 2013 by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) růst tanzanské ekonomiky měl zvýšit o 6,5 až 7% a deficit státního rozpočtu by se mohl snížit na 5,5 % HDP. Přispět by k tomu měly investice v oblasti telekomunikace, energetiky a finančních služeb. Ekonomika Tanzanie představuje druhou největší ve východní Africe a podle MMF by se mohla stát hybnou silou k zotavení globální ekonomiky.

Egyptské lidové shromáždění označilo Izrael za „nepřítele č.1“

Podle agentury PressTV dolní komora egyptského parlamentu schválila prohlášení, ve kterém je Izrael označen za „nepřátelský stát č.1“ a vyzývá se k vyhoštění izraelského velvyslance a zastavení exportu zemního plynu do Izraele. Prohlášení bylo poslancům předloženo Výborem lidového shromáždění pro arabské záležitosti a dále v něm Lidové shromáždění vyzývá egyptskou vládu k prověření všech vzájemných vztahů a smluv s Izraelem.

V Egyptě bylo zprostředkováno příměří mezi Izraelem a Pásmem Gazy

Egyptu se podařilo zprostředkovat příměří mezi Izraelem a militantními skupinami v Pásmu Gazy po 4 dnech izraelských náletů a odpálení asi 200 raket z Pásma Gazy na Izrael. Násilí stálo život 25 Palestinců a v Izraeli nemají raketové útoky žádnou oběť. Příměří již uvítaly USA, OSN, EU, Francie a Liga arabských států.

Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil proces s bývalým prezidentem Čadu

Bývalý prezident Čadu Hissene Habre čelí obvinění z podněcování násilí a vražd svých oponentů mezi roky 1982 až 1990. Habre obvinění odmítá. Veřejné zasedání se bude konat 21. března v Haagu. V roce 1992 Truth Commission in Chad obvinila bývalého čadského prezidenta z rozsáhlého mučení a smrti 40 000 lidí během osmileté vlády. V roce 2008 byl Hissene Habre v Čadu odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti.

V Angole se o víkendu střetli provládní stoupenci s odpůrci vlády

Protivládní demonstranti v hlavním městě Angoly Luanda požadovali odstoupení prezidenta Jose Eduarda dos Santose, který stojí v čele země 32 let. Nejméně tři lidé byli v potyčce zraněni. Odpůrci vlády tvrdí, že volební komise je spojena s vládnoucí stranou MPLA a nemůže tak zajistit svobodné a spravedlivé volby. Ty se mají konat na podzim letošního roku a bude se jednat teprve o druhé volby od konce 27-leté občanské války v roce 2002.

Jižní Súdán: Etnické boje v regionu Jonglei pokračují

Během posledního střetu mezi etniky Murle a Lou Nuer zemřelo na 100 lidí, dalších 200 lidí bylo podle jihosúdánského ministra Gabriela Doupa Lama zraněno. Součástí bojů jsou i nájezdy a krádež dobytka protějšího etnika. OSN se zavázala, že do oblasti pošle další jednotky, které mají napjatou situaci utišit. Vláda Jižního Súdánu nařídila v oblasti Jonglei odevzdat zbraně, do dnešního dne zabavila na 30 000 zbraní.

Byla odvolána konference o Súdánu

Mezinárodní konference o Súdánu, která se měla konat 23. – 24. března v Istanbulu v zájmu sehnání finanční pomoci a investic pro Súdán z iniciativy Norska a Turecka byla odložena na neurčito. Důvodem je oznámení, že USA a další západní státy se jí pravděpodobně nezúčastní na protest proti vojenským zásahům súdánské vlády na jihu země, kde súdánská armáda bojuje s povstalci a podle některých obvinění údajně i  cíleně vytlačuje nearabské obyvatelstvo. Súdán všechna taková tvrzení popírá. Konference měla pomoci súdánské ekonomice, která výrazně utrpěla po odtržení Jižního Súdánu, který má na svém území 3/4 zásob ropy.

Vzájemné násilí mezi muslimy a křesťany v Nigérii pokračuje ve stínu islamistického povstání na severu

Ve městě Jos centrální oblasti Nigérie došlo k zabití 10 muslimů křesťanskou mládeží. Jedná se pravděpodobně o odvetu za bombový útok v kostele, ke kterému došlo v neděli a při němž zahynuly 3 lidé. Podle koordinátora nigerijské Národní agentury pro mimořádné situace (NEMA) ve městě Jos, kterým je Al Hassan Aliyu, je situace zvláště ve městě Jos „velmi špatná“ a napětí mezi křesťany a muslimy vysoké. Jos se v posledním desetiletí stalo již několikrát centrem nepokojů mezi muslimy a křesťany a od vánoc 2011, kdy došlo k sérii bombových útoků na křesťanské kostely, zde došlo již k několika bombovým útokům zaměřeným na křesťany.