Rebelové na severu Mali obsadili další město – armáda evakuovala i civilisty

Tuaregové obsadili další město na severu Mali po několikatýdenním obléhání. Armáda se rozhodla jeden ze zbývajících opěrných bodů s významnou vojenskou základnou, město Tessalit, evakuovat, a to i s civilisty, které by podle vlády bylo nemožné nadále zásobovat. Podle agentury Reuters zbylé vojenské jednotky byly nuceny ustoupit k alžírské hranici, neboť pokus maliské armády o dodání posil a proviantu byly odraženy.

Bývalý představitel OSN obvinil súdánskou vládu z „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu

Bývalý představitel OSN Mukesh Kapila, který v roce 2004 upozornil jako jeden z prvních na situaci v súdánském Dárfúru, nyní obvinil súdánskou vládu ze zahájení „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu ve státě Jižní Kardofan proti nearabskému obyvatelstvu. Podle jeho slov jsou vojenským letectvem bombardovány vesnice etnicky odlišných obyvatel a likvidována jejich úroda, aby byli nuceni opustit zemi.

Uganda- video o Josephu Konym a Armádě božího odporu budí emoce

Sdružení Invisible Children natočilo třicetiminutové propagační video, které má pomoci dopadnout vůdce strany Armáda božího odporu, která působí na severu Ugandy více než dvě dekády a je obviňována z verbování chlapců a využívání dívek jako sexuálních otrokyň. Video během týdne získalo celosvětovou pozornost a stalo se nejvyhledávanějším i na sociálních sítích. Tvůrci video obhajují jako „jedinou skutečnou cestu k zastavení vůdce tohoto hnutí a k ochraně občanů“. Jejich názor ale nesdílí část ugandské společnosti. Podle politika Ogenga Latigo jde o „příliš úzký pohled na daný problém“.

Al-Shabaab zaútočila na základnu etiopských jednotek v Somálsku

Militantní islamistická skupina Al-Shabaab napadla základnu etiopské armády poblíž města Yurkut v somálském regionu Geddo. Al-Shabaab uvedla, že během útoku, který proběhl za úsvitu, o život přišlo 73 Etiopanů, somálská armáda deklaruje 48 mrtvých islamistické skupiny. Jde o nejhorší střet etiopských jednotek s Al-Shabaab od listopadu, kdy etiopská armáda vstoupila do země. Útok, který trval více než tři hodiny, přišel bezprostředně poté, co Africká unie oznámila, že by se etiopské, ugandské, džibutské a burundské jednotky měly ze Somálska stáhnout do konce dubna.

Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO

Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.

Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami

Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.

Senegalská pozice se sjednotila k podpoře protikandidáta současného prezidenta do druhého kola voleb

Opoziční kandidáti na prezidenta, kteří v prvním kole volby dohromady získali 65% všech hlasů, podpoří jediného opozičního kandidáta, který jde do druhého kola proti současnému senegalskému prezidentovi. Oznámil to bývalý senegalský premiér Moustapha Niasse, který se umístil jako třetí v prvním kole volby, na společné tiskové konferenci s tím, že všech 12 kandidátů vyzývá své voliče, aby svěřili svůj hlas Macky Sallovi, kterému bude senegalský prezident  Abdoulaye Wade čelit ve druhém kole prezidentských voleb 25. března.

Stovky lékařů v Tanzanii ignorují zákaz stávky

Lékaři v Tanzanii vyhlásili ve středu stávku a požadují zvýšení mezd. Vláda jejich požadavky odmítá a vydala soudní příkaz s tím, že jsou lékaři povinni vrátit se následující dny do práce, aby neohrozili pacienty. Ti zákaz ignorují. Více než 1000 členů Lékařské asociace Tanzanie (MAT) je tak od středečního dne stále ve stávce. Nemocnice musely svůj provoz omezit a přijímají pouze pacienty v kritickém stavu. „Stávka přerušila veškeré ambulantní služby. V současnosti se můžeme věnovat pouze hospitalizovaným pacientům a naléhavým případům,“ řekl Humaa Almasi, tiskový mluvčí ortopedie v Muhimbili.

Oxfam America: „Situace v západní Africe je katastrofální“

Podle charitativní organizace Oxfam America vyčkává mezinárodní společenství příliš dlouho a situace v západní oblasti Sahelu se následkem dlouhotrvajícího sucha mění na humanitární katastrofu, jež postihla 13 milionů lidí. Charita už do regionu věnovala 36 milionů dolarů, které pomohly zhruba milionu nejpostiženějších. „Byli jsme svědky, kdy se situace během loňského roku vymkla kontrole ve východní Africe, kdy mezinárodní společenství nedokázalo rychle reagovat. Pokud budeme jednat okamžitě, můžeme zachránit tisíce životů,“ uvedl Mamadou Biteye, ředitel Oxfamu pro západní Afriku. K situaci nepřispívání ani zvyšující se počet uprchlíků z Mali, kteří opustili své domovy kvůli bojům mezi vládou a etnikem Tuaregů.

Barack Obama: „Ghana je modelem africké demokracie“

Ghana, která je druhým největším producentem kakaa, je podle amerického prezidenta vzorovým modelem demokracie na africkém kontinentě. Země dlouhodobě patří ke stabilnějším státům na západě Afriky. „Myslím si, že je důležité, abychom se rovněž zaměřili i na dobré zprávy z Afriky a Ghana je pro to ideálním příkladem,“ řekl americký prezident na setkání s ghanským prezidentem John Atta Millsem.

V Egyptě se střetla policie s Beduíny

Po střetu policie s Beduíny v pátečních pozdních hodinách na severu Sinajského poloostrova byl jeden z Beduínů zabit. Příčinou ozbrojeného konfliktu bylo podezření Beduínů z krádeže. Podle Beduínů dochází často k jejich svévolnému zatýkání s odůvodněním, že žijí v blízkosti Izraele a nestabilního pásma Gaza.

Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje

Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.

V Maroku padl definitivní verdikt u soudu se strůjci bombového útoku v Marakeši

Marocký soud zamítl odvolání dvou odsouzených mužů za bombový teroristický útok v Marakeši na konci dubna, který zabil 16 lidí. První z obviněných dostal za pomoc při přípravě s útokem trest 10 let odnětí svobody, zatímco druhý byl odsouzen k trestu smrti. Podle marocké policie byli strůjci útoku napojenu na teroristickou síť al Qaeda.

Protesty v Libyi proti vyhlášení autonomie východu

Přes 5000 lidí v hlavním městě Tripolisu a asi 4000 lidí v druhém největším městě Libye Benghazi protestuje proti vyhlášení autonomie východní Libye, k němuž před čtyřmi dny došlo v Benghazi v duchu staré libyjské ústavy z roku 1950, ve které země byla téměř rozdělena na tři autonomní území. Demonstranti vyhlášení autonomie odsuzují s tím, že se nejedná o to, za co bojovali při povstání proti Muammarovi Kaddafi, a obávají se, že by mohlo dojít k rozpadnutí Libye. Před rozpadem Libye podle agentury Reuters varovali i islámští duchovní v Tripolisu i v Benghazi při pátečních modlitbách. Předseda Přechodné národní rady (NTC) vyhlášení autonomie označil za spiknutí proti libyjskému lidu, které je financováno ze zahraničí.

Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna

Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.

Vyslanec OSN a Arabské ligy se sešel se syrským prezidentem a dále s ruským ministrem zahraničí

Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan se setkal s prezidentem Sýrie Basharem al-Assadem v rámci snahy mezinárodního společenství dosáhnout politického řešení. Podle syrské státní televize byla bez dalších podrobností při jednání „pozitivní atmosféra“. Vyslanec Annan se dále v Egyptě setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, při kterém dle ruského ministerstva zahraničí ze strany ministra Lavrova opět došlo ke zopakování výzev k ukončení násilí a zahájení dialogu stejně jako odmítnutí cizího vměšování do záležitostí Sýrie. Podle informací od opozice zatím syrská armáda zahájila ostřelování města Idlib na severozápadě Sýrie a obrněné jednotky armády začaly s postupem do města. Jsou hlášeni mrtví a zranění na obou stranách.

Keňská vláda chce propustit na 25 000 zdravotníků

Poté, co lékařský personál odmítl ukončit týdenní stávku, plánuje ho keňská vláda propustit. Zároveň vyzvala všechny nezaměstnané lékaře či lékaře v důchodu, aby volná místa následně zaplnili. Odbory žádají navýšení platu. Podle lékařů se je vláda snaží vydírat. „Je to hra na kočku a myš, nemůžete vyhodit celou pracovní sílu ve zdravotnictví. Je to trik, jak nás dostat zpět do práce. My budeme ve stávce pokračovat, dokud naše požadavky nebudou splněni,“ uvedl mluvčí lékařské společnosti Alex Orina.

Policie v Mosambiku provedla zátah na bývalé rebely

V ranních hodinách vnikla policie do tábora Renamo ve městě Nampula na severu Mosambiku, kde bylo 300 ozbrojených stoupenců opozice. Bývalí rebelové, kteří bojovali v 16 let trvající občanské válce, žili týdny v provizorních přístřešcích. Podle police plánovali rebelové uspořádat protivládní protesty. Během policejní akce byli dva policisté zraněni a 20 lidí bylo zatčeno.

Jihoafrická republika se omluvila za deportaci 125 Nigerijců

Kvůli podezření na žlutou zimnici bylo minulý týden deportováno z Jihoafrické republiky 125 Nigerijců. Podezření se nakonec nepotvrdilo. Ministr zahraničí Nigérie označil krok Jihoafrické republiky za xenofobní. Žlutá zimnice se šíří infikovanými komáry a příznakem je nevolnost a zvracení, které může vést k selhání ledvin. Podle OSN na neléčenou žlutou zimnici zemře na celém světě každý rok na 30 000 lidí.

Súdán: „Za útokem v Kordofanu nestojíme“

Súdán odmítá obvinění, že podněcuje násilí v regionu Kordofan. Mukesh Kapila z lidsko-právní organizace Aegis Trust ale uvedl, že na vlastní oči viděl súdánská armádní letadla bombardující vesnice plné civilistů. Vláda Súdánu obvinění popírá a tvrdí, že za násilím stojí povstalci podporovaní Jižním Súdánem. Kordofan je jednou ze tří oblastí, v níž panuje napětí po osamostatnění se Jižního Súdánu v červenci minulého roku.

Libye byla Ruskem obviněna z výcviku syrských povstalců – libyjský premiér s americkou ministryní zahraničí to popírá

Libyjský premiér Abdurrahim El-Keib popřel po setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, obvinění vznesené Ruskem v Radě bezpečnosti OSN o tom, že Libye cvičí syrské povstalce. „Pokud jde o výcvikové tábory, nejde-li o něco, co se děje bez vládního souhlasu, nevím o ničem takovém,“ prohlásil libyjský premiér, přičemž americká ministryně zahraničí později uvedla, že „věří, že šlo ze strany libyjského premiéra o pevné popření existence takových táborů. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin totiž uvedl, že Rusko vlastní informace o tom, že Libye „zřídila speciální školící centra pro syrské rebely, ve kterých jsou povstalci vyzbrojováni a cvičeni v boji za svržení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Podle vyjádření ruského velvyslance je taková podpora povstalců nepřijatelná a rozdmýchává nestabilitu na Blízkém Východě.

Jihoafrická republika spustí projekt výstavby jedné z největších jaderných elektráren světa

Jihoafrická republika (JAR) podle státních úřadů hodlá v příštích měsících zahájit výběrová řízení spojená s výstavbou plánované jaderné elektrárny o výkonu 9 600 megawatt s 6 jadernými reaktory. Výstavba jednoho z největších jaderných projektů na světě byla v posledním roce nejistá v souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukushima, ovšem nyní získává reálnou podobu. Jaderná elektrárna by dle plánů jihoafrické vlády měla zahájit provoz v roce 2024 a její stavba bude stát v rozmezí 21,2 miliard až 53 miliard dolarů. Zájem o výstavbu již projevily francouzská Areva a EDF, japonská Toshiba, americká společnost Westinghouse Electric Corp., čínská Guangdong Nuclear Power Group, jihokorejská Korea Electric Power Corp (KEPCO) a ruský Rosatom. Jihoafrický ministr pro energetiku Dipuo Peters zatím oznámil, že vláda JAR již v první fázi uvolnila ze svého rozpočtu 15,9 miliardy dolarů. V JAR se prozatím nachází jediná jaderná elektrárna v celé Africe, a to elektrárna Koeberg o výkonu 1800 megawatt u Kapského města.