Amnesty International obvinila rwandskou vojenskou výzvědnou službu z mučení civilistů

Lidskoprávní organizace Amnesty International v pondělí obvinila rwandskou vojenskou rozvědku z mučení, nezákonného zadržování a násilných zmizení civilistů. Těchto zločinů se mělo dopustit oddělení vojenské rozvědky známé pod názvem J2. Rwandské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zprávy o mučení jsou vyšetřovány a brány s maximální vážností. Mezi březnem 2010 a červnem 2012 došlo podle Amnesty International k 45 případům nezákonného zadržování a 18 případům údajného mučení či špatného zacházení ve vojenském táboře v Kigali.

Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka

Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.

Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území

Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.

Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely

Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.

Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría

Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.

Nově zvolený libyjský premiér ani napodruhé neuspěl se jmenováním vlády a byl odvolán

Mustafa Abushagur byl odvolán z postu premiéra poté, co se mu ani na podruhé nepodařilo sestavit vládu, s níž by většina Libyjců souhlasila. Minulý čtvrtek předložil Abushagur, který byl premiérem jmenován 12. září, seznam 29 navrhovaných ministrů, které Generální národní kongres (GNC) odmítl. Následně přišel Abushagur s tzv. nouzovou vládu, do níž chtěl dosadit pouze 10 ministrů. Poslanci, kterých s návrhem souhlasili, bylo pouze 44, naopak 125 politiků hlasovalo proti a 17 dalších se zdrželo. Kongres má nyní 3 nebo 4 týdny na to, aby zvolil nového premiéra. Nyní již bývalý premiér Abushagur vystudoval univerzitu v Tripolisu a doktorský titul získal ve Spojených státech amerických. V roce 2011 se stal poradcem Národní přechodné rady (NTC), která vznikla během povstání proti vůdci Muammaru Kaddafimu.

Poslanci v Gabonu navrhují 14% zvýšení rozpočtu pro rok 2013

Rozpočet středoafrické země pro příští rok by se měl podle návrhu poslanců zvýšit o 14 %, více než polovinu příjmů mají tvořit zisky z ropy a zemního plynu. Vláda ve svém návrhu počítá s rozpočtem ve výši 6,2 miliard USD, přičemž očekává, že se příjmy z ropy a zemního plynu zvýší o 1,8 %. Vláda rovněž předpokládá, že si další 1 miliardu USD bude muset půjčit. V roce 2011 podle údajů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyprodukuje Gabon v průměru 245 000 barelů za den. Ropa tvoří 80 % exportu a 45 % HDP. Středoafrická země má kolem 1,5 milionů obyvatel a patří mezi jednu z afrických zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Hospodářský růst Gabonu by přes mírný pokles v letošním roce měl v roce 2013 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhnout 5,6 %. O rozpočtu bude parlament hlasovat příští týden.

V Súdánu se zřítilo vojenské letadlo, havárii nepřežilo 13 lidí

Armádní letadlo ruské výroby Antonov, které vezlo vybavení a vojenské pracovníky do nepokoji zmítaného Darfúru, ztroskotalo v neděli nedaleko hlavního města Khartoumu. Třináct lidí havárii nepřežilo, dalších 9 osob bylo zraněno. Podle státní tiskové agentury SUNA přestal letadlu, které patřilo společnosti Azza Air, fungovat motor. Již v roce 2009 se súdánské letadlo patřící téže společnosti zřítilo na území Spojených arabských emirátů. V srpnu zemřelo při další letecké havárii 32 lidí, včetně ministra pro náboženské záležitosti Ghazi al-Sadeq.

V Guiney bylo odvoláno 11 ministrů

Prezident Alpha Conde odvolal kvůli restrukturalizaci kabinetu 11 ministrů. Důvod jejich odvolaní není známý. Odvolání ministrů ještě zvýšilo napětí v západoafrické zemi, kde se dlouhodobě odsouvá termín parlamentních voleb. Z vlády byl odvolán například ministr zemědělství Jean Marc Telliano a ministr pro výstavbu a rozvoj měst Mathurin Bangoura, kteří čelili obvinění z korupce. Exministr Bangoura byl zároveň generálem, který působil ve vládě od vojenského převratu a vlády vojenské junty v letech 2008-2010. Podle spekulací by měl post ministra pro zahraniční záležitosti zaujmout bývalý premiér a diplomat Francois Louceny Fall, další jména zůstávají prozatím neznámá. Současný prezident Conde byl zvolen na konci roku 2010, čímž byla ukončena vojenská vláda. Od roku 2008 má země důsledkem vojenského převratu přerušenou veškerou zahraniční pomoc. Finanční prostředky ze zahraničí by mohl obnovit až výsledek parlamentních voleb. Volby byly ale již několikrát odloženy.

Stávka horníků společnosti Petra Diamonds skončila, nepokoje v Jihoafrické republice ale pokračují

Několik stovek pracovníků společnosti Petra Diamonds ukončilo stávku, kterou započali na počátku tohoto týdne, bez jakékoliv dohody. Stávkující horníci vyhlásili stávku za zvýšením platů a zlepšení pracovních podmínek 2. října. „Stávka ve společnosti Petra Diamond skončila, přestože se nedosáhlo dohody. Horníci souhlasili s návratem do práce,“ uvedl mluvčí Národní unie horníků Lesiba Seshoka. Na 600 pracovníků se v pozdních odpoledních hodinách vrátilo do práce. V jiných dolech napříč Jihoafrické republiky protesty a stávky horníků i nadále pokračují. Včera propustila společnost Anglo American Platinum 12 000 horníků. Svůj krok zdůvodnila slovy, že stávka je ilegální. Několik stovek horníků se na jejich podporu sešlo na fotbalovém stadionu nedaleko města Rustenburg, asi 120 kilometrů severozápadně od Johannesburgu. Po propuštění se akcie společnosti propadly o 4 % na tři a půl roční minimum.  Nepokoje v Jihoafrické republice může ohrozit i znovuzvolení jihoafrického prezidenta Jacob Zumy a jeho vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC).

Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska

Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny. 

Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny

Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.

O práci přišlo v Jihoafrické republice 12 000 horníků, důvodem má být nelegální stávka

Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum propustila 12 000 horníků. Důvodem je dlouhotrvající stávka, kterou společnost považuje za ilegální, za zvýšením platů. Společnost podle vlastních propočtů přišla na ušlých ziscích důsledkem třítýdenní stávky, jíž se účastní na 28 000 horníků, o 82,3 milionů USD. Jeden muž dnes při střetech stávkujících horníků s policií zemřel, policie ale popírá, že by ho zastřelila. Horníci již přes dva měsíce bojují za zvýšení platů, ke stávce v dolech se připojilo na 75 000 z nich, což představuje asi 15 % těžebního průmyslu. Nepokoje se tento týden rozšířily i do dolů na železnou rudu a zlato. Přitom v posledních dnech začalo vyšetřování policejního zásahu v polovině srpna, při němž v dole Marikana zemřelo 34 lidí. V Jihoafrické republice se v současnosti stávkuje i v jiných odvětvích. Do stávky vstoupilo i na 20 000 řidičů nákladních kamionů, podle unie dopravců přichází nákladní doprava vlivem stávky o 140 milionů USD týdně.

Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría

V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v  MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.

Kamerunská vláda rozšíří nové aerolinie o 2 letadla

Kamerunská vláda souhlasila s nákupem 2 letadel Boeing pro nového národního dopravce Camair-Co v hodnotě 429 miliónů USD. Podle obchodního ředitele státem vlastněné společnosti Alphonse Bea budou letadla uvedena do provozu v roce 2015. Aerolinie Camair nahradily předchozí Cameroon Air. Společnost od minulého roku nabízí mezinárodní lety do Paříže, linku do čadského hlavního města N´Djamena  a dále řadu vnitrostátních letů. Camair vykázaly v prvním roce ztrátu 17,7 miliónů USD způsobené silnou konkurencí mezinárodních dopravců.

Protesty a stávky v Jihoafrické republice se rozšířily i do dolů železné rudy

Po stávkách horníků za vyšší mzdy v dolech platiny a zlata se protesty rozšířily do dolů železné rudy, když pracovníci dolu Sishen Mine, který vlastní společnosti Kumba Iron Ore, vyhlásili stávku. Na 75 000 horníků, což představuje asi 15 % celkového těžebního odvětví, již vstoupilo do stávky. Podobně stavkují i horníci dolu Kusasalethu, který leží nedaleko Johannesburgu a který vlastní společnost Harmony Gold. Společnost Kumba Iron Ore patří mezi deset největších světových vývozců železné rudy a roce 2011 vyprodukovala na 41,3 milionů tun železné rudy. Akcie Kumba Iron Ore poklesly o 4 %, akcie Harmony Gold o 1,5 %. Ve stávkách, trvajících již několik měsíců, zemřelo na 50 lidí. Situace v těžebním průmyslu zvýšila kritiku vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a samotného prezidenta Jacoba Zumy. V zemi mezitím začalo vyšetřování smrti 44 horníků, včetně 34 zastřelených policií v dole Marikana v polovině srpna. Vyšetřování bylo nyní odloženo, aby advokáti horníků měli dostatek času na přípravu a výslech svědků. Podle právníka Dali Mpofu bude trvat měsíc, než proběhnou rozhovory se všemi klienty. Vyšetřování bude pokračovat 22. října.

Malawi snižuje odhad ekonomického růstu pro letošní rok

Ministr financí Ken Lipenga snížil prognózu hospodářského růstu Malawi na 4,3 % pro letošní rok z důvodu značného poklesu v zemědělství, výrobě, lesnictví a rybářství. Pro rok 2013 zůstává ministr financí optimistický a tvrdí, že ekonomika země se výrazně zotaví. Jihoafrická země během vlády bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika, který zemřel v dubnu letošního roku na infarkt, přišla o mezinárodní pomoc v řádech milionů USD, které tvořily asi 40 % státního rozpočtu. Současná prezidentka Joyce Banda se snaží zahraniční pomoc obnovit. Podle ČTK se navíc prezidentka Malawi vzdá 30 % platu, stejně jako viceprezident, aby podpořila vládní škrty. Kromě snížení platu by mělo být prodáno i prezidentské letadlo a 60 vládních vozů.

Malawi přerušilo jednání o sporném jezeře s Tanzanií, jádrem sporu jsou pravděpodobně zásoby ropy

Dlouhodobý spor mezi Malawi a Tanzanii se týká třetího největšího jezera Afriky Lake Malawi. Zatímco Malawi deklarovala svrchovanost nad celým jezerem, Tanzanie tvrdí, že 50 % jezera je součástí jeho území. Spor mezi oběma státy se může zhoršit, jestliže se potvrdí, že pod jezerem se nacházejí významné zásoby ropy a zemního plynu. Prezidentka Malawi Joyce Banda zrušila plánované setkání v Tanzanii, kde se o sporné hranici mělo jednat. Minulý rok Malawi udělalo licenci britské společnosti Surestream Petroleum k ropnému průzkumu. V červenci ale tanzanská vláda požádala společnost, aby odložila plánované vrty na dně jezera, které Tanzanie nazývá Lake Nyasa. Surestream Petroleum zatím k vrtům nepřistoupila. V Lake Malawi žije přes 2000 různých druhů ryb, ekologové se obávají, že ropný průzkum by mohl ohrozit sladkovodní systém jezera. Tanzanie, která je druhou největší ekonomikou východní Afrika, v letošním roce na svém území nalezla několik oblastí se zásobami zemního plynu. Francouzská firma Total je blízko k podpisu dohody k ropnému průzkumu na dně tanzanského jezera Tanganyika.

USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny

Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.

Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož

Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.

V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty

Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála  Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.

MMF: Tanzanie musí posílit elektrickou síť, pokud si chce udržet ekonomický růst

Mezinárodní měnový fond (MMF) naléhá na tanzanskou vládu, aby vypracovala plán na zlepšení elektrické sítě v zemi a zamezila tak častým výpadkům elektřiny, které mohou ohrozit hospodářský růst. Ekonomika v letošním roce má podle MMF růst mezi 6,5 až 7 %, v příštím roce by růst Tanzanie neměl klesat. Země ovšem podobně jako sousední Uganda a Keňa trpí častými výpadky energie. Nejenom reforma energetického odvětví zajistí Tanzanii trvalý růst, podle MMF je nutné, aby země zajistila fiskální konsolidaci, nesnižovala sociální výdaje a více investovala do infrastruktury.

Pobřeží slonoviny predikuje v příštím roce 9% ekonomický růst

Mluvčí vlády Pobřeží slonoviny Bruno Kone v úterý uvedl, že země očekává ekonomický růst 8,6 % v letošním roce a pro 2013 predikuje 9% růst. Původně se růst pro rok 2012 odhadoval na 8,1 %, jedná se o první nepřerušenou sezónu od občanské války, která dočasně zastavila ekonomickou činnost v podnikání. Podle mluvčího Kone vláda předloží návrh na rozpočet západoafrické země pro rok 2013 ve výši 7,5 miliard USD, což znamená 17% navýšení oproti letošnímu rozpočtu.