V ulici Divadelní mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy došlo v pondělních dopoledních hodinách pravděpodobně k výbuchu plynu. Zraněno bylo na 35 lidí, evakuováno muselo být přes 200 dalších. Jde o největší explozi co do počtu zraněných za poslední 4 roky. K výbuchu došlo v budově patřící státnímu podniku Řízení letového provozu. Doprava se na Smetanovo nábřeží a Národní třídu vrátila po půl páté odpoledne. Odklízení následků výbuchu bude trvat ještě několik hodin.
Archiv autora: Klára Zelenková
Z postu ředitele protikorupční policie rezignoval Tomáš Martinec
Spor mezi ředitelem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomášem Martincem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou v pondělí vyústil v Martincovu rezignaci. Příčinou sporu bylo obvinění vrchní zástupkyně, že na ní ředitel Martinec shromažďoval kompromitující materiál. Funkci složil ředitel Martinec k 15. květnu. V čele protikorupční policie stál Tomáš Martinec přes 2 roky. Opozice žádá prošetření nařčení.
Pražská policie posílí, plánuje se nabrat přes 500 lidí
Ministerstvo vnitra by mělo vyčlenit na 200 milionů korun pro nábor nových zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Jan Kubice pro ČT. V letošním roce by se počet policistů ve sboru měl blížit číslu 39 000. Opozice policejní sbory kritizuje jako nedostatečné, minimálně na 43 000 až 47 000 policistů podle ní zajistí řádnou bezpečnost. Ministr vnitra Kubice kritiku odmítá a tvrdí, že na 47 000 policistů ve sboru nikdy nebylo, v čísle byly dříve započítány i tzv. tabulkové počty. Noví lidé by se do služby mohli zapojit již v září.
Sousední státy vyšlou do Středoafrické republiky své jednotky
Na 2 000 jednotek by mělo ve Středoafrické republice pomoci obnovit bezpečnost po vojenském převratu, který proběhl na konci března. Dohodli se na tom představitelé sousedních zemí na summitu v Čadu. Jihoafrická republika naopak stáhne ze země veškeré jednotky, při převratu došlo k zabití 13 jejích vojáků. Na summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) byl vůdce rebelů Michel Djotodia uznán jako hlava přechodné vlády, nikoliv jako legitimní prezident. OSN varuje, že v zemi stoupá počet dětských obětí během konfliktu v zemi.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice byl regionálními představiteli částečně uznán
Na konci března rebelové v tzv. Selekově koalici obsadili hlavní město Středoafrické republiky a svrhli dosavadního prezidenta Francois Bozize. Vůdce rebelů Michel Djotodia byl minulý týden zvolen prezidentem, ve čtvrtek na jednání v čadském N’Djamenu politiků regionu střední Afriky byl Michel Djotodia částečně uznán – regionální politici ho uznali jako hlavu přechodné vlády, nikoliv jako legitimního prezidenta. Nové volby by se měly do 18 měsíců. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii vojenských převratů.
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Mezinárodní soudní dvůr stanovil hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso
Desetiletí trvající územní spor o hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso řešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který vymezil demarkační linii o rozloze 380 kilometrů přes polovinu délky hranice. Spor mezi západoafrickými zeměmi se datuje do roku 1927, kdy byly státy pod koloniální nadvládou Francie. V roce 2010 podaly společně země žádost o přezkoumání hranice, rozsudek soudu se dopředu zavázaly respektovat. Na sporném území bylo v poslední době objeveno několik nalezišť zlata, ICJ v rozhodnutí neuvedl, jak případné nerostné bohatství v oblast rozdělit mezi oba státy.
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Guinea stanovila termín dlouho odkládaných voleb
V sobotu oznámil prezident Alpha Conde, že parlamentní volby, které mají dokonat přechod země k demokracii, se budou konat 30. června. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí ohledně organizace voleb. Volby by měly přinést občany zvolenou vládu, od roku 2008, kdy v zemi proběhl vojenský převrat, stála v čele země přechodná vláda. Stanovení termínu voleb je jednou z podmínek pro uvolnění zastavené mezinárodní pomoci v hodnotě milionů USD. Opozice dlouhodobě protestovala proti tomu, aby volební proces zařizovala firma Waymark. Vláda námitky odmítla a tvrdí, že již není dostatek času na výběr nové společnosti.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice se stal prozatímním prezidentem
Národní přechodná rada, jíž tvoří 105 členů, v sobotu zvolila vůdce tzv. Selekově koalice Michela Djotodia prozatímním prezidentem poté, co v březnu byl ve Středoafrické republice proveden vojenský převrat. Současný prozatímní prezident Djotodia byl jediným kandidátem ve volbě. Nové prezidentské a parlamentní volby by se měly konat podle prezidenta do 18 měsíců, původně se mělo jednat o odklad v podobě 3 let. Středoafrická republika má dlouhou historii vojenských převratů, svržený prezident Francois Bozize se k moci rovněž dostal převratem. Podle mezinárodních humanitárních organizací pokračuje rabování a rekrutování dětských vojáků do ozbrojených rebelských skupin, včetně vládnoucí tzv. Selekovy koalice.
Uhuru Kenyatta byl jmenován novým prezidentem Keni
Uhuru Kenyatta, který je synem zakladatele samostatné Keni, byl jmenován novým prezidentem východoafrické zemi poté, co v březnových volbách porazil premiéra Raila Odinga. Jeho vítězství hned v prvním kole potvrdil i Nejvyšší soud, k němuž se poražený kandidát odvolal. Nicméně prezident Uhuru Kenyatta čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) za povolební násilí v roce 2007. Současný prezident doposud působil jako ministr obchodu a financí ve vládě prezidenta Mwai Kibaki.
Britská konzervativní politička s přízviskem Železná dáma zemřela
„Jestliže chcete jen odpověď, zeptejte se muže. Jestliže chcete něco udělat, zeptejte se ženy.“ Baronka Margaret Thatcherová patřila k nejvýraznějším osobnostem britské politiky, do historie se zapsala nejenom tím, že byla první a doposud i poslední ženou zastávající post premiérky. Do politiky vstoupila v pondělních ranních hodinách zesnulá bývalá předsedkyně vlády již v roce 1959, kdy se stala poslankyní za Finchley. O 16 let později se jako tehdejší ministryně školství stala předsedkyní Konzervativní strany (CP). V roce 1979 se stala historicky první ženou, která usedla do premiérského křesla. Během její vlády například vedla Velká Británie válku s Argentinou o Falklandské ostrovy, na domácí scéně čelila dvouletým protestům horníkům. Přezdívku „železná lady“ si britská politička vysloužila od Sovětského svazu za svůj odmítavý postoj vůči němu.
Během své politické kariéry získala baronka Thatcherová řady příznivců i odpůrců. Opozice ji obviňovala z rozdělení britské společnosti, její podporovatelé naopak argumentovali rozvoje země. Sama baronka si za své jméno přidala „ismus“,aby se její politika mohla stát vzorem i pro další státy. „To ona vynalezla všechny vítězné argumenty naší doby – volné trhy, nízké daně, minimální stát, individualitu a sebeurčení. Výsledkem byla revoluce v hospodářské politice a tři volební vítězství v řadě,“ uvedl na její adresu Maurice Saatchi, který vedl její marketingovou kampaň.
Margaret Thatcherová je považována za nejvýznamnější osobnost britské politiky od dob bývalého premiéra Winstona Churchilla. V roce 1979 se postavila do čela národa, jenž byl nazýván „nemocným mužem Evropy“, když v roce 1990 na svůj post rezignovala, předávala Velkou Británii prosperující.
Fotogalerie
Jedna z nejvýraznějších osobností britské politiky v pondělí zemřela. Pro svou neústupnou politiku si vysloužila pojmenování Železná lady, druzí jí nazývají největší personou Velké Británie od dob Winstona Churchilla. Celý svět nyní vzdává zesnulé baronce Thatcherové hold.
[fbphotos id=542320552487284]
Francie vyzývá malijskou vládu k dialogu a ustanovení voleb
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
Jižní Súdán obnovil po více než roce ropnou produkci
Důsledek neshod ohledně tranzitních poplatků a sporných území se sousedním Súdánem byla na více než rok zastavena produkce jihosúdánské ropy. Minulý měsíc obě země podepsaly dohodu o transferu ropy přes súdánské území. Zastavení produkce ropy mělo negativní vliv na obě ekonomiky, které jsou na exportu ropy v mnohém závislé. V roce 2011 se Jižní Súdán vyhlásil na Súdánu nezávislost, tři čtvrtiny ropných zásob přešlo pod Jižní Súdán.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
Súdánský prezident poprvé navštíví Jižní Súdán
Hlava súdánského státu Omar Hassan al-Bashir poprvé od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 svého jižního souseda příští týden navštíví, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Během návštěvy s jihosudánským prezidentem Salva Kiirem by mělo dojít k potvrzení dlouho sjednávaných dohod ohledně ropy a bezpečnosti hranic mezi oběma státy. Představitelé obou východoafrických zemí se rovněž dohodli na obnovení transferu ropy přes súdánské území, k uzavření ropovodu došlo v lednu minulého roku důsledkem sporů ohledně výše transportních poplatků. Spory nicméně i nadále přetrvávají ohledně na ropu bohatého území Abyei a několika dalších regionů.
Kypr zmírňuje některá bankovní opatření
Centrální banka Kypru zmírní omezení, která vláda stanovila kvůli přijetí mezinárodní pomoci. Například debetní a kreditní karty bude možné znovu používat pro tuzemské platby, naopak měsíční limit 6 400 USD na osobu pro nákup v zahraničí zůstává, důvodem je snaha o zastavení odlivu kapitálu ze země. Podobně zůstane denní limit 384 USD pro výběr z banky. Vláda i Centrální banka uvedla, že budou denně omezení prověřovat a postupně uvolňovat po dohodě s mezinárodním společenstvím. Prezident Kypru Nicos Anastasiade uvedl, že země odvrátila bankrot země jen díky záchranné dohodě země s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 12,8 miliard USD. Výměnou za záchranný balíček je nucen Kypr provádět výrazná úsporná opatření, především v bankovním sektoru.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.