Národní syndikát pracovníků ve vzdělávání (SNTE) ve čtvrtek vybral nového prezidenta 2 dny poté, co byla předsedkyně Elba Esther Gordillo Morales zatčena kvůli zpronevěře 200 milionů USD. Nyní stojí v čele syndikátu dříve generální tajemník SNTE Juan Díaz de la Torre. Nově zvolený předseda SNTE bude pravděpodobně i nadále vykonávat funkci generálního tajemníka. Elba Esther Gordillo Morales byla neoficiálně nazývána “nejmocnější žena v Mexiku”. Předseda Juan Díaz de la Torre nechce zatčení a obvinění své předchůdkyně komentovat.
Archiv autora: Kateřina Šafářová
Bývalý prezident Haiti se napočtvrté již dostavil k soudu
Jean Claude Duvalier přišel ve čtvrtek k soudnímu slyšení poté, co se na předchozích 3 neukázal. Bývalý haitský prezident Jean Claude Duvalier čelí obvinění z porušování lidských práv a zpronevěry veřejných prostředků z doby jeho prezidenství (1971-1986). Právníci exprezidenta Jeana Clauda Duvaliera požadovali, aby s ohledem na zdravotní stav obžalovaného probíhal soudní proces neveřejně. Soudce požadavku nevyhověl a bývalý prezident Duvalier se ocitl tváří v tvář obětem svého režimu. Před budovou soudu desítky příznivců bývalého prezidenta provolávali „ať žije Duvalier“, oblečeni symbolicky v barvách starého režimu, v červené a černé.
Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu
Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí trpí 42 % Nikaragujců a 60 % Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
V Mexiku kvůli korupci zatkli předsedkyni syndikátu učitelů
Elba Esther Gordillo Morales,jež více než 20 let zastávala vedoucí funkci v Národním syndikátu pracovníků ve vzdělávání (SNTE), byla v úterý zatčena a obviněna ze systematického odklonění 200 milionů USD z veřejných zdrojů mezi lety 2008 a 2012. Na korupci se měly podílet další 3 osoby: Nora Guadalupe Ugarte, Isaías Gallardo a José Manuel Díaz Flores, peníze převáděly na účty do Lichtenštejnska, Spojených států amerických a Švýcarska. Elbu Esther Gordillo Morales policisté zadrželi na letišti Toluca nacházejícího se 30 km od hlavního města. K akci došlo pouhý den poté, co prezident země Enrique Peña Nieto vyhlásil reformu školství, kterou Elba Esther Gordillo Morales kritizovala. Syndikát učitelů SNTE s více než milionem a půl členů patří k největším v Latinské Americe.
Ratingová agentura Moody’s snížila Hondurasu rating
Agentura Moody’s přidělila latinskoamerické zemi ratingový stupeň B2 a přehodnotila tak honduraskou ekonomiku ze stabilní na negativní. Důvodem je zhoršení fiskální politiky v roce 2012 a nízká pravděpodobnost zlepšení v letošním roce. Podle agentury Moody’s země letos nesplní požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hodnocení agentury Moody’s přichází několik dní po oznámení honduraské vlády, že je připravena vystavit státní dluhopisy v hodnotě 750 milionů USD, současná situace jejich prodej může zkomplikovat.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
V Salvádoru stoupá počet chudých
Salvadorské ministerstvo financí oznámilo, že mezi lety 2006 a 2011 spadlo na 295 000 lidí do chudoby. Ministr financí Armando Flores informoval, že v roce 2006 bylo označováno 2,6 milionů obyvatel jako chudých, v roce 2011 již 2,9 milionů. Celkově se v chudobě nachází na 40 % domácností a 47 % jednotlivých osob. Extrémně chudí jsou všichni, jejichž příjem nestačí na koupi základních potravin. Jako relativně chudí jsou považováni ti, kteří vydělávají méně než dvojnásobek ceny základních potravin.
Argentinští učitelé stávkují
Konfederace pracovníků školství argentinské republiky (Ctera) vyhlásila na 6. března stávku a demonstrace, které mají proběhnout na národní úrovni. Stávka se dotkne zhruba 5,5 milionů žáků. Rozsah stávek se liší, ve většině z 24 provincií proběhne pouze jednodenní stávka, ale v provincii Buenos Aires se mluví až o 4 denní stávce. Stávky se neúčastní 6 provincií – Formosa, Salta, Córdoba, Misiones, San Luis a La Rioja. Stávkující učitelé požadují zvýšení platů o 30 %. Nabídku vlády nabízející zvýšení o 22 %, což odbory odmítly. Ministr školství Alberto Sileoni zdůraznil, že o platech 960 000 učitelů ve 45 000 základních a středních školách rozhodují provinční vlády, nikoliv centrální argentinská vláda, která pouze stanovuje minimální platy. Učitelé žádají také zvýšení peněz plynoucích do školství z 6,4 % na 8 % HDP a zkvalitnění dopravy pro studenty.
Brazílie hledá investory v USA a Velké Británii
Brazilský ministr financí Guido Mantega se v pondělí vydá do New Yorku, aby se zúčastnil schůze s podnikateli a investory ze Spojených států amerických. Chce s nimi jednat o možných investicích v Brazílii do silničních infrastruktur, železničních tratí, přístavů a letišť. Brazílie by ráda získala investory i pro energetický průmysl. Guido Mantega, brazilský ministr financí, má naplánovanou schůzi i s britskými investory, která se uskuteční příští měsíc v Londýně. S většími investicemi chce Brazílie dosáhnout většího ekonomického růstu.
Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno
Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Střední Amerika získá od Interamerické rozvojové banky na 1, 6 miliardy USD
Interamerická rozvojová banka (IDB) investuje v průběhu letošního roku do zemí Střední Ameriky a Dominikánské republiky 1,56 miliardy USD. „Finanční prostředky budou využity především na zkvalitnění infrastruktur, dopravních služeb, sociálního prostředí a adaptování se na klimatické změny,“ řekl prezident IDB Luis Alberto Moreno. V roce 2012 země Střední Ameriky obdržely od IDB 2,14 miliardy USD, z toho 414 milionů USD bylo věnováno soukromému sektoru.
Uruguayská soudkyně vyšetřující zločiny vojenské vlády byla z trestního práva odvolána
Nejvyšší soud v Uruguayi 13. února rozhodl ukončit působení soudkyně Mariany Moto v trestní oblasti práva a rozhodl, že nyní ji čeká občanskoprávní sektor. Soudní rozhodnutí vzbudilo vlnu protestů, protože Mariana Mota byla hlavní soudkyně, která zkoumala zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vojenská vláda, jež v zemi trvala v letech 1973 až 1985. Vojenská vláda je obviněna z mučení tisíců osob a stovek vražd. Nejznámější rozsudek Mariany Moto bylo odsouzení bývalého uruguayského prezidenta Juana Maríu Bordaberry vládnoucího v letech 1971-1976 ke 30 rokům vězení. Oběti vojenského režimu se obávají, že se kvůli odvolání soudkyně Moto vyšetřování případů zastaví. Kvůli vlně kritiky i na mezinárodní úrovni a protestům se uruguayský parlament rozhodl pozvat zástupce nejvyššího soudu, aby vysvětlili své motivy přemístění soudkyně Moto. Ti však ve čtvrtek odmítli, na což mají podle ústavy zaručující nezávislost soudní moci právo.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Izrael zabránil emigraci 284 přistěhovalců židovské víry žijících v Peru
Téměř třísetčlennou skupinu usilující o izraelské občanství tvoří potomci židů marockého původu, kteří se dostali do Jižní Ameriky v 19. století. Imigranti pracovali v amazonském pralese a zpracovávali kaučuk. Oficiálně konvertovali k židovské víře v srpnu roku 2011. Vládní organizace Židovská agentura pro Izrael prohlásila, že Peruánci známí jako „amazonští židé“ splnili všechny potřebné požadavky k tomu, aby byli izraelským státem přijati. Mluvčí izraelského ministerstva vnitra Sabine Haddad oznámila, že se Izrael bude celou záležitostí zabývat.
Uruguay bojuje s problémem diskriminace
Národní instituce pro lidská práva zaznamenala více než 210 nahlášených případů diskriminace v posledních 8 měsících. Příčiny se lišily, zahrnovaly sexualní orientaci, pohlaví, rasu či tělesné postižení. Nejzřetelněji se projevuje diskriminace gayů a lesb, homosexualita je veřejně zesměšňována. V roce 2011 Národní instituce pro lidská práva vyzývala k sociální reformě, která by odstranila přetrvávající sociální nerovnosti. Situace se však nezlepšila, diskriminace je přítomná napříč všemi společenskými vrstvami a v poslední době přibývá fyzických agresí.
USA popřely, že se hodlají vyškrtnout Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland ve čtvrtek označila informaci, že se USA chystá odstranit Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus jako nepravidvou. Kuba je vedena v seznamu od roku 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce. Diskuzi spustil článek v deníku Boston Globe, podle kterého se diplomaté z vysokých vládních kruhů shodují, že nejsou důkazy o tom, že by kubánský režim podporoval teroristické organizace.
Bývalý prezident Haiti se nedostavil k soudu
Haitský prezident Jean Claude Duvalier, který stál v čele země od roku 1971 do roku 1986, se na poslední chvíli odvolal k vyšší instanci soudu, a neobjevil se proto u čtvrtečního soudního slyšení v hlavním městě Haiti Puerto Príncipe. Bývalý haitský prezident je obviněn ze zločinům proti lidskosti, které se odehrály za jeho vlády. Exprezident Duvalier v roce 1986 uprchl do exilu do Francie, kde pobýval 25 let, před 2 lety se vrátil na Haiti. Jeho nečekaný návrat spustil znovu vyšetřování zločinů ze 70. a 80. let. Bývalá hlava státu byla již předvolána k soudu 31. ledna a 7. února tohoto roku, na soudní slyšení se rovněž nedostavil.
Interpol zatkl 194 lidí z 12 států Latinské Ameriky kvůli ilegální těžbě dřeva
Mezinárodní kriminální policie (Interpol) v úterý oznámila výsledky operace, která probíhala od 17. září do 17. listopadu minulého roku. Za 2 měsíce odhalila 50 000 m3 vzácných druhů dřeva pocházejících z původních latinskoamerických lesů. Zachycené dřevo má hodnotu 8 milionů USD. Kromě dřeva policie zabavila i peníze v hotovosti a 150 vozidel. Interpol prošetřuje dalších 118 osob pocházejících z Bolívie, Brazílie, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Guatemaly, Hondurasu, Kolumbie, Kostariky, Paraguaye, Peru a Venezuely. Přirozené lesy zabírají 47 % území Latinské Ameriky a oblasti Karibiku. Více než 70 % plochy států zabírají lesy v Brazílii, Kolumbii, Francouzské Guyaně, Surinami a Venezuele.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv navštíví Brazílii a Kubu
Dmitrij Medveděv navštívil ve středu Brazílií, kde se sešel s prezidentkou Dilmou Rousseff a viceprezidentem Michelem Temerem. Zúčastnil se také schůze s podnikateli ropných, energetických a kovoobráběcích společností. Ve čtvrtek přeletí předseda ruské vlády do hlavního města Kuby, Havany, kde se setká s kubánským prezidentem Raúlem Castrem a projednají společné projekty týkající se energetiky, průmyslu a farmaceutiky. Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti by Dmitrij Medveděv rád navštívil i exprezidenta Fidela Castra.
Za posledních 10 let bylo v Bolívii uneseno téměř 7000 lidí
„Za rok 2011 a 2012 bylo uneseno zhruba 600 lidí, za posledních 10 let celkem 6680. Loni bylo uneseno každý týden průměrně 6 osob. Domníváme se, že skutečné číslo je přitom mnohem větší, odhadujeme, že až 60 % případů nikdo nenahlásí,“ řekla ředitelka Nadace svobodná země Clara Rojas, která byla sama od roku 2002 do roku 2008 rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s FARC má mnoho únosů na svědomí i druhá velká povstalecká organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN). Podle ředitelky Rojas je největším nebezpečím běžná pouliční kriminalita a k mnoha únosům dochází s cílem někoho vydírat a získat peníze. Dochází také ke krátkodobým únosům, které trvají pouze několik hodin a mají oběti zastrašit. Problém kriminality se negativně odráží na popularitě bolivijského prezidenta Juana Manuela Santose. Podle deníku El Tiempo se 60,5 % Bolivijců staví proti jeho případnému znovuzvolení.
Skupina demonstrantů v Brazílii zabránila kubánské disidentce uvést filmový dokument
Jedna z nejznámějších kubánských disidentek Yoani Sánchez v neděli opustila Kubu, aby během příštích 80 dní realizovala návštěvy 12 států světa. První na řadě je Brazílie. Při přistání na letišti ve městě Recife ve státě Pernambuco na sevreovýchodě Brazílie ji přivítalo nesouhlasným křikem 30 demonstrantů, kteří podporují současný kubánský režim. Další protesty se ozvaly o den později, když Yoani Sánchez plánovala ve městě Feira Santana ve státu Bahía představit filmový dokument týkající se svobody vyjadřování ve státech Kuba a Honduras. Skupina zhruba 80 demonstrantů v projekci zabránila. Mezi odpůrci byli členové levicových hnutí Unie revoluční mládeže (UJR), Unie socialistické mládeže (UJS) a Asociace José Martí de Bahía. Demonstranti Yoanu Sánchez fyzicky neohrožovali, pustili se s ní do improvizované debaty.