Kanadská těžařská společnost First Quantum Minerals koupila za 5,1 miliard USD konkurenční společnost Inmet Mining a ovládne tak těžbu mědi v Panamě, ve které se nachází jedno z největších světových nalezišť mědi. Firma First Quantum Minerals v Panamě začne těžit v roce 2016 a odhaduje, že během 40 let vytěží 300 000 tun mědi. Společnost First Quantum Minerals těží měď i ve Finsku, Peru a Zambii, po zahájení těžby v Panamě, budě těžit více než 1 000 000 tun mědi ročně. Ceny mědi od roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize, klesají.
Archiv autora: Kateřina Šafářová
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen
Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.
Prezidenti Bolívie a Francie se spolu setkají v Paříži
Francouzský prezident François Hollande ve středu v Paříži přijme prezidenta Bolívie Eva Moralese. Prezidenti budou jednat o vzájemných vztazích zemí, zaměří se především na ekonomické otázky a téma životního prostředí. Bolivijský prezident Evo Morales svou dvoudenní návštěvu Francie zakončí ve středu. V úterý se již sešel se skupinou podnikatelů, se kterými hovořil o možných investicích v Kolumbii. Obnovení víry v bolivijskou ekonomiku je podle Eva Moralese jeden z cílů, o který bude usilovat během svého prezidentského mandátu. Evo Morales, prezident Bolívie, dále plánuje sejít se s pořadateli Rally Dakar a navrhnout, aby se některé etapy závodu v lednu 2014 konaly v Bolívii.
Mexický deník Zócalo nebude informovat o organizovaném zločinu
Jeden z nejdůležitějších deníků v mexickém státu Coahuila deník Zócalo v pondělním vydání oznámil, že se od tohoto data pozdrží publikování informací spojených s organizovaným zločinem a překupníky drog. „Za rozhodnutím stojí naše zodpovědnost za bezpečnost více než tisíce pracovníků novin, jejich rodin i ochrana naší vlastní bezpečnosti,“ sděluje úvodník pondělního vydání. V roce 2012 na sebe uvalil stejnou autocenzuru deník El Mañana, který vychází v mexickém státu Tamaulipas. V posledních týdnech se útoky proti médiím stupňují, agrese se vztahují i na internetové deníky.
Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie
Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Námořní vojsko osvobodilo 104 Středoameričanů, kteří byli v Mexiku zajati
V mexickém městě Nuevo Lareda, které se nachází v mexickém státu Tamaulipas u hranic se státem Texas, objevili námořníci budovu, ve které bylo vězněno 102 Hondurasanů a 2 Salvadorci. Vojáci zasáhli poté, co jeden z obyvatelů města Nuevo Laredo nahlásil podezřelé aktivity v blízkosti domu. Motivem únosů migrantů, kteří se snaží projít přes Mexiko do Spojených států amerických, bývá nejčastěji vydírání příbuzných nebo je únosci využívají jako pracovní sílu.
Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA
Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).
Firma LG Electronics hledá zákazníky v Latinské Americe a Karibiku
Jihokorejská firma LG Electronics usiluje o posílení své pozici na trhu elektroniky v Latinské Americe a karibské oblasti, v současnosti v něm má zastoupení 37,5 %. Společnost LG Electronics letos plánuje získat 8 miliard USD za prodané produkty, z toho 2, 3 miliardy USD za televizory. Přehlídku Dealer Convention 2013, na které představí nejnovější technologie, uspořádá v Panamě. Mezi vystavenou elektronikou bude například televize s rozlišením Ultra HD, která disponuje 3D technologií a nabízí čtyřikrát vyšší rozlišení než Full HD.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Guatemalský představitel Národního svazu zdravotnických pracovníků byl zavražděn
V pátek ráno byl zastřelen Carlos Hernández, tajemník Národního svazu zdravotnických pracovníků v Guatemale. Událost tentýž den oznámila Národní fronta boje (FNL), která sdružuje guatemalské syndikáty, skupiny původních obyvatel a komunitní a studentské organizace. K vraždě došlo v departamentu Chiquimila, blízko hranic s Hondurasem. FNL žádá, aby byl případ prošetřen a viníci potrestáni. Podle Guatemalské unie pracovníků v Guatemale mezi lety 2007 a 2012 násilně zemřelo 63 vedoucích syndikátů, aniž by byli pachatelé dopadeni.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.
Argentinský exprezident Carlos Menem byl odsouzen za pašování zbraní
V pátek soud v Buenos Aires zrušil rozsudek z roku 2011, který bývalého argentinského prezidenta Carlose Menema a dalších 17 obviněných zprostil viny. Carlos Menema, prezident země v letech 1989 až 1999, byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v 90. letech, oba státy se v tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Výši trestu stanoví původní soud, měla by však být mezi 4 a 12 lety vězení. Exprezidentovi Menemu je nyní 82 let a je členem argentinského Senátu.
Umělci z celého světa žádají upevnění míru v Kolumbii
Zhruba 750 umělců a intelektuálů ze 138 zemí se přihlásilo k setkání básníků, které se uskuteční letos od 9. do 21. května. Stovky básníků a dalších umělců usilují o otevřenější dialog mezi kolumbijskou vládou a největší povstaleckou organizací země Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). „Mír v Kolumbii, tedy v zemi, která hluboce miluje poezii, přinese stabilitu v demokratizačních procesech v Latinské Americe a tím přispěje ke stabilitě celého světa,“ stojí v prohlášení, které podepsal například držitel Nobelovy ceny za mír z roku 1980 Pérez Ezquivel. Dále text podepsalo Světové hnutí básníků a podporuje jej dalších 250 organizací.
Bolivijky vítají zákon proti násilí na ženách
V pátek by měl být v Bolívii přijat zákon proti násilí na ženách. Očekává se, že jej vyhlásí prezident země Evo Morales při slavnostním obřadu týkajícího se oslav Mezinárodního dne žen. „Doufáme, že počet žen, které jsou obětmi násilí, se sníží,“ řekla Katia Uriona, tajemnice Národní koordinátorky pro ženy. Návrh zákona podnítila smrt novinářky Hanaly Huaycho, kterou zabil její manžel na začátku února tohoto roku. Katia Uriona tvrdí, že zhruba 70 % žen v zemi trpí domácím násilím. Podle Centra pro studia žen v roce 2012 za každé 3 dny zemřela jedna žena rukou svého manžela.
Dva příslušníci chilské armády budou potrestáni za xenofobní zpěv
Argentinská turistka natočila v lednu skupinu chilských vojáků, kteří zpívali nesnášenlivá slova vůči svým sousedním zemí. Argentinu, Bolívii i Peru video pobouřilo. Chilský ministr obrany Rodrigo Hinzpeter v úterý místním televizním stanicím sdělil, že „velmi přísné tresty“ dostane nadporučík, který řídí danou vojenskou školu, a seržant, který byl se skupinou vojáků, když vykonávali fyzická cvičení. Podrobnosti ohledně trestů však známy nejsou.
Panama zaznamenala již druhým rokem výrazný ekonomický růst
V letech 2011 a 2012 panamská ekonomika rostla vždy o dvouciferné číslo, v loňském roce o 10,7 % a v předcházejícím o 10,8 %. Data pocházejí od vládního statistického úřadu. Na ekonomickém růstu se podílel projekt na rozšíření Panamského průplavu a vybudování nových tratí městské hromadné dopravy v hlavním městě Panama. Země chce letos začít stavět třetí mořský přístav na pobřeží Tichého oceánu. Panamský ministr financí vyjádřil s ekonomickým vývojem spokojenost, nicméně předpokládá, že ekonomický růst v letošním roce bude nižší kolem 8,5 %.
Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce
Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.
Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile
Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.
Brazilská ekonomika vzrostla v roce 2012 o 0,9 %
Údaje zveřejnil Brazilský geografický a statistický institut (IBGE). Brazilská vláda předpovídala 2% růst HDP. Výsledek je druhý nejhorší za posledních 13 let, horší byl pouze rok 2009 s poklesem 0,3 %. V roce 2010 se HDP zvýšil o 7,5 %, v roce 2011 o 2,7 %. „Ekonomický růst byl nižší, než jsme očekávali. Podílel se na něm vývoj světové ekonomiky, rok 2012 byl rokem krize,“ řekl ministr financí Guido Mantega a dodal, že ekonomické vyhlídky pro Brazílii jsou v letošním roce příznivější.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.