Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje

Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské  cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.

Mluvčí Usamy bin Ladina Sulaiman Abu Ghaith odmítá vinu

Sulaiman Abu Ghaithm mluvčí Usamy bin Ladina, který čelí obvinění z plánování teroristických útoků z 11. září, v pátek v New Yorku prohlásil, že je nevinný. Soudní řízení začne 8. dubna. Rozhodnutí administrativy prezidenta Obamy soudit Abu Ghaitha před civilním soudem je kritizováno některými zákonodárci, především republikány. Ti tvrdí, že Abu Ghaith by měl být poslán do detenčního centra Guantanamo na Kubě, kde by čelil vojenskému soudu.  Abu Ghaith byl zatčen minulý týden v Jordánsku, ale USA o jeho zadržení nezveřejnily příliš informací.

Sebevražedný útok před ministerstvem v Afghánistánu ministra Hagela nazasáhl

V sobotu došlo před afghánským ministerstvem obrany k sebevražednému útoku, který si vyžádal nejméně 9 mrtvých a 14 raněných Afghánců. Nově zvolený americký ministr obrany Chuck Hagel, který je v současné době na zahraniční návštěvě v Afghánistánu, nebyl zraněn. Podle mluvčího amerického ministerstva obrany byl v době výbuchu ministr Hagel v objektu koaličních sil a tedy mimo místo útoku. Hlavním tématem návštěvy ministra Hagela, který se setká s americkými veliteli a prezidentem Karzaim, je odchod jednotek USA ze země.

Jižní Dakota bude mít ozbrojené učitele

Jižní Dakota schválila zákon, který umožní školám vyzbrojit své učitele a jiné zaměstnance školy. Přijetí zákona přichází v době, kdy se administrativa prezidenta Obamy snaží zpřísnit zákon o střelných zbraních. Zastánci zákona jsou přesvědčeni o tom, že vyzbrojení zaměstnanců škol zabrání masivním ozbrojeným útokům, jako byl masakr na základní škole v Connecticutu, kde v prosinci zemřelo 26 lidí. Ustanovení nenutí školní okrsky vyzbrojit zaměstnance školy, ale umožňuje každému okrsku si vybrat. Zákon začne platit v červenci.

Nezaměstnanost v USA poklesla

Během února ekonomika USA vytvořila na 236 000 pracovních míst a nezaměstnanost tak klesla na 7,7 %, což je nejnižší míra od prosince 2008. Vývoj předčil veškerá očekávání. Zveřejnění čísel mělo pozitivní dopad na americkou burzu a dolar posílil jak vůči euru, tak vůči jenu. Analytici nyní řeší otázku, zda je pracovní trh dostatečně silný a připravený na výdajové škrty.

John Brennan bude šéfem CIA

Americký Senát v pátek schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy, který na post šéfa CIA nominoval Johna Brennana. Hlasování předcházely obstrukce, ve kterých senátoři řešili používání bezpilotních letounů, o kterých chtějí být Bílým domem více informováni. Pro Brennana nakonec hlasovalo 63 senátorů a 34 bylo proti. John Brennan v čele zpravodajské služby vystřídá Davida Petraeuse, který na post rezignoval v listopadu kvůli aféře.

Mluvčí Usamy bin Ladina bude souzen v USA

Sulaiman Abu Ghaith, který bývá označován za mluvčího Usamy bin Ladina a který byl minulý týden zatčen v Jordánsku, bude souzen v USA. Ve čtvrtek to oznámil americký senátor Peter King. Abu Ghaith, jenž je příbuzným zabitého bin Ladina, se měl podílet na plánování teroristických útoků z 11. září 2001. Zadržený stane před americkým federálním soudem tento pátek a bude čelit obvinění ze spiknutí s cílem zabít občany Spojených států amerických. Senátor King označil zatčení Sulaimana Abu Ghaitha za velký úspěch v boji proti Al-Kaidě.

Postkonfliktní rekonstrukce Iráku se podle auditora příliš nedaří

Přestože USA investovaly od roku 2003 do postkonfliktní rekonstrukce Iráku 60 miliard USD, podle zprávy amerického auditora Stuarta Bowena bylo promrháno minimálně 8 miliard USD a výsledky rekonstrukce nejsou příliš znatelné. Příčinami omezeného úspěchu  má být především korupce, nízká bezpečnost a nedostatečná diskuzi s iráckými představiteli. Irácký premiér Nouri al-Maliki uvedl, že rekonstrukční program „mohl přinést větší změnu v Iráku„. Podle auditora Bowena se z nezdarů postkonfliktní rekonstrukce v Iráku mohou USA ponaučit a stejným chybám vyhnout v jiných zemích.

Americký obchodní deficit se zvýšil

V lednu došlo vlivem snížení vývozu a naopak velkému zvýšení dovozu ropy ke zvýšení obchodní bilance USA na 44,4 miliard USD. Informovalo o tom americké ministerstvo obchodu. Oproti prosinci se obchodní bilance zvýšila o 16,5 %. Přesto jsou ekonomové o dalším vývoji optimističtí a předpokládají, že během následujícího roku bude deficit spíše snižovat. Během roku 2012 se negativní obchodní bilance USA snížila o 3,6 %.

KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA

Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.

Prezident Obama: Chceme konstruktivní vztahy s Venezuelou

Americký prezident Barack Obama reagoval na smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze krátkým prohlášením, ve kterém uvedl, že USA by chtěly s touto latinskoamerickou zemí navázat konstruktivní vztahy. Podle prezidenta Obamy začíná nová éra dějin Venezuely. „V tomto složitém čase po smrti prezidenta Huga Cháveze potvrzují Spojené státy americké svou podporu venezuelskému lidu a svůj zájem navázat konstruktivní vztahy s venezuelskou vládou,“ citovala slova amerického prezidenta ČTK.

Americkým lékařům se podařilo vyléčit dítě s virem HIV

Dvouleté dítě z Mississippi, které se narodilo s virem HIV, se americkým lékařům podařilo vyléčit s využitím standardních medikamentů. Jedná se teprve o druhou případ vyléčení pacienta s virem HIV na světě, který způsobuje AIDS. V současné době uzdravená holčička nebere už rok žádné léky. Dítě s virem HIV se narodilo matce, jíž byl vir diagnostikován chvíli před porodem. Jelikož nebyla matka po dobu těhotenství léčená, pravděpodobnost že dítě bude infikováno, byla vysoká. Lékaři nyní doufají, že děti s virem HIV půjde vyléčit, nicméně dosud není zcela jasné, proč léčba u dvouleté americké holčičky zabrala.

Amerika čelí další silné sněhové bouři

Sněhová bouře zasáhla především americký středozápad a v současné době míří na východ. Kvůli bouři, která sebou přinesla více než 30 centimetrů sněhu, bylo na letišti v Chicagu zrušeno 1100 letů a na dalších letištích bylo mnoho letů zpožděno. V Minnesotě, Wisconsinu a Illinois byly zavřeny školy. Silná sněhová bouře, která začala v Montaně, je během letošní zimy už několikátá v řadě. V únoru se přes východní pobřeží USA a Kanady přehnala bouře, která si vyžádala i několik životů.

Americká TSA povolí kapesní nože na palubách letadel

Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) zveřejnila svůj záměr povolit nosit malé kapesní nože v příručních zavazadlech na palubách letadel amerických letů. Povolení začne platit od 25. dubna a vztahuje se na všechny nože, jejichž čepel je kratší než 6 centimetrů. Dále si cestující budou smět vzít na palubu některé sportovní vybavení, jako hokejové a lakrosové hole nebo kulečníková tága. Ostatní nože nebo holící strojky zůstávají nadále zakázané.  Rozhodnutí TSA se nelíbí leteckému personálu, který se obává o bezpečnost cestujících i posádky. Veškeré nože byly na palubách letadel zakázány po útocích z 11. září 2001.

Kanadský kardinál odmítl kandidovat na papeže

Marc Ouellet je kanadským kardinálem od roku 2003 a do roku 2010 pracuje ve významném postu ve Vatikánu. Zároveň je jedním z velkých kandidátů na nového papeže, čemuž nahrává i to, že nový papež by pravděpodobně měl pocházet z mimoevropského kontinentu. Ale kardinál Ouellet vzkázal, že kardinálové, kteří budou papeže volit, by měli do čela Vatikánu zvolit někoho jiného. Zpravodajský kanál ČT 24 uvedl, že kanadský kardinál a bývalý arcibiskup Québeku prohlásil, že papežství by pro něj bylo „noční můrou„.

Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause

ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.

Prezident Obama obsazuje další posty

V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.

Stoupá role USA v operaci v Mali

Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.

USA a EU jednají o dohodě o volném obchodu

Spojené státy americké a Evropská unie jednají o dohodě o volném obchodu, která by podle předních evropských odborníků zvýšila ekonomický růst o 1 % a vytvořila nová pracovní místa. Pokud dojde k vytvoření dohody, jednalo by se o největší dohodu volného obchodu na světě. Záměrem EU je uzavření jednání do konce roku 2014, než dojde k obměně v Evropské komisi. Pokud k vytvoření dohody o volném obchodu mezi USA a EU skutečně dojde, zmenší se obchodní bariéry mezi největšími světovými ekonomikami.

Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí

Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.

Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute

Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.

Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii

Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.

Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům

Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.