Běloruský státní zástupce Alexej Stuk vznesl v pondělí minskému soudu požadavek na vynesení rozsudku trestu smrti pro Dmitrije Konovalova a Vladislava Kovaljova, kteří jsou obviněni z uskutečnění bombového útoku v minském metru v dubnu letošního roku a z dalších trestních činů. Podle prokurátora byla vina obou obviněných v průběhu procesu v plné míře prokázána. Trest smrti má v Bělorusku formu zastřelení. V loňském roce zde byly vyneseny dva rozsudky smrti, přičemž oba byly provedeny.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Rada ministrů zahraničí EU se bude zabývat Íránem
27 ministrů zahraničních věcí EU bude dnes debatovat o dalších možných sankcích proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se mimo jiné píše, že Teherán neučinil dostatek pokroku ve spolupráci s MAAE či světovými mocnostmi. Budoucí silná restriktivní opatření, která má EU v plánu, by se pak měla schvalovat na budoucím zasedání za několik týdnů.
V Jižní Osetii se konají prezidentské volby, Gruzie je odmítá
V Jižní Osetii byly zahájeny prezidentské volby, první od uznání své nezávislosti Ruskem po rusko-gruzínské válce před 3 lety. Zhruba 30 000 obyvatel bude volit mezi 11 kandidáty nástupce, který nahradí dosavadního osetinského prezidenta Eduarda Kokoity. Gruzie hlasování považuje za nelegitimní a obviňuje Moskvu z obsazení svého území, neboť v Jižní Osetii stále zůstává od války přes 1000 ruských vojáků.
Rusko a Japonsko podepsali memorandum o ekonomické spolupráci
Rusko a Japonsko podepsaly v sobotu během summitu APEC v americkém Honolulu společné memorandum o modernizaci ekonomik obou států. Jak je uvedeno v dokumentu, země budou usilovat o rozvoj bilaterální spolupráce, o zlepšení obchodně-investičního klimatu a posílení dialogu v rámci podnikatelské sféry i mezi výkonnými orgány obou zemí.
V Honolulu proběhne summit APEC na nejvyšší úrovni
12. – 13. listopadu se v americkém Honolulu uskuteční summit nejvyšších představitelů 21 členských států Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC). Tématem jednání budou zejména opatření proti šíření dluhové krize z Evropy do dalších částí světa a rozšíření tzv. Trans-pacifického partnerství (TPP). Rámcové dohody o připojení k této integrační iniciativě by měly být během summitu uzavřeny s USA, Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Singapurem a Peru, záměr přistoupit vyjádřilo včera také Japonsko.
Arménský prezident vyzval k uznání Náhorního Karabachu
Otázku Náhorního Karabachu je podle arménského prezidenta Serže Sargsyana třeba řešit mírovou cestou. „Je třeba najít mírové řešení problému; naším cílem je, aby se Náhorní Karabach nikdy nedostal pod dohled Ázerbájdžánu,“ citovala prezidenta tisková agentura Interfax. Arménský prezident také uvedl, že „čím dříve bude uznán Náhorní Karabach, tím lépe pro všechny“.
Vůdce KLDR Kim Čong-il přijel do Ruska
Severokorejský vůdce Kim Čong-il zahájil svou návštěvu Ruska a již v sobotu se setká s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem v Ulan-Ude na Sibiři. Dnes to potvrdila tisková služba Kremlu. Jedná se o vůdcovu první návštěvu Ruska od roku 2002. Severní Korea minulý týden sdělila, že Dmitrij Medveděv zaslal Kim Čong-ilovi dopis, v němž vyzývá k širší spolupráci ve sféře energetiky mezi Ruskem a oběma Koreami, což by podle ruského prezidenta posílilo bezpečnost v regionu. Rusko se spolu s USA, Čínou, Japonskem a Jižní Koreou účastní šestistranných jednání o neprůhledném jaderném programu Severní Koreje, která jsou však od prosince 2008 na mrtvém bodu.
Čína vyzvala USA ke zmírnění obchodního režimu
Čína počítá s tím, že Spojené státy zmírní omezení týkající se čínských obchodních společností. Oznámil to čínský viceprezident Xi Jinping během dnešního setkání představitelů podnikatelské sféry v Pekingu, kterého se zúčastnil rovněž americký viceprezident Joseph Biden. Čína je v současné době největším zahraničním věřitelem Spojených států a vlastní americké dluhopisy v hodnotě více než biliónu dolarů.
Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov: Jednání o íránském jaderném programu může být brzy obnoveno
Írán přijal zatím blíže nespecifikovaný ruský návrh, rozhovory o kontroverzním íránském jaderném programu by tak mohly být v nejbližší době obnoveny. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po středečním jednání se svým íránským protějškem Alím Akbarem Sálehím v Moskvě. Šest mezinárodních zprostředkovatelů (Rusko, USA, Francie, Británie, Čína a Německo) vyzývají Teherán, aby upustil od svého programu obohacování uranu, Írán však nadále trvá na svém právu na rozvoj mírové jaderné technologie.
Rusko nepodporuje výzvy k rezignaci Bashara al-Assada
Rusko nepodporuje volání USA a západních zemí po rezignaci syrského vůdce Bashara Assada. Podle ruského ministerstva zahraničí je třeba syrskému vůdci poskytnout čas na provedení reforem oznámených syrskými úřady.
Prezidenti Ukrajiny a Ruska budou jednat o případné spolupráci Ukrajiny s Celní unií
Dmitrij Medveděv a Viktor Janukovyč projednají ve čtvrtek v ruském Soči otázku spolupráce Ukrajiny s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Oznámil to dnes ukrajinský premiér Mykola Azarov, podle nějž je možnost spolupráce ve formátu „tři plus jedna“ zcela reálná. Ukrajinské orgány zároveň označují za hlavní cíl Kyjeva evropskou integraci. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso mezitím upozornil, že se Ukrajina nemůže současně integrovat do Celní unie a tvořit zónu volného obchodu s Evropskou unií. Také Rusko varovalo Kyjev, že v případě vytvoření zóny volného obchodu s EU budou země Celní unie v zájmu ochrany svého trhu nuceny přísně kontrolovat ukrajinský import.
Rusko od úterý zcela zruší zákaz na dovoz zeleniny z EU
Rusko od úterý 9. srpna ruší veškerá omezení na dovoz zeleniny z Evropské unie, zavedená počátkem června kvůli obavám z šíření střevní bakterie E.coli. Oznámily to dnes ruské agentury s odvoláním na hlavního hygienika Gennadije Oniščenka. Přestává platit rovněž podmínka předložení certifikátu o nezávadnosti zeleniny.
Rusko získalo právo na provedení geologického průzkumu v Atlantiku
Mezinárodní úřad OSN pro mořské dno schválil žádost Ruska o geologický průzkum jednoho z největších nalezišť mědi a zlata v Atlantiku. Rusko zahájí průzkum na konci letošního roku a v nejbližších pěti letech se do něj chystá investovat až 43 milionů dolarů (téměř 740 milionů korun). Kromě ruské žádosti byly schváleny i žádosti Číny, Nauru a Tonga. Jedná se o první případ, kdy úřad souhlasil s průzkumem mimo exkluzivní zóny přímořských států. Rusko se v nejbližší době chystá podat další žádost o průzkum, tentokrát v Tichém oceánu, a také o rozšíření ruské pobřežní zóny v Arktidě, kde se podle odhadů geologů skrývají obří zásoby ropy a plynu. O toto území se kromě Ruska uchází také USA, Kanada, Dánsko a další státy.
Ukrajinská expremiérka byla zatčena v budově soudu
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko, obviněná z překročení svých pravomoci při uzavírání smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009, byla dnes zatčena v budově kyjevského soudu a umístěna do dočasné vazby. Soud byl následně odročen do pondělí 8. srpna. Potvrdí-li obvinění ze zneužití služebního postavení, hrozí J. Tymošenko až deset let vězení. Sama expremiérka označuje žalobu za politickou pomstu prezidenta Viktora Janukovyče.
Rusko je v seznamu 20 nejnebezpečnějších zemí světa
Rusko se dostalo mezi dvacet zemí, kde je pravděpodobnost teroristických útoků „extrémně vysoká“. První místo na seznamu zveřejněném britskou analytickou společností Maplecroft zaujímá Somálsko, následují Pákistán, Irák a Afghánistán. Podle údajů ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) bylo v Rusku v období leden – červen 2010 spácháno 400 trestných činů „souvisejících s terorismem“, ve stejném období roku 2011 byl zaznamenán pokles na 169. Západní země nejsou podle Maplecroft v zóně zvýšeného rizika. Velká Británie zaujímá 38. místo a dostala se tak mezi státy se střední úrovní teroristické hrozby, USA se umístily na 61. místě.
Vladimir Putin: Spojené státy jsou parazitem světové ekonomiky
Ruský premiér Vladimir Putin na setkání s představiteli prokremelského mládežnického hnutí prohlásil, že Spojené státy „žijí na dluh a část svých problémů přenášejí na světovou ekonomiku – v jistém smyslu na ní parazitují“. Premiér americké poslance pochválil, že „na poslední chvíli dostali rozum a zachovali se zodpovědně“, nicméně vyslovil se pro zavedení nových rezervních měn, včetně rublu jako regionální měny. Rozhodnutí amerických poslanců zvýšit limit státního dluhu, které nakrátko podpořilo i růst cen akcií na moskevské burze, dle premiérových slov jen oddálilo systémové řešení, jemuž se USA nevyhnou. Podle zahraničních odborníků souvisí kritika V. Putina se snahou zvýšit své šance na znovuzískání prezidentského postu.
Rusko chce zahájit privatizaci velkých státních podniků v roce 2012
Od roku 2012 plánuje ruská vláda snížit státní podíl na 75% + 1 akcii ve společnostech jako jsou Ruské dráhy (RZD) a monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Do roku 2017 si stát v řadě společností ponechá jen tzv. „zlatou akcii“. Mezi ně patří například letiště Šeremetěvo, největší ruský provozovatel vodních elektráren RusHydro a ropná společnost Rosněfť.
Vladimir Putin: Rusko a Bělorusko by se měly spojit v jeden stát
Ruský premiér Vladimir Putin ve svém projevu na mládežnickém fóru kremelského hnutí Naši prohlásil, že považuje za vhodnou – dokonce žádoucí – možnost spojení Ruska s Běloruskem v jeden stát. Podle premiérova vyjádření, které Minsk zatím oficiálně nekomentoval, záleží vše výlučně na vůli běloruského lidu. Bělorusko v současné době zažívá největší hospodářskou krizi za téměř 17leté vládní období prezidenta Alexandra Lukašenka. V červnu získal Minsk tříletý úvěr ve výši tří miliard dolarů od zemí bývalého Sovětského svazu, na němž se podílí hlavně Rusko, které klade Bělorusku podmínku rozsáhlé privatizace.
Gruzínský prezident vyzval EU k tomu, aby ochránila Bělorusko před Ruskem
Izolační politika Evropy vůči Bělorusku je kontraproduktivní a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se země dostane pod kontrolu Ruska. Uvedl to gruzínský prezident Michail Saakašvili na tiskové konferenci po setkání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim v Batumi. Podle slov gruzínského prezidenta „neokupuje Bělorusko na rozdíl od Ruska sousední země a prohlašovat, že Rusko je demokratičtější než Bělorusko, je absurdní“. Prezident vyzval evropské a mezinárodní společenství k tomu, aby s Minskem zahájilo dialog.
Itálie provede inspekční let nad Ruskem
Tým inspektorů z Itálie uskuteční ve dnech 25. – 30. července v rámci mezinárodní smlouvy o „otevřeném nebi“ pozorovací let nad územím Ruska. Let se uskuteční na trase dohodnuté s ruskými specialisty, kteří budou na palubě sledovat dodržování dohod o používání sledovacích technologií. Tzv. smlouva o otevřeném nebi byla přijata 24. března 1992 v Helsinkách 27 státy OBSE a v současnosti zahrnuje 34 zemí. Účelem tohoto dokumentu je posílení důvěry mezi státy, zlepšení mechanismů dohledu nad vojenskou činností a plněním stávajících smluv v oblasti kontroly zbrojení.
Ruský ministr obrany bude vyjednávat podmínky pronájmu radaru v Gabale
Ruský ministr obrany Anatolij Serdjukov se během své dvoudenní pracovní návštěvy Ázerbájdžánu, která začne v pondělí, chystá projednat podmínky prodloužení nájemní smlouvy na radarovou stanici v Gabale, jejíž platnost končí v roce 2012. A. Serdjukov se setká s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ministrem obrany Safarem Abijevem, s nimiž bude jednat o dalších vyhlídkách bilaterální spolupráce obou zemí ve vojenské a vojensko-technické oblasti.
Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko vybírá kandidáty do voleb
Vládnoucí strana Jednotné Rusko zahájila primární volby s cílem obsadit kandidátky pro prosincové volby do Státní dumy, v nichž straně půjde o znovuzískání ústavní většiny v dolní komoře parlamentu. Podle aktuálních průzkumů by strana na potřebných 300 mandátů nedosáhla. V Rusku naopak vzrůstá podpora komunistů a liberálně-demokratické strany Vladimira Žirinovského, kteří by dle prognózy vytvořené na základě kombinace sond a názorů odborníků v současnosti získali až patnáct, respektive deset procent hlasů. Jednotnému Rusku by v současnosti dalo hlas 58 procent voličů.
Rusko je připraveno stáhnout zákaz na dovoz zeleniny z EU
Rusko je připraveno uvažovat o úplném zrušení zákazu dovozu zeleniny z Evropy v případě, že EU nebude registrovat nové případy onemocnění způsobených bakterií E. coli. Oznámil to dnes šéf ruského úřadu na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor Gennadij Onishchenko. K dnešnímu dni již Rusko povolilo za zpřísněných podmínek dovoz zeleniny z Belgie, Dánska, Řecka, Španělska, Nizozemí, Polska, Francie, ČR, Maďarska a Itálie.