Mělo by se tak stát během letošního léta v případě, že bude hromadné omilostnění schváleno ruským parlamentem. Amnestie by se měla dotknout především osob, které byly odsouzeny za finanční zločiny. Propuštění by mělo být podmíněno ochotou dotyčného pachatele podílet se na nápravě způsobených škod. Amnestii navrhl ruský ombudsman podnikatelů Boris Titov, který byl do své nově ustanovené funkce jmenován minulý rok. Podle svých slov očekává proti svému návrhu vlnu stížností ze strany veřejnosti, vyšetřovatelů i soudců. Ruský prezident Vladimir Putin je amnestii nakloněn, přestože by v jejím důsledku mohlo věznice opustit až 6000 odsouzených pachatelů.
Archiv rubriky: Rusko a střední Asie
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Zakázky ruského ministerstva obrany budou překontrolovány
V centru pozornosti budou především ty, které byly zadány během funkčního období ruského ministra obrany Anatolije Serdjukova. Prohlásil to místopředseda vlády Dmitrij Rogozin. „Je třeba tato výběrová řízení prověřit. Většina z nich, jak zajisté víte, negativně ovlivnila chod obranného rezortu,“ doplnil. Bývalý ministr obrany Serdjukov vykonával svůj mandát od roku 2007. V roce 2012 byl odvolán kvůli údajnému podílu na několika korupčních skandálech. Výrok zazněl ve stejný den, kdy bylo oznámeno, že ruským státním loděnicím chybí finance na dostavbu nukleární ponorky Nerpa, kterou si u nich objednalo indické námořnictvo. Kvůli těmto komplikací hrozí zpoždění celého projektu.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Peru má zájem o nákup ruské vojenské techniky
Představitelé peruánské armády by rádi získali přibližně 700 nákladních vozů Kamaz a několik helikoptér typu Mi-8/17, jejichž původní verze se začala v Sovětském svazu vyrábět v roce 1961 a nyní její modernizované varianty využívá přes 50 různých armád. Z ruské strany jsou kromě výše uvedených strojů nabízeny také špičkové tanky T-90S. Jeden z nich byl Peruáncům představen na výstavě vojenského vybavení, která se aktuálně odehrává poblíž jejich hlavního města Lima. „Tank můžeme ozbrojeným složkám Peru zanechat k testování i po skončení výstavy,“ prohlásil bývalý ruský armádní generál Alexej Maslov v roli zástupce továrny Uralvagonzavod, kde se tanky T-90S vyrábějí. Peru by jich údajně mohlo v dohledné době nakoupit až 170. Rusko v posledních 12 letech vydělalo na prodeji zbraní do Jižní Ameriky v přepočtu 14,5 miliardy USD. V příštích 10 letech by měl podle vyjádření představitelů ruského zbrojního průmyslu objem prodaného zboží do tohoto regionu přesáhnout hodnotu 50 miliard USD.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Do 3 až 5 let by měla být zmodernizována výzbroj ruských výsadkářů
Prohlásil to velitel vzdušných sil Ruské federace generálplukovník Vladimir Šamanov. Mezi nové vybavení by mělo patřit moderní bojové vozidlo BMD – 4M, které může být na místo operace shozeno z nákladního letadla. Bezpečný dopad zajišťuje systém padáků a rozměrný vzduchový polštář na podvozku. Prvních pět kusů BMD – 4M by mělo letectvo obdržet do konce roku 2013. Postoj armádních špiček k tomuto obrněnému vozu ale není jednotný. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Suchorukov minulý rok tvrdil, že nesplňuje stanovené požadavky, a ozbrojené složky by ho v tomto stavu neměly využívat. „Je samozřejmé, že má určité nedostatky, ale zároveň v sobě třímá obrovský potenciál do budoucna,“ reagoval na kritiku generálplukovník Vladimir Šamanov. Zároveň dodal, že jeho rezort momentálně zvažuje nákup opancéřovaných terénních vozidel Tigr, které svým vzhledem a vlastnostmi vzdáleně připomínají americký Hummer. Nejdříve však musí proběhnout komplexní testy, které prokážou schopnost tohoto vozidla přečkat bez poškození shoz na padáku.
Ministr zahraničí USA jednal s představiteli ruských neziskových organizací
Podle dlouholeté lidskoprávní aktivistky Ljudmily Alexejevové hovořili především o snahách ruské vlády omezovat činnost těchto uskupení. Zmiňován byl například zákon, který přikazuje neziskovým organizacím registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že dostávají finanční dotace z cizích zemí. V rámci setkání prý nebylo diskutováno o kontroverzním americkém zákonu Magnitsky act, který zakazuje vybraným Rusům cestovat do USA kvůli jejich údajnému spojení s případem úmrtí podnikatele Sergeje Magnitského v ruském vězení. Ljudmila Alexejevová po skončení setkání novinářům sdělila, že na amerického ministra zahraničí USA Johna Kerryho udělaly příběhy jednotlivých zástupců nevládních organizací hluboký dojem.
Na výročí demonstrace 6. května 2012 se v Moskvě chystá vlna manifestací
Loni skončila protivládní demonstrace ostrými střety s policejními jednotkami, po kterých bylo zatčeno na 400 lidí. Na 30 z nich je stále vazbě a čekají na soudní přelíčení, v rámci kterého mohou být odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Mezi obžalované patří i Sergej Udaltsov, významná opoziční postava a vůdce hnutí Levá fronta. Cílem chystaných protestů je vyvinout tlak na současnou ruskou vládu a dát najevo nesouhlas s vězněním ruských lidskoprávních aktivistů. Organizátoři také chtějí, aby byl do ústavy zakomponován článek, který by jedné osobě povolil vykonávat funkci prezidenta maximálně dvakrát. Současná praxe pouze zakazuje kandidovat na nejvyšší post v zemi třikrát po sobě. Dalším z požadavků demonstrantů je vyšetření podezřelých státních zakázek, které byly přiděleny v souvislosti s chystanými zimními olympijskými hrami v Soči.
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
V Kazachstánu bude založeno národní centrum pro boj s desertifikací
Jeho úkolem bude koordinovat činnost ekologických iniciativ a místních i zahraničních nevládních organizací, které se tématem úbytku obdělavatelné půdy ve střední Asii dlouhodobě zabývají. Desertifikace představuje pro ekonomiku Kazachstánu velikou hrozbu. Tímto jevem jsou ohroženy celé dvě třetiny jeho území. Vláda proto chystá komplexní strategii s výhledem na 10 let, která by měla rozšiřování pouští zabránit, nebo je alespoň zpomalit. Konkrétní opatření, z nichž některá již byla realizována, zahrnují například výsadbu nových lesů a regulaci toku řeky Syrdarja. První výsledky se začínají projevovat na stavu Aralského jezera, jehož hladina v severní části stoupla o 3 metry.
Zákrok proti ruským demonstrantům prověří mezinárodní komise
Zkoumanou událostí bude policejní operace z 6. května minulého roku, kdy byly na předem ohlášené demonstraci proti ruské vládě policií zadrženy desítky lidí. Více než 25 z nich poté bylo obviněno z organizování protizákonných nepokojů. Někteří, jako například člen organizačního týmu Maxim Luzyanin, již byli odsouzeni k trestu odnětí svobody. Další na své rozsudky teprve čekají. Komise, do které patří také zástupci mezinárodních lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch, nyní budou analyzovat materiály pořízené na demonstraci, reakci policejních sil a jednotlivé soudní procesy. Podnět k ustavení tohoto orgánu vzešel z iniciativy novinářů a občanských aktivistů, kteří požadují nezávislé posouzení celého soudního řízení.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Neziskové organizace v Rusku čelí vážným komplikacím
Důvodem je nový zákon, který jim nařizuje registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že přijímají dotace z cizí země. Hnutím, které tento krok odmítají vykonat, hrozí finanční pokuty v maximální výši 16 000 USD nebo pozastavení činnosti. Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti může aktuálně nějaká forma postihu dopadnout na více než 14 000 dobročinných společností. Terčem jsou kromě poboček mezinárodních organizací Human Rights Watch (HRW) a Transparency International (AI) také významná ruská občanská hnutí. Jedním z nich je například Golos (hlas), jehož pracovníci v minulých letech častokrát upozorňovali na neregulérnost prezidentských a parlamentních voleb. Vedení organizace se hájí tím, že žádné finanční dary ze zahraničí nepřijímá, a je připraveno dokázat své tvrzení před soudem.
Kazachstán chce do roku 2020 zvýšit produkci ropy o 50 %
V případě splnění plánu by těžba dosahovala objemu 120 milionů tun ročně. Požadovaný nárůst má umožnit zahájení provozu vrtné plošiny na Kašaganském poli, které se rozkládá v severovýchodní části Kaspického moře. Podle vědeckých odhadů se v něm nachází od 3 do 5 miliard tun surové ropy, což z něj činí jedno z největších ložisek na světě. Těžba v této oblasti však představuje technologicky náročnou operaci. Naleziště je těžko dostupné vzhledem ke svým geologickým specifikům, jako například nadprůměrně vysoký tlak v podobě 770 atmosfér, v zimě navíc klesá teplota okolního vzduchu k hranici -35 °C. I z těchto důvodů byl plánovaný začátek těžby dlouhá léta odkládán. O ropu z Kašaganského pole již projevila zájem Čína.
Ruský opoziční aktivista Alexei Navalny hodlá kandidovat na prezidenta
Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.