Barmská disidentka Su Ťij se zúčastní konference Forum 2000

Jedním z účastníků letošní mezinárodní konference Forum 2000, kterou pořádá Nadace Forum 2000, bude i barmská disidentka a současná vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij. Po letech, kdy se nemohla účastnit kvůli vězení, tak nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij v září poprvé navštíví Prahu, která je tradičním místem konání konference. Nadaci Forum 2000, která je celosvětově uznávanou organizací, spoluzakládal bývalý prezident Václav Havel. Ten také v roce 1991 navrhl Su Ťij na Nobelovu cenu míru. Letošní ročník konference nazvaný Společnosti v přerodu se bude zabývat proměňujícími se společnostmi, mezi něž Barma bezesporu patří. Su Ťij je od konce loňského roku členkou mezinárodního poradního výboru organizace, v rámci účasti na konferenci se setká i se současným prezidentem Milošem Zemanem.

Ministři Kohout, Fischer a Štys nechtějí kandidovat do předčasných voleb za SPOZ, Pecina by nabídku přijal

Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) se bude rozhodovat, zda nabídne místo na kandidátce do předčasných voleb členům Rusnokovy vlády, která v úterý 13. srpna podala demisi. Šéf diplomacie Jan Kohout, ministr financí Jan Fischer a ministr školství Dalibor Štys zájem o kandidaturu nemají, ale třeba ministr vnitra Martin Pecina by nabídku přijal a ministr zemědělství Miroslav Toman by nabídku zvažoval stejně jako ministr pro místní rozvoj František Lukl. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář zopakoval, že je také připraven za SPOZ kandidovat do Poslanecké sněmovny a kdyby byl zvolen, tak by složil funkci hradního kancléře. Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš řekl, že o Mynářově kandidatuře nebylo ještě jednoznačně rozhodnuto.

Maďarsko předčasně splatilo úvěr od Mezinárodního měnového fondu

Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například  snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.

SPOZ chce na volební kandidátku členy Ruskovy úřednické vlády

Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) chce na své kandidátky pro předčasné sněmovní volby získat členy úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka. Podle stranického vedení se jedná o vládu odborníků na svých místech. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl uvedl, že by stál o kandidaturu kancléře prezidenta Miloše Zemana, na jehož postu je nyní bývalý předseda SPOZ Vratislava Mynáře. Prezident Miloš Zeman je čestným předsedou strany SPOZ a kritici považují Rusnokovu úřednickou vládu odborníků jako vládu strany SPOZ a přátel prezidenta Zemana. Podle místopředsedy Vladimíra Kruliše strana SPOZ začne debatovat o předběžném finančním plánu a podobě volební kampaně.

Předčasné volby budou stát přibližně 1 miliardu korun

Podle ministerstva financí budou předčasné volby stát státní pokladu 1 miliardu korun. Radek Ležatek z tiskového oddělení ministerstva financí uvedl, že „na základě nákladů na předchozí volby do Poslanecké sněmovny lze usuzovat, že celkové náklady budou přibližně 1 miliarda Kč“. Státní rozpočet s volbami ještě v roce 2013 nepočítal a o způsobu financování sněmovních voleb musí rozhodnout vláda. Letošní státní rozpočet stanovil pouze výdaje na prezidentské a obecní volby ve výši 700 milionů korun, z toho na prezidentské volby počítal se 600 milionů korun. Sněmovní strany dostávají od státu příspěvek na svou činnost a loňské hospodaření řady z nich skončilo ztrátou, a proto zatím není zřejmé, kolik by věnovaly na volební kampaň. Vládní ODS skončila se ztrátou přes 43 milionů korun, schodek v hospodaření TOP 09 představoval 19,2 milionů korun a i ČSSD má 16 milion korun ztrátu. S mírným přebytkem skončily Věci veřejné, LIDEM a KSČM.

Maďarský premiér požaduje odložení schůzky Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.

Zeman: Jmenování úřednické vlády mělo vyvolat předčasné volby

Prezident Miloš Zeman uvedl, že jmenování úřednické vlády bylo jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. Prezident Zeman se tak odvolává na svá slova z 25. června, kterým tehdy údajně málokdo věřil. Prezident Zeman tak reagoval na situaci, kdy Rusnokův kabinet ve středečním hlasování nezískal důvěru Poslanecké sněmovny a následné rozpadnutí pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V zemi se tak schyluje z rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám, které by se mohly konat již říjnu. Podle prezidenta Zemana je nestranický kabinet nejlepší garancí toho, že se prošetří politické a hospodářské skandály. Premiér Rusnok v nejbližší době podá prezidentovi svojí demisi. Poslanecká sněmovna bude o svém rozpuštění hlasovat na mimořádné schůzi, která se uskuteční příští týden. Prezidentův kancléř Vratislava Mynáře uvedl, že prezident Zeman se ještě před stvrzením rozpuštění sejde se zástupci politických stran.

Rusnokova vládu důvěru nezískala

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a země údajně míří k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám. Vedle opozičních stran nové volby nově podporuje i TOP 09 a o rozpuštění Poslanecké sněmovny začnou jednat již ve čtvrtek 8. srpna.  K rozpuštění sněmovny je potřeba ústavní většina nejméně 120 poslanců, což ČSSD, KSČM, VV a TOP 09 mají dostatečný počet 133 hlasů. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu před hlasováním o důvěře vyvinul na všechny poslance velký tlak oznámením, že se v případě neúspěchu Rusnokova kabinetu nechystá pověřit sestavením vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Hlasování se účastnilo 193 poslanců a proti důvěře bylo 100 poslanců, (48 ODS, 42 TOP 09, 7 LIDEM, 2 LEV 21 a nezařazený Michal Doktor) a pro vládu hlasovalo 93 poslanců (kompletní kluby ČSSD a KSČM, 10 VV a nezařazení Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Josef Dobeš). Poslanci za TOP 09 a Starostové kvůli ztrátě většiny 101 hlasu pro případnou staronovou koaliční vládu oznámili, že jsou pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a už připravili příslušnou listinu. Podle ČSSD, KSČM a VV by nové volby mohly být v říjnu 2013. Rusnokova vláda podá nejpozději v pátek demisi.

Poslanci VV podpoří Rusnokovu úřednickou vládu

Předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Klasnová uvedla novinářům po dnešním zasedání klubu VV, kterého se účastnil i premiér Rusnok, že jeho úřednickou vládu ve středečním hlasování podpoří. Jedná o první sněmovní frakci, která kabinetu vyjádřila oficiálně podporu. Předsedkyně Klasnová předložila premiérovi Rusnokovi body, které VV pokládají za zásadní, a na kterých se s premiérem Rusnokem shodli. Bodů je 21 a patří k nim závazek, že úřednická vláda nerozhodne o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, a že zajistí nezávislé vyšetřování politických kauz a že bude potírat hazard. Další podmínky se týkají lichvy, exekucí, zrušení sKaret, pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nebo transparentních církevních restitucích. Premiér Rusnok potřebuje ještě podporu od poslanců z KSČM a ČSSD. Proti kabinetu chtějí hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM.

 

Poslanci KSČM podpoří Rusnokovu vládu

Ministerský předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil novinářům, že komunisté podpoří úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka, čímž potvrdil očekávané stanovisko. Předseda Filip uvedl, že strana vycházela z analýzy vládního programového prohlášení a že jsou pro ně podstatné předčasné volby. Předseda Filip dodal: „KSČM je přesvědčena, že otázka legitimity parlamentu je nejdůležitější a v tomto ohledu trvá na tom, že jedině předčasné volby budou obnovou legitimity všech ústavních institucí.“ Premiér Rusnok může počítat s podporou 26 hlasů od KSČM, s 11 hlasy od VV a s 54 hlasy od ČSSD. Proti kabinetu chtějí nadále hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM a společně mohou podporovatele premiéra Rusnoka bez větších problémů přehlasovat.

Poslanci ČSSD podpoří Rusnokovu vládu

Vedení ČSSD jednomyslně doporučilo svým poslancům, aby vyjádřili důvěru vládě premiéra Jiřího Rusnoka. Podle sociální demokracie by se tak mohla otevřít cesta k předčasným volbám nebo alespoň oddálit návrat zkompromitované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. S návrhem přišel předseda Bohuslav Sobotka, který úřednický kabinet odmítal podpořit a opakovaně jej kritizoval. Rusnok tak vedle 11 hlasů od VV může počítat i s 54 hlasy ČSSD. Podle předsedy Sobotky podpora úřednického kabinetu neznamená podporu krokům, které by do budoucna oslabovaly parlamentní systém vlády v zemi a vedly k zavedení prezidentského systému“. Sociální demokracie hodlá zahájit jednání s dalšími stranami o nezbytných úpravách ústavy, které zpřesní pravomoci jednotlivých ústavních institucí, tak aby zde zůstal zachován parlamentní systém.

Asociace krajů ČR vyjádřila podporu Rusnokově vládě

Asociace krajů ČR podpořila vyjádření důvěry vládě Jiřího Rusnoka a žádá všechny strany a poslance, aby pro ni hlasovali. Pro usnesení se ze 14 hejtmanů vyslovilo 12, a to převážné z ČSSD a KSČM. Proti vyjádření důvěry byl primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) a liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) nehlasoval a zkritizoval jednání jako z politizaci krajské asociace. Šéf asociace a místopředseda ČSSD Michal Hašek uvedl, že „hejtmanskou podporu Rusnokově vládě vnímá jako krok v zájmu ČR a jejích obyvatel“ a hodlá se obrátit na všechny poslance, aby vyjádřili důvěru úřednickému kabinetu. Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec řekl, že je to příjemná změna, protože nynější vláda vyslechne jejich argumenty a problémy kraje nejsou brány na lehkou váhu. Hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola dodal, že je v zájmu každého poslance, aby Rusnokova vláda získala důvěru. Předseda Stínové asociace krajů ČR Jiří Pospíšil (ODS) uvedl, že Hašek proměňuje Asociaci krajů z nepolitické organizace do platformy pro hlásání svých vlastních postojů a názorů ve vrcholícím vnitrostranickém souboji o vedení ČSSD. 

Maďarský soud udělil za protiromské útoky 3 doživotní tresty

Maďarský soud udělil 3 doživotní tresty ve vězení za protiromské útoky, při nichž v letech 2008 a 2009 zahynulo šest Romů včetně pětiletého chlapce. Čtvrtý obžalovaný muž, který útoku napomáhal jako řidič, byl odsouzen ke 13 letům vězení. Všichni muži měli vazby na nacionalistické skupiny Maďarská garda, dokonce třetí největší parlamentní maďarská strana Jobbik má otevřeně nepřátelský postoj vůči Romům. Podle obžaloby útočníci napadli romská obydlí na severovýchodě Maďarska, zapálit je a po prchajících Romských obyvatelích stříleli. Během 14 měsíců proběhlo celkem celkem 9 útoků, při kterých používali granáty, střelné zbraně a zápalné lahve a údajně chtěli celou komunitu jenom zastrašit. Prokurátor v obžalobě uvedl, že pachatelé akce připravovali s vojenskou přesností jako rasistické vraždy.

Pohledem politologů: Důvěru Rusnokovu kabinetu vysloví více jak 90 poslanců

Podle politologů Petra Justa a Jana Outlého při středečním hlasování o důvěře Rusnokově vládě by podporu mohlo vylovit více jak 90 poslanců, což ale nebude stačit. Na druhou stranu nevylučují, že se situace ještě změní. Sám premiér Jiří Rusnok v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ řekl, že předpokládá podporu až 97 poslanců, což bude podle něj bude dostačující a jeho vláda důvěru získá. Podle Justa je Rusnok příliš optimistický, protože pokud strany bývalé koalice budou držet pohromadě, nemůže premiér na svou stranu získat nadpoloviční většinu poslanců. Pokud vláda důvěru nezíská, není podle politologů jisté, že by prezident Miloš Zeman pověřil druhým pokusem kandidátku bývalé koalice a šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Podle Outlého i Justa by prezident mohl spíše zvolit vyčkávací taktiku a nechat vládnout Rusnokův kabinet v demisi. Mohlo by se jednat o snahu přimět k rozpuštění Poslaneckou sněmovnu a vyhlášení předčasných voleb. Jako dočasné řešení by prezident Zeman mohl pověřit vládou předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale jednalo by se zřejmě o zbytečný pokus, jelikož ČSSD by na svou stranu většinu v poslanecké sněmovně nezískala.

Stovky lidí demonstrují v Římě na podporu expremiéra Berlusconiho

Stovky stoupenců bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho (76) demonstrují v Římě před palácem Grazioli na jeho podporu a žádají pro něj prezidentskou milost. Podle reportérů se jedná o stovky lidí a organizátoři počítají s několikatisícovou účastí. Expremiér Berlusconi byl poprvé pravomocné odsouzen Nejvyšším italským soudem na 4 roky ve vězení za daňové podvody. Kvůli amnestii si ale odpyká pouze 1 rok a nejspíš v domácím vězení. Berlusconi si stále stojí za tím, že je nevinný a soudy obviňuje z justiční šikany. Odsouzení lídra největší pravicové strany PdL značně rozkolísalo politickou scénu a v ohrožení je i další existence vlády premiéra Enrica Letty. Ta vznikla před 3 měsíci díky dohodě velkých politických rivalů expremiéra a předsedy PdL Berlusconiho a předsedy středolevé Demokratické strany Piera Luigiho Bersaniho.

Italský expremiér Berlusconi byl definitivně odsouzen za daňové podvody

Nejvyšší italský soud definitivně odsoudil bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho  ke čtyřletému trestu odnětí svobody za daňové podvody. Jenomže 3 roky z toho mu odpustila amnestie a zbývající trest si nejspíš kvůli vysokému věku odsedí v domácím vězení nebo odpracuje při veřejných pracích. Expremiér se ovšem necítí vinen a soudce obvinil z předpojatosti a z perzekuce jeho osoby. Berlusconiho právníci zvažují, že se obrátí na soudy evropské úrovně. Podle obžaloby se jeho mediální holding Mediaset nezákonně obohatil o stovky milionů eur, když nakupoval vysílací práva na celou řadu filmů a seriálů přes zahraniční prostředníky za uměle navýšené ceny. Expremiér Berlusconi čelí i dalším odsouzení, za pohlavní styk s nezletilou dívkou a za zneužití pravomocí veřejného činitele, za což mu soud udělil 7 let ve vězení a zakázal mu doživotně vykonávat veřejné funkce. Berlusconi veškerá obvinění odmítá a považuje je za levičácké spiknutí, které má za cíl jeho likvidaci.

Předsedové parlamentních stran debatovali o vládním prohlášení a důvěře vládě

V pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že programové prohlášení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka má pouze odvést pozornost od posilování moci prezidenta Miloše Zemana a personálních změn, které kabinet provádí. Cíle obsažené v prohlášení jsou podle něho vzhledem k termínu řádných voleb vlády absolutně nerealistické. Místopředseda ODS Martin Kuba je také skeptický ohledně prosazování cílů vlády a považuje prohlášení za zastírací manévr. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že s většinou cílů v programovém prohlášení nejsou sociální demokraté v rozporu, ale problémem je, že vláda nemá reálné nástroje na realizování programových cílů. Uvnitř ČSSD panují odlišné názory, což prohlubuje krizi v ČSSD a oslabuje postavení předsedy Sobotky. Místopředseda ČSSD Michal Hašek kabinet podporuje a vyzývá k podpoře i jako předseda Asociace krajů ČR, kdežto předseda ČSSD Sobotka zvažuje možnost, že by sociálnědemokratičtí poslanci mohli na hlasování opustit jednací sál a opětovně vyzývá k rozpuštění sněmovny a k uspořádání předčasných voleb, což strany bývalé pravostředové koalice odmítají.

Premiér Jiří Rusnok uvažuje o změně složení dozorčí rady ČEZ

„Dozorčí rada dnes už neodráží zástupce státu nebo odborníky. Nevím, co je soukromý lékař ze severní Moravy za TOP 09 za odborníka na energetiku,“ řekl premiér Jiří Rusnok v pátečním rozhovorou pro internetový deník Insider. Je tak možné, že dojde k personálním změnám v dozorčí radě energetické společnosti ČEZ, kde je hlavním akcionářem stát. Není ani vyloučeno odvolání ředitele Martina Romana. ačkoliv ten, podle premiérovo slov, odborníkem je. Premiér také zmínil, že se potřebuje podívat na hospodaření největší české energetické firmy, a že v případě nutnosti by změny ve vedení provedl i bez vyjádření důvěry vládě.

Rusnokova vláda může vládnout i bez důvěry v Poslanecké sněmovně

Premiér Jiří Rusnok uvedl, že i bez získání důvěry v Poslanecké sněmovně může úřednický kabinet podle ústavy vládnout dál. Podle Rusnoka legitimita jeho vlády vyplývá z Ústavy České republiky i z hlediska ústavních zvyklostí, jelikož pokud od poslanců jeho kabinet nedostane důvěru, podá demisi a může vládnout dál. Premiér Rusnok argumentoval například vládou Mirka Topolánka, která fungovala v demisi přes čtyři měsíce. Politické kroky je podle něj možné po určitou dobu provádět i bez mandátu z voleb či od Poslanecké sněmovny. Poslanci budou jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD, KSČM i VV budou o podpoře kabinetu ještě jednat.

 

Rusnokova vláda schválila vládní program

V pátek se konala mimořádná schůze úřednické vlády Jiřího Rusnoka, za účelem schválení vládního programu. Za hlavní cíl úřednické vlády si premiér Jiří Rusnok vytyčil obnovit důvěru občanů ve veřejné instituce a efektivně a profesionálně spravovat ČR. Zároveň zmínil, že vláda bude vyvíjet snahu, aby se dlouhodobě klesající česká ekonomika oživila. Co se týče daní, jejich výši měnit nechce, avšak plánuje zefektivnit jejich výběr. Další kroky, které se v programu vlády objevují se týkají mimo jiné oblasti zahraniční politiky, hospodářství, vzdělání, zdravotnictví, životního prostředí a dalších. V následujících dnech bude vládní program odeslán do Sněmovny a premiér pak příští týden plánuje vyjednávat s jednotlivými poslaneckými kluby o možné podpoře.

Ministr kultury Jiří Balvín vrátil Jana Buriana na post ředitele Národního divadla

Ve čtvrtek odvolal ministr kultury Jiří Balvín šéfa Národního divadla (ND) Jana Buriana. Ten svou funkci nezastával ani den. Po tomto kroku minista Jiřího Balvína se na něj snesla kritika nejenom z řad herců, z nichž někteří scénu divadla opustili, ale také od některých politiků. Ti komentovali jeho kroky jako nekompetentní zejména proto, že vládě ještě nebyla vyslovena důvěra. Šéf resortu kultury v pátek ustoupil a vrátil Jana Buriana zpět do funkce ředitele ND. Herci, kteří dali výpověď se však zatím vrátit nehodlají.

TOP 09 nepodpoří Rusnokovu vládu, která prý ohrožuje systém

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že strana nepodpoří úřednickou vládu ani žádnou jinou, která by vznikla a postupovala podobným způsobem, protože destabilizuje a ohrožuje systém. Místopředseda Kalousek se odvolává na vládu ve volbách neúspěšnou stranu SPOZ, která je nyní označována jako Rusnokova. Dále zdůrazňuje, že vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu, aby ve svém programovém prohlášení předložila priority, které bude prosazovat v rámci systému liberální parlamentní demokracie a vyvážené dělby moci mezi ústavními institucemi. Priority byly pak potvrzením smlouvy s voliči, kterou uzavíraly ve volbách úspěšné parlamentní strany. Závěrem připomněl, že TOP 09 bude vždy hájit stávající parlamentní principy, tedy volnou soutěž politických stran a ústavní zvyklosti, které mají původ v Masarykově a Havlově étosu.

Rusnokova úřednická vláda schválila své programové prohlášení

Hlavními body schváleného Rusnokova programového prohlášení jsou obnova důvěry ve veřejné a státní instituce, že profesionálně spravují Českou republiku, oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, zefektivnění čerpání peněz z evropských fondů. Dle premiéra Rusnoka je na špatné úrovni i sociální politika, kde požaduje mimo jiné zrušení kritizovaných sKaret. Programové prohlášení úřednická vláda odešle do Poslanecké sněmovny a těsně před hlasování chce premiér Rusnok navštívit jednotlivé poslanecké kluby, aby s poslanci vyjednával o možné podpoře. O důvěře Rusnokova kabinetu bude Poslanecká sněmovna hlasovat ve středu 7. srpna.