Návrh rozpočtu pro rok 2013 vydaný Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se značnými výdajovými škrty a s vyšším zdaněním pro bohaté. Barack Obama plánuje zrušit daňové úlevy pro nejbohatší obyvatele, které zavedl jeho předchůdce George W. Bush. Cílem těchto fiskálních opatření je snížit deficit státního rozpočtu na méně než 1 bilion dolarů. Zvýšení daní pro bohaté si klade za cíl odstranit asymetričnost daňového systému, kdy američtí miliardáři platí nižší daně než jejich zaměstnanci.
Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil USA
Americký prezident Barack Obama přivítá viceprezidenta Čínské lidové republiky Xi Jinpinga v Oválné pracovně. Projednávat se budou především ekonomické otázky. Barack Obama plánuje redefinici americké ekonomické politiky vůči Číně. Washington má zájem na prohloubení obchodních svazků, čímž chce posílit americký export. Xi Jingping se velice pravděpodobně stane za 13 měsíců novým prezidentem Číny. Spojené státy přesto nadále trvají na vyšetření čínských ekonomických praktik. Republikánští politici považují Obamovy kroky za příliš vstřícné a republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney označil Čínu za autokratický stát, který ohrožuje americkou svobodu.
Americký ministr obrany Leon Panetta obhajuje výdajové škrty v armádním rozpočtu
V Senátu Spojených států amerických obhajoval ministr obrany Leon Panetta výdajové škrty a celkový rozpočet 613 miliard dolarů pro americkou armádu. Leon Panetta označil tento rozpočet za dostačující a upozornil, že výdajové škrty se týkají celé země a dotknou se všech 50 států. Přesto věří, že se tím nijak neoslabí akceschopnost ozbrojených složek. Očekává se odpor některých zákonodárců, kteří se obávají o zachování národní bezpečnosti.
Americký prezident Barack Obama představil svůj ekonomický plán pro rok 2013
Americký prezident Barack Obama představil ekonomický rozpočet USA pro rok 2013, který operuje s částkou 3,8 bilionu dolarů. Rozpočet předpokládá vyšší zdanění a výdajové škrty. Barack Obama představil vedle rozpočtu také ekonomickou vizi Spojených států na příštích 10 let. Desetiletý schodek Amerického rozpočtu se podle této vize má během následující dekády snížit o 4 biliony dolarů. Plán počítá s výdaji na stimulaci ekonomiky a se zdaněním nejvyšších příjmových vrstev americké společnosti. Tyto kroky kritizují republikánští politici včetně prezidentských kandidátů.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Srbové v severním Kosovu zahájili referendum o přijetí kosovských institucí – proti je Kosovo i Srbsko
Srbové v severním Kosovu zahájili dvoudenní referendum o tom, zda přijmou instituce Republiky Kosovo. Volební komise vytiskla pro referendum 35 000 hlasovacích lístků. Proti referendu se již dříve postavili zástupci mezinárodního společenství a kosovská vláda s tím, že referendum nebude mít žádné reálné právní důsledky. Proti referendu se ale postavilo i Srbsko, které se obává, že by mohlo mít zhoršenou vyjednávací pozici a také že by mohlo poškodit zájmy Srbska ve snaze stát se členem EU. Předběžné výsledky referenda mají být oznámeny 15. února, konečné pak 19. února.
Polský export v roce 2011- rekordních 135,8 miliard eur
Oproti roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie (EU) se objem exportu téměř zdvojnásobil, oproti předešlému roku vzrostl o téměř 13%. Polsko exportuje 75% svých produktů do EU, jeho největším obchodním partnerem je Německo. Import se v roce 2011 pohyboval kolem 150 miliard eur, vzrostl o 17,6%. Informace sdělil polský Hlavní statistický úřad.
Evropský parlament se vyjádřil k nizozemské internetové stránce zaměřené proti imigrantům
Poté, co byl v Nizozemsku spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany, nyní předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz vystoupil s ostrou kritikou. „Jsme otevřeným kontinentem, pracující si mohou vybírat, kde budou práci vykonávat. Velmi žádám, abyste se s touto situací seznámili. 1. března o tomto portálu budu hovořit s nizozemským premiérem.“ uvedl předseda EP. Nizozemský premiér Mark Rutte však oznámil, že vláda ohledně zmíněného portálu Strany svobody (PVV) nebude přijímat žádné stanovisko.
Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi
Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.
Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny
Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní. Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem
Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta
Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání Michaela von der Schulenburg.
Představitelé Evropské unie znovu vyzvali k ratifikaci smlouvy ACTA
Dle některých představitelů Evropské unie (EU), kteří reagovali na masové protesty proti smlouvě ACTA, nová mezinárodní smlouva proti padělání nezmění vůbec nic pro občany EU a blok jí musí ratifikovat, aby šel příkladem pro ostatní země. „Co je legální dnes, bude legální i v den, kdy ACTA vstoupí v platnost“ uvedl představitel unie pod podmínkou anonymity. Názory na smlouvu ACTA jsou však i v rámci EU dost rozporuplné.
Nigérie nadále čelí islamistickému povstání, prezident přiznal infiltraci Boko Haram ve vládě i v bezpečnostních službách
Nigerijské bezpečnostní síly zastavily další pokus o bombový útok na vládní budovy místní správy ve městě Kaduna na severu Nigérie, kde probíhá povstání islamistické sekty Boko Haram. Bojovníci této skupiny skrze bombové útoky a ostřelování veřejných míst jen v tomto roce zabili přes 250 lidí. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan nyní přišel s prohlášením, ve kterém tvrdí, že se islamistům z Boko Haram podařilo infiltrovat do vlády i do bezpečnostních sil.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Americké námořnictvo deklaruje svoji připravenost na konfrontaci s Íránem
Nejvyšší představitelé Vojenského námořnictva Spojených států amerických v Perském zálivu oznámili, že berou Íránskou hrozbu velice vážně, ale přesto mohou prohlásit, že jsou připraveni na případnou vojenskou konfrontaci. Velitel Bahrajnské flotily viceadmirál Mark Fox ohlásil, že flotila je připravena pro případnou konfrontaci s Teheránem ještě dnes. Situace se vyostřila poté, co íránští představitelé dle USA pohrozili uzavřením Hormuzského průlivu.
USA připravují obnovení rozhovorů se Severní Koreou
Glyn Davies, americký zmocněnec pro vztahy se Severní Koreou, oznámil, že se sejde se severokorejským zástupcem ministra zahraničí Kim Kye-gwanem. Vztahy Washingtonu s Pchjongjangem zaznamenaly prudké ochlazení v roce 2009, když Severní Korea provedla podzemní nukleární test. Američtí představitelé mají zájem přesvědčit představitele Severní Korey k obnovení šestistranného vyjednávání z roku 2005 a dodržování závazků o jaderném odzbrojování.
Americký rozpočet pro rok 2013 počítá s uzavíráním vojenských základen
Rozpočet představený Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se změnou vojenské strategie zaměřené na dislokaci pozemních jednotek. Nově se má Pentagon zaměřovat na vyhledávání a likvidaci nepřátel s pomocí nejnovějších technologií a s využitím speciálních jednotek. S touto změnou souvisí uzavírání vojenských základen, které má proběhnout ve dvou fázích v letech 2013 a 2015. Důvodem je snížení rozpočtu Americké armády z 646 miliard dolarů v roce 2012 na 613 miliard dolarů plánovaných pro rok 2013. Na pokračující válku v Afghánistánu je vyčleněno pro nadcházející rok 88 miliard dolarů.